Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Zrušit některé státní svátky jako Francie? Čeští politici to většinově odmítají

Francie zvažuje, že kvůli zlepšení stavu veřejných financí zruší dva státní svátky. Podle premiéra Françoise Bayroua by se tím ušetřilo několik miliard eur. V Česku by se podle ekonomů ušetřilo několik miliard korun, nicméně tuzemské politické strany rušení českých státních svátků jednomyslně odmítají. Otevřeni debatě jsou podle svých slov jen Motoristé sobě.

Francie chce zrušit jako svátek velikonoční pondělí a Den vítězství. To má podpořit chřadnoucí ekonomiku

Francouzský premiér uvažuje o zrušení dvou státních svátků, aby země snížila svůj rostoucí dluh, podpořila ekonomiku a zabránila finančnímu kolapsu. Tento neobvyklý návrh přednesl premiér François Bayrou při úterní prezentaci rozpočtu na rok 2026, píše britský list The Guardian. Dvěma zvažovanými daty jsou podle premiéra Velikonoční pondělí a 8. květen, kdy Francie slaví Den vítězství, kterým si připomíná konec druhé světové války.

Lidem daňové zatížení zvyšovat nebudeme, dušují se jednomyslně strany před volbami

Příští rok se deficit státního rozpočtu po několika letech mírného snižování vrátí k růstu. Avizoval to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Do dalších let se navíc čekají další nárůsty výdajů, především těch spojených s obranou. Představitelé všech stran se pro Echo24 shodují, že nechtějí zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů, o zvyšování hovoří část stran u některých konkrétních daní, jako je ta z nemovitosti.

Ministři už v tajnosti řeší návrhy svých rozpočtů. 280 miliard je prý horní hranice schodku

Ministři už dostali od ministerstva financí návrh rozpočtů svých jednotlivých kapitol na příští rok. Průběh jednání komentovat nechtějí, vláda totiž stejně jako loni bude pracovní verzi rozpočtu tajit až do nejzazšího možného termínu, tedy do konce srpna. Politická debata podle MF bude probíhat od poloviny srpna do konce září, rozpočty mají reflektovat priority spojené s obranou či dostavbou Dukovan. Avizovaný deficit 280 miliard je podle resortu Zbyňka Stanjury (ODS) horní hranicí.

Stanjura za to nemůže

Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že schodek státního rozpočtu na příští rok se zvýší. Nebude se pohybovat mezi původně plánovanými 240 a dosud takzvaně realistickými 250 plus miliardami, dostoupí až k 280 miliardám korun. Nejostřeji Piráti, ale i kdekdo další berou růst rozpočtu na 280 miliard jako důkaz, že Stanjura je ekonomický diletant. To je dosti laciné užití politické metody: Dejte mi pevný bod v rozpočtu a já na něm ministra financí ugriluji. Vždycky když stát hospodaří s obřím rozpočtovým schodkem, lze za to činit odpovědným ministra financí. Realita je jiná.

Důchody čeká v lednu dvojnásobný růst oproti letošku. Opozice chce víc

Důchodcům by měla od ledna penze v průměru stoupnout až o zhruba 650 korun. Jde téměř dvojnásobek oproti valorizacím z letošního ledna. To tak bude znamenat, že se průměrný důchod vyhoupne vysoko nad 21 tisíc korun a v porovnání s rokem 2020 vyroste o polovinu. Průměrná penze tak pokračuje v porážení inflace posledních let, která za stejné období vyrostla zhruba o třetinu. Odhad vyplývá z propočtů Národní rozpočtové rady, na které upozornila Česká televize. Podle opozice by měl být růst důchodů větší.

Stanjura je hospodářský diletant, útočí Piráti. Máte klapky na očích, vzkazuje poradce premiéra

Deficit rozpočtu v příštím roce může být až 280 miliard korun, tedy o skoro 40 miliard více, než je plánováno v letošním roce. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). To však jde podle expertů i opozice proti slibům vlády, která avizovala, že se bude snažit dostat veřejné finance pod kontrolu. Piráti, kteří byli ještě nedávno součástí vlády, Stanjuru označují za hospodářského diletanta. Naopak poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček konsolidační úsilí vlády obhajuje.

V roce 2026 bude muset přijít konsolidační balíček II. Jinak dojde k porušení zákona

Nedojde-li v příštím roce k dodatečným úsporným opatřením či zvýšení daní, dojde v roce 2027 k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Upozorňuje na to Národní rozpočtová rada. Problém navíc budou mít podle exministra financí Miroslava Kalouska i zdravotní pojišťovny. Představitelé vlády i opozice pro Echo24 řekli, co chtějí případně po volbách s rozpočtem dělat.

Příští rok se stát zadluží zas o něco více. „Bez úlev a dárečků už si život neumíme představit“

V příštím roce bude deficit státního rozpočtu atakovat hranici 280 miliard, což je skoro o 40 miliard více než letos. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Oslovení ekonomové pro Echo24 uvádí, že snaha vlády Petra Fialy (ODS) dostat veřejné finance pod kontrolu byla pouze minimem možného a to, že deficit neklesá, je varovným signálem.

Rozpočtový schodek v pololetí spadl na 152 miliard. Je nejlepší od dob pandemie, ale stále hluboko

Státní rozpočet v pololetí skončil ve schodku 152,4 miliardy korun, od konce května se deficit snížil o 18,1 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu do konce června dosáhly 1,011 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 5,7 procenta. Za jejich růstem stály zejména vyšší výnosy daní a povinného pojistného. Výdaje v pololetí činily 1,163 bilionu korun, meziročně vzrostly o 2,5 procenta.

Vyrovnané rozpočty nejsou reálné, říká Babiš. Není to nutné, klíčové jsou investice, míní experti

My nebudeme slibovat vyrovnaný rozpočet, protože to není reálné, my potřebujeme investovat. Uvedl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Podobně hovoří také současná vláda Petra Fialy (ODS), podle níž šlo v tomto volebním období více snižovat deficity, ale bylo by to za cenu výrazného snižování investic, které přitom pomáhají ekonomice. Oslovení experti se pro Echo24 shodují na tom, že dosažení vyrovnaného rozpočtu není zásadní, klíčové jsou právě investice.

Rozpočtový schodek bude za rok vyšší než letos, hlásí Stanjura. Kvůli obraně a Dukovanům

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun.

Nerušit, zbrojíme

Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.

Španělsko si nezvyšování výdajů na zbrojení vydupalo, píše El País k summitu NATO

Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu

Najde Babiš inspiraci ve Španělsku?

Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.

Jak chce ANO pokrýt Babišovy drahé sliby? Daně prý zvyšovat nebude, spoléhá na privátní sektor

Vykoupení minoritářů ČEZu, přidání nejstarším seniorům či razantní zvýšení platů ve státní sféře. To všechno slibuje Andrej Babiš, pokud se jeho hnutí ANO dostane po podzimních volbách do vlády. Experti upozorňují, že to bude pro už tak napjatý rozpočet, který každoročně čelí stamiliardovým deficitům, obrovská zátěž. Hnutí ANO chce peníze na své priority získat jednak efektivnějším výběrem daní a jednak zlepšením prostředí pro podnikatele a zaměstnance, aby se nastartovala ekonomika.

Rozpočtová rada tepe erár kvůli povolenkám i vyčerpané rezervě. Umíme flexibilně reagovat, namítá MF

Z emisních povolenek může v rozpočtu chybět odhadem 16 miliard, není jasné, odkud se vezmou peníze na nepedagogy a je vyčerpaná rozpočtová rezerