Karantén dětí na školách skokově přibývá, někde i trojnásobně během jednoho týdne. V krajích tak dochází i k uzávěrám celých škol. Výpadky z prezenční výuky se však netýkají pouze dětí, do karantén či izolací míří také stovky pedagogů, což začíná komplikovat provoz škol. Česko by se podle odhadů mělo blížit v následujících dnech vrcholu omikronové vlny.
Novela pandemického zákona zatím stihla narazit ve sněmovně i vybudit kritiku a demonstrace. První možnou změnu připustil sněmovní zdravotnický výbor, který navrhl zákon opět časově omezit. Tím však výčet kritiky nejen od odborníků nekončí. Podle některých ústavních právníků je problematická zejména část, která umožňuje uzavřít lidi do izolací či karantén i přes pouhou SMS zprávu. Další kritizují i výrazné rozšíření pravomocí, která dosud dovoluje jen nouzový stav.
Ačkoliv by mohly desítky tisíc podaných dávek denně evokovat velký zájem o očkování, realita je zcela opačná. Už dlouhé týdny totiž dominují vakcinaci posilující dávky, o ty první už prakticky není zájem. A to zejména v rizikových věkových kategoriích. Očkují se tak zejména ti, kteří už o vakcinaci stáli v minulosti. Vláda věří, že by řešení mohla přinést „tradiční“ vakcína od společnosti Novavax. Sociologická data však už příliš velký prostor pro zlepšení nenaznačují.
Na pokračující schůzi Poslanecké sněmovny by se měla v úterý odpoledne dostat novela pandemického zákona. Ta v době, kdy některé státy začínají rozvolňovat či i zcela rušit protiepidemická opatření, výrazně rozšiřuje pravomoci úřadů omezovat život a podnikání v zemi. Novela také nově navrhuje neomezenou dobu platnosti zákona, ta původní má vypršet už v únoru.
Poslanci budou zřejmě už v úterý jednat o tom, zda se vzdají kontroly nad tvrdými covidovými restrikcemi. S blížícím se koncem platnosti pandemického zákona chce vláda urychleně projednat jeho novelu. Ta by zákon nejen prodlužovala poprvé na neurčito, navíc by přidala do rukou ministerstev či krajských hygien tvrdé nástroje k omezování života. Bez vysvětlování sněmovně, a za určitých podmínek klidně i bez souhlasu vlády.
Přes „přívětivější“ systém karantén se začíná opakovat situace z podzimu. Tisíce až desetitisíce dětí míří po převládnutí varianty omikron s podezřením z nákazy domů. Kam to může vést, ukazuje s předstihem například Izrael. Tamní vláda se rozhodla od příštího týdne karantény pro děti a žáky výrazně omezit, jejich výpadky z výuky totiž začaly ohrožovat chod ekonomiky.
Omikron zatím splňuje všechny předpoklady, a to spíše ty optimističtější. Ve statistikách dochází k výraznému počtu nákaz očkovaných i lidí, kteří již nákazou prošli. Například za poslední den došlo k více než čtyřem tisícům podezření na reinfekci, to je stejně jako bylo reinfekcí za celý prosinec. Zcela jiný příběh je však vidět na datech o hospitalizacích či úmrtí. Zdá se, že zatím silnou ochranu poskytují nejen posilující, ale i dvě dávky očkování, to samé zdá se platí i o předchozím prodělání nákazy.
Úředníci či odborníci ministerstva zdravotnictví mohou dostat silnou páku k omezování života občanů. Vláda schválila novelu pandemického zákona, který se v minulém roce dostával často na světlo kvůli nezákonným opatřením bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO). A právě mantinely možných omezení, která soud stanovil, má novela překročit. Ministr zdravotnictví by tak dostal do ruky některé pravomoci, které nyní dovoluje pouze nouzový stav.
Nová varianta omikron začala v Česku rychle dominovat a podobně jako v zahraničí by měla vzít také rychlý spád. Podle odhadů by měla vrcholu dosáhnout v příštím týdnu a na konci měsíce začít rychle klesat. Se zpožděním pak má vrcholit i situace v nemocnicích, kde se zatím rostoucí epidemie prakticky neprojevila. Vláda zvolila strategii pokusit se nástup epidemie zbrzdit, zaznívají však i názory, že je s omikronem na čase návrat k životu před pandemií.
Se změnou v testování přišla i změna postupu na školách v případě pozitivních záchytů. Už by tak nemělo docházet k tomu, že pozitivní záchyt povede k omezování dalších dětí či žáků ve třídách. Podobně jako v minulosti se však začaly objevovat zprávy o nejednotném postupu krajských hygienických stanic. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že podobné zprávy nemá. V současnosti by tak po plošném testování měli opouštět školu už pouze pozitivní. Hygieny mají řešit až situaci ve specifických případech.
