Záviš Dobiašovský

/

Články autora

Kuchaři, cukráři, zdravotní sestry. Dříve do důchodu nepůjdu vždy ani lidé ze stejné profese

Někteří politici v České republice hrubě zasahují do slovenských vnitrostátních záležitostí. Podle slovenského premiéra Roberta Fica (SMER-SD) je na čase, aby si na Hradě uvědomili, že Praha už není hlavním městem Československa. Uvedl to v neděli ve videu, ve kterém shrnul postoje své vlády k zahraniční politice a událostem posledních dnů. Fico také řekl, že v poslední době se stále více hovoří o vyslání západních vojáků na Ukrajinu a že to bere vážně.

Češi budou pracovat déle, v důchodu však budou kratší dobu než současní penzisté

Když udeřila inflační krize, „zaskočený“ systém valorizací důchodů vrazil klín mezi „vyvolené“ důchodce a ty, kteří valorizace nestihli. Podle odborníků se teď vláda chystá při penzijních změnách dopustit podobné chyby. Konkrétně jde o výpočet vyššího důchodového věku. Jeho zvyšování je i podle demografů nutné, nynější návrh z dílny ministerstva práce však podle nich kvůli špatné úvaze vytvoří zbytečné rozdíly mezi důchodci a bude k tomu stačit třeba to, že proběhne silnější chřipková epidemie.

Náročné profese: do důchodu o pět let dřív, ale až od roku 2045

Návrh penzijních změn míří na vládu a s ním i poslední ze dvou dodatků, definice takzvaných náročných povolání, která mají získat nárok na nekrácený předčasný důchod. Nástup bude pro všechny strany postupný, ačkoliv se mluví – zatím – o 120 tisících zaměstnanců, v reálu půjde podle ministerstva práce v počátcích maximálně o tisíce. Může za to i způsob výpočtu, doložit zpětně odpracované roky půjde maximálně deset let před začátek platnosti zákona.

„Lidé budou stále více pracovat na stále stejný důchod.“ Jurečkův návrh je nespravedlivý, kritizuje demograf

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se podle odborníků chystá nastavit nespravedlivý a rozkolísaný systém, který má rozhodovat o odkládání důchodového věku. Demografové upozorňují, že bude tvořit výrazné rozdíly mezi podobně starými ročníky a přichází s vlastním návrhem. „Není důvod k tomu, aby měl o tři roky mladší člověk jiné podmínky než ten, kterému bylo v době covidu padesát,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 demograf Tomáš Fiala působící na pražské VŠE.

Scénář zdravotnictví za 20 let: buď přijde radikální změna péče nebo „kolaps“

Protesty v minulém roce nasvítily širší systémové problémy: v Česku jsou resorty, na nichž politici třicet let sedí a čekají, komu spadnou na hlavu. Zdravotnictví se mezi ně může hravě přidat. Lékaři, nemocnice, pojišťovny, ministerstvo, všichni se zdánlivě pustili do tlaku na změnu. Není to však poprvé a vždy to vyšlo spíše naprázdno. Odborníci mluví o potřebě radikální proměny nemocniční sítě, která s sebou nese jak možné benefity, tak značná rizika, mezi které patří i omezení péče.

Bez důchodců to nepůjde, za práci dostanou až tisíce měsíčně navíc

Odborníci dlouhodobě varují, že firmy budou potřebovat pracující seniory. Demografický výpadek pracovní síly k tomu nevyhnutelně směřuje. Jenže ministerstvo práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) doposud uspělo jen s návrhy, které místo motivace jejich situaci spíše zhoršily. Patři k nim i přitvrzení pravidel flexibilnějších pracovních úvazků. Nyní má podle ministra přijít změna, tentokrát dokázal najít podporu pro návrh, který pracujícím důchodcům přidá okamžitě i tisíce navíc.

„Nastavování kaše“ pokračuje. Systém přijímaček má výpadky a vzniká ředitelům „pod rukama“

Systém elektronických přihlášek na střední školy (DiPSy) trápí i v další fázi výpadky. Ty se týkají například i komunikačního nástroje mezi rodiči a vedením škol. Dochází k nim v době, kdy školy kontrolují správnost podaných přihlášek. Cermat kvůli tomu posunul termín, do kdy je třeba kontroly dokončit. Ačkoliv tak ze škol zní, že jde i přes problémy o dobrý krok, ředitelé i rodiče jsou nyní v situaci, kdy potřebné prvky systému vznikají na poslední chvíli a k potřebným krokům chybí i slibované metodiky.

„Ukrajinská“ verze maturity. Čeština drží zpátky nadané studenty z řad uprchlíků, tvrdí radní

Ač jsou nadaní technicky či přírodovědně, maturita z češtiny jim vystaví stopku v dalším studiu i kvalifikaci. Tak popisuje situaci radní Kraje Vysočina pro školství Jan Břížďala (Piráti). Podnět měl přijít od samotných škol. Břížďala tak navrhuje, aby vznikla jiná verze zkoušky z češtiny a literatury pro ukrajinské studenty, která by dostatečně ověřila jejich porozumění jazyku, ale nestavěla jim podle něj zbytečnou bariéru v dalším studiu.

Statisíce lidí stále ignorují hrozbu nepoužívání datové schránky. Úřady proti nim přitvrdí

V minulém roce se z datových schránek stala skutečně masová záležitost, ministerstvo vnitra jich přes dva miliony zřídilo podnikatelům ze zákona. Další mají následovat ještě letos. Stále se však nepodařilo vyřešit odpor či nezájem nemalé části uživatelů. Jde o téměř půl milionu lidí, kteří se do svých datových schránek ještě nepřihlásili a aktivně je nevyužívají. Jenže to může být i zásadní problém.

Rozpaky po protestu lékařů: Nemocnice znovu tlačí na vyšší přesčasy, někde je neproplácí

Protesty vrátily limit lékařských přesčasů zpět do starých kolejí a s ním se vrací i požadavky na jeho překračování. Šlo přitom o zásadní bod, který zdravotníky v konečném důsledku k protestům podnítil. Jenže nemocnice očekávají, že se zákonný limit podaří vyčerpat do poloviny roku.

Kdo je ředitel Krejčí: muže, který přišel do Cermatu „uklidit“, předtím sebrala GIBS

Miroslav Krejčí se stal šéfem instituce, která si pro kritiku nejde daleko v průběhu celé své existence. I jeho jmenování do pozice ředitele Cermatu vycházelo ze situace, kdy kvůli problémům skončila předchozí ředitelka. A ani Krejčí se od počátku nevyhnul kontroverzím, když vyplynulo na povrch, že ani tehdejší ministr školství Vladimír Balaš (STAN) netušil o jeho zadržení a výslechu ze strany GIBS, na které tehdy upozornil deník Echo24. S policií se přitom pojí Krejčího dlouholetá kariéra před Cermatem.

Rodiče i ředitelé zuří z webu Cermatu. Nemají informace a chyby se hojí za pochodu

Základní myšlenka kvapného zavedení elektronických přihlášek v šibeničním čase byla poměrně jednoduchá: už se nemá opakovat zmatek a stres, který zažívali rodiče i jejich děti v minulém roce, stejně tak jako přetížení samotných škol. V současnosti to však spíše vypadá, že ministerstvo školství vyměnilo jeden stres za druhý. Rodiče zuří kvůli chybám v systému, Cermat se snaží chybějící funkcionality doplňovat za běhu a ředitelé si stěžují na špatnou komunikaci,

Mají toho české děti moc, nebo na ně klademe nižší nároky?

Mají toho české děti moc, nebo na ně klademe nižší nároky? Vracejí se tradiční otázky o kvalitě vzdělávání. Ministerstvo školství pod vedením NPI se mezitím snaží vypracovat „návod“ k zásadním změnám, které mají proměnit výuku na základních školách. Stovky lidí na vzniku dokumentů, které mají pomoci ji zmodernizovat. Vést děti od „biflování“ ke „kompetencím“. A klademe si ve vzdělávání dětí dostatečné ambice? Diskutovat o tom do Salonu přišli Jiří Nantl (ODS), Ivo Jupa, Petra Mazancová a Pavel Bobek.

Přijímačkový web Cermatu má nový problém. Porušuje pravidla GDPR, kritizuje spolek

Nový systém k podávání elektronických přihlášek vznikal z politického rozhodnutí narychlo a jeho start obchází kontroverze. Po úvodních peripetiích, které se Cermatu podařilo rychle překonat, přichází další kritika. Nový web Dipsy.cz zpracovává vzhledem k povaze věci značné množství citlivých údajů nezletilých uchazečů o studium. Podle Spolu na ochranu osobních údajů má však zřejmě právě s touto oblastí problém.

Škola zrušila povinné domácí úkoly. „Je to ku prospěchu všech,“ říká ředitelka

Původně experiment, nyní už běžná praxe. Základní škola ve slovenském Hlohovci se před rokem rozhodla upustit od domácích úkolů, z „testovacího“ provozu se nakonec stal standard i pro celý další školní rok. A podle ředitelky Denisy Králičové je to zatím úspěch. Dětí mají více volna a méně stresu, učitelé více času na jiné důležité věci. A žádný negativní dopad na prospěch se neprojevil, řekla ředitelka Týdeníku Echo.

„Nemakačenka“ prakticky nejde vyhodit. Česko potřebuje pružnější trh práce, vláda dělá opak

Zaznívá to opakovaně od firem i řady expertů, nyní to opět zdůraznili vládní poradci z NERV. Pracovní právo v Česku podle nich brzdí rozvoj trhu a klade přílišný důraz na ochranu zaměstnanců na úkor ochrany zaměstnavatelů. Ač se někteří členové vlády nyní vyjadřují ve smyslu, že je změna třeba, v posledním roce udělala vláda pravý opak. Zákoník práce se dočkal výrazného přitvrzení a vláda šla k tomu podle některých kritiků opět i za to, co po Česku chtěly evropské směrnice.

Padne zásadní rozhodnutí. Důchodcům může přihrát stamiliardy navíc

Vláda i opozice očekávají zásadní verdikt Ústavního soudu. Zatímco hnutí ANO cítí šanci zamířit na svou primární voličskou základnu mezi seniory, vládu v případě neúspěchu čeká zásek do rozpočtu v desítkách miliard i stamiliardové výdaje navíc do budoucna. O důchodcích se díky mimořádným valorizacím mluvilo jako o „vítězích“ inflace. S tím však přicházel i enormní růst důchodového schodku a vláda se tak rozhodla výrazně zasáhnout do poslední mimořádné valorizace v minulém roce.

Kdo dřív přijde na řadu, dostane víc. Důchody se postupně sníží i o tisíce

Zkrácení mimořádných valorizací, o které se nyní vláda pře u Ústavního soudu, není jediným nástrojem, který má do budoucna snížit deficit důchodového rozpočtu. V příštích zhruba deseti letech by mělo postupně dojít k razantnímu zpomalení růstu penzí a budoucí důchodci tak mají přijít i o tisíce korun ročně. Postupně má totiž podle návrhu ministerstva práce docházet ke snižování zásluhové části důchodu, tedy započítávání částky z výdělků. Důchody tak sice mají v další dekádě růst, ale pomaleji.

Bartoš chce „předotovat“ myšlení Čechů o bydlení

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) vzbudil kritiku návrhem na „dotování“ neplatičů nájemného z veřejných peněz. Za návrhem stojí i myšlenka probořit nezlomnou touhu Čechů žít pouze ve vlastním bydlení. Jak ale dlouhodobě ukazují průzkumy, s Čechy v tomto ohledu zatím nedokázalo pohnout vůbec nic, ani bezkonkurenčně vysoké ceny bytů, ani krize a zlevnění nájmů.

Do důchodu jako kryptobaron. Stát podporuje i nákup bitcoinu

Budoucí senioři mohou do důchodu odcházet i s balíkem peněz vydělaným na kryptoměnách. Od ledna startuje nový mechanismus, který má doplnit důchodové spoření ve třetím pilíři. Takzvaný Dlouhodobý investiční produkt má motivovat Čechy k větší odvaze v investicích a spoření s vidinou lepších zisků. Vše ve světle demografických změn a očekávaných dopadů do důchodového systému. Stát tak lidem za určitých podmínek daňově zvýhodní investice, nad kterými budou mít vlastní kontrolu i odpovědnost. A nepřímo tak lze investovat i do kryptoměn.

Vláda může vracet miliardy seniorům: o kolik by vám vzrostl důchod

Ústavní soudci řeší otázku, která může výrazně zasáhnout rozpočet. Vláda může kvůli zkrácení mimořádných valorizací vracet důchodcům jen za minulý rok desítky miliard ušlých peněz. Další přitom „unikají“ i v letošním roce. Konkrétní důchodci tak mohou dostat několik tisíc a k tomu i výrazný nárůst důchodu do budoucna. Státnímu rozpočtu naopak hrozí stamiliardové výdaje navíc v následujících letech.

Triumf pro vládu, nebo Babiše. U Ústavního soudu začne střet o desítky miliard pro důchodce

Vládu čeká hned zkraje roku zásadní střet o konsolidaci rozpočtu a změny důchodů. Na středu si Ústavní soud předvolal mimo jiné ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby obhájil jednorázové snížení letní mimořádné valorizace penzí. Ve hře je podle odborníků i zrušení tohoto rozhodnutí. To by znamenalo jen za minulý rok další „sekeru“ dvou desítek miliard a do budoucna zřejmě i zásadnější dopady. Podle konečného rozhodnutí soudu tak půjde buď o triumf vlády, nebo silné vítězství opozičního hnutí ANO.

Otázky po tragédii

Česko zažilo tragédii, jakou dosud nepoznalo. Připravila o život nevinné lidi, vyvolala šok a přinesla strach do společnosti, která žila v přesvědčení, že je v poměrně klidné zemi před podobným otřesným útokem v bezpečí. Kromě toho však bezprecedentní situace vyvolala zcela přirozeně i řadu otázek, jak se mohlo něco takového stát a zda se v dané situaci postupovalo opravdu nejúčinněji.

Pochybila policie? O nebezpečném muži věděla, fakultu však nevyklidila

Deník Echo24 má přímé svědectví ženy, která byla v budově filozofické fakulty na Palachově náměstí na chodbě krátce po třinácté hodině. Viděla několik uniformovaných policistů, kteří však nevybízeli k opuštění budovy a podle všeho později odjeli. V té době už policie hledala muže, který se podle jejích informací chtěl zabít. Onen muž poté v budově vraždil. Krajský policejní ředitel na dotaz deníku Echo24 řekl, že nebyly indicie k vyklízení jiné budovy než té v ulici Celetná.

Lékaři chtějí speciálním zákonem nařídit minimální mzdy v nemocnicích

Zatímco na příští rok zkusí určit mzdy ve všech nemocnicích ještě VZP, ten další už to mohou dostat nařízené ze zákona. Jeden z důležitých příslibů, které ministerstvo zdravotnictví podepsalo v dohodě s nespokojenými zdravotníky, je totiž vznik speciálního zákona o odměňování. Ačkoliv zatím není nic „na papíře“, dohoda říká, že má dojít k naplnění formulací z Hegerova memoranda. Lékaři tak vidí cestu v plošném nařízení minimálních mezd a platů. Změna, která má zásadně zdražit práci lékařů, by vyšla na desítky miliard.

Mladí lékaři chtějí utnout prezidentství Kubka. Jednají spolu stále stejní lidé, říká Hilšerová

Zatímco se oficiálně protest lékařů nachýlil ke konci, u některých lékařů či dalších zainteresovaných stran přetrvává pachuť z výsledků. Původní myšlenku systémových změn, která vyšla od mladých lékařů, totiž navenek poněkud zastínila „odborářská“ otázka plošného navýšení platů a mezd. Zákonodárci stran nové polské koalice výsledek hlasování přijali skandováním "Donald Tusk". Vládu tvoří Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda, blízký spojenec strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda v pondělí po osmi letech skončila. Analytici očekávají, že Duda může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise. Zákonodárci stran nové polské koalice výsledek hlasování přijali skandováním "Donald Tusk". Vládu tvoří Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda, blízký spojenec strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda v pondělí po osmi letech skončila. Analytici očekávají, že Duda může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise.

Část lékařů v Motole odmítá stáhnout výpověď. „Budeme potřebovat sto doktorů navíc,“ říká ředitel

Část lékařů v pražské Fakultní nemocnici Motol zatím odmítá stáhnout protestní výpovědi z přesčasů. Podle místních odborů čekají zejména na potvrzení, že se k nim dostanou peníze z dojednané dohody s VZP a ministerstvem zdravotnictví. To deníku Echo24 potvrdil i ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, podle kterého jde spíše o technický problém. Od ledna by měla péče v Motole probíhat v plném rozsahu, pokud se nezmění legislativa, v druhém pololetí se bude muset částečně omezit.

Fialovo memorandum a další promarněná dekáda

Vláda odsunula na později dvě výrazné podzimní krize ve školství a zdravotnictví, které spolu snesou poměrně jasné srovnání: jejich prapodstata tkví v roky odkládaných reformách, které se stále odsouvají naléváním peněz. Protest lékařů tedy skončil. Jak ho hodnotí zástupci obou stran? Zhruba takto: ať už to dopadlo jakkoli, minimálně celá stávka upozornila na těžké podmínky, přesčasy a zatížení lékařů v nemocnicích. Těm se zvednou o několik tisíc platy. Získali také příslib, že se od přespříštího roku dostanou jejich platy do rozmezí 1,5- až trojnásobku průměrné mzdy. Učiní se reformní kroky v otázce vzdělávacího procesu i nemocniční péče.

Kdo se vám může dívat na účet: Jurečkovo ministerstvo bude patřit mezi hrstku vyvolených

Pokoutně prosazený návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošel hladce Senátem a čeká na podpis prezidenta. Novela zákona o státní sociální podpoře přinese rozšíření výjimek z bankovního tajemství, jmenovitě pustí ministerstvo práce mezi hrstku „vyvolených“ ministerstev, které mají právo žádat jeho prolomení. Úřady práce tak dostanou možnost plošně „podezírat“ každého žadatele o dávky v hmotné nouzi.

Protest skončil. Teď si jdou lékaři pro další desítky miliard

Dohoda je stvrzená a protest lékařů – alespoň oficiálně – odvolaný. Výsledky však budí mezi samotnými lékaři i odborníky spíše rozpaky. Vláda si pořídila ukončení stávky poměrně „levně“. Za přidání tří miliard, které zaplatí klienti VZP, a několika příslibů. Naopak systém zdravotního pojištění dostal podle expertů poměrně velkou ránu. Jednání se mají plynule přesunout do příštího roku, v kterém se bude hrát o mnohem víc. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo lékařům vznik speciálního zákona o odměňování, který může vyhnat náklady do desítek miliard.

Starší články