Záviš Dobiašovský

/

Články autora

Dávka na bydlení vyjde za pololetí poprvé na více než 10 miliard

I v květnu pokračoval meziroční nárůst domácností, které pobírají populární příspěvek na bydlení. Meziročně dávku pobíralo o zhruba 26 tisíc domácností víc. Celkově tak šlo o necelých 260 tisíc domácností. Za prvních pět měsíců vyplatil stát na příspěvku meziročně o více než miliardu navíc, celkem 9,2 miliardy korun. To tak prakticky jistě znamená, že za pololetí výdaje překročí hranici deseti miliard. Výdaje přitom zřejmě v podobném tempu poběží až do konce roku. Jak informoval Úřad práce, žadatelé o příspěvek ho i přes změnu systému dávek mohou pobírat ve stejné výši až do prosince.

Na mladé se řítí konkurence, která pracuje zadarmo. Absolventi přijdou o další pilíř vzdělávání

Umělá inteligence už začíná měnit tradiční vzdělávací postupy na českých školách, jejich absolventům se však zřejmě neuleví ani po ukončení studia. Jedním z pozitivnějších pohledů na nynější vlnu moderních modelů AI bývá to, že umožňují nahradit „otravné“ a repetitivní úkoly. Ty však často v případě absolventů škol vstupujících do praxe patří k těm, na kterých se svou práci naučí. Vzniká tak další obava z dopadů AI na mladé lidi, už nyní totiž začíná v řadě případů nahrazovat tzv. juniorní pozice.

Ženy i roky po pandemii stále odkládají mateřství. Za nízkou porodností je změna životního stylu, říká gynekolog Mára

Porodnost v Česku se nadále propadá a v posledních letech zamířila i pod nejnižší výhledy očekávané demografy. To v praxi pozoruje i Michal Mára, profesor pražské gynekologicko-porodnické kliniky u Apolináře, v níž působí už tři desítky let. A zatímco v zemi probíhá debata o tom, co za propady počínajícími v období pandemie stojí, podle něj jsou z praxe důvody poměrně zřejmé: spočívají zkrátka ve změně životního stylu. „Je to trochu začarovaný kruh západní společnosti,” říká v rozhovoru s deníkem Echo24.

Kontroverzní změny v prvních třídách. Má vláda nařizovat, kdo smí propadnout?

O „malou“ školskou novelu se strhla nečekaná rozepře mezi sněmovnou a Senátem. Návrh se širokou podporou vládních i opozičních stran ve sněmovně má přinést řešení problému s enormním počtem odkladů povinné školní docházky. V Česku totiž každý rok odkladu využívá prakticky čtvrtina ročníku. V Senátu však novela tvrdě narazila – i u vládních senátorů – a to kvůli podpůrným opatřením, která autoři ke změně prosazují. Sněmovna by se mohla pokusit přehlasovat Senát už ve středu.

Špatná zpráva pro turisty. Odškodnění za zpožděné lety se sníží, čekat budou déle

Po dekádě se pohnulo jednání o pravidlech, která zaručují cestujícím kompenzace za hodinová zpoždění na letištích. Podle kritiků však není jisté, že k lepšímu. Lidé mají čekat i o hodiny déle bez nároku na kompenzace, při dálkových letech se jim navíc mají snížit. Ke shodě na nové podobě pravidel nyní dospěli ministři členských států Evropské unie, jejich finální podobu však může ještě změnit jednání v Evropském parlamentu.

Ústavní soud může zarazit penzijní reformu v základech. Rozhodne o opatření za desítky miliard

Ústavní soud po roce a půl rozhodne o jednom ze základních pilířů vládní důchodové reformy. Zejména přitvrzení pravidel pro odchod do předčasného důchodu vzbudilo kontroverze už při schvalování, kdy do procesu rázně vstoupil prezident Petr Pavel. Zároveň druhá část opatření, tedy snížení pravidelných valorizací penzí, patří ke trojici nejsilnějších opatření reformy z hlediska přiškrcení výdajů. Stanovisko k návrhu, kterým novelu napadli poslanci hnutí ANO, soudci veřejně vyhlásí už ve středu.

