Záviš Dobiašovský

/

Články autora

Nelegální poplatky u lékařů: co se má zanedlouho změnit

Jde o běžnou praxi, která trvá dlouhé roky a ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny před ní spíše zavírají oči. Zejména lékaři v hůře dostupných specializacích, podle kterých se bez toho v regulovaném prostředí dá těžko uplatit chod ordinací, vybírají od pacientů poplatky za něco, co už si platí v rámci zdravotního pojištění. Změnit se to má podle ministerstva od ledna, kdy začnou platit letos prosazené změny. Je však otázka, zda mohou situaci zlepšit i v praxi.

Válkův pandemický institut se stále schází. „Situace kolem covidu je příznivá,“ shodne se jednou za čas

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přišel na počátku své funkce s ambiciózním oznámením, Česko dostalo autoritu na způsob „Kochova institutu“ po vzoru staleté berlínské instituce. K ustavení Národního institutu pro zvládání pandemie a zapojení čtyř desítek odborníků došlo už v roce 2022. Slovy prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, který je použil v jednom z letošních vydání časopisu komory, se od té doby zdá, jako by „institut patrně přešel do ilegality“.

„Do penze v 65 letech, k Vánocům 13. důchod.“ Reformu důchodů chystají i odbory a opozice

Zatímco se poslední roky se značnými obtížemi a kompromisy rodila vládní důchodová reforma, s blížícími se volbami se zdá, že jich bude najednou na stole hned několik. Vládní změny parametrů současného systému chce rušit opozice a přichází se zatím nepříliš konkrétními návrhy či přáními, jak se má situace vyřešit. U opozice ale situace nekončí, nedávno oznámili práci na vlastní důchodové „reformě“ i odboráři.

AI pomáhá už v 64 % českých nemocnic. Pacienti o tom ani nemusí vědět

Umělá inteligence už si dávno našla cestu do českého zdravotnictví a podle odborníků bude její využívání jen narůstat. Podle České asociace umělé inteligence (ČAUI) už se v nějaké formě využívá v 64 % českých nemocnic. Uplatnit se přitom už nyní může v celé řadě lékařských oborů, pacienti tedy ani nemusí vědět, že už ji dávno lékaři využili při některém z jejich vyšetření. Asociace nyní přišla s první příručkou pro nemocnice, která by měla využití systémů AI podpořit.

Studenti si letos mohou poprvé vydělat víc, aniž by platili daně

V letošním létě si mohou brigádníci poprvé po více než dekádě vydělat více peněz, aniž by z nich museli odvádět pojistné. Mezi loňskými zmatky se změnami ve flexibilních úvazcích totiž vláda rozhodla také o automatickém posouvání limitu pro odvody u tzv. dohod o provedení práce, s kterými se nejčastěji brigádníci setkávají. To tak znamená, že se po dlouhých letech kritiky posunul dosud nezlomný limit 10 tisíc korun měsíčně. Minulý rok nebyl pro dohodáře a firmy, které je využívají, příliš přehledný.

Superdávka zmátla lidi. „Nevím, co bude s příspěvkem na bydlení”

Start nové „superdávky“ se blíží a s ní i přechodné období, v němž mají postupně uživatelé dnešních dávek přecházet do nového systému. To se týká i značně populárního příspěvku na bydlení, který letos zřejmě míří opět k dvacetimiliardovým výdajům. Počínaje srpnem tak začínají platit speciální podmínky, které se týkají jak současných uživatelů, tak i těch, kteří se teprve rozhodli žádat. Stát jim v podstatě garantuje, že bude štědré dávky na bydlení vyplácet i v příštích měsících.

Započítávání studia do důchodů se změní. Situace se zlepší jen pro malou část

Lidé studující v posledních patnácti letech často netuší, že se jim doba studia v žádném rozsahu nezapočítává „do důchodu“. Roky strávené studiem tedy znamenají z pohledu penzí totéž, jako by nedělali nic. To se má od příštího roku změnit, ovšem jen pro malou část studujících. Původně vláda Petra Fialy slibovala návrat započítávání studia do doby důchodového pojištění. Realita je však nakonec jiná, zmínka vypadla už z aktualizovaného programového prohlášení a nakonec i z důchodové reformy.

Do důchodu jako muži či změny ve výchovném. Jak se mění finanční podpora rodičovství v důchodech

Některé budoucí změny v důchodech se týkají zejména žen či rodičovství. Ať už mluvíme o vyrovnávání důchodového věku, který nijak nesouvisí s nynější penzijní reformou a podle kterého půjdou už v příštím roce poprvé matky (zatím pouze ty s jedním dítětem) do důchodu ve stejném věku jako muži, nebo o opatřeních reformy, která mají zvýšit penze zejména matkám za dobu výchovy dětí, ale obecně zkrátka mířit k narovnání výše penzí mezi muži a ženami.

