Česká republika je dlouhodobě zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, musí ale vzejít z dohody. Novinářům to dnes v Japonsku řekl prezident Petr Pavel. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Obdobně se dnes k oznámení vyjádřilo také české ministerstvo zahraničí.
Krajské státní zastupitelství v Brně zveřejnilo anonymizovanou obžalobu na čtyři české vojáky, které vinilo ze smrti afghánského zajatce po výslechu během mise v Afghánistánu v roce 2018. Trestní stíhání těchto vojáků ale soud letos v květnu zastavil na základě abolice udělené prezidentem Petrem Pavlem. Obžaloba, která se v minulých dnech objevila na infodesce státního zastupitelství, vznikla na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Historie je užitečná učitelka – za předpokladu, že při jejím výkladu dáváme pozor. Pokud ale posloucháme jen napůl, můžeme se pak dopustit, v nejlepším případě, pořádného faux pas. Jedno takové faux pas má nyní na kontě prezident Petr Pavel, který se v rozhovoru s Natalií Sedleckou z Rádia Svobodná Evropa vyjádřil pro striktnější sledování Rusů v Evropě s tím, že Spojené státy za druhé světové války také „podrobily sledování japonskou populaci“.
Japonsko bude významně investovat do svých bezpečnostních struktur, to je příležitost i pro české firmy uplatnit své výrobky. Před odletem na návštěvu Japonska, která potrvá do neděle, to v pondělí řekl novinářům prezident Petr Pavel. S hlavou státu vyrazila i podnikatelská delegace se zaměřením na technologie, obranu, kybernetický prostor i vesmír. Pavel se v Japonsku setká s japonským císařem Naruhitem a japonským premiérem Šigeruem Išibou.
Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Kraje již dříve nově schválený zákon kritizovaly jako nesystémový, který podle nich může vážně destabilizovat chod škol v regionech. Začátkem července vyzvaly prezidenta, aby předlohu vetoval, což se ovšem nestalo.
Představitelé desítek západních zemí a institucí se v Římě zavázali k další investiční podpoře Ukrajiny ve výši 10 miliard eur. Na rekonstrukci země je ale potřeba nejméně 500 miliard eur. Na setkání se také probírala další pomoc v rámci koalice ochotných, jejíž setkání se poprvé účastnil i zástupce Spojených států. Český prezident Petr Pavel pak předložil jedenáctibodový plán věnující se poválečné rekonstrukci Ukrajiny.
Pondělní jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) se týkalo zajišťování vnitřní i vnější bezpečnosti i schopnosti reagovat na krize, jako je mimo jiné výpadek elektřiny. Na tiskové konferenci po jednání s polským protějškem Andrzejem Dudou to řekl prezident Petr Pavel, který se části zasedání rady zúčastnil. BRS kromě toho projednala vyhodnocení reakce na podzimní povodně. „Témat bylo více. Týkalo se zajišťování vnitřní i vnější bezpečnosti i naší schopnosti reagovat na krize, mimo jiné právě jako je třeba výpadek elektřiny,“ řekl Pavel.
Polský prezident Andrzej Duda o víkendu provdal svou jedinou dceru. Utajená svatba se uskutečnila v sobotu v prezidentském paláci v centru Varšavy, kde se sešla padesátka hostů z řad nejbližších příbuzných a přátel, uvedla v neděli polská média. Po víkendové svatbě má Duda namířeno do České republiky, kde se v pondělí setká se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Prezidentova dcera Kinga je úspěšná právnička, která podle tisku už vydělává více než hlava státu; zatímco šéf státu pobírá v přepočtu asi 122.000 Kč měsíčně.
Prezident republiky Petr Pavel vyhověl dalším čtyřem žadatelům o milost. Oznámil to ve čtvrtek Pražský hrad s tím, že hlava státu tak využila svou ústavní pravomoc už počtvrté. Od počátku svého funkčního období Pavel rozhodl celkem o sedmnácti milostech. „Ve všech případech jsem přihlédl k velmi obtížné rodinné nebo zdravotní situaci omilostněných osob, kdy by výkon trestu měl nepřiměřeně tvrdý dopad na jejich děti nebo zdraví,“ uvedl prezident Pavel.
