Kabinet Andreje Babiše zažil zatím své nejdelší jednání, premiér dokonce kvůli neplánované délce zmeškal schůzku s prezidentem. Zřejmě nejdůležitějším projednávaným bodem byl zákon roku – návrh státního rozpočtu na letošní rok, vláda se však věnovala celé řadě dalších bodů od stavebního práva přes personálie, platy státních zaměstnanců, strategické rozhodnutí v energetice až po odměny za olympijské hry. Redakce Echa přináší souhrn všech ostatních podstatných změn, o kterých ministři hlasovali.

Členové vlády se shodli na vytvoření nové funkce vládního zmocněnce pro implementaci stavebního práva, který bude podléhat resortu pod místní rozvoj. Do funkce jmenovali dosavadní předsedkyni Odborné sekce pro územní a regionální rozvoj Hospodářské komory ČR Hanu Landovou. „Úkolem vládní zmocněnkyně bude především meziresortní koordinace a řízení implementace stavebního práva. My jsme jasně řekli, že výstavba bytů a nový stavební zákon jsou pro nás extrémně důležité. Paní Landová je člověkem z praxe, takže máme na ni velká očekávání,“ okomentoval to premiér Babiš.

Stavební zákon, který chce mít kabinet co nejdříve schválený, počítá například se zřízením Úřadu rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Pod ním bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností.

Kabinet řešil i další personálie. Členové vlády se shodli na novém předsedovi Národní sportovní agentury (NSA). Nástupcem Ondřeje Šebka, kterého vláda odvolala v prosinci, se stal Karel Kovář. Ten dosud vedl 450 podřízených na České školní inspekci. Podle ministra sportu bez portfeje Borise Šťastného (AUTO) jde o zkušeného akademika v oblasti sportu i manažera. Dále došlo k odvolání dosavadních členů dozorčích rad zdravotních pojišťoven a jmenování nových.

Konec velvyslanců i superúředníka

Dále byli odvoláni dosavadní členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jmenováni byli noví: konkrétně ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda Akademie věd ČR (AV ČR) Radomír Pánek, předseda Asociace výzkumných organizací Libor Kraus a předseda vědecké rady AV ČR Pavel Baran. Vláda naopak zrušila rotaci předchozí vládou navržených a prezidentem stvrzených velvyslanců do čela diplomatických misí. Chce je vybrat znovu, transparentně a v souladu s prioritami nového kabinetu, zdůvodnil to ministr zahraničí Petr Macinka (AUTO) (více jsme psali například zde).

Kabinet také odsouhlasil konec výkonu státní služby nejvyššího státního tajemníka. Byl jím Jindřich Fryč, dle médií má od února jeho kompetence převzít personální ředitelka sekce pro státní službu Zuzana Brücknerová. Nejvyšší státní tajemník odpovídá mimo jiné za povyšování státních zaměstnanců, koordinuje jejich vzdělávání, řeší případné spory. Fryč byl ve funkci takzvaného superúředníka od listopadu 2022.

„Ve Správě železnic došlo k podivnému jednání bývalého ředitele. Dnes jsem schválili změnu orgánů. Musíme se podívat, jestli tam není nějaký kartel,“ sdělil premiér ke změnám ve složení správní rady státní organizace Správy železnic. Generálního ředitele Jiřího Svobodu odvolala začátkem prosince 2025 ještě minulá vláda poté, co policie začala prověřovat některé zakázky organizace v souvislosti s tím, že v domě šéfa SŽ se našlo přes 80 milionů korun. Nově zvoleným předsedou Správní rady se stal poslanec Martin Kolovratník (ANO).

Šťastný také oznámil, jakou finanční částkou ohodnotí Česko své sportovce, pokud přivezou z blížících se zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo ocenění. Za zlatou medaili vláda v individuálních sportech slíbila odměnu 2,4 milionu korun, za stříbro 1,8 milionu korun a za bronz 1,2 milionu korun. V případě skupinových sportů budou odměny propočítávány podle koeficientů. Stejné ocenění má připadnout i vítězným paraolympionikům.

