Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) v deníku „FAZ“ uvedla, že Němci by měli pracovat více a déle – v případě nutnosti i do 70 let. Podle ní „to nemůže dlouhodobě fungovat“, pokud Němci „stráví třetinu svého dospělého života v důchodu“, píše německý list Bild. Po těchto výrocích se na ni snesla kritika ze strany odborů – a dokonce i ze sociálního křídla CDU.
Některé budoucí změny v důchodech se týkají zejména žen či rodičovství. Ať už mluvíme o vyrovnávání důchodového věku, který nijak nesouvisí s nynější penzijní reformou a podle kterého půjdou už v příštím roce poprvé matky (zatím pouze ty s jedním dítětem) do důchodu ve stejném věku jako muži, nebo o opatřeních reformy, která mají zvýšit penze zejména matkám za dobu výchovy dětí, ale obecně zkrátka mířit k narovnání výše penzí mezi muži a ženami.
Podle vlády splněný slib, podle kritiků narychlo přichystaná náplast, která zbytečně zatíží firmy byrokracií a zejména zaměstnancům v předdůchodovém věku nepřinese nic. K podpisu prezidenta míří kontroverzní řešení dřívějšího odchodu z práce pro zhruba stovku tisíc lidí v části tzv. rizikových profesí. Nynější verze návrhu znamená, že odejít do „důchodu“ dříve mohou ti, kteří si našetří vyšší statisíce korun.
Doby důchodového pojištění hrají zásadní roli při získávání penze a u podmínek penzí předčasných došlo dokonce k přitvrzení. Lidem se tak například nabízí možnost odejít do předčasné penze jen s polovičním krácením, jenže musí získat dlouhých 45 „odpracovaných“ let, pro běžný předčasný důchod pak 40 či pro řádný 35 let. Může se tak stát, že k dosažení výhodnější či i řádné penze zbývá i poměrně krátká doba, ať už kvůli různým zápočtům studia či některým životním situacím.
Zemědělci v České republice hlásí nejrychlejší růst cen za poslední více než dva roky. Ceny, za které prodávají svou produkci do obchodní sítě nebo ke zpracování, vzrostly v červnu meziročně o 13,4 procenta. Podle statistiků jde o pokračující trend, který se nevyhnutelně promítá do cen potravin na pultech obchodů. V kontrastu s tím výrobní ceny v průmyslu dál klesají – v červnu meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně o 0,7 procenta.
Změny v penzijní reformě přinesly v některých případech i větší důraz na to, kolik toho lidé v životě odpracovali. Přesněji jde o započítanou dobu důchodového pojištění. V té pak hraje zásadní roli celá řada faktorů od doby, kdy a jak lidé studovali, po výchovu dětí, vojenskou službu či samozřejmě zaměstnání či podnikání. V době, kdy lidé začnou žádat o předčasný či řádný starobní důchod, tak na ně může vyskočit nepříjemné překvapení.
Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek. V německých spolkových zemích, které byly v letech 1949 až 1990 součástí Spolkové republiky Německo (SRN), tedy takzvaného západního Německa, dostávají ženy důchod v průměru nižší než 1000 eur (24.650 Kč).
Vládní úpravy parametrů penzijního systému přečkaly i poslední zkoušku u Ústavního soudu a minimálně do voleb je lze tedy považovat za prosazené. Celý balík reformy tak mění prakticky všechny důležité parametry systému, nečiní tak ovšem najednou. Zatímco dnešních penzistů se může nejdříve za několik let dotknout snížení valorizací, pro ty budoucí je na stole celá řada dalších změn a už v minulých letech na ně dopadly například změny u předčasných penzí.
Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Cesta k němu však není zrovna jednoduchá, žádat o něj mohou pouze lidé, kteří mají odpracováno 45 let. Do této doby se přitom řada věcí nedá započíst, včetně těch, které platí pro běžný předčasný důchod. Na druhou stranu platí, že je možné si některé doby pojištění zpětně uhradit. Kdo podmínky splní, může získat předčasnou penzi jen s polovičním krácením.
Vládní úprava penzí obstála v poslední zkoušce, když Ústavní soud odmítl i poslední stížnost ze strany hnutí ANO. Podle odborníků má v příštích desetiletích umožnit výrazné úspory ve výdajích na důchody, které začnou rozpočet obzvláště zasahovat s odchodem silných generací z pracovního trhu. O tom, zda budou mít skutečně dopad úpravy jako je zpomalení růstu nových důchodů či odklad důchodového věku, se však rozhodne až v podzimních volbách.