Pokud by se prezident Petr Pavel rozhodl znovu kandidovat v prezidentských volbách, má značné šance na znovuzvolení. Vážnou konkurenci nyní nemá. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Voliči by si přáli slušného, reprezentativního a apolitického prezidenta se zájmem o lidi, zjistil průzkum. Příští prezidentské volby budou v roce 2028. Autoři průzkumu připouští, že pro mnoho lidí nejsou volby prezidenta v tuto chvíli aktuální otázkou. Preference se proto budou v průběhu času pravděpodobně proměňovat.
Vyjednat odložení platnosti systému emisních povolenek ETS 2 se asi nepodaří, protože státy nebudou mít dostatečnou sílu, o zrušení vůbec nebude řeč. Myslí si to prezident Petr Pavel a dodává, že téma povolenek a jejich dopadu nebylo veřejnosti dobře vysvětlováno. Úkolem příští vlády bude vysvětlovat, k čemu povolenky jsou, Česko nemůže jít proti proudu času a doby. Zrušení systému nevidí jako reálné ani ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Česko bude chtít, aby systém fungoval na bázi dobrovolnosti.
Prezident Petr Pavel nechce spekulovat o tom, zda jmenuje lídra hnutí ANO Andreje Babiše premiérem navzdory obvinění či případnému odsouzení v kauze Čapí hnízdo, která se tento týden vrátila od odvolacího Vrchního soudu v Praze k Městskému soudu v Praze. Počkám si na rozhodnutí soudu, které by snad mělo padnout ještě před volbami, řekl Pavel. Babiš mezitím ve sněmovně oznámil, že podává trestní oznámení na znalce kvůli posudku v kauze Čapí hnízdo.
Americký prezident Donald Trump chtěl začít dávat pět procent na obranu od příštího roku, ale u jednoho stolu na summitu v Haagu jsme mu vysvětlili, že to teď není možné. Uvedl to prezident Petr Pavel, který na slavnostní večeři na summitu NATO seděl s Trumpem u jednoho stolu. Dodal, že Spojené státy bezpochyby dostojí svým závazkům v rámci Aliance, Trumpův postup byl pro Evropu podle Pavla budíček.
Kauza miliardového daru v bitcoinech, kvůli které skončil ministr spravedlnosti Pavel Blažek, dál zaměstnává českou politiku. Nejnověji se k případu poměrně otevřeně vyjádřil i prezident Petr Pavel, podle něhož je nepravděpodobné, že by ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o kontroverzním daru vůbec nevěděl. Proti Stanjurovi už dříve vypluly další dokumenty a výpovědi, které zpochybňují jeho tvrzení, že se o daru dozvěděl až zpětně. Premiér Petr Fiala přitom stále za Stanjurou stojí.
Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta Česka vnímají stále Václava Havla. Jako druhý nejlepší vychází v průměru Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Petr Pavel a čtvrtou pak jeho předchůdce Miloš Zeman. Vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu letošního května a června. Současného prezidenta lidé pozitivně hodnotí za způsob vystupování na veřejnosti či reprezentaci a obhajobu českých zájmů v zahraničí. Prostor pro zlepšení je stále u řešení sporů na tuzemské politické scéně, uvedli autoři průzkumu.
Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.
Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související, shodl se podle agentury Reuters summit v Haagu. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO. Podle českého prezidenta Petra Pavla všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.
V Haagu začalo jednání lídrů členských zemí na summitu NATO, řešit se bude mimo jiné závazek členů k navýšení obranných výdajů. Českou republiku při jednáních zastupuje prezident republiky Petr Pavel, součástí delegace jsou i ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničí Jan Lipavský nebo náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka.
Prezident Petr Pavel absolvoval preventivní zdravotní prohlídku. V posudku, který zveřejnil na webu odbor komunikace jeho kanceláře, se píše, že je způsobilý k vykonávání všech povinností bez výjimek. Zprávu vypracoval bývalý ředitel Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Miroslav Zavoral, který pečoval také o zdraví bývalého prezidenta Miloše Zemana.
Prezident Petr Pavel se v posledních dnech několikrát vyjádřil k tomu, jak chce přistupovat k jmenování budoucí vlády. V nedávném rozhovoru pro Deník se například vyjádřil k variantě, že by vznikla jednobarevná vláda ANO složená z odborníků. Označil ji za zajímavou. Zároveň opět zdůraznil důležitost ukotvení země v EU a NATO. Za to se mu dostalo rychlé a tvrdé kritiky z naprostých protipólů politického spektra.
