Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a mezi vládou a opozicí panují naprosté rozpory v zásadních otázkách. Existují však i zásadní opatření, která vyvolávají rozkol v samotné vládní čtyřkoalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí.
Projednávání důchodové reformy se ve sněmovně blíží do finále a jen stěží by šlo říct, že na něčem podstatném panuje mezi vládou a opozicí shoda. Mezi takto kontroverzní opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. To se má dotknout už lidí odcházejících do důchodu v roce 2026. I to patří k opatřením, které chtějí obě opoziční strany zrušit. Reforma nyní čeká na projednání v sociálním výboru sněmovny, pak zamíří na závěrečné hlasování.
Digitální stavební řízení kritizují do posledních dní prakticky všichni aktéři, kterých se dotýká. Ani to však nepřimělo vládu přijít s návrhem, který by situaci řešil. Alespoň podle profesních komor, jež dlouho premiéra Petra Fialu (ODS) přesvědčovaly o nutnosti radikální změny. Navzdory ráznému nástupu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) podle nich vláda zvolila řešení, které může stavební řízení nadále paralyzovat. Vláda se na středečním jednání rozhodla, že nebude dopracovávat současný digitální systém stavebního řízení.
Po odchodu Pirátů se vláda zjevně rozhodla pro otočku. Jak dříve deník Echo24 upozornil, současný návrh mediální novely nařizuje České televizi i rozhlasu boj proti dezinformacím ze zákona. Původně pirátský návrh nejprve vláda posvětila, nyní však přichází poslanci zbylé čtyřkoalice s novinkou. Veřejnoprávní média už nemají vést boj proti dezinformacím, ale „přispívat“ k mediální gramotnosti.
Boj o rozebrání už půlbilionového balíku ve zdravotnictví se vrátil do tradičních kolejí. Nereformovaná nemocniční péče pobírá většinu ze stovek miliard a zatímco lékařské protesty z minulého roku přetavily odbory do boje za větší přidávání a nařizování mezd v soukromých nemocnicích, praktici a specialisté si stěžují na to, že na ně – lidově řečeno – opět nic nezbývá. Pacient se tak musí připravit na možné omezování péče.
Od počátku snah o penzijní reformu jde o jednu ze změn, na které se nejhůře hledá shoda. Stát má definovat tzv. rizikové profese a těm umožnit odejít o několik let dříve do důchodu, aniž by na tom jakkoliv tratily. Jenže tratit na tom mají naopak podnikatelé. Za zaměstnance v rizikových profesích mají platit výrazně vyšší odvody. A co doposud byla spíše hádka mezi odbory a podnikateli, nyní vneslo rozkol i do vládní koalice.
Banky mají nově povinnost poskytovat úřadům práce na vyžádání informace o účtech a zůstatcích žadatelů o některé sociální dávky či jejich rodinných příslušníků. Kontroverzní prolomení bankovního tajemství, jež má bránit zneužívání dávek, prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po tvrdé kritice ze strany některých institucí ustoupil resort od toho, aby bylo možné sledovat i jednotlivé transakce na účtech klientů bank.
Penzijní reforma má přinést větší motivaci k tomu, aby lidé s úderem důchodového věku neodcházeli okamžitě z trhu práce. A ideálně tam kvůli očekávanému stárnutí populace chtěli naopak zůstat ještě déle. Změna se však zaměřuje jen na tu nejméně výhodnou část zákona, která oceňuje důchodce zároveň pobírající celý starobní důchod. Odpuštění odvodů na důchodové pojištění se tak nemá týkat všech lidí v důchodovém věku, kteří pracují.
Firmám v Česku chybí zaměstnanci a brzy k tomu má začít přispívat ještě očekávané stárnutí populace. I podle expertů tak bude pro pracovní trh stěžejní, aby se v něm déle držela starší populace. Dosud vláda například kvůli chaosu kolem flexibilních pracovních dohod dělala spíše opak, nyní chce ale ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rámci důchodové reformy namotivovat důchodce k delšímu setrvání v práci. Chce kvůli tomu zcela změnit dosavadní systém navyšování důchodu za další odpracované roky a slibuje důchodcům i tisíce navíc každý měsíc.
Dlouho neřešený problém dostal v Česku poměrně silný impulz kvůli lékařským protestům v minulém roce. Ty z počátku vypukly kvůli nevoli mladých lékařů trávit nekonečné přesčasy v nemocnicích. Neschopnost systému fungovat jiným způsobem tak opět vrhla světlo na základní problém: zdravotníků není nedostatek, příliš štědrá síť nemocniční péče ale zkrátka nejde v běžných podmínkách pokrýt.