Ústavní soud rozhodl o poslední stížnosti týkající se důchodové reformy a ta má tak nyní skutečně finální podobu, tedy alespoň do podzimních voleb. Stížnost přitom mířila na hlavní balík penzijní reformy, toto rozhodnutí tak stvrzuje dvě ze tří nejsilnějších opatření, která mají srazit výdaje penzijního systému. A zatímco mírné oddalování penzijního věku pocítí lidé až za několik let, druhé stvrzené opatření mohou pocítit už od příštího roku. Nově přiznané penze se totiž začnou pomalu snižovat.
Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.
Důchodcům by měla od ledna penze v průměru stoupnout až o zhruba 650 korun. Jde téměř dvojnásobek oproti valorizacím z letošního ledna. To tak bude znamenat, že se průměrný důchod vyhoupne vysoko nad 21 tisíc korun a v porovnání s rokem 2020 vyroste o polovinu. Průměrná penze tak pokračuje v porážení inflace posledních let, která za stejné období vyrostla zhruba o třetinu. Odhad vyplývá z propočtů Národní rozpočtové rady, na které upozornila Česká televize. Podle opozice by měl být růst důchodů větší.
Zrušit celý hlavní balík důchodové reformy, nebo alespoň dílčí části jako zcela zásadní odklad věku pro odchod do penze. O to usiluje ve své už několikáté stížnosti k Ústavnímu soudu opoziční hnutí ANO. Na rozdíl od předchozí stížnosti, kde se na stanovisko soudu čekalo rok a půl, vynesou ústavní soudci verdikt už po třech měsících od podání stížnosti. Ta míří mimo jiné také na kontroverzní úpravu předčasného důchodu pro tzv. rizikové profese.
Nad vládní koalicí Petra Fialy se stahují mračna bouřky, která může smést její naděje na slušný výsledek v říjnových volbách. Formálně teď sice opozice vedená Andrejem Babišem prohrála, když se už počtvrté v řadě neúspěšně pokusila vládu sesadit, i tak ale současným koaličním stranám řádně zatopila. Ještě když před pár týdny uskupení Spolu zahájilo svou kampaň, zdálo se, že se mu začíná dařit a v průzkumech postupně dotahuje velkou ztrátu na Babišovo ANO. Pak ale přiletěla – nepřekvapivě z Brna – černá labuť v podobě tzv. bitcoinové kauzy Pavla Blažka.
Vládní většina uhájila před Ústavním soudem (ÚS) novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli, zabývali se obsahem právní úpravy i procedurou přijetí, kdy sněmovní většina kvůli opozičním obstrukcím ukončila rozpravu, aniž se vyjádřili všichni přihlášení poslanci. Ani vystoupení přednostních řečníků nejsou časově neomezitelná, plyne z nálezu. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů.
Důchody jako v Německu můžeme mít v Česku brzy. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura při jedné z předvolebních debat koalice Spolu a následně tuto ambici potvrdil také premiér Petr Fiala (oba ODS). Ekonomové, které oslovil deník Echo24 nicméně uvádí, že rozhodně není úkolem vlády dohánět německé důchody, protože by to akorát vedlo k dalšímu obrovskému zadlužování a zhoršení udržitelnosti důchodového systému. Varují před podobnými populistickými sliby.
Na pozadí debat o odsouvání důchodového věku a udržení penzistů na trhu práce pokračuje trend, který míří zcela opačným směrem. Češi ve velkém odcházejí do důchodu předčasně. Ačkoliv se tempo oproti krizovým rokům díky zásahům vlády zpomalilo, poměr předčasných penzistů nadále roste a podle nejnovějších čísel sociální správy nyní předčasnou penzi pobírá přes 762 tisíc lidí. Vláda v roce 2023 výrazně zpřísnila podmínky pro odchod do předčasného důchodu.
K závěrečnému hlasování míří poslední a také jedna z nejkontroverznějších částí vládní penzijní reformy. Úprava předčasných podmínek důchodu pro zhruba stovku tisíc lidí z tzv. rizikových profesí budí odpor prakticky na všech stranách od odborů po zaměstnavatele a zároveň se jako i některé další části reformy dočkala zásadních změn na poslední chvíli. A patří k další z částí reformy, kterou bude chtít velmi pravděpodobně opozice po případném úspěchu ve volbách minimálně změnit.
Vládní důchodová reforma má v budoucnu potenciál snížit výdaje za důchodový systém o stovky miliard. Ačkoliv zdaleka neprošla v nejtvrdší možné podobě, její efekt by měl stále být značný. Ze schválené podoby parametrických úprav systému už je tak i jasné, v jakém měřítku konkrétní opatření výdaje sníží, či naopak jak opět nabobtnají, pokud nestihnou vůbec vstoupit v platnost.
Už přes rok funguje nová forma penzijního spoření, které mělo nabídnout lidem možnost výrazně vyššího zhodnocení úspor na stáří. Zas tak velký zájem však tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP) nevyvolal a jak ukazují dlouhodobě průzkumy, není se příliš čemu divit. Většina lidí totiž stále neví, o co vlastně jde. Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. DIP od začátku loňského roku.
Hnutí ANO už nekličkuje a říká poměrně přímočaře, že vynuluje důchodovou reformu, tedy parametrické změny zavedené nynější vládou ve snaze přiškrtit zadlužení penzijního systému. Nechce rušit vše, ale vše s reálným dopadem ano, tedy růst důchodového věku, zpomalení valorizací i růstu penzí v další dekádě. Řešení pak vidí ve víře, že se dostatečně nastartuje ekonomický růst a zvýší porodnost. Spoléhat se chce hnutí ANO ale i na peníze podnikatelů.
Zvyšovat daně, ani snižovat výdaje na důchody či do zdravotnictví kvůli zvýšeným výdajům na obranu nebudeme. Shodují se na tom představitelé vládní koalice. Podle nich je třeba škrtat výdaje v oblasti dekarbonizace a zároveň využívat evropské peníze. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) musí být splněny některé podmínky zvyšování výdajů, tedy že musí být peníze a musí je být za co efektivně utratit. Podle SPD Česko peníze na zvyšování výdajů na obranu jednoduše nemá.
Dánsko se připravuje na zásadní změnu důchodového systému. Parlament v Kodani ve čtvrtek odhlasoval zvýšení důchodového věku až na 70 let. Nová hranice začne platit v roce 2040 a dotkne se všech, kteří se narodili po 1. lednu 1971. Skandinávská země pokračuje v již zavedené praxi, kdy důchodový věk pravidelně upravuje podle vývoje průměrné délky života. Od roku 2006 Dánsko každých pět let hodnotí, zda je nutné věk pro odchod do důchodu posunout.
Ve snaze udržet seniory na trhu práce přišla vláda s novinkou, která jim má okamžitě navýšit měsíční výdělky. Pokud si o to tedy řeknou. Pracující důchodci tak mohou získat slevu na odvody sociálního pojištění. Po prvních třech měsících se ke slevě přihlásilo přes 30 tisíc zaměstnanců, kterým v průměru zůstávají v kapse tisícovky navíc. Zdaleka tak nejde o většinu, podle posledních čísel z roku 2022 bylo téměř 200 tisíc pracujících seniorů, z toho přes 160 tisíc v zaměstnaneckém poměru.
V souvislosti s důchodovou reformou se vzedmula debata o předčasných odchodech do penze. Ty se staly obzvláště populární během inflační krize a vláda se následně rozhodla zasáhnout přitvrzením podmínek. Stále častěji se však skloňuje i možnost tzv. předdůchodu. Ten je stále možné využít i pět let před řádným penzijním věkem. Jde však o diametrálně odlišnou záležitost od státního předčasného důchodu.
Přes sto tisíc zaměstnanců z tzv. rizikových profesí, tedy pracujících na pozicích s některými rizikovými faktory, čeká na verdikt, zda a za jakých podmínek budou mít možnost odejít dříve do předčasného důchodu. Poslanecká sněmovna by se měla tento týden vrátit ve druhém čtení k této kontroverzní části vládní důchodové reformy. Předlohu na začátku dubna odmítl sněmovní sociální výbor.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 000 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. Ruku v ruce s tím však jde varování, aby si lidé dávali velmi záležet, komu z desítek společností své peníze svěří. I zdánlivě malý detail je totiž může v dlouhodobém měřítku připravit o spoustu peněz.
Po letech vysokého růstu důchodů přišlo několik let „půstu“. Čeští penzisté se možná až téměř do konce dekády musí smířit s nízkými valorizacemi svých důchodů v počátku každého roku. Bude se totiž čekat na růst reálných mezd. Podobně jako v posledních dvou případech řádných valorizací tak penze porostou pouze o inflaci. Podle zákona se důchody upravují vždy od ledna o růst cen pro domácnosti důchodců a o třetinu růstu reálných mezd.
Přes sto tisíc zaměstnanců čeká, za jakých podmínek mají mít nakonec možnost odejít do předčasného důchodu. A nynější situace na trzích ukazuje, že vládou chystané řešení jim za určitých podmínek může v tomto ohledu nabídnout i poněkud divokou „jízdu“. Řešením pro větší část zaměstnanců z tzv. rizikových profesí mají být totiž povinné příspěvky zaměstnavatelů do penzijního spoření. To by tak pro ně znamenalo nejen naspořit značně velkou částku, ale zejména v případě kratší doby spoření také značný rozdíl oproti státnímu předčasnému důchodu v případě podobných výkyvů, jako byl například i ten způsobený pandemií covidu.