Lidé si v sobotu v Lidicích pietní vzpomínkou připomněli 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl novinářům ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Dnešní vzpomínka začala tradičně mší na základech kostela svatého Martina.
Pokud by hnutí Stačilo! bylo ve vládě, nemělo by vzhledem k postoji ke členství České republiky v Evropské unie a Severoatlantické alianci (NATO) mít slovo v zahraniční a bezpečnostní politice. V podcastu Ptám se já webu Seznam Zprávy to řekl prezident Petr Pavel. Hnutí Stačilo! v čele s předsedkyní komunistů Kateřinou Konečnou chce prosadit referendum o vystoupení z těchto dvou organizací. Vyjádření Konečné ČTK shání.
Prezident Petr Pavel v úterý na Pražském hradě jmenoval ministryní spravedlnosti poslankyni a místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Třiačtyřicetiletá politička se ujme funkce po stranickém kolegovi Pavlu Blažkovi, který rezignoval kvůli spornému daru kryptoměn. Od Decroix prezident očekává, že nebude věc vyšetřovat, ale svými kroky poskytne prostor pro vnesení světla do případu a pro transparentnost. Je podle něj třeba oddělit mýty od odůvodněných podezření, ty vyšetřit, a identifikovat slabá místa systému.
Kandidátka na ministryni spravedlnosti Eva Decroix (ODS) po dnešní schůzce s prezidentem Petrem Pavlem řekla, že ji hlava státu podle očekávání v úterý jmenuje do funkce. S prezidentem na Pražském hradě při zhruba půlhodinové schůzce hovořila jak o kauze sporného daru bitcoinů za miliardu korun ministerstvu spravedlnosti, kvůli které rezignoval na svůj post Pavel Blažek (ODS), tak o legislativě. Prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga posléze novinářům řekl, že Pavel Decroix jmenuje v úterý v 11:00.
Prezident Petr Pavel přijal demisi ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) k pondělí 9. června. Na webu o tom informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Blažek končí kvůli problematickému daru bitcoinů od Tomáše Jiřikovského, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování.
Podle prezidenta Petra Pavla je současná kauza kolem darovaných bitcoinů "velký průšvih", který musí být transparentně prošetřen. Také podle něj může snížit prestiž Česka v zahraničí či důvěru občanů ve stát. Při dnešním projevu před poslanci apeloval také na to, aby debata v Poslanecké sněmovně neoslabovala ukotvení země v EU a NATO. Debaty o vystoupení z těchto organizací označil za hazard s národními zájmy.
Prezident Petr Pavel věří, že pod vedením nově zvoleného prezidenta Karola Nawrockého bude Polsko nadále rozvíjet své demokratické a prozápadní směřování. Česko a Polsko by podle něj měly pokračovat ve spolupráci. Pavel to uvedl v gratulaci Nawrockému, kterou dnes zveřejnil na síti X.
Prezident Petr Pavel odvolal rektora Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Vojtěcha Petráčka, oznámila dnes na síti X prezidentská kancelář. Návrh schválil akademický senát ČVUT minulý týden, podle něj nebyl Petráček dlouhodobě schopen řídit hospodaření univerzity. Rektory podle zákona jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu prezident. Rozhodnutí hlavy státu musí ještě podepsat premiér Petr Fiala (ODS).
Jakékoli nařizované slučování obcí by přineslo více škody než užitku, řekl dnes prezident Petr Pavel na sněmu Svazu měst a obcí (SMO) v Plzni. Dává přednost tomu, aby takový proces byl spontánní podle zájmu a možných benefitů. Tedy aby využíval současné možnosti, ať už jsou to dobrovolné svazky obcí nebo společenství obcí, které se zřizuje ke konkrétnímu účelu, řekl Pavel.
Smlouva mezi Českem a Vatikánem je podle prezidenta Petra Pavla v rozporu s ústavním pořádkem, naopak vláda a Česká biskupská konference smlouvu hájí. Plyne to z vyjádření, která obdržel Ústavní soud (ÚS) a nyní je zveřejnil na webu. Poslouží jako podklad v řízení, které iniciovala skupina senátorů. Soud se musí vyjádřit k souladu smlouvy s ústavním pořádkem, na žádost vlády to udělá přednostně. Senátoři se obávají, že smlouva je jednostranná a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi.
