Záviš Dobiašovský

/

Články autora

Startuje největší změna dávek za poslední roky. Stát si došlápne na majetek žadatelů a přitvrdí pravidla

V platnost vstoupí už za několik dní reforma sociálních dávek, která si klade za cíl přitvrdit a více zacílit státní sociální podporu. Přiškrtit tak má například i značně populární příspěvek na bydlení a sjednotit žádost o čtyři dávky do jedné. Lepší zacílení dávek znamená také tvrdší podmínky, s novou „superdávkou“ vstoupí v platnost kontrola majetku žadatelů, banky budou také přímo úřadům sdělovat údaje o účtech žadatelů či jejich blízkých osob.

Konec papírových evidenčních listů. Budoucí důchodci je musí hledat jinde

Zásadní dokument, který lidé potřebují pro výpočet své budoucí penze, se dočká výrazné změny. Jde o evidenční listy, které dosud zaměstnavatelé každoročně předávají zaměstnancům, a jejichž výpadek může při vstupu do penze způsobit lidem nepříjemné potíže. Nezřídka se totiž stává, že po desítkách let už evidenční listy lidé nemají a zjistí, že je z rozličných důvodů nemá ani sociální správa. I v takových případech však lze situaci ještě řešit.

Podmínky pro desítky tisíc pracujících důchodců se mohou opět změnit

Populace v Česku stárne a politici se snaží přijít na způsob, jak udržet část penzistů nadále aktivní na pracovním trhu. V rámci penzijní reformy tak přišla po dlouhé době zásadní změna, která dala pracujícím důchodcům možnost požádat o slevu na odvody na sociálním pojištění. O novinku je zájem, brzy slevu začalo využívat přes 130 tisíc lidí a v průměru jim tak měsíčně zůstávalo přes 2 500 korun navíc. Po volbách by však systém odměn za práci v důchodovém věku mohly potkat další změny.

Financování zdravotní péče je před kolapsem. Strany se radši tváří, že jsou problémy jinde

Jestli se na něčem ve volebních programech shodnou prakticky všechny strany, je to obligátní podpora lidí v tom, ať se raději do systému zdravotní péče vůbec nedostanou. Souvisí to možná i s tím, že na nějaké zásadnější, konkrétní kroky až na výjimky v programech nezbylo příliš místa. Zatímco systém zdravotního pojištění a s ním financování zdravotní péče podle expertů už prakticky míří do zdi, ve volebních programech se objevují spíše hesla jako „zlepšíme stravování v nemocnicích“ či „zajistíme dostupnost zdravotních služeb a léků“.

Lidem by se dál snižovaly nové penze i za Babiše, ukazuje program ANO

Hnutí ANO dlouhodobě slibuje z většiny zrušit vládní důchodovou reformu, tedy úpravy některých parametrů současného systému, které mají v budoucnu výrazně snížit jeho výdaje. Ve volebním programu tak slibují zastropovat opět růst penzijního věku na 65 letech i návrat započítávání poloviny růstu reálných mezd do pravidelných valorizací penzí. Tato opatření mají společné dvě věci: jde o dvě ze tří nejúspornějších opatření reformy a také se začnou projevovat až prakticky po skončení příštího volebního období.

Povinný rok práce seniorů v sociálních službách by se „hodil” i v Česku. Švýcaři to řeší „časovou bankou“

V Německu vzbudil bouřlivou diskuzi návrh, aby lidé po vstupu do důchodu strávili povinně rok pomocí v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. S nadsázkou lze říci, že podobná povinnost by se „hodila“ i v Česku. I zde totiž hrozí stejné problémy kvůli stárnutí populace a potížím s personálním zajištěním sociálních služeb. I zde však myšlenka vyvolává spíše kritiku. V Evropě se však objevují i jiné „recepty“.

Nadějný lék na Alzheimera dorazil do Německa. Češi ho zatím nedostanou

Na evropský trh vstupuje první schválený lék, který umožňuje zpomalit progresi Alzheimerovy choroby. Případů obávaného onemocnění bude podle odborníků se stárnutím populace rapidně přibývat. Zatímco například v Německu už lék dorazil od září na trh, pacienti v Česku ho zatím nedostanou. Jak uvedl pro deník Echo24 Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), nelze ani odhadnout, zda a kdy bude na českém trhu dostupný.

SPOLU chce dát školám více pravomocí nad dětmi. Ochrání to ostatní, obhajuje kandidátka na ministryni školství

Rodiče by měli v některých případech přijít o „absolutní právo“ posledního slova, posílit by se měla naopak role ředitelů. Kandidátka koalice Spolu na ministryni školství a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v rozhovoru s deníkem Echo24 uvedla, že je to v řadě případů třeba kvůli ochraně ostatních dětí a fungování školního kolektivu. Inkluze na školách pak podle ní potřebuje změnu, zrušit jí tak, jak to ODS chtěla v roce 2017, prý už není na místě.

