Tag: daně

Články k tagu

Na účtech obcí a krajů leží rekordní miliardy, stát se topí ve schodcích

Zatímco státní rozpočet se pohybuje v deficitu a veškeré úřady šetří, kde mohou, samosprávy jako města, obce či kraje už několikátým rokem hospodaří s přebytky. Ten loňský byl podle čerstvých čísel ministerstva financí opět rekordní – tentokrát na účtech samospráv zbylo 72,2 miliardy korun, což je nejlepší výsledek v historii České republiky.

Firmy se zbavily dohodářů, vláda s křížkem po funuse brzdí

Firmy k překvapení vlády udělaly přesně to, co avizovaly. Po výrazném přitvrzení flexibilních úvazků začalo jejich rušení, práce dohodářů se přesunula na jiné zaměstnance či v řadě případů na jiné, méně výhodné úvazky například skrze živnost. Od července má přitom přijít další „rána“ pro dohody: povinná evidence a tvrdší výběr odvodů. Vláda se tak snaží vzít „zpátečku“ a platnost odložit.

Daňové úniky a praní peněz. Vyšetřování Babišova luxusního zámečku ve Francii pokročilo

Pamatujete na Babišův zámeček ve Francii? Kauza má po více než dvou letech od zveřejnění dohru. Městské státní zastupitelství v Praze před několika dny poslalo odpověď francouzským daňovým úřadům, které si přes evropský vyšetřovací příkaz zažádaly do Česka o zajištění potřebných důkazů. Rozsah informací poskytnutých českou stranou není známý. Mohlo jít o výslechy osob nebo zajištění konkrétních písemností, popřípadě poskytnutí výpisů z bankovních účtů.

Stát sjednotí informace o zaměstnancích, úřady si budou moci data z registru vytáhnout

Obíhání tří úřadů má být již brzy minulostí. Lidé by mohli brzy posílat státu daně a odvody na jedno místo. Finanční správa aktuálně spolupracuje s MPSV a dalšími institucemi na projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které je v podstatě předvojem Jednotného inkasního místa (JIM). JMHZ by měl být pilotně spuštěn ve druhé polovině letošního roku a Finanční správa by se mohla připojit v roce 2026 v rámci budování nového daňového informačního systému (nDIS), který umožní hlubší integraci státních IT systémů.

Stát si jen tak nenechá vzít příjem „zadarmo“. Proč pořád platí mimořádná daň

Mimořádná windfall tax (WFT) vláda zavedla v úmyslu kompenzovat výdaje státu na v té době vysoké ceny energií. Ty už výrazně klesly, stejně jako zisky dotčených firem. Daň by se přitom podle původních plánů měla odvádět i za rok 2025. Mimořádnou daň uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií.

V případě příjmů nad 17 miliard Kč, bude Stanjura chtít zrušení windfall tax

V případě, že se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů státu přibližně přes 17 miliard korun, bude ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazovat pro rok 2025 zrušení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Letošní mimořádné přijmy v letech 2023 a 2024 by podle něj souhrně pokryly mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Stanjura to dnes uvedl na sociální síti X. V loňském listopadu šéf státní kasy uvedl, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.

Daňové přiznání přehledně: kdo může letos naposled uplatnit slevu

Blíží se termíny, do kdy je nutné odevzdat daňové přiznání za uplynulý rok. Nejdřívější data platí pro ty, kdo zůstávají u tradičního papírového podání. Zároveň ale stát zřídil všem podnikatelům a živnostníkům datové schránky a od letošního roku se bude povinnost odevzdat daně elektronicky dalších subjektů. V letošním přiznání také bude naposledy možné uplatnit některé slevy, které stát svým konsolidačním balíčkem zrušil.

Peníze tekoucí z ČEZ. Jak dlouho ještě bude platit Stanjurova „zvrácená“ daň

Osud mimořádné daně, tzv. windfall tax, kterou vláda uvalila na desítku firem, je nejistý. Největší energetické firmy a banky na ní podle původních představ měly státu odvést vyšší desítky miliard. Tak tomu ale nakonec zdaleka nebude. Vysoké danění mimořádných zisků tak může skončit už letos. Nebezpečným důsledkem této daně ale může zůstat poškození Česka v očích zahraničních investorů.

Daně a odvody na jednom místě. Vláda chce dotáhnout skoro 20 let starý plán

Místo několika úřadů jedno inkasní místo, na které by člověk jednoduše posílal všechny platby směřované státu. O tom se mluví už posledních skoro dvacet let. Současná vláda Petra Fialy (ODS) má vznik jednotného inkasního místa ve svém programovém prohlášení, doporučuje to také Národní ekonomická rada vlády. Logickým správcem by podle NERV bylo Generální finanční ředitelství. Proti není ani opozice.

