Friedrich Merz tvrdí, že Německo uprchlickou krizi nezvládlo. Tématu se věnuje Salon v aktuální Týdeníku Echo. „V Česku to celé mělo trochu virtuální podobu. I skalní vítači dnes budou mluvit jinak než v roce 2015,“ říká Jiří Peňás. „Proč potom Česko podobné věci tleská? Netanjahu se netají tím, že usiluje o transfer dvou milionů lidí z Gazy,“ oponuje Daniel Kaiser.
Uběhlo to rychle. Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud jak po tradiční cestě přes Balkán, tak přes Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do evropského schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!), který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce.
Další díl pořadu Echo Prime Time se chystá už tuto neděli ve 20:00. Pozvání Pavla Štrunce tentokrát přijali předseda hnutí SPD Tomio Okamura a šéf České pirátské strany, 1. náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib. Čeká nás vyhrocená předvolební kampaň? S jakým programem chtějí Piráti a SPD oslovit voliče a jak výrazně mají šanci zasáhnout do podzimních voleb?
Echo Prime Time pokračovalo v neděli živě na Echo24 a Rádiu Prostor druhým dílem. Tentokrát moderátor Pavel Štrunc do diskuzního pořadu pozval europoslankyni a předsedkyni KSČM Kateřinu Konečnou a europoslance KDU-ČSL Tomáše Zdechovského. Podle Tomáše Zdechovského ruský prezident Vladimir Putin sice mluví o míru, ale ve své podstatě mír nechce. "Stačí se podívat na to, jak o Velikonocích poslal drony na Ukrajinu poté, co mluvil o plánovaném příměří," řekl europoslanec.
Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. První společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA. Sporná témata byla obdobná jako v jiných předkolech televizních debat. Týden před volbami do Spolkového sněmu se čtyři kandidáti na kancléře Olaf Scholz z SPD,
Poslanecké interpelace jsou podceňovaný žánr. Třetím rokem zažíváme v republice strmý pokles porodnosti – zhruba: 2021 ještě 111 tisíc novorozenců, o rok později 100, loni 90 a letos to vypadá na 80+ tisíc –, a předseda vlády ještě ani jednou nebyl novináři přinucen se k této demografické havárii vyjádřit.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která kandiduje za demokraty v listopadových prezidentských volbách, a republikánský exprezident Donald Trump se v noci na středu ve Filadelfii poprvé setkají osobně. Jejich první a zatím jediná plánovaná předvolební debata, jejímž pořadatelem je stanice ABC News, bude pro oba politiky významnou zkouškou a zároveň příležitostí představit voličům jejich odlišné vize ohledně toho, kam by se Spojené státy měly v příštích čtyřech letech ubírat.
Česká veřejná debata je často vnímána jako generační spor. Vyhrocené podoby nabyl po zveřejnění petice Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG. Přibližně 2300 signatářů, mezi nimi někteří známí umělci především střední a starší generace, v ní žádá odstoupení rektorky Akademie výtvarných umění Marie Topolčanské, ředitelky Národní galerie Alicje Knastové a zásadní změnu fungování Ceny Jindřicha Chalupeckého, protože v těch institucích panují „neúnosné poměry“ a dochází v nich k „omezování svobody uměleckého projevu a svobody slova. Prohlášení vyvolalo prudké reakce.
Předvolební debatu největších soků premiéra Petry Fialy (ODS) a lídra hnutí ANO Andreje Babiše nabídla ve středu večer CNN Prima News. V ní politici řešili, jak chtějí kandidáti SPOLU a ANO hájit zájmy Česka v Evropě. Při vyostřené diskuzi Fiala mimo jiné uvedl, že současná vláda koriguje chyby té předchozí. Babiš odvětil, že premiér potřebuje psychiatra. Fiala mimo jiné slíbil, že vláda nebude posílat žádné Ukrajince z České republiky násilím zpět na Ukrajinu, aby se zapojili do bojů.
V pondělí večer se na CNN Prima News odehraje debata, která je rámována jako vrcholný souboj o mladé voliče v rámci voleb do Evropského parlamentu. Ve vysílání se střetne eurovolební lídryně a čerstvá členka hnutí STAN Danuše Nerudová a jednička kandidátky Motoristů sobě a Přísahy Filip Turek. Druhý jmenovaný na poslední chvíli podle Nerudové zrušil účast v dopolední velké debatě serveru iDnes.cz.
Umělci v této zemi dlouhodobě cítí potřebu vyjadřovat se k veřejnému dění. Jak se zdá, s příchodem nového koronaviru tato potřeba zesílila. V důsledku toho se na nás valí nekompromisně formulované názory novopečených virologů, epidemiologů, ústavních právníků a ekonomů z řad kulturní obce. Veřejné angažmá mnozí z nich považují za svou povinnost, která jim jednoduše „nedovolí mlčet“. Kniha esejů britského politického filozofa Michaela Oakeshotta (1901–1990) Racionalismus v politice, jež přednedávnem vyšla v českém překladu, by je snad mohla trochu uklidnit. Žádnou takovou povinnost totiž umělci podle Oakeshotta nemají a nikdy ani neměli.
Česká pirátská strana si stěžuje na televizi Nova. Pirátům vadí duel Andreje Babiše s Lubomírem Zaorálkem. Podle nich by měly dostat prostor i další strany. Obrátili se proto na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
Na čtvrteční písemné interpelaci v Poslanecké sněmovně došlo k ostré výměně názorů mezi ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a poslanci za KSČM. Herman na jejich adresu prohlásil, že „je to hanba české politiky, že komunisté stále v parlamentu sedí.“ Reagoval tak na předsedu komunistů Vojtěcha Filipa, který kritizoval spolupráci české armádní jednotky s německou.
Newyorský profesor fyziky Alan Sokal před jednadvaceti lety ztratil trpělivost s tím, jak velké nesmysly o předmětu své specializace četl ve specializovaných časopisech humanitních oborů, především v textech stoupenců módních postmoderních teorií.
Reduktio ad Hitlerum čili argumentace Hitlerem je způsob, jak účelově zesílit argumentaci a emotivní dopad nějakého výroku. Je to považováno za klasický rétorický faul, který se ve „slušné společnosti“ nedělá. V poslední době takových výroků zaznělo více a byly zmíněny v souvislosti s migrační krizí, respektive s problémy, jež vyvolala nebo které ji provázejí.
Je vlna islamofobie, která u nás propukla, víc k smíchu, nebo k pláči? To je otázka, která v posledních týdnech zaměstnávala progresivní veřejnost. Rozhovor, v němž prezident vyjádřil názor, že lidé mají žít tam, odkud pocházejí, protiislámské vystoupení Tomia Okamury, přijetí uprchlických rodin ze Sýrie, demonstrace akce Islám v ČR nechceme, jíž se zúčastnila i poslankyně ODS Jana Černochová, a následné vystoupení vůdčí postavy iniciativy Martina Konvičky v televizi – to všechno dostalo útokem na Charlie Hebdo nečekanou brizanci.