Důchodová reforma: největší změny přijdou v polovině ročníků šedesátých a sedmdesátých let

Vládní úpravy penzijního systému se mají projevovat v horizontu dlouhých let, to také znamená, že ne všechna opatření se stejně dotknou všech generací, které budou postupně dospívat do důchodového věku. Jak ukazují propočty Národní rozpočtové rady, rozdíl je i v tom, které generace reformu nejvíce „zaplatí“. K zásadním zlomům bude docházet u generací z poloviny šedesátých a sedmdesátých let, na ty pozdější pak má zase v největší míře dopadnout opatření, které z úprav vyvolalo největší kontroverze.

Příspěvek na bydlení vyšel v červenci na dvě miliardy. Stovkám tisíc domácností už zůstane do konce roku

Populární dávka na bydlení vyšla v prvních měsících už na více než 13 miliard korun a do konce roku zjevně výrazně překoná hranici 20 miliard. Podle nejnovějších čísel ministerstva práce dávku pobíralo v červenci 299 tisíc domácností, počet příjemců se tak drží vysoko i nad rekordními čísly z minulého roku. Do druhé poloviny roku zasáhne přechod na nový systém dávek, tzv. superdávku, která spolkne i příspěvek na bydlení.

Česko potřebuje rušit nemocnice, nezvládá se ale zbavit ani nevyužitých lůžek

Zdravotnictví se řítí do problémů a o potřebě systémových změn se mluví podobně dlouho jako o důchodové reformě. Zatímco odborníci volají dlouhodobě po tom, že by ke zlepšení situace výrazně pomohlo politicky prakticky neprůchodné proškrtání široké sítě českých nemocnic, problém je ve skutečnosti i s mnohem citlivějšími škrty. Snahy největší zdravotní pojišťovny VZP alespoň o proměnu akutních nemocničních lůžek na stále potřebnější lůžka dlouhodobé péče to zdárně ilustruje.

Zájem o předčasné důchody opadá. Ročníky šedesátých let však už brzy získají výhodné podmínky

Po přitvrzení podmínek předčasných penzí o ně očekávaně poklesl zájem. To by se však mohlo částečně změnit už v lednu. Ročníky šedesátých let budou první, které dostanou možnost vstoupit do předčasného důchodu za výrazně výhodnějších podmínek. Týkat se to však bude lidí, kteří splní poměrně přísná kritéria. Novinka má ocenit zejména ty, kteří odpracovali značnou porci let, v nichž odváděli sociální pojištění. Předčasné důchody zažily nejdramatičtější vlnu zájmu v letech inflační krize.

PŘEHLEDNĚ: Lidé půjdou do penze dřív. Pokud si budou šetřit dvacet let

Zhruba stovka tisíc zaměstnanců z rizikových profesí zůstala mimo penzijní reformu. Dostanou sice povinné příspěvky zaměstnavatelů, dřívější penzi si však budou muset případně zaplatit ze svého spoření. Rozhodnutí padlo po zmatečném rozbroji uvnitř koalice Spolu, od té doby probíhá hádka, jestli vláda vyvolala přehnaná očekávání u části zaměstnanců, nebo naopak splnila slib. Realita je ale poměrně jednoduchá. Kdo je pár let před důchodem a nešetřil si sám či už nyní s přispěním zaměstnavatele, do důchodu dříve zkrátka nepůjde.

Rodiče se u soudů perou o vyšší důchody. V centru sporu je výchova dětí

Kdo vychovával v rodině děti víc a kdo na tom vlastně tratil? To rozhodně nemusí být vždy jednoduchá otázka. O tom se už nějakou dobu přesvědčuje jak sociální správa, tak i české soudy. Tzv. výchovné, které teprve od roku 2023 navyšuje penze zejména ženám, které kvůli péči často pobírají nižší důchody, vedlo poměrně rychle od zavedení ke stovkám stížností na sociální správu. A řada z nich už doputovala k soudnímu řešení. Rodiče se tak se sociální správou u soudů „perou“ o to, zda jim úředníci neodmítli navýšit důchody neprávem.

Nelegální poplatky u lékařů: co se má zanedlouho změnit

Jde o běžnou praxi, která trvá dlouhé roky a ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny před ní spíše zavírají oči. Zejména lékaři v hůře dostupných specializacích, podle kterých se bez toho v regulovaném prostředí dá těžko uplatit chod ordinací, vybírají od pacientů poplatky za něco, co už si platí v rámci zdravotního pojištění. Změnit se to má podle ministerstva od ledna, kdy začnou platit letos prosazené změny. Je však otázka, zda mohou situaci zlepšit i v praxi.