Pomoc Ukrajině i Balkánu

Na návrh ministra vnitra Lubomíra Metnara vláda rozhodla o poskytnutí daru hasičskému sboru města Kočani v Republice Severní Makedonie. Cílem je posílení kapacity pro předcházení a likvidaci mimořádných událostí. Ministerstvo zahraničí pro změnu poskytne elektrické generátory Ukrajině, řekl ministr zahraničí. S ohledem na rozpočtové provizorium ovšem v maximální hodnotě deseti milionů korun. Jde o reakci na kritickou situaci na Ukrajině, kde jsou kvůli ruským útokům dlouhodobé výpadky elektřiny, místy i přerušeny dodávky vody. Generátory poputují zejména do Dněpropetrovské oblasti.

Vláda dále schválila návrh zákona o ekodesignu výrobků, tedy předlohu reagující na novou směrnici Evropské unie. Výrobky nabízené na českém trhu mají být v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí, mělo by je jít třeba lépe opravit nebo recyklovat. Konkrétní požadavky spolu s tím, jakých výrobků se budou týkat, postupně stanoví jednotlivá evropská nařízení. Úprava by měla dopadnout na textilní výrobky, nábytek, matrace nebo pneumatiky, naopak se nebude týkat vozidel, léků či potravin. Nařízení plánuje Evropská komise plánuje vydat letos tak, aby byla účinná nejdříve od poloviny roku 2027.

Vláda v pondělí pověřila energetickou společnost ČEZ, aby se zapojila do aukce o prodloužení kapacit pro Českou republiku v terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn) v nizozemském Eemshavenu. Stávající kontrakt, který zajišťuje až třetinu tuzemské roční spotřeby plynu, skončí na konci příštího roku. Bez těchto kapacit by ČR hrozil v roce 2028 nedostatek zásob plynu.

Zvýšení platů pro zaměstnance státu

Kabinet dále schválil novelu nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, a to sice v návaznosti na jednání s odborovými organizacemi z minulého týdne. Novela od 1. dubna zvýší platy zaměstnancům ve veřejných službách a správě a to tak, že tarifní složky platů úředníků a dalších profesí vzrostou o devět procent, o další procento pak bude navýšen objem peněz na odměny. Nelékařským zdravotnickým profesím se zvýší platové tarify o pět procent a nenároková složka platu o jedno procento a lékařským profesím placeným z veřejného zdravotního pojištění o dvě procenta.

Už od ledna 2026 se zvýšily platy pedagogů v regionálním školství a na veřejných vysokých školách. Cílem změn je dle vlády zastavit propad reálných příjmů zaměstnanců ve veřejném sektoru, k němuž došlo v uplynulých letech kvůli vysoké inflaci, která nebyla vykompenzována adekvátním navýšením jejích příjmů. Navýšení se dotkne zhruba 380 000 státních zaměstnanců.

Na návrh předsedy Babiše vláda odsouhlasila zpětvzetí vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úpravou vybraných agend v působnosti Digitální a informační agentury. Změna si dle předkladatele klade za cíl prohloubit elektronizaci konkrétních oblastí, přičemž v rámci jednoho legislativního počinu mění hned několik právních předpisů.

V souvislosti se zmíněným státním rozpočtem vláda také v pondělí schválila přepracované rozpočty státních fondů – Státního zemědělského intervenčního fondu, Státního fondu životního prostředí, Státního fondu podpory investic a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Právě rozpočet posledního zmíněného fondu, po říjnových volbách hodně diskutovaného v souvislosti s hospodařením exministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), byl kabinet upraven tak, aby příjmy a výdaje více reflektovaly nynější skutečný stav: v souhrnné výši se jednalo o 45,8 miliardy korun.

SFDI nově počítá s výdaji ve výši 169,3 miliardy korun, které jsou dle ministra dopravy Ivana Bednárika všechny kryty příjmy a „zajišťují pokračování všech rozestavěných investičních akcí i plynulé pokračování přípravy těch naplánovaných, výdaje na údržbu a opravy“. Naopak ale letos nepočítají s realizací projektů, které nejsou v adekvátním stavu připravenosti nebo se v jejich přípravě objevily problémy, a budou proto odloženy na další roky. Rozpočet SFDI byl i tak ve srovnání s loňskem navýšen o devět miliard korun. Co se SZIF týče, vláda schválila dotační programy v oblasti zemědělství pro rok 2026.