Flexibilní dohody o provedení práce dostávají za ministrování Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v posledních dvou letech zabrat. A s nimi zejména malí podnikatelé, kteří už mohli dávno zapomenout na cosi jako předvídatelné prostředí. Po tvrdých změnách v novele zákoníku práce se na ně rozhodl zatlačit ještě skrze konsolidační balíček. Důvod? Utíkají miliardy na daních, protože lidé řetězí řadu dohod a přes vysoké výdělky tak nic neodvádí. J
Vláda v čele s ODS doručila místo flexibilnějšího pracovního trhu a podpory podnikatelům pravý opak. A s posledními měsíci roku se přibližuje další zvyšování daní. Zejména pro menší živnostníky to bude znamenat rekordní nárůst odvodů. Přitom právě menší firmy a podnikatele v posledních dvou letech vláda zatížila další byrokracií a zvyšováním nákladů. Nyní si k tomu budou muset připlatit tisíce navíc. Z pohledu tří let nárůstů budou odvádět nižší desítky tisíc ročně navíc.
Hádka o navýšení poplatků pro Českou televizi a rozhlas zastínila jinou zásadní změnu, kterou má přinést velká mediální novela. Změnit se má základní paragraf o fungování veřejnoprávních médií. Ta by podle něj měla nově ze zákona bojovat proti dezinformacím. Původně šlo o návrh Pirátů, který však posvětila při projednávání novely vláda. A v té zůstává přes to, že nad podivnou formulací úkolu pozvedla obočí i Legislativní rada vlády s tím, že není jasné, co zákonodárci po médiích vlastně chtějí.
Nesmrtelný návrh z dílny Evropské komise se opět vrací, tentokrát v režii maďarského předsednictví. Další předkladatelé se tak pokouší o kompromis, ačkoliv jim už dva roky experti vysvětlují, že něco takového není možné. Ač se s každým dalším návrhem vypouští některé problematické pasáže, důsledky jsou vždy stejné. Šifrovaná komunikace, která je posledním útočištěm pro skutečně soukromou konverzaci na internetu, by se zásadně oslabila.
Pirátské fórum opět žije veřejně přístupnými vnitrostranickými hádkami. A tentokrát se týkají samotné podstaty toho, co strana důrazně od počátku prosazovala. Členové se nyní de facto hádají, zda ve svém tažení za širokou transparentnost strany i vnitřních procesů nemířili celou dobu vedle.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) padá uprostřed krize se zaváděním zdigitalizovaného stavebního řízení. Zatímco podle obhájců se zatím nedá vůbec mluvit o výrazných dopadech na povolování staveb či státní ekonomiku, kritici od opozice po odborné komory tvrdě volají po radikální změně. Řešení situace se má chopit ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který ve středu nastínil, jak si to představuje. Ve hře byly v podstatě dva scénáře. V obou případech se nedá očekávat, že by digitalizované stavební řízení mělo v nové podobě fungovat v brzké době.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš rezignuje na místo předsedy, otázkou však zůstává, jaký bude jeho osud v křesle ministra. Nehledě k nejistotě, jak se mohou Piráti postavit k pokračující účasti na vládě, se na Bartoše jakožto ministra pro místní rozvoj dlouhodobě nese kritika a to zejména za digitalizaci stavebního řízení, které ani téměř tři měsíce od spuštění plně nefunguje.
Napříč politickým spektrem se rodí návrh, který má po letech debat zarazit extrémní počet odkladů školní docházky. Podle odborníků chodí na základní školu o rok později zbytečně desítky tisíc dětí ročně. To možná na první pohled nezní jako velký problém, ve skutečnosti má ale dalekosáhlé následky na více stranách. Týkají se školek, demografického vývoje i negativních dopadů na trh práce.
Růst důchodového věku nepatří k populárním opatřením, nynější kompromisní návrh však přinese jeho výrazné zpomalení. V porovnání s tím, jaký růst důchodového věku Češi akceptují v porevoluční době, jde prakticky o „šnečí“ tempo. Pro představu, v případě největšího extrému, tedy žen s pěti a více dětmi, se během třiceti let současným tempem navyšuje důchodový věk o více než dvanáct let. V případě nového navrhovaného výpočtu se za tu stejnou dobu všem odsune jen o 2,5 roku.
Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy a pobírá ho podle nejnovějších dat přes 280 tisíc domácností. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout. To má ukončit revize dávkového systému, kterou nyní schválila vláda. A přes odpor ministerstva pro místní rozvoj se zdá, že součástí revize zůstane právě i příspěvek na bydlení.
Filmu režisérů Pavla Sýkory a Viktora Horáka se podařil nebývalý úspěch, po letech získal pro český film ocenění americké Akademie filmového umění a věd. Snímek Krajan porazil řadu zahraničních konkurentů a vyhrál studentského Oscara v kategorii hraných filmů. „Chtěli jsme poukázat na to, že každý pohled a každá strana má nějakým způsobem svůj názor, který pro ně může být relevantní,“ popisuje v rozhovoru s deníkem Echo24 jeden z režisérů a zároveň náš redakční kolega Viktor Horák.