Válkův pandemický institut se stále schází. „Situace kolem covidu je příznivá,“ shodne se jednou za čas

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přišel na počátku své funkce s ambiciózním oznámením, Česko dostalo autoritu na způsob „Kochova institutu“ po vzoru staleté berlínské instituce. K ustavení Národního institutu pro zvládání pandemie a zapojení čtyř desítek odborníků došlo už v roce 2022. Slovy prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, který je použil v jednom z letošních vydání časopisu komory, se od té doby zdá, jako by „institut patrně přešel do ilegality“.

„Do penze v 65 letech, k Vánocům 13. důchod.“ Reformu důchodů chystají i odbory a opozice

Zatímco se poslední roky se značnými obtížemi a kompromisy rodila vládní důchodová reforma, s blížícími se volbami se zdá, že jich bude najednou na stole hned několik. Vládní změny parametrů současného systému chce rušit opozice a přichází se zatím nepříliš konkrétními návrhy či přáními, jak se má situace vyřešit. U opozice ale situace nekončí, nedávno oznámili práci na vlastní důchodové „reformě“ i odboráři.

AI pomáhá už v 64 % českých nemocnic. Pacienti o tom ani nemusí vědět

Umělá inteligence už si dávno našla cestu do českého zdravotnictví a podle odborníků bude její využívání jen narůstat. Podle České asociace umělé inteligence (ČAUI) už se v nějaké formě využívá v 64 % českých nemocnic. Uplatnit se přitom už nyní může v celé řadě lékařských oborů, pacienti tedy ani nemusí vědět, že už ji dávno lékaři využili při některém z jejich vyšetření. Asociace nyní přišla s první příručkou pro nemocnice, která by měla využití systémů AI podpořit.

Studenti si letos mohou poprvé vydělat víc, aniž by platili daně

V letošním létě si mohou brigádníci poprvé po více než dekádě vydělat více peněz, aniž by z nich museli odvádět pojistné. Mezi loňskými zmatky se změnami ve flexibilních úvazcích totiž vláda rozhodla také o automatickém posouvání limitu pro odvody u tzv. dohod o provedení práce, s kterými se nejčastěji brigádníci setkávají. To tak znamená, že se po dlouhých letech kritiky posunul dosud nezlomný limit 10 tisíc korun měsíčně. Minulý rok nebyl pro dohodáře a firmy, které je využívají, příliš přehledný.

Superdávka zmátla lidi. „Nevím, co bude s příspěvkem na bydlení”

Start nové „superdávky“ se blíží a s ní i přechodné období, v němž mají postupně uživatelé dnešních dávek přecházet do nového systému. To se týká i značně populárního příspěvku na bydlení, který letos zřejmě míří opět k dvacetimiliardovým výdajům. Počínaje srpnem tak začínají platit speciální podmínky, které se týkají jak současných uživatelů, tak i těch, kteří se teprve rozhodli žádat. Stát jim v podstatě garantuje, že bude štědré dávky na bydlení vyplácet i v příštích měsících.

Započítávání studia do důchodů se změní. Situace se zlepší jen pro malou část

Lidé studující v posledních patnácti letech často netuší, že se jim doba studia v žádném rozsahu nezapočítává „do důchodu“. Roky strávené studiem tedy znamenají z pohledu penzí totéž, jako by nedělali nic. To se má od příštího roku změnit, ovšem jen pro malou část studujících. Původně vláda Petra Fialy slibovala návrat započítávání studia do doby důchodového pojištění. Realita je však nakonec jiná, zmínka vypadla už z aktualizovaného programového prohlášení a nakonec i z důchodové reformy.

Do důchodu jako muži či změny ve výchovném. Jak se mění finanční podpora rodičovství v důchodech

Některé budoucí změny v důchodech se týkají zejména žen či rodičovství. Ať už mluvíme o vyrovnávání důchodového věku, který nijak nesouvisí s nynější penzijní reformou a podle kterého půjdou už v příštím roce poprvé matky (zatím pouze ty s jedním dítětem) do důchodu ve stejném věku jako muži, nebo o opatřeních reformy, která mají zvýšit penze zejména matkám za dobu výchovy dětí, ale obecně zkrátka mířit k narovnání výše penzí mezi muži a ženami.