Nově ustavený Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) má už přes čtyřicet členů. Objevují se v něm „staré známé“ tváře, které v pandemii radily už v dobách vlády Andreje Babiše (ANO), ale také několik nových z řad dříve spíše opomíjených kritiků. Kdo však čekal na možné názorové „střety“, bude zřejmě zklamaný. Jednání uvnitř institutu mají totiž probíhat „za zavřenými dveřmi“, tedy zřejmě i bez pořizování zápisů.
Česko se podobně jako další země rychle loučí s variantou delta, omikron má zcela převládnout v tomto týdnu. S ním přijde brzký a dosud nevídaný vzestup pozitivních, který ovšem stejně tak rychle začne sestupovat. Kratší by tak měl být nápor na nemocnice, ale i samotný průběh nákaz, většinou s mírnějšími příznaky než dřív. A podle některých odborníků může jít o pomyslný milník, který ukončí pandemii. Naproti tomu WHO tyto spekulace pokládá za „přání, které je otcem myšlenky.“
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) akcentuje očkování jako nejsilnější a nejdůležitější nástroj proti pandemii. Zatímco již naočkovaní na to zřejmě slyší a podávání třetích dávek výrazně neoslabily ani svátky, zájem neočkovaných je stále blíže k „bodu mrazu“.
V Česku spolu s chladnějším počasím přichází také rychle se šířící varianta omikron. Velká řada lidí se s ní zřejmě setká jen jako s běžným nachlazením či rýmou. A tentokrát může být ještě těžší rozeznat, jaký je v tom rozdíl. Jak ukazují data ze zahraničí, omikron totiž nemusí vyvolávat dosud časté a výrazné příznaky, včetně poměrně přesné ztráty chuti a čichu.
Nová vláda pokračuje ve strategii ponechávat více odpovědnosti v rukou lidí, možná však i z pragmatických důvodů. Izolace a karantény budou končit už po pěti dnech, vstupovat do nich budou lidé bez nutnosti testu PCR. Ten si mají případně vyžádat až u praktika, pokud na sobě pocítí příznaky. Někteří odborníci či zástupci laboratoří po povinných konfirmačních testech volají. Je však otázka, zda by měl takový postup smysl, podle některých odhadů totiž počty pozitivních výrazně překročí možné kapacity testování.
Soudy shozená nezákonná opatření či chybějící kompetence pro vykonávání funkce. O výměně některých náměstků ministerstva zdravotnictví se spekulovalo už před sestavením nové vlády. Možný přesun hlavní hygieničky Pavly Svrčinové do jiné funkce zmiňoval sám nový ministr Vlastimil Válek (TOP 09), náměstek pro legislativu Radek Policar zase schytal v minulosti „políček“ za dřívější nezákonná nařízení a měl stát spolu se Svrčinovou i za prvním přešlapem nového vedení.
Pesimistické předpovědi odborníků o dopadech podzimní vlny varianty delta se nakonec nepotvrdily. I bez lockdownu, po kterém volala například Česká lékařská komora v čele s prezidentem Milanem Kubkem, nedošlo například k předvídanému kolapsu nemocnic či k tak výrazným nárůstům pozitivních a úmrtí. Nyní přichází varianta nová, která podle údajů z některých laboratoří převládne v Česku už za pár dní. Co od omikronu čekat lze odhadovat ze situace v zahraničí.
Vláda sice odsunula „zčervenání“ Tečky pro plně očkované bez posilující dávky, v zahraničí však mohou lidé stejně narazit. Omikron totiž vrátil do hry další rozpory v nařízeních mezi jednotlivými státy a podmínky pro cestování se tak komplikují. Například na sjezdovky do Rakouska se tak už nově nepodívají lidé, kteří mají „pouze“ plné očkování jednodávkovou vakcínou od Johnson&Johnson.
Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vstupoval do úřadu s plány na několik výrazných změn. Jejich plnění se však zatím stále odsouvá a resort je s informováním o plnění plánů skoupý. Ministerstvo tak odmítá zodpovědět, zda bude na stole v nejbližší době jednání o návratu PCR testů do systému ON či jaké varianty zkrácení karantén a izolací zvažuje kvůli nástupu omikronu, nejistý zůstává i osud možného uznávání protilátek. Nová opatření chce vláda zveřejňovat každou středu po svém zasedání.
Práce z domova patřila v netradiční míře i k druhému „covidovému“ roku. Ačkoliv už nedošlo k využívání home office v rozsahu z prvního roku pandemie, v některých případech vedla zkušenost i k trvalým změnám. Práce z domova však začala ukazovat i své stinné stránky, jako je zasahování do soukromého života či problémy s návratem na pracoviště. Dobu „největší slávy“ zažila práce z domova v prvním roce pandemie na jaře 2020.