Vláda schválila návrh, který má údajně zatočit s už poměrně tradiční nelegální praxí. Při té lékaři vybírají od lidí i tisíce navíc za péči, kterou jim přitom hradí zdravotní pojišťovny. Nemusí jít zrovna o malé sumy, ilustruje to třeba i dřívější případ uprchlice před válkou na Ukrajině, po které lékař vyžadoval za přijetí do péče i za její dceru několik tisíc korun. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tedy navrhuje změny: vysoké pokuty a „převést“ kontrolu na krajské úřady. Jenže to může být úplně k ničemu, zásadní problém totiž je, že ke kontrolám vůbec nedojde.
Spolu s očekávaným novým výpočtem důchodového věku přijde ještě jedna velká změna. A to nehledě na penzijní reformu. Už od ročníku narození 1962 přijdou první ženy, které vychovávaly děti, o výhodu dřívějšího odchodu do důchodu. První na řadě budou ženy, které vychovaly jen jedno dítě. Vzhledem k výrazně rapidnějšímu tempu růstu oproti mužům je však brzy „doženou“ i ostatní ženy. Do důchodu tak budou ve stejném věku moci odejít jak muži, tak třeba ženy, které vychovávaly pět či více dětí.
Opozice neskrývá nesouhlas s návrhem vládní důchodové reformy a chce změny. V rámci současného návrhu jde však především o to zabetonovat současný důchodový systém, tedy zrušit navrhované snižování důchodů v příštích deseti letech či zabrzdit růst důchodového věku na hranici 65 let. Objevil se však kupříkladu i zřejmě ne zcela plánovaný návrh, který by vytvořil několik ročníků „šťastlivců“, kteří by jako jediní odcházeli do důchodu později.
Na světě je dlouho očekávaná alternativa, která výrazně zbrzdí růst důchodového věku nad 65 let. Koalice kývla na návrh demografů, který má zmírnit značně nepopulární aspekt změn v penzijním systému. A jde o zbrzdění výrazné, jak je vidět kupříkladu i v porovnání s nynějším tempem růstu důchodového věku, který se má zastavit u ročníku 1965. Z nynějšího návrhu je pak poprvé jasně zřejmé, kdy půjdou do důchodu ročníky od nejmladších po ty v předdůchodovém věku, spočítat si to mohou snadno všichni.
Zatímco lékařské odbory opět bouří kvůli platům, vláda musela řešit další nelehké nemocniční sousto. Schválila návrh, který může vést k urychlení konce řady lékařských pohotovostních služeb. Ty se totiž mají přesunout zejména do nemocnic k páteřní síti urgentních příjmů a zajišťování jejich služeb mají převzít zdravotní pojišťovny. Podle některých zbytečně přebujelá síť by se tak mohla kvůli určité neefektivitě ztenčit. A to teoreticky i poměrně výrazně, klidně o čtvrtinu.
Kdo spáchá byť jen přestupek a způsobí si u něj zdravotní újmu, uhradí si lékařskou péči. Taková byla teze návrhu, který ministerstvo zdravotnictví pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) prosazovalo v rámci novely o veřejném zdravotním pojištění. Po tvrdé kritice od řady institucí se však resort rozhodl ustoupit a návrh z verze pro jednání vlády vypadl. Ministerstvo se námitky ani nepokoušelo vyvracet.
O motivech útoku nožem v domažlické škole zatím s jistotou nic nevíme, jednou ze spekulací je však i možná agresivní reakce na šikanu. K takovým případům dochází nezřídka i podle odborníků, ti přitom upozorňují i na to, že negativní dopady na děti i jejich psychiku mohla mít pandemie covidu, která spolu s tvrdými restrikcemi přinesla odloučení či složité návraty zpět do kolektivů. Odhalit šikanu či povahu konfliktů mezi dětmi často není snadné, existují ale náznaky, kterých si mohou všimnout i rodiče.
Rodí se plán, který má v desetiletém horizontu výrazně proměnit nynější strukturu vzdělávacího systému. Stojí na myšlence, že problémy nynějšího školství nelze vyřešit jen změnami obsahu vzdělávání, změnit se musí i jeho „architektura“. To v praxi znamená zásadní změny věcí, na které se nesahalo posledních třicet let. Mimo jiné třeba návrat k osmileté základní škole, přenastavení dosavadního systému přijímacích zkoušek i maturit, změnu jednotlivých stupňů na základních školách.
Koalice kývla na změnu zcela zásadního parametru penzijní reformy. Lidé by měli do důchodu odcházet dříve. Nejde však o jediný důležitý prvek, který se může ještě změnit. Týká se to přitom i už prosazených změn. Každá podobná změna však znamená jediné: další výrazné záseky do výdajů na penzijní systém. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím tvrdí, že v rámci tohoto ústupku nepůjde o zmaření snah přibrzdit výrazně růst důchodového schodku. Změn však může přijít více.
