Předvolební kampaň vrcholí a s nimi nastává čas klíčových televizních superdebat, které nabídnou jak všechny tři největší televize i Český rozhlas. Premiéra Petra Fialu (ODS) a jeho největšího vyzyvatele, tedy Andreje Babiše (ANO) čekají dva duely na komerčních stanicích. Podle oslovených expertů mají televizní duely navzdory posílení jiných komunikačních prostředků nadále velký vliv na rozhodování voličů.

Nejen pro politiky, ale i pro média vrcholí předvolební kampaň. Česká televize nabízí během posledních týdnů například duely kandidátů na premiéra, vrcholem předvolebního vysílání ČT ale bude 28. září Superdebata, která tradičně představí přímý střet nejsilnějších lídrů. Moderovat ji bude Marcela Augustová a odvysílá ji od 20:00 hodin ČT1 a ČT24. Nezúčastní se jí šéf hnutí ANO Andrej Babiš, místo něj by měl dorazit stínový premiér Karel Havlíček. Babiš je dlouhodobým kritikem ČT.

Už tento týden, konkrétně 25. září od 20:15, přivítají moderátoři Terezie Tománková a Petr Suchoň ve velkém studiu s diváky zástupce sedmi nejsilnějších kandidujících politických subjektů ve velké superdebatě. Do tohoto střetu by měl za ANO také dorazit Havlíček, Babiš se plánuje zúčastnit pouze předvolebních duelů a debat s předsedou vlády a šéfem ODS Petrem Fialou na televizích CNN Prima News a Nova.

Poslední dny před volbami pak věnuje CNN Prima News právě těmto superduelům šéfů stran, hnutí a koalic. Během hodiny a půl budou mít šanci probrat nejzásadnější témata, která zajímají voliče těsně před otevřením volebních místností. Moderovat budou Terezie Tománková, Petr Suchoň a Pavlína Wolfová.

Klíčovým pořadem TV Nova budou opět poslední televizní debaty před otevřením volebních místností, a to ve čtvrtek 2. října od 17:00 a 20:00. TV Nova i tentokrát pro lepší přehlednost pro diváky i větší prostor pro samotné kandidáty nabídne poslední debaty dvě. Ve 20:00 se v diskuzi moderované Reyem Korantengem potkají obhajující premiér Fiala a lídr nejsilnějšího opozičního hnutí, tedy zmíněný Babiš. V debatě s Bárou Divišovou od 17:00 pak ostatní relevantní kandidáti.

Superdebata Českého rozhlasu proběhne v den začátku voleb, tedy v pátek 3. října od 12:10 a přinese diskusi lídrů hlavních politických stran v přímém přenosu z pražského studia S1 a budou jí vysílat Radiožurnál, ČRo Plus a nově i regionální stanice. „Regionální stanice se letos poprvé plně zapojují do předvolebního vysílání v takto rozsáhlém formátu a jejich role vyvrcholí přímým přenosem závěrečné Superdebaty 3. října,“ vyzdvihuje generální ředitel René Zavoral.

Superdebaty jsou pořád zásadní

Velkou neznámou, kterou i průzkumy jen obtížně zachycují, jsou nerozhodnutí voliči. Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že těsně (v posledních týdnech) před volbami se obvykle v Česku rozhoduje kolem 20 až 25 procent voličů. „V těchto volbách to může být ještě o něco více, vzhledem k tomu, že volby se konají v objektivně turbulentní době. I z toho důvodu současné průzkumy nemusí být ještě příliš vypovídající o tom, jak dopadnou,“ uvedl Chytilek.

Je podle něj úplně běžné, že voliči se ke konci kampaně masověji přidají k nějaké straně, která má zrovna něco jako „momentum“. „Příklady jsou třeba druhé místo SaS na Slovensku v roce 2016 nebo i výhra Spolu v minulých volbách. Ani jedno průzkumy v podstatě až do konce nenaznačovaly. Pro last-minute voliče bývají docela důležité slogany nebo prohlášení politiků, se kterými se mohou identifikovat a racionalizovat si tím svou volbu,“ dodal Chytilek s tím, že v tomto kontextu jsou velmi důležité závěrečné televizní debaty, jejichž přehled přinese Echo24 v samostatném článku, ale také třeba billboardy.

„Je to skvělá šance ‚zmobilizovat češtinu a poslat ji do boje‘. Sledovanost superdebat sice klesá, i tak se dá čekat, že mírně pod milion voličů by každou z nich vidět mohlo, což není málo. Pokud bych měl na závěr tipovat, které strany mohou z využívání jazyka profitovat, budou to Spolu a Motoristé. U obou čekám lepší volební zisk, než naznačují průzkumy,“ vysvětlil Chytilek.

Podobně se pro Echo24 vyjádřil také politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze. „Data ukazují, že se počet takových voličů, kteří dávají najevo ochotu jít volit, pohybuje mezi čtvrtinou a třetinou a podobné to bylo před čtyřmi lety, respektive i dříve. „Takže je to poměrně velká skupina. I proto si na závěr kampaně strany schovávají své největší trumfy. Každá událost, ať už pozitivní nebo negativní, je v těch posledních fázích kampaně vnímaná mnohem citlivěji,“ uvedl Just.

„A byť by se mohlo jednat v konečném důsledku o nižší jednotky procent či desetiny procent, které by si strana svou aktivitou v posledních týdnech a dnech kampaně mohla pomoci nebo naopak uškodit, mohou i takto nízká čísla mít zásadní vliv na to, zda třeba nějaká strana překročí nebo nepřekročí 5 %. To samé platí i o televizních debatách, které bych nepodceňoval. I kdyby jejich dopad byl malý, pro řadu stran může i malý dopad mít cenu zlata,“ dodal Just.