Za děti už domácí úkoly dělá umělá inteligence. Počítá příklady, píše referáty

Rychlý nástup moderních jazykových AI modelů se začíná nelítostně propisovat do vzdělávání a školy sotva stíhají chytit dech. Děti využívají AI už od útlého věku, ukazují to už četné průzkumy i v Česku a potvrzují i zkušenosti ze školních lavic. Domácí úkoly, čtenářské deníky, příprava na výuku i aplikace, které z fotky vypočítají matematické úlohy. Tradiční školní práce i styl výuky už začaly přehodnocovat vysoké školy, hned v závěsu však probíhá debata i na základních a středních školách.

Zájem o předčasné důchody neustal, v Česku ho pobírá už téměř 800 tisíc lidí

Na pozadí debat o odsouvání důchodového věku a udržení penzistů na trhu práce pokračuje trend, který míří zcela opačným směrem. Češi ve velkém odcházejí do důchodu předčasně. Ačkoliv se tempo oproti krizovým rokům díky zásahům vlády zpomalilo, poměr předčasných penzistů nadále roste a podle nejnovějších čísel sociální správy nyní předčasnou penzi pobírá přes 762 tisíc lidí. Vláda v roce 2023 výrazně zpřísnila podmínky pro odchod do předčasného důchodu.

Poslední část reformy penzí jde do finále. Přežít může opět jen do voleb

K závěrečnému hlasování míří poslední a také jedna z nejkontroverznějších částí vládní penzijní reformy. Úprava předčasných podmínek důchodu pro zhruba stovku tisíc lidí z tzv. rizikových profesí budí odpor prakticky na všech stranách od odborů po zaměstnavatele a zároveň se jako i některé další části reformy dočkala zásadních změn na poslední chvíli. A patří k další z částí reformy, kterou bude chtít velmi pravděpodobně opozice po případném úspěchu ve volbách minimálně změnit.

Rakušanův „velký bratr“ dostal zelenou. Podle kritiků chce obejít kontrolu při sledování lidí

Senátní bezpečnostní výbor posvětil novelu, která podle kritiků umožní obcházet soudní kontrolu při sledování lidí kamerovými systémy. Předloha, za kterou resort ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) stihl letos obdržet jednu z cen Velkého bratra, upravuje využívání kamer na rozpoznávání obličejů zejména na pražském Letišti Václava Havla. Jak ale upozorňuje organizace Iuridicum Remedium (IuRe), z předlohy je zřejmé, že se do budoucna počítá i s využitím systémů v jiných veřejných prostorech.

Může skončit řada lékařských pohotovostí, zřizovat je nově mají zdravotní pojišťovny

Sněmovnou prošel návrh, který může vést k urychlení konce některých lékařských pohotovostních služeb. Ty se totiž mají přesunout zejména do nemocnic k páteřní síti urgentních příjmů a zajišťování jejich služeb mají převzít zdravotní pojišťovny. Podle některých zbytečně přebujelá síť by se tak mohla kvůli určité neefektivitě ztenčit. A to teoreticky i poměrně výrazně, klidně o čtvrtinu. V některých krajích to však může naopak znamenat jejich nárůst.

Kontroverzní práce dětí: kam mohou nově v létě na brigádu a kde nepochodí

S letošními letními prázdninami se na pracovních portálech poprvé objeví nabídky brigád pro čtrnáctileté děti. Zaměstnavatelé je nově mohou dobrovolně zaměstnávat, novinka pak platí i pro mladistvé bez dokončeného základního vzdělání. Má jít o zaměstnání, která nezasáhnou negativně do vývoje dětí, myšlenka přesto vyvolala kontroverze i varování, že je pravděpodobně v rozporu s mezinárodními úmluvami.

