Návrh na snížení tempa růstu odvodů OSVČ se na vládě zasekl a zdá se, že může najít překvapivou podporu i mezi strůjci konsolidačního balíčku. Právě skrze něj končící vláda zavedla zcela rekordní tempo zvyšování odvodů živnostníkům, které se mělo završit zvýšením ještě v příštím roce. Znovu se k návrhu má vrátit vláda ve středu, zatímco končící lidovečtí ministři deklarovali, že s ním nebudou souhlasit, ministr dopravy v demisi Martin Kupka ODS naznačil, že jeho strana by mohla hlasovat jinak. Na svojí stranu pak získal návrh poměrně jasně ministerstvo průmyslu, které vede ministr v demisi Lukáš Vlček ze STAN.

Příští rok se sociální odvody nemají podle předlohy, kterou navrhli poslanci nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů, zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček dosluhující vlády, ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle předkladatelů ušetřit nejméně 8580 korun ročně.

Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona vzroste o pět procentních bodů. Předkladatelé uvádějí, že její účinnost ještě letos se již nestihne. Živnostníci tedy budou muset na začátku roku hradit zvýšené odvody. Pokládaly by se podle předlohy za přeplatek. Živnostníci by o jeho vrácení museli požádat do konce příštího roku.

Poměrně „divoké“ odhady pak panují v tom, jaký dopad má mít zbrzdění růstu odvodů na příjmy státu. Podle pravděpodobné budoucí ministryně financí Aleny Schillerové to má být okolo 3,5 miliardy korun. Podle ministra práce a sociálních věcí v demisi Mariana Jurečky to bude znamenat výpadek příjmů okolo osmi miliard. Naopak podle Jurečkova resortu, který to uvedl v připomínkách, by výpadek měl činit kolem 3,5 miliardy.

„Důvodová zpráva uvádí, že navrhované opatření může ,představovat dílčí pokles z očekávaných příjmů do státního rozpočtu v oblasti důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti‘. Přesné vyčíslení tohoto poklesu však chybí, a to i přesto, že ve Fiskálním výhledu ČR (2025) je vliv aktuálně platného právního stavu pro rok 2026 odhadován na 6 mld. Kč,“ přidává se i ministerstvo financí.

Nesouhlas s návrhem vyjádřilo ministerstvo práce, které uvádí, že snížení minimálního vyměřovacího základu povede k výpadku příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podle resortu osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou mít i nižší důchody. Tím se podle něj zvýší riziko jejich příjmové chudoby ve stáří a stát pak bude muset vydávat peníze na odpovídající sociální dávky, jde tedy o argumenty, s nimiž vláda zaváděla tyto kroky v rámci konsolidačního balíčku. Stejně tak nesouhlas vyslovil ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS), který v připomínkách k návrhu kritizoval chybějící vyčíslení dopadů.

Naopak ministerstvo průmyslu a obchodu, které vede ministr v demisi Lukáš Vlček (STAN), vyjádřilo s návrhem souhlas. „S ohledem na podporu podnikání, jež je jednou z priorit Ministerstva průmyslu a obchodu, vyslovujeme s předloženým návrhem souhlas,“ uvedl resort v připomínkách s tím, že návrh neusiluje o návrat do doby před platností konsolidačního balíčku, pouze zastavení posledního kroku, tedy podle resortu „představuje kompromis pohledem obou chráněných zájmů“.

Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej podle zdůvodnění postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 procent až 40 procent průměrné mzdy, kam se má dostat od ledna příštího roku. V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.

Předkladatelé připomínají, že konsolidační balíček z roku 2023 také zvýšil minimální roční vyměřovací základ na důchodové pojištění z 50 procent daňového základu na 55 procent. Zvýšily se i měsíční vyměřovací základy u živnostníků v paušálním režimu ve druhém i třetím pásmu.