Vinaři z Česka už píšou i do Bruselu. Chtějí diskuzi o tichém vínu i daních

Dlouhé diskuze o zdanění takzvaného tichého vína neberou konce. Český svaz vinařů se totiž nyní rozhodl oslovit otevřeným dopisem Evropskou komisi s žádostí o otevření dialogu o budoucnosti vinařství v rámci Evropské unie a otázce zdanění vína. S prosbou o podporu se obrátil rovněž na premiéra Petra Fialu, jehož ministr financí Zbyněk Stanjura už několik měsíců usiluje o to, aby vinaři zdanění jako jediní neunikali.

Stát zatěžuje lidi i firmy vysokým zdaněním práce. Vyšší progrese poškodí „střední třídu“

Daňové změny jsou citlivým politickým tématem, tím spíš, jde-li o zdanění příjmů. Dotkla se jich už opatření z loňského vládního konsolidačního balíčku a nyní Národní ekonomická rada vlády (NERV) radí pokračovat. Například zavést větší progresi u odvodů na zdravotní pojištění, těm s nižšími příjmy ulevovat, ostatní zatížit víc. NERV po loňských návrzích přišel letos s dalšími návrhy 37 opatření

Zvyšování daně bohatým i školné na vysokých školách. NERV předložil vládě „balíček II“

Vláda Petra Fialy (ODS) má na stole další balíček opatření, která připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tentokrát jde o 37 opatření, která by měla směřovat k růstu ekonomiky. Nechybí zvyšování daní bohatým (ale také snižování daní chudým), snižování počtu vězňů, zavedení regulovaného školného na vysokých školách či legalizace marihuany. Nyní NERV s vládou řeší, jak opatření co nejefektivnější přetavit v realitu. Podle informací deníku Echo24 bude materiál zveřejněn na stránkách Úřadu vlády během dne.

Investujte do solárů a čerpadel, vyzývá stát. Proč tedy zdražuje elektřinu zelenou daní?

Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.

Žádné velké daňové změny už nechystáme, slibuje Stanjura. Systém daní se ale měnit bude

Velké daňové změny má každá vláda kvůli předvídatelnosti podnikatelského prostředí udělat jen jednou za volební období. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mluvčí MF Petr Habáň pro Echo24 řekl, že nějaké změny se přece jen chystají. Své plány mají i některé vládní strany, zmiňují například opakovaně probírané zdanění tichého vína.

Vyšší ekologická daň na paliva rozlítila Němce. Zdražování hrozí i Česku

V sousedním Německu je od Nového roku rušno okolo nové vyšší daně z emisí CO2. Ropné společnosti totiž tyto náklady promítají do cen benzinu a nafty a zákazníci, kteří si od ledna chtějí natankovat, tak zaplatí více. Německá vláda se navíc kvůli úsporám rozhodla skončit i s podporou paliv pro zemědělce, což v zemi vyvolalo vlnu protestů. Opětovné zdražování pohonných hmot, byť z jiných důvodů, pak hrozí i v České republice.

O kolik se vám letos sníží příjmy. Přehled největších změn pro zaměstnance i OSVČ

Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.

Přiznání k dani z nemovitosti musí v lednu nově podat sto tisíc lidí. Platit se bude za garáž i chatu

Placení daně z nemovitosti se kvůli platnosti vládního konsolidačního balíčku začalo týkat mnohem více lidí. Nejenže sazba daně stoupne skoro na dvojnásobek, platit ji nově budou třeba i vlastníci garáží nebo nevyužívaných staveb a pozemků. Podat daňové přiznání je navíc nutné do konce ledna. FS každoročně obdrží kolem půl milionu přiznání k dani z nemovitosti. Letos však kvůli chystaným změnám vznikne povinnost daňové přiznání do konce ledna podat dalším zhruba 100 tisícům lidem.

Velké změny u daně z nemovitosti: finanční správa spustila infolinku

Finanční správa spustila specializované informační linky, na kterých se mohou lidé poradit kvůli podání přiznání k dani z nemovitých věcí. V lednu rovněž specialisté Finanční správy vyjedou do obcí, kde nejsou stálé finanční úřady, aby lidem pomohli s přiznáním na místě. Přehled telefonních linek i výjezdů je na internetových stránkách Finanční správy. Přiznání k dani z nemovitosti se podává do konce ledna, letos se dotkne většího počtu poplatníků kvůli změnám obsaženým v konsolidačním balíčku.

Realita roku 2024: komu vezme stát nejvíc a co zdraží

Čekal-li někdo příští rok klidnější, bez cenových šoků a rostoucích nákladů na provoz domácnosti, bude nepříjemně překvapen. Ceny elektřiny a plynu neklesnou, pro část lidí naopak budou ještě dražší. Všech se navíc dotknou daňové změny, které vláda plánuje, a to jak ve vyšších odvodech z příjmu, tak ve změnách v DPH, které zvýší ceny mnoha výrobků i služeb.