Původně mělo jít o případ, který se vyřeší v řádu hodin. To avizoval bývalý MŽP Richard Brabec (ANO) krátce po katastrofické havárii na řece Bečvě, ve skutečnosti není otrava vodního toku ani téměř po roce a půl vyřešena. A podle některých odborníků už to asi ani nebude možné. Vyšetřování budilo od začátku pozornost i kvůli tomu, že se v blízkosti nachází chemička Deza ze svěřenských fondů Andreje Babiše (ANO).
Rekordní výdaje za jídlo, pití a pyrotechniku, ale i hodiny prosezené u televizních obrazovek. Pokud se Češi výrazně neuskromní kvůli vládním apelům či částečným omezením a nevychýlí tak předpoklady zcela mimo dřívější zkušenosti, mohou utratit v konečném důsledku za silvestrovské oslavy až 14 miliard korun. A také „soutěžit“ o nejsledovanější den v televizi se Štědrým dnem.
Zejména pro „pionýry“ vakcinace z prvních měsíců přijde brzy změna. Nejstarším ročníkům, učitelům či chronickým pacientům může totiž už zanedlouho ze dne na den vypršet platnost plného očkování jako průkazu bezinfekčnosti. To znamená za současných podmínek velmi výrazné omezení života. Stojí za tím rozhodnutí už bývalé vlády, které zkrátí platnost plného očkování po dvou dávkách na devět měsíců. Nová vláda však plánuje v budoucnu navrátit i alternativu.
Paušální daň vstoupí zanedlouho do druhého roku fungování, v tom prvním zůstala daleko za očekáváním. Oproti odhadům tehdejší ministryně Aleny Schillerové (za ANO) se k ní přihlásila zhruba polovina, tedy něco přes 70 tisíc živnostníků. Ani to však ke změnám nevedlo, tou jedinou je tak navýšení paušální daně pro příští rok. Ministerstvo financí proto připravilo aktualizovanou kalkulačku, na níž si lidé mohou spočítat, zda se jim přihlášení vyplatí. Čas mají do 10. ledna.
V obavách z nové varianty omikron se začínají vracet nejednotná a přísná pravidla pro cestování uvnitř Evropské unie. Tentokrát dopadají tvrdě i na plně očkované. Bez posilující dávky mohou totiž někteří už nyní narazit a zjistit, že nemají žádné výhody, v počátcích příštího roku už je to zřejmě čeká prakticky všude v unii. Bezproblémové cestování patřilo k jednomu z velkých taháků vakcinace proti covidu-19, který po řadu měsíců umožňoval plně očkovaným lidem ve většině případů překročit hranice všech států v unii bez dalšího testování či karantén.
Vlastní bydlení se bude Čechům dál vzdalovat, problém s cenami nemovitostí může mít v příštím roce už i značná část střední třídy, ač má jejich růst začít zpomalovat. Kromě cen nemovitostí pak zřejmě porostou i ceny nájemního bydlení. Zdražovat se budou dál i hypotéky, které v době pandemie trhaly rekordy. Ceny bytů setrvale rostou, podle odborníků za tím stojí zejména vysoká poptávka, kterou se kvůli nedostatečné výstavbě i zdlouhavému povolovacímu procesu nedaří uspokojit.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce rozšířit projekt odběrů z odpadních vod. Tento systém už měsíce testuje Praha 9, která díky tomu podle starosty Tomáše Portlíka (ODS) udržela nízký výskyt i v době výrazných celorepublikových nárůstů a to s tím, že testovala jen jednou za dva týdny. Systém totiž umožňuje včas zacílit na jednotlivé školy.
Téma zohlednění protilátek patřilo k nejdůležitějším krokům v plánech nové vlády. Ta ho diskutuje a odborná pracovní skupina ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se stanovením určitého systému ke zohlednění protilátek zabývá, ovšem zatím bez konkrétních výsledků. Z nich však může pro příznivce uznávání protilátek vzejít zřejmě i zklamání. Záležet bude na dalších datech o variantě omikron.
Někdo zavádí zpět tvrdá omezení, jiní spíše vyčkávají. Co způsobí nová varianta omikron, je totiž stále spíše „věštěním“. Zásadní otázky jsou nezodpovězené, neví se, zda způsobuje lehčí či stejný průběh onemocnění jako varianta delta, nebo do jaké míry přesně obchází imunitu z prodělání či vakcinace. Jako jisté se jeví zatím jen to, že se šíří rychleji a „vynuloval“ účinnost většiny používaných monoklonálních protilátek. Pro ty už však existuje funkční náhrada.
Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se při uvedení do úřadu rozhodl změnit rétoriku k vládním opatřením. Podle něj je důležitější osobní zodpovědnost než „přikazování“ pomocí restrikcí. O osobní apely už se pokoušela bez větších úspěchů i vláda předchozí, ta však předtím stihla vyvolat značnou kritiku a odpor části obyvatel svým poněkud chaotickým postupem a častými, nečekanými změnami.