Dávka na bydlení láme rekordy. Bere ji 311 tisíc domácností, za půl roku stála 11 miliard

Populární příspěvek na bydlení si připsal během krátké doby nový rekord, když ho v červnu pobíralo přes 311 tisíc domácností. Za první pololetí tak poprvé vyšla dávka státní rozpočet na více než 11 miliard korun, meziročně o 1,4 miliardy více. Jen za červen zamířilo k uživatelům dávky přes 2 miliardy korun. Příspěvek na bydlení se od října stane součástí nové „superdávky“, uživatelé si ho však mohou v přechodném období nechat ve stávající výši vyplácet i v dalších měsících.

Dřívější penze jen pro ty, kdo našetří statisíce. Lidé z rizikových profesí dostanou nové podmínky

Podle vlády splněný slib, podle kritiků narychlo přichystaná náplast, která zbytečně zatíží firmy byrokracií a zejména zaměstnancům v předdůchodovém věku nepřinese nic. K podpisu prezidenta míří kontroverzní řešení dřívějšího odchodu z práce pro zhruba stovku tisíc lidí v části tzv. rizikových profesí. Nynější verze návrhu znamená, že odejít do „důchodu“ dříve mohou ti, kteří si našetří vyšší statisíce korun.

Rekordní dávky na bydlení lidem zůstanou o půl roku déle. Mohou si požádat i o zvýšení

Za dávku na bydlení vyplatí stát poprvé za první pololetí přes deset miliard korun. Příspěvek, který vláda značně zpopularizovala za energetické krize, užívá také rekordní počet domácností a díky štědrým parametrům dochází i k jeho zneužívání. Tomu má učinit přítrž nová superdávka, která vstupuje v platnost v říjnu. Jenže ne tak docela. Úřady informovaly o tom, že pro uživatele dávek nastává poměrně štědré přechodné období.

Rychlejší cesta k důchodu: jak si lze doplatit odvody na penzi

Doby důchodového pojištění hrají zásadní roli při získávání penze a u podmínek penzí předčasných došlo dokonce k přitvrzení. Lidem se tak například nabízí možnost odejít do předčasné penze jen s polovičním krácením, jenže musí získat dlouhých 45 „odpracovaných“ let, pro běžný předčasný důchod pak 40 či pro řádný 35 let. Může se tak stát, že k dosažení výhodnější či i řádné penze zbývá i poměrně krátká doba, ať už kvůli různým zápočtům studia či některým životním situacím.

Sto tisíc lidí zůstalo mimo důchodovou reformu. Podnikatelé se brzy dozví, zda to budou platit

Zemědělci v České republice hlásí nejrychlejší růst cen za poslední více než dva roky. Ceny, za které prodávají svou produkci do obchodní sítě nebo ke zpracování, vzrostly v červnu meziročně o 13,4 procenta. Podle statistiků jde o pokračující trend, který se nevyhnutelně promítá do cen potravin na pultech obchodů. V kontrastu s tím výrobní ceny v průmyslu dál klesají – v červnu meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně o 0,7 procenta.

Odpracované roky budou hrát v penzích silnější roli. Zavařit může seniorům studium i výpadky v evidenci

Změny v penzijní reformě přinesly v některých případech i větší důraz na to, kolik toho lidé v životě odpracovali. Přesněji jde o započítanou dobu důchodového pojištění. V té pak hraje zásadní roli celá řada faktorů od doby, kdy a jak lidé studovali, po výchovu dětí, vojenskou službu či samozřejmě zaměstnání či podnikání. V době, kdy lidé začnou žádat o předčasný či řádný starobní důchod, tak na ně může vyskočit nepříjemné překvapení.

Zdravotnictví už prochází revolucí. Jako pacient bych se ptal, zda si můžu AI připlatit, říká expert

Umělá inteligence (AI) už mění zdravotnictví a lékaři ji využívají v každodenní praxi. „Už to v podstatě žijeme a bude to akorát přibývat na intenzitě,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Adam Gřunděl, konzultant ministerstva zdravotnictví v otázkách AI a vedoucí oddělení inovací Nemocnice AGEL Nový Jičín, který je zároveň členem nové odborné společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně (CSAIM) ČLS JEP. Vývoj v Evropě však podle něj budou specificky ovlivňovat regulace.

Matky půjdou poprvé do důchodu stejně, jako muži. Výhodu jako poslední zažije ročník 1973

Ke svému konci se blíží doba, kdy ženám vychovávání dětí umožnilo dřívější „odpočinek“. A na rozdíl od změn, které přinesla vládní důchodová reforma, nelze čekat, že by na tom něco změnily podzimní volby. Růst důchodového věku u žen už dlouhé roky probíhá poměrně rapidním tempem a tak už za několik let dojde k jeho narovnání s muži. Pro ženy, které nemají dítě, to už platí od roku 2020, v příštím roce však přichází na řadu poprvé i ženy s jedním dítětem.

Starší články