Potraviny od ledna zdraží o 5 až 10%, přestože klesne DPH

Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne sazba DPH. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Ministr to oznámil po jednání se zástupci největších obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza uvedl, že dodavatelé potravin obchodníkům již oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH 12 procent, nyní jsou v první snížené sazbě 15 procent.

Města chtějí po Stanjurovi víc peněz. „Změny neplánujeme,“ zní od státu

České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, se rozhodly pustit do křížku s ministerstvem financí a vymoci si na něm změnu takzvaného rozpočtového určení daní. Vláda Petra Fialy totiž v rámci svého konsolidačního balíčku přesměrovala část financí vybraných na daních z účtů menších celků směrem ke státu. Podle samospráv tak utíkají desítky až stovka miliard korun ročně, proti tomu jdou ale zase názory některých ekonomů, kteří mají za to, že tyto peníze jen zbytečně leží ladem, zatímco schodkový státní rozpočet by je potřeboval o dost více.

ANO se na Ústavní soud kvůli konsolidačnímu balíčku obrátí po Novém roce

Hnutí ANO se na Ústavní soud (ÚS) kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku obrátí po Novém roce. V dnešním pořadu Partie v televizi CNN Prima News to řekl místopředseda hnutí Radek Vondráček. Kritizoval mimo jiné způsob přijetí novely v Poslanecké sněmovně. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) není správné přenášet politické spory před soudy. Konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun, podepsal prezident Petr Pavel minulý týden.

Stanjura hodil vinařům na hlavu jejich výjimku z daně. Podle zákona to nejde

Mnohaměsíční diskuze o zdanění takzvaného tichého vína rozstřelil nový návrh Svazu vinařů – daň nezavádět, ale místo ní stanovit minimální cenu za obsah ethanolu ve víně. Nápad, který zaštítil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), ale naráží u dalších podnikatelů, a poněkud kuriózně i u resortu financí. Novinku oznámil Výborný po jednání v úterý po jednání pracovní skupiny ministerstva zemědělství společně s prezidentem Svazu vinařů Martinem Chladem.

Svaz vinařů prosazuje minimální cenu ethanolu, místo spotřební daně na tiché víno

Svaz vinařů místo zavedení spotřební daně prosazuje zavedení minimální ceny za obsah ethanolu ve víně. Po jednání meziresortní skupiny ke zdanění tichého vína to novinářům řekli prezident Svazu vinařů Martin Chlad a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle ministra se proto skupina bude zabývat i touto variantou vedle zavádění spotřební daně. Podle Chlada je sektor vinařství specifický tím, že se ho týká speciální evropská i tuzemská legislativa.

Krmelec Evropy sílí

Snídaně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, kde jeho úřad představuje výhled české ekonomiky do příštích dvou let. Reportér České televize se ptá na vysvětlení velmi vysokého růstu daní z příjmů firem. Za prvních deset měsíců letošního roku se na nich vybralo o 47,4 miliardy korun víc než před rokem. Vzestup o 39 procent. Tak prudce neroste příjem z žádné jiné daně. Jen pro srovnání: výběr DPH stoupá proti předchozímu roku jen o tři procenta. U sociálního pojištění, což je vůbec největší příjem státního rozpočtu, je inkaso vyšší o 8 procent. U daně z příjmů fyzických osob o 22 procent.

Stovky miliard z Česka odcházejí do zahraničí, banky na windfall tax zaplatí zlomek

Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky (ČNB) vyplaceno do zahraničí v podobě dividend a úroků 294 miliard korun, tedy meziročně o tři procenta více. Například banky atakují rekordní výplatu, což mimo jiné znamená, že v rámci takzvané windfall tax zaplatí místo avizovaných desítek jen jednotky miliard korun. Klíčovými plátci dividend do zahraničí jsou banky. Otázku odlivu dividend řeší mimochodem i vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení.

„Prekérní zaměstnání.“ Schválený balíček zavaří rodinám s dětmi a potrápí i dohodáře

„Nepřinese dramatické dopady.“ Tak ministr financí Zbyněk Stanjura v Senátu označil vládní konsolidační balíček, který horní komora parlamentu ve středu schválila. Češi se nicméně i tak budou muset připravit na řadu změn, ať už jde o příjmy a odvody zaměstnanců, nebo o dohodáře, jimž brzy stát trochu zkomplikuje život.

Senátoři schválili konsolidační balíček. „Nepřinese dramatické dopady,“ řekl Stanjura

Senát ve středu schválil vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal. Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů. Zapotřebí bylo 38 hlasů.