Záviš Dobiašovský

/

Články autora

Lukašenko pouští hrůzu na Ukrajinu i Pobaltí. Hrozbám čelí spíše doma

Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.

Ani ruský útok na Pobaltí by neznamenal automaticky zásah NATO. Jak funguje zásadní článek 5

Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.

Spoluvězni tu sedí za vraždy. Milí a přátelští, píše Navalnyj z vězení

Bití, mučení i vymyšlené prohřešky. Kremlu se ani „pod zámkem“ nedaří vymazat z veřejného prostoru kritika režimu a opozičníka Alexeje Navalného. Ten udržuje kontakt s okolním světem skrze svůj tým a právníky. A kromě politických prohlášení se tak na sociálních sítích dělí například i o mrazivé zkušenosti ze svého pobytu v ruských žalářích.

Rusko potřebuje posily k východní ofenzivě. Putin bude zřejmě „potichu“ mobilizovat

Podle západních odhadů se zřejmě začíná blížit moment, kdy ruský vůdce Vladimir Putin sáhne k mobilizaci. Velké ztráty na východě Ukrajiny i opotřebovávací fáze války si to zřejmě žádají, stejně tak jako ruská ofenzivní snaha na Donbase. Odborníci však upozorňují, že masovou mobilizaci si režim nemůže dovolit, bude se tak zřejmě snažit o mobilizaci „pokoutní“. Válka kolem pomalu se měnících linií zejména na východní Ukrajině s sebou nese značné ztráty na obou stranách konfliktu.

Žádná diplomacie, odpovíme prakticky, vyhrožuje Litvě Zacharovová kvůli Kaliningradu

Rusové pokračují ve vyhrožování Litvě. Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí známá svými ostrými výroky, mluví o „praktické“ odpovědi na blokádu dovozu zboží do Kaliningradu. O jakou odpověď půjde, zatím Kreml nespecifikuje, příliš praktických es v rukávu však Rusko na Litvu zřejmě nemá. Pokud by tedy nechtělo jít do otevřeného konfliktu.

Osud bojovníků z Azovstalu. Velitele odtáhli do věznice, kde popravoval Stalin

V poslední baště obránců Mariupolu, ocelárnách Azovstal, odolávali dlouho přesile ruského agresora, vyčerpání prostředků i sil je donutilo se vzdát. Nyní je až dva a půl tisíce obránců nejen z pluku Azov v ruském zajetí a jejich další osud je nejistý. Někteří mohou doufat ve výměnu zajatců, jiné však může čekat soud.

„Ekonomika se může probrat až za deset let.“ Rusko řeší novou hospodářskou realitu

Ruská elita řešila na „zchudlém“ petrohradském ekonomickém fóru hospodářskou realitu příštích let. A ačkoliv ruský vůdce Vladimir Putin opět vyvolával dojem, že se Rusko se sankcemi vypořádalo, někteří ruští odborníci už tak shovívaví nebyli. Podle analytiků hraje Rusku do karet kromě vysokých cen energií také to, že si na západní sankce zvykalo už od roku 2014 po anexi Krymu. Dopady sankcí se tak zřejmě v řadě ohledů teprve projeví.

Nedostižné bydlení. Ceny ženou Čechy do nájmů, tím tlačí na další růst

Situace na trhu i v ekonomice začíná podle některých odborníků Česko tlačit do „západního“ modelu bydlení. Zdražování nemovitostí i hypoték se čím dál tím víc vymyká z dosahu i střední třídy, která se tak musí uchylovat do nájmů. Pro část lidí to znamená i vzdát se svých nemovitostí před jejich dokončením, pro další vzdát se vůbec myšlenky na „vlastní“. Jenže zvýšený zájem o nájemní bydlení bude tlačit i na jeho další zdražování.

,,Na levnější jídlo můžete zapomenout.“ Čechům dochází peníze na obědy a zřejmě bude hůř

Obědy „za stovku“ jsou minulostí a lidé se začínají nad svými výdaji za ně zamýšlet. Podle dat i zkušeností z restaurací už začínají lidé hledat levnější cesty a tržby drží nahoře spíše vyšší ceny než trvající zájem návštěvníků. „Musíme se rozloučit s tím, že by lidé měli na normální oběd pět dní v týdnu,“ řekl deníku Echo24 restauratér Luboš Kastner. Ukazují to i data společnosti Edenred, jejíž index sestává z plateb více než 220 tisíc zákazníků se stravenkovými kartami.

Chřipka i další běžné viry se po covidu chovají divně, ukazují i zkušenosti z Česka

Na co byli lékaři zvyklí i desítky let, přestává po covidové pandemii platit. Běžné viry a jimi způsobovaná onemocnění, jako chřipka či RSV, se začínají chovat podivně. Běžné sezónní cykly se vymykají, stejně tak intenzita onemocnění. Kromě zkušeností ze světa to přitom potvrzují i zkušenosti z Česka. Důvodů je podle odborníků více. Lékaři zaznamenávají nezvyklé trendy v chování běžných virů, které se objevují jak u dětí tak u dospělých pacientů.