Dávka na bydlení láme rekordy. Bere ji 311 tisíc domácností, za půl roku stála 11 miliard

Populární příspěvek na bydlení si připsal během krátké doby nový rekord, když ho v červnu pobíralo přes 311 tisíc domácností. Za první pololetí tak poprvé vyšla dávka státní rozpočet na více než 11 miliard korun, meziročně o 1,4 miliardy více. Jen za červen zamířilo k uživatelům dávky přes 2 miliardy korun. Příspěvek na bydlení se od října stane součástí nové „superdávky“, uživatelé si ho však mohou v přechodném období nechat ve stávající výši vyplácet i v dalších měsících.

Dřívější penze jen pro ty, kdo našetří statisíce. Lidé z rizikových profesí dostanou nové podmínky

Podle vlády splněný slib, podle kritiků narychlo přichystaná náplast, která zbytečně zatíží firmy byrokracií a zejména zaměstnancům v předdůchodovém věku nepřinese nic. K podpisu prezidenta míří kontroverzní řešení dřívějšího odchodu z práce pro zhruba stovku tisíc lidí v části tzv. rizikových profesí. Nynější verze návrhu znamená, že odejít do „důchodu“ dříve mohou ti, kteří si našetří vyšší statisíce korun.

Rekordní dávky na bydlení lidem zůstanou o půl roku déle. Mohou si požádat i o zvýšení

Za dávku na bydlení vyplatí stát poprvé za první pololetí přes deset miliard korun. Příspěvek, který vláda značně zpopularizovala za energetické krize, užívá také rekordní počet domácností a díky štědrým parametrům dochází i k jeho zneužívání. Tomu má učinit přítrž nová superdávka, která vstupuje v platnost v říjnu. Jenže ne tak docela. Úřady informovaly o tom, že pro uživatele dávek nastává poměrně štědré přechodné období.

Rychlejší cesta k důchodu: jak si lze doplatit odvody na penzi

Doby důchodového pojištění hrají zásadní roli při získávání penze a u podmínek penzí předčasných došlo dokonce k přitvrzení. Lidem se tak například nabízí možnost odejít do předčasné penze jen s polovičním krácením, jenže musí získat dlouhých 45 „odpracovaných“ let, pro běžný předčasný důchod pak 40 či pro řádný 35 let. Může se tak stát, že k dosažení výhodnější či i řádné penze zbývá i poměrně krátká doba, ať už kvůli různým zápočtům studia či některým životním situacím.

Sto tisíc lidí zůstalo mimo důchodovou reformu. Podnikatelé se brzy dozví, zda to budou platit

Zemědělci v České republice hlásí nejrychlejší růst cen za poslední více než dva roky. Ceny, za které prodávají svou produkci do obchodní sítě nebo ke zpracování, vzrostly v červnu meziročně o 13,4 procenta. Podle statistiků jde o pokračující trend, který se nevyhnutelně promítá do cen potravin na pultech obchodů. V kontrastu s tím výrobní ceny v průmyslu dál klesají – v červnu meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně o 0,7 procenta.

Odpracované roky budou hrát v penzích silnější roli. Zavařit může seniorům studium i výpadky v evidenci

Změny v penzijní reformě přinesly v některých případech i větší důraz na to, kolik toho lidé v životě odpracovali. Přesněji jde o započítanou dobu důchodového pojištění. V té pak hraje zásadní roli celá řada faktorů od doby, kdy a jak lidé studovali, po výchovu dětí, vojenskou službu či samozřejmě zaměstnání či podnikání. V době, kdy lidé začnou žádat o předčasný či řádný starobní důchod, tak na ně může vyskočit nepříjemné překvapení.

Zdravotnictví už prochází revolucí. Jako pacient bych se ptal, zda si můžu AI připlatit, říká expert

Umělá inteligence (AI) už mění zdravotnictví a lékaři ji využívají v každodenní praxi. „Už to v podstatě žijeme a bude to akorát přibývat na intenzitě,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Adam Gřunděl, konzultant ministerstva zdravotnictví v otázkách AI a vedoucí oddělení inovací Nemocnice AGEL Nový Jičín, který je zároveň členem nové odborné společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně (CSAIM) ČLS JEP. Vývoj v Evropě však podle něj budou specificky ovlivňovat regulace.

Matky půjdou poprvé do důchodu stejně, jako muži. Výhodu jako poslední zažije ročník 1973

Ke svému konci se blíží doba, kdy ženám vychovávání dětí umožnilo dřívější „odpočinek“. A na rozdíl od změn, které přinesla vládní důchodová reforma, nelze čekat, že by na tom něco změnily podzimní volby. Růst důchodového věku u žen už dlouhé roky probíhá poměrně rapidním tempem a tak už za několik let dojde k jeho narovnání s muži. Pro ženy, které nemají dítě, to už platí od roku 2020, v příštím roce však přichází na řadu poprvé i ženy s jedním dítětem.

Statisíce lidí prochází životem offline. Nedosáhnou na některé služby, příspěvky či slevy

Ani v tomto volebním období se zjevně nevyřeší debata o tom, zda za sebou postupný přechod k digitálnímu životu nezanechává příliš „padlých“. Tedy lidí, kteří se dostávají do tzv. digitálního vyloučení, v němž mají stále větší potíže fungovat bez chytrých telefonů či neustálého připojení k internetu. Podle průzkumů jde přitom minimálně o statisíce lidí. Půjde tak spíše o téma, jehož dopady se budou zhmotňovat čím dál častěji a tedy ani v příštím volebním období nevymizí.

Varování pro stárnoucí populaci. Lidé po padesátce mají stále větší potíže najít práci

Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že demografický vývoj a výpadek pracovní síly půjde těžko ustát bez většího zapojení starších zaměstnanců. Trh práce se jim však zatím zřejmě přizpůsobuje poněkud vlažně a i pro dnešní padesátníky či starší zůstává v případě ztráty zaměstnání složité hledat uplatnění jinde. Firmy se sice i podle personalistů začínají i kvůli už nyní nedostatkové pracovní síle mírně snažit a mění svůj postoj ke starším zaměstnancům, realita však zjevně zůstává složitější.

PŘEHLEDNĚ: Co všechno změní penzijní reforma a kdy se vás to začne týkat

Vládní úpravy parametrů penzijního systému přečkaly i poslední zkoušku u Ústavního soudu a minimálně do voleb je lze tedy považovat za prosazené. Celý balík reformy tak mění prakticky všechny důležité parametry systému, nečiní tak ovšem najednou. Zatímco dnešních penzistů se může nejdříve za několik let dotknout snížení valorizací, pro ty budoucí je na stole celá řada dalších změn a už v minulých letech na ně dopadly například změny u předčasných penzí.

Na ročníky šedesátých let brzy čeká novinka. Mohou výhodně do předčasného důchodu

Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Cesta k němu však není zrovna jednoduchá, žádat o něj mohou pouze lidé, kteří mají odpracováno 45 let. Do této doby se přitom řada věcí nedá započíst, včetně těch, které platí pro běžný předčasný důchod. Na druhou stranu platí, že je možné si některé doby pojištění zpětně uhradit. Kdo podmínky splní, může získat předčasnou penzi jen s polovičním krácením.

U voleb se rozhodne, o kolik lidem porostou penze. Stát to může stovky miliard

Vládní úprava penzí obstála v poslední zkoušce, když Ústavní soud odmítl i poslední stížnost ze strany hnutí ANO. Podle odborníků má v příštích desetiletích umožnit výrazné úspory ve výdajích na důchody, které začnou rozpočet obzvláště zasahovat s odchodem silných generací z pracovního trhu. O tom, zda budou mít skutečně dopad úpravy jako je zpomalení růstu nových důchodů či odklad důchodového věku, se však rozhodne až v podzimních volbách.

Do důchodu v 67 letech. Reforma finálně platí: jak se to dotkne penzí

Ústavní soud rozhodl o poslední stížnosti týkající se důchodové reformy a ta má tak nyní skutečně finální podobu, tedy alespoň do podzimních voleb. Stížnost přitom mířila na hlavní balík penzijní reformy, toto rozhodnutí tak stvrzuje dvě ze tří nejsilnějších opatření, která mají srazit výdaje penzijního systému. A zatímco mírné oddalování penzijního věku pocítí lidé až za několik let, druhé stvrzené opatření mohou pocítit už od příštího roku. Nově přiznané penze se totiž začnou pomalu snižovat.

Korupce s byty v centru Prahy? TCP neví, jak výběrová řízení probíhala, říká radní Zábranský

V Praze mělo docházet k podvodům s městskými byty na lukrativních adresách v centru Prahy, do kterého se mohli zaplést i lidé z městské firmy Trade Centre Praha (TCP). S informací přišel novinář Jaroslav Kmenta na serveru Novinky.cz, podle kterého je do podvodů zapletený bývalý známý fotbalista Adam Petrouš. Ten měl nabízet lidem pronájem městských bytů s příslibem, že za vysoké zálohy zajistí jejich budoucí privatizaci. K té už však podle výpovědi jednoho z „nájemníků“ už nedošlo.

Zdravotní pohotovosti čeká zásadní změna, mohou se začít rušit

Konec neefektivních lékařských pohotovostí, vznik nových u urgentních příjmů v nemocnicích. To je možný scénář, který může nastat už v příštím roce. Senát posvětil novelu, která přiřkla odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí zdravotním pojišťovnám. To tak otevírá dveře k možnosti, že dojde ke zrušení klidně i nemalé části méně využívaných pohotovostí. Zatímco pro pacienty by to v některých případech znamenalo dojíždění na větší vzdálenosti, pro pojišťovny způsob, jak optimalizovat výdaje za péči.

AI jako rádce a asistent. Češi postupně propadají kouzlu nového „přítele na telefonu”

Umělá inteligence začíná prostupovat do vzdělávání i na český pracovní trh, cestu si však poměrně rychle hledá i do samotných chytrých telefonů či počítačů nejen nejmladších generací. Jen za loňský rok začal aktivně využívat AI trojnásobek lidí v Česku a kromě využívání v práci či škole se z pokročilých modelů začínají stávat spíše asistenti či dokonce „kamarádi“, kteří poradí, co dělat s volným časem. Rychlý nástup moderních jazykových AI modelů se začíná nelítostně propisovat do života v Česku už prakticky od dětství.

Dávka na bydlení vyjde za pololetí poprvé na více než 10 miliard

I v květnu pokračoval meziroční nárůst domácností, které pobírají populární příspěvek na bydlení. Meziročně dávku pobíralo o zhruba 26 tisíc domácností víc. Celkově tak šlo o necelých 260 tisíc domácností. Za prvních pět měsíců vyplatil stát na příspěvku meziročně o více než miliardu navíc, celkem 9,2 miliardy korun. To tak prakticky jistě znamená, že za pololetí výdaje překročí hranici deseti miliard. Výdaje přitom zřejmě v podobném tempu poběží až do konce roku.

Na mladé se řítí konkurence, která pracuje zadarmo. Absolventi přijdou o další pilíř vzdělávání

Umělá inteligence už začíná měnit tradiční vzdělávací postupy na českých školách, jejich absolventům se však zřejmě neuleví ani po ukončení studia. Jedním z pozitivnějších pohledů na nynější vlnu moderních modelů AI bývá to, že umožňují nahradit „otravné“ a repetitivní úkoly. Ty však často v případě absolventů škol vstupujících do praxe patří k těm, na kterých se svou práci naučí. Vzniká tak další obava z dopadů AI na mladé lidi, už nyní totiž začíná v řadě případů nahrazovat tzv. juniorní pozice.

Ženy i roky po pandemii stále odkládají mateřství. Za nízkou porodností je změna životního stylu, říká gynekolog Mára

Porodnost v Česku se nadále propadá a v posledních letech zamířila i pod nejnižší výhledy očekávané demografy. To v praxi pozoruje i Michal Mára, profesor pražské gynekologicko-porodnické kliniky u Apolináře, v níž působí už tři desítky let. A zatímco v zemi probíhá debata o tom, co za propady počínajícími v období pandemie stojí, podle něj jsou z praxe důvody poměrně zřejmé: spočívají zkrátka ve změně životního stylu. „Je to trochu začarovaný kruh západní společnosti,” říká v rozhovoru s deníkem Echo24.

Kontroverzní změny v prvních třídách. Má vláda nařizovat, kdo smí propadnout?

O „malou“ školskou novelu se strhla nečekaná rozepře mezi sněmovnou a Senátem. Návrh se širokou podporou vládních i opozičních stran ve sněmovně má přinést řešení problému s enormním počtem odkladů povinné školní docházky. V Česku totiž každý rok odkladu využívá prakticky čtvrtina ročníku. V Senátu však novela tvrdě narazila – i u vládních senátorů – a to kvůli podpůrným opatřením, která autoři ke změně prosazují. Sněmovna by se mohla pokusit přehlasovat Senát už ve středu.

Špatná zpráva pro turisty. Odškodnění za zpožděné lety se sníží, čekat budou déle

Po dekádě se pohnulo jednání o pravidlech, která zaručují cestujícím kompenzace za hodinová zpoždění na letištích. Podle kritiků však není jisté, že k lepšímu. Lidé mají čekat i o hodiny déle bez nároku na kompenzace, při dálkových letech se jim navíc mají snížit. Ke shodě na nové podobě pravidel nyní dospěli ministři členských států Evropské unie, jejich finální podobu však může ještě změnit jednání v Evropském parlamentu.

Starší články