Hnutí ANO slibovalo i v programu zrušit prakticky jen ty části penzijní reformy, které nebudou mít v tomto volebním období dopad (psali jsme o tom například zde). To nyní v rozhovoru s deníkem Echo24 nepřímo potvrdil i místopředseda hnutí Karel Havlíček. Naopak zůstává výrazné opatření, které začne platit už od ledna příštího roku. Jako první tak pocítí dopady hlavního balíku penzijní reformy lidé, kteří si budou zanedlouho žádat o důchod. V následující dekádě se totiž má každý rok mírně snižovat růst nově přiznaných penzí. Jde o jedno z trojice opatření, které mají do budoucna výrazně šetřit nebezpečně bující výdaje penzijního systému.

Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka bude případná nová vláda připravená prosadit změny v penzijním systému velmi rychle, tedy v rámci možností legislativního procesu. „Máme tam tři věci, které jsme slíbili. Jednak je to návrat věku odchodu do penze ze 67 na 65 let. Dále koeficient růstu v rámci valorizace z 1,3 na 1,5 takzvané reálné průměrné mzdy a za třetí revize těch takzvaných náročných profesí,“ uvedl Karel Havlíček v rozhovoru pro deník Echo24.

V něm dále přiznává, že nepůjde o změny, které by měly okamžitý dopad. Ačkoliv tak hnutí ANO chce zrušit dvě ze tří nejvýraznějších opatření končící vlády, v tomto volebním období by mohla mít nějaký dopad pouze změna u dřívějších penzí pro tzv. rizikové profese. „Žádná z těchto věcí nemá okamžitý dopad na ten systém. Asi nejpalčivější je to u těch náročných profesí, protože lidé musí vědět, na čem jsou. Co se týká té valorizace, tak ta s ohledem na to, že jsme měli jeden z nejhorších růstů reálné mzdy v Evropě, nejsme ještě na úrovni let 2019 nebo 2020, tak tam se to týká až někdy až roku 2030. A co se týče toho věku odchodu do důchodu, tak to je problém třeba až za dvacet let. I když chápu, že to postupně najíždí, ale rozhodně to není otázka života a smrti v příštím roce,“ dodal Karel Havlíček.

Naopak třetí z nejdůležitějších opatření reformy, tedy snižování výše nově vypočtených penzí v následujících deseti letech, které se začne do důchodů promítat už od ledna, ve svém programu hnutí ANO nezmiňovalo a podle zástupců hnutí ANO ani neplánuje. Podle reformy má totiž klesat takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se má začít zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, k roku 2035 by to pak mělo být 1,45 procenta.

Změna se tak jako první dotkne části ročníků 60. let, kteří budou odcházet do řádné penze od příštího roku. Podle odhadů ministerstva práce by se měly nově přiznané penze postupně snižovat o zhruba 150 až 200 korun ročně oproti nynějšímu výpočtu. Ačkoliv tak nadále porostou, růst se bude zpomalovat.

Co by se však mohlo týkat také lidí vstupujících do penze v následujících letech i současných lidí v penzi, jsou změny v „odměňování“ pracujících důchodců. Končící vláda totiž zavedla nový systém, který místo doživotního navyšování penze odpouští pracujícím důchodcům odvody na sociální pojištění.

Hnutí ANO už podle možného budoucího ministra práce Aleše Juchelky (ANO) nechce tuto změnu zrušit, ale zároveň k ní vrátit v mnohem vstřícnější podobě právě doživotní navyšování penze. Za odpracovaný rok by si měli penzisté kromě odpuštěných odvodů tedy přijít i k výraznějšímu navýšení penze, které jim zůstane i poté, co přestanou pracovat (psali jsme o tom zde). Podle programu hnutí ANO by se jim vedle slevy na pojistném měl za každých 360 odpracovaných dní zvýšit vyměřovací základ o 1,5 %.

Od ledna se zavádí po reformě i minimální důchod. Ten starobní odpovídá pětině průměrné mzdy, polovinu tvoří solidární výměra a polovinu zásluhový díl. Pevná část má činit příští rok 4900 korun a stejně vysoká bude i procentní výměra. Minimální starobní penze tak bude 9800 korun. Loni mělo starobní důchod pod 10 000 korun 34 600 seniorů a seniorek.