Covidová pravidla na dovolených. Nadále platí ve Francii, Egyptě či Tunisku

Zájem o zájezdy do zahraničí trhá v Česku rekordy, i v žádaných destinacích však může na našince čekat nemilé překvapení. Ačkoliv se z domácího pohledu může zdát, že je s covidovými restrikcemi konec, pohled na podmínky v řadě zemí ukazuje opak. Rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými stále panují, do některých zemí se bez očkování nedá ani dostat, jinde pak zase nepomůže prodělání covidu. A konec covidových „propustek“ nevěští nic ani do budoucna.

Pandemická generace: děti zaostaly ve vývoji, naznačují první studie

Pandemie koronaviru a dva roky restrikcí a uzávěr dopadly na děti všeho věku. Zatímco u starších zřejmě dominuje zátěž psychická, u nejmenších dětí narozených v době pandemie či těsně před ní se mluví o zaostávání ve vývoji základních dovedností. Naznačují to alespoň prvotní studie či poznatky z praxe. Někteří odborníci uklidňují, že pokud se život vrátí k normálu, děti se dokáží z problémů vzpamatovat. Apelují však také na to, aby se na jejich problémy zaměřila pozornost.

Západu dochází „sovětská“ munice. Ukrajina potřebuje rychle přezbrojit

Zásoby sovětského či ruského typu munice pro Ukrajinu začínají docházet. Sklady zejména států východního křídla NATO, z nichž plynuly zásoby pro ukrajinskou techniku, se začínají podle očekávání vyprazdňovat a to může pro obranu před ruským agresorem znamenat potenciální problém. Podle analytiků je cestou zejména náhrada sovětské techniky za tu západní, ta sice v případě Ukrajiny probíhá zřejmě rekordním tempem, ovšem otázkou je, zda v dostatečném množství.

USB-C přichází s křížkem po funuse. Jednotný standard může omezit vývoj technologií

Evropská unie zřejmě po letech definitivně prosadí sjednocení nabíječek pro telefony a další přenosnou elektroniku. To opět vyvolalo debatu o tom, zda má unie takto regulovat soukromý byznys a tím potenciálně přiškrtit chuť firem k dalším inovacím, zároveň také omezovat výběr ze strany zákazníků. V konečném důsledku však už v současnosti o takový šok nepůjde, otázkou však zůstává prostor pro budoucí technologický vývoj.

Rusifikace Ukrajiny. Na okupovaných územích se mění pasy, výuka i banky

Rusko neotálí a na okupovaných územích Ukrajiny zintenzivňuje snahy o rusifikaci ukrajinských dětí, institucí a obyvatel. V Chersonské oblasti se uprostřed bojů opět mluví o referendu o připojení k Ruské federaci, dobytá území se podle Rusů začínají obchodně i infrastrukturou napojovat k Rusku. Obrázek však boří také nadále pokračující odboj, který působí okupantům problémy a podle některých analytiků nabývá na intenzitě.

,,Firmy už je třeba zkrotit.“ Odbory budou s vládou řešit zvýšení platů a mezd

Odbory tlačí uprostřed inflační krize na zvyšování platů ve veřejné sféře i výrazné zvýšení minimální mzdy. Zatímco podle odborářů jde o nutnost kvůli zdražování životních nákladů, vláda varuje před tím, že by více peněz v oběhu mohlo situaci ještě zhoršit a přitopit pod inflačním kotlem. Podnikatelé se zase obávají další rány po dvou letech pandemie. K dalšímu jednání s vládou zasednou v úterý.

Zmar dětí pokračuje i u druhých kol přijímaček na SŚ

Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu. Podle dat Cermatu lze pozorovat zcela zásadní populační nárůst napříč republikou. Zatímco v roce 2019 se ještě na čtyřleté obory hlásilo zhruba 64 tisíc dětí, v letošním roce už je to 79,5 tisíce.

Děti jako důkaz genocidy. Rusko jich podle Zelenského uneslo statisíce

Mezi tisícovkami podezření na ruské válečné zločiny se objevuje i stále rostoucí počet dětí, které měl režim Vladimira Putina odvléct proti jejich vůli do vzdálených koutů Ruska. Tvrzení ukrajinské vlády může přitom sehrát zásadní roli v šetření, čeho se ruská armáda dopouští. Ukrajinská prokuratura v nich vidí možný silný důkaz o páchání genocidy na ukrajinském národě.

Ruské agentury tvrdí, že si Putin stále drží vysokou podporu

Přes balíčky sankcí i pomalý postup na Ukrajině si drží Vladimir Putin stále stejně velkou podporu obyvatel. Tvrdí to alespoň ruské agentury, jejichž výsledky je však nutné brát zvláště během probíhajícího konfliktu s rezervou. Ukazuje se však také, že výrazně jiný pohled na situaci mají mladší Rusové, mezi nimiž se projevuje poměrně výrazný odpor k současnému směřování země. Podle ruského nezávislého centra Levada si Putin ke konci května stále drží důvěru 83 % obyvatel.

Embargo na plyn by Rusko zasáhlo víc. Kreml nevěří, že to Západ udělá

Jen co se státy Evropské unie shodly na částečném embargu na dovoz ruské ropy, žádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o další přitvrzení sankcí. Ve vzduchu tak stále visí otázka skoncování s ruským plynem. Ten by mohl pro Rusko znamenat zásadnější komplikace, jelikož ho není tak snadné přesunout na jiný trh. Znamenalo by to však i tvrdý zásah pro evropské státy.

Platinové oslavy. „Alžběta II. je vzorem i pro panovníky,“ tvrdí protokolář Forejt

V Británii začínají oslavy významného výročí, které nemá v jejích dějinách obdoby. Královna Alžběta II. je na britském trůně už přes 70 let a jako první tak slaví takzvané platinové jubileum. A s ní budou slavit i hodnotit éru její vlády lidé nejen na britských ostrovech, ale i v dalších koutech planety. „Pro Brity je to něco víc, budou slavit svoji současnost i minulost, na kterou jsou nesmírně hrdí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.

Vybučená Prodaná nevěsta. „Publikum se naopak bavilo královsky,“ říká skladatel Březina

Nová premiéra Prodané nevěsty v Národním divadle vyvolala emoce i ostré kritické ohlasy. Nachází však také stejně důrazné zastání, podle něhož je nové nastudování režisérky Alice Nellis naopak velmi dobré. „Je to prostě Smetana pro mladé publikum, návštěvníky, kteří chodí na aktuální inscenace činohry, kteří chodí do kina,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 hudební skladatel a muzikolog Aleš Březina, který s Národním divadlem v řadě případů také spolupracoval.

Dosud nejtvrdší sankce, ale s nejistým výsledkem. Rusko embargo na ropu příliš nepoškodí

Ropné embargo se rýsuje jako dosud nejtvrdší sankce proti ruské agresi, v konečném důsledku však někteří odborníci krotí přehnaná očekávání. Rusko bude totiž ropu prodávat dál a kvůli situaci na trhu s energiemi bude zřejmě dopad do ruského rozpočtu jen velmi omezený. Tvrdší ránu pro režim Vladimira Putina to tak bude zřejmě znamenat až v dalších letech. Lídři států Evropské unie se dohodli na částečném embargu.

Zlobit začínají i piráti, bojí se o preference. Rozjíždějí kampaň

Nejčerstvější volební průzkum vyvolal zřejmě mírnou paniku mezi stranami vládnoucí koalice. Výrazná role premiéra Petra Fialy vedla k „vysátí“ podpory některých koaličních partnerů a v úplném kontrastu s rekordní podporou ODS stojí na opačné straně i Piráti. Ti se po volebním propadu zdají neviditelní, se startem kampaně však zřejmě začíná i ostřejší vymezování se vůči koaličním partnerům.

Putin se chlubí zvládáním sankcí, někteří ekonomové však věští Rusku kolaps

Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních dnech chlubí, jak se země vyrovnává se západními sankcemi a zlehčuje jejich dopad na ruskou ekonomiku. Zatímco odhady ruských, ale i některých evropských institucí počítají s propadem ruské ekonomiky o osm až deset procent, objevují se i odhady výrazně dramatičtější, které by pro Rusko znamenaly tvrdý propad.

Počty uprchlíků se mění o desetitisíce. Rakušan na ně poslal kontroly

Stát je po dramatické uprchlické vlně z válkou zasažené Ukrajiny mírně „oslepený“. Vláda stále hledá způsoby, jak se dopočítat skutečného počtu uprchlíků a ztrácí přehled i o tom, kde se nacházejí. Zatímco v polovině května hovořily odhady z krajů o 200 tisících běženců, o pár dní později mluvil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o 280 tisících. Také se ukázalo, že se jich značná část pohybuje neznámo kde. Ministerstvo vnitra poslalo kontroly na 1600 adres, kde se uprchlíci měli zdržovat.

Děti naráží na neúspěch a zklamání. Střední školy v Praze vzali „útokem“ i Středočeši

Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přesto, že se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.

Realistický pohled na válku. „Zveličujeme situaci Ukrajiny a podceňujeme Rusko“

Ruské tanky v rukou traktoristů, amatérsky prozrazené pozice techniky či blamáž při překračování řeky. Světem od počátku invaze prolétají zprávy o neschopné ruské armádě v kontrastu s heroickými úspěchy Ukrajinců. Přirozená touha vidět agresora na kolenou s sebou však nese i stinné stránky. Určit realitu konfliktu je totiž mnohem složitější, upozorňuje v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Starší články