OSN chce uvalit ekologickou daň na námořní dopravu, zdraží zboží. Trump hrozí sankcemi státům, které budou pro
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Hrozí výrazné zdražení námořní dopravy. A to v rámci boje s emisemi. Mezinárodní námořní organizace při OSN (International Maritime Organization - IMO) chce vybírat zvláštní poplatek od lodí, které vypustí více emisí, než povolí regule organizace. A to v rámci snahy dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050. Proti návrhu ostře vystupuje vláda Donalda Trumpa, která hrozí sankcemi zemím, které dokument tento týden na zasedání organizace podpoří. Poplatek označuje za daň, ke které nemá OSN demokratický mandát. Na zásadní změnu upozornil například The Wall Street Journal, který uvádí, že by náklady globální námořní dopravy mohly stoupnout o 10 %. Hlasování o dani je na programu už tento týden.
Podle návrhu by majitelé lodí platili poplatek za každou tunu oxidu uhličitého, kterou jejich plavidla s tonáží nad 5000 tun vypustí nad stanovené limity. Výše daně by se pohybovala mezi 100 a 380 dolary za tunu podle konkrétních parametrů. Odhady hovoří o ročním výnosu 10 až 12 miliard dolarů, který by měl putovat do nově vytvořeného „Fondu pro dosažení uhlíkové neutrality“. Ten by spravovali úředníci IMO a finance by měly směřovat na podporu inovací v oblasti zelené lodní dopravy či kompenzaci rozvojových států zasažených klimatickými změnami.
Návrh podpořila už v dubnu komise pro životní prostředí této organizace spadající pod OSN. Pokud dokument nyní schválí i dvě třetiny členů organizace, bude považován za schválený. Vstoupit v platnost má rok a půl poté. A to pokud proti nevystoupí třetina členů organizace nebo země, které dohromady mají 50 % světové námořní tonáže.
Proti plánu se postavila americká administrativa Donalda Trumpa, která minulý týden pohrozila sankcemi státům, jež pro návrh zvednou ruku. Podle Washingtonu by nová daň výrazně zvýšila náklady na mezinárodní přepravu – a tedy i ceny zboží pro americké domácnosti.
Prezident Trump jasně uvedl, že Spojené státy nepřijmou žádnou mezinárodní dohodu o životním prostředí, která by Spojené státy nepřiměřeně nebo nespravedlivě zatěžovala nebo poškozovala zájmy amerického lidu, píše se v úvodu dokumentu amerického ministerstva zahraničí.
"Trumpova administrativa jednoznačně odmítá tento návrh předložený IMO a nebude tolerovat žádné kroky, které zvyšují náklady pro naše občany, dodavatele energie, přepravní společnosti a jejich zákazníky nebo turisty. Budeme tvrdě bojovat za ochranu amerického lidu a jeho ekonomických zájmů. Naši kolegové z IMO by měli být upozorněni, že budeme hledat jejich podporu proti tomuto kroku a nebudeme váhat s odvetnými opatřeními nebo hledáním nápravných opatření pro naše občany, pokud by se tento pokus nezdařil," uvedl Bílý dům v prohlášení.
Zemím, které nové poplatky podpoří, hrozí administrativa například odepřením víz posádkám lodí, které vlastní stát, který opatření podpořil nebo plují pod jeho vlajkou. Hrozí také antimonopolním vyšetřováním státům, které dokument podpoří. Podporovatelům dokumentu chce administrativa také zvýšit poplatky v amerických přístavech.
"Návrh představuje významná rizika pro globální ekonomiku a vystavuje nejen Američany, ale všechny členské státy IMO, nesankcionovanému globálnímu daňovému režimu, který ukládá represivní a regresivní finanční sankce, kterým by se dalo zabránit," uvádí Bílý dům.
The Wall Street Journal označil za návrh za „zdanění bez zastoupení“, a první globální daň ze strany OSN. Ta je standardně financována příspěvky vlád jednotlivých členských zemí. The Wall Street Journal upozorňuje, že jde o první případ, kdy by OSN vybírala peníze přímo od soukromých subjektů, nikoli prostřednictvím členských států. Zatímco většina rozpočtu OSN pochází z příspěvků vlád, které jsou odpovědné svým voličům, nový systém by tuto kontrolu zcela obešel.
Fond spravovaný IMO má podle návrhu organizace z vybraných peněz podporovat technologické inovace, ale i tzv. „spravedlivou transformaci“ v rozvojových zemích či pomoc státům, na které dopadá globální oteplování.
Dokument už v dubnu při schválení komisí podpořila EU. "Dohoda představuje klíčový krok k dosažení nulových emisí v námořním odvětví. Tento globální úspěch je v současném geopolitickém kontextu ještě pozoruhodnější a povzbudivější. Ukazuje, že multilateralismus zůstává správnou cestou. Komise se bude i nadále zasazovat o postupné zvyšování ambicí opatření IMO," uvedl tehdy eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Dohodu podpořila také Velká Británie, Japonsko či Čína. EU nyní v krátkém prohlášení potvrdila svůj záměr dohodu o zdanění dopravy respektovat. Zdroje z Evropské komise serveru Euractiv sdělily, že Ursula von der Leyenová byla konzultována a osobně zachovala pevnou linii, což signalizuje ochotu podstoupit politická rizika, která v nedávných jednáních o obchodní dohodě s Washingtonem pravděpodobně chyběla.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.