Zásadní změna datových schránek: návrh chce konec mazání zpráv po 90 dnech

S datovými schránkami nyní už dobrovolně, či v případě podnikatelů a řady dalších ze zákona, nakládají miliony lidí v Česku. Jejich fungování je však v řadě aspektů daleko od dokonalosti či uživatelské přívětivosti. Ve sněmovně je nyní návrh, který by měl práci se schránkami usnadnit, konkrétně v otázce ukládání datových zpráv. Ty totiž nyní nemilosrdně systém maže už po 90 dnech a to nehledě na to, zda si je člověk přečte či nikoliv. Alespoň tedy pokud si uživatel nepřiplatí.

Vnitro chce obejít soudní kontrolu při sledování lidí, systémy chce i mimo letiště, varuje organizace

Resort ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se snaží podle kritiků protlačit návrh, který umožní policii obcházet soudní kontrolu při biometrickém sledování lidí. A zatímco nyní se předloha týká jen kamer na letištích, do budoucna se zjevně počítá s rozšířením technologie na rozpoznávání obličejů i na další veřejné prostory.

Revoluce na vysokých školách: končí bakalářky, studium se přizpůsobuje AI

Na vysokých školách v Česku probíhá rychlým tempem nenápadná revoluce. Umělá inteligence a výkonné jazykové modely vtrhly do každodenního života lidí a s tím i do života studentů a škol. Univerzity se situaci nebrání, studium se pomalu začíná přizpůsobovat a nejde zrovna o maličkosti. Některé fakulty postupně ruší dosavadní pilíř ukončování studia v podobě závěrečných prací, jiné to zvažují, podobně pak začíná být přípustné využívat AI k práci během studia či k podpoře samotné výuky.

Vystěhujte se do 15 dnů. Majitelé bytů dostanou nový bič na neplatiče, který bude možná k ničemu

Pronajmete byt, ale nájemníci po čase přestanou platit, odmítají se vystěhovat a to i poté, co jim skončí nájemní smlouva. Noční můra pronajímatelů má nyní většinou jen špatné řešení, tedy čekat na verdikt soudu a uplynutí celého procesu klidně i rok a půl, zatímco se ztráty nabalují. Změnit to má novinka, která čeká už jen na podpis prezidenta Petra Pavla. Od tzv. rozkazu k vyklizení si vláda slibuje více nájemních bytů na trhu i dlouhodobější smlouvy pro nájemníky.

Slevy, které vás připraví o soukromí. Úřady jsou na věrnostní aplikace krátké, změna přijde letos

„Máte naši kartičku nebo aplikaci?“ Věta, kterou dnes lidé slýchají téměř v každé prodejně. Věrnostní programy obchodních řetězců měly být cestou k výhodnějšímu nákupu, ale poslední dobou budí už spíše jen nespokojenost. Mnozí Češi mají pocit, že kvůli nim vzniká v obchodech cenová nerovnost, že na slevy dosáhnou jen vybraní a že za zboží platí i svými osobními údaji. Prozatím k nezájmu většiny českých úřadů. V zahraničí přitom tenhle problém řeší.

Hnutí ANO chce vynulovat důchodovou reformu. Řešení vidí v tom, že „bude líp“

Hnutí ANO už nekličkuje a říká poměrně přímočaře, že vynuluje důchodovou reformu, tedy parametrické změny zavedené nynější vládou ve snaze přiškrtit zadlužení penzijního systému. Nechce rušit vše, ale vše s reálným dopadem ano, tedy růst důchodového věku, zpomalení valorizací i růstu penzí v další dekádě. Řešení pak vidí ve víře, že se dostatečně nastartuje ekonomický růst a zvýší porodnost. Spoléhat se chce hnutí ANO ale i na peníze podnikatelů.

Kauza Diag Human: „Stát je v bezvýchodné situaci. Naděje není příliš velká,“ zní z opozice

Řešení nekonečné kauzy Diag Human se zřejmě opět odsune do dalšího volebního období, zaznívá však i kritika, podle které mělo dávno dojít k jejímu vyrovnání. S každým dnem totiž nabíhají velmi tučné úroky, které budou nadále zvyšovat případný dopad do státního rozpočtu. Příliš optimistická vyjádření nezaznívají ani ze strany největších opozičních stran. „Už je zřejmé, že je stát v bezvýchodné situaci,“ uvedl pro deník Echo24 místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD).

Pracujícím důchodcům zůstávají i tisíce měsíčně navíc. O novou slevu si zatím požádal jen zlomek lidí

Ve snaze udržet seniory na trhu práce přišla vláda s novinkou, která jim má okamžitě navýšit měsíční výdělky. Pokud si o to tedy řeknou. Pracující důchodci tak mohou získat slevu na odvody sociálního pojištění. Po prvních třech měsících se ke slevě přihlásilo přes 30 tisíc zaměstnanců, kterým v průměru zůstávají v kapse tisícovky navíc. Zdaleka tak nejde o většinu, podle posledních čísel z roku 2022 bylo téměř 200 tisíc pracujících seniorů, z toho přes 160 tisíc v zaměstnaneckém poměru.

Češi rekordně čerpají dávky. Příspěvek na bydlení poprvé bere přes 300 tisíc lidí, míří k nim miliardy

Počet uživatelů dávky na podporu bydlení přesáhl poprvé v historii hranici 300 tisíc. Příspěvky na bydlení tak už druhý měsíc po sobě překonávají rekordní čísla. V březnu stát vyplatil domácnostem na této dávce přes 1,9 miliardy korun, od počátku roku pak dávka spolkla přes 5,6 miliardy. Příspěvek se i po vládním pobízení stal značně populární, umožňuje získat tisíce měsíčně i lidem, kteří zdaleka netrpí nouzí. Změnit to má nejdříve od října nová revize sociálních dávek.

Chcete do důchodu o 5 let dřív? Jak funguje předdůchod a v čem je jiný než předčasná penze

V souvislosti s důchodovou reformou se vzedmula debata o předčasných odchodech do penze. Ty se staly obzvláště populární během inflační krize a vláda se následně rozhodla zasáhnout přitvrzením podmínek. Stále častěji se však skloňuje i možnost tzv. předdůchodu. Ten je stále možné využít i pět let před řádným penzijním věkem. Jde však o diametrálně odlišnou záležitost od státního předčasného důchodu.

Místo nadstandardů dostanou pacienti jen nepřesvědčivé řešení nelegálních poplatků

Už roky trvá praxe, kdy si lékaři účtují nelegální poplatky, které vybírají od pacientů. Ačkoliv se tak děje v podstatě veřejně a opakovaně se objevují příběhy lidí, kteří tuto praxi zažívají, pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví se tváří, že s tím nelze nic dělat. Změnit to má podle ministerstva novela, kterou se může brzy opět zabývat sněmovna. Ta sice přidává vysoké pokuty, ale poměrně zásadní aspekt problému nijak neřeší.

Lidé už za zdravotní péči platí a pomalu připouští nadstandardy, politici je ale nedokáží prosadit

Snaha o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví si zřejmě může zase na několik let odpočinout. Alespoň v případě zavedení oficiální cestou. Lidé už si dávno za zdravotní péči připlácí a dokonce připouští, že už je jim to z části jedno. Jediný rozdíl je, že se tak nyní děje v řadě případů nelegálně. A to bude i nadále pokračovat, jelikož k zásadním reformám ani za této vlády nedošlo a jakékoliv větší změny zůstávají politicky neprůchodné.

Žádné spojování teologických fakult se nechystá. Vysoké školství potřebuje miliardy, říká rektorka Králíčková

Nedávný rozruch kolem odměň pro vedení Karlovy univerzity ukázal i na to, že mezi fakultami stále bují dlouhodobé rozpory kolem platů jednotlivých zaměstnanců. Podle rektorky UK Mileny Králíčkové ale není pravda, že by se za jejího funkčního období nic nezměnilo. Ve vysokém školství podle ní i nadále zůstává deficit několika miliard. To jsou tedy i důležitá témata do dalších let, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Milena Králíčková.

Stát bude v reálném čase vědět, kde a s kým jste. Návrh vyvolává odpor už i v koalici

Vznik nového registru, který má schraňovat data o ubytovaných v Česku, začíná budit odpor už i v koaličních stranách. Poslanci všech vládních stran opět přišli s návrhem, který má výrazně omezit rozsah sbíraných dat. Není však příliš jisté, jakou podporu toto snížení dopadu na soukromí má. Návrh totiž už předtím stihl odmítnout poslanecký výbor pro veřejnou správu. Podle kritiků představuje nynější zamýšlená verze registru zcela neopodstatněný zásah do soukromí a riziko kvůli centrálnímu sběru osobních, citlivých dat.

Norové nás varovali, že ani přes maximální snahu nelze pomoci všem, říká rektorka Králíčková

Tragické úmrtí Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí tragické střelby na Filozofické fakultě, opět připomnělo nezodpovězené otázky z hrozivého útoku vraha na fakultě v roce 2023. Lenka Šimůnková dlouhodobě kritizovala policii a ministra vnitra Víta Rakušana, že tragické střelbě nezabránili a při vyšetřování se snažili vlastní selhání zamést pod koberec. Univerzita Karlova se podle rektorky Mileny Králíčkové snaží doposud aktivně pomáhat všem zasaženým událostmi z konce roku 2023.

Úřady práce měly dávno pátrat v účtech příjemců dávek, novinka však ani po téměř roce nefunguje

Novinka, která se má do budoucna vztahovat i na všechny žadatele o novou superdávku, platí i přes původní kontroverze od loňského léta. Úřady práce mají ze zákona nárok získávat přímo od bank informace o účtech žadatelů o dávky či jejich nejbližšího okolí. Původní verzi, která měla úřadům skrze prolomení bankovního tajemství umožnit získat informace o jednotlivých transakcích na účtech žadatelů, ministerstvo práce po kritice zmírnilo. Novinka však dosud nefunguje.

Rizikový předčasný důchod. Propad na burzách ukazuje, co se může stát s příspěvkem zaměstnavatelů

Přes sto tisíc zaměstnanců čeká, za jakých podmínek mají mít nakonec možnost odejít do předčasného důchodu. A nynější situace na trzích ukazuje, že vládou chystané řešení jim za určitých podmínek může v tomto ohledu nabídnout i poněkud divokou „jízdu“. Řešením pro větší část zaměstnanců z tzv. rizikových profesí mají být totiž povinné příspěvky zaměstnavatelů do penzijního spoření. To by tak pro ně znamenalo nejen naspořit značně velkou částku, ale zejména v případě kratší doby spoření také značný rozdíl oproti státnímu předčasnému důchodu v případě podobných výkyvů, jako byl například i ten způsobený pandemií covidu.

Nejnižší porodnost v historii: pokles populace dopadne na všechny

Česko čelí bezprecedentnímu poklesu porodnosti, který překonává i nejnižší varianty projekcí. To do budoucna znamená další prohlubování velkého problému, který hrozí dopadnout na celou řadu oblastí života od zdravotnictví, sociální péče, trhu práce po školství i důchodový systém. Zrychlující stárnutí populace s sebou přinese snížení podílu lidí v produktivním věku. Náklady, které v řadě ohledů už neudržitelně rostou nyní, porostou vlivem stárnutí populace ještě víc a bude méně těch, kteří na jejich provoz budou schopni přispívat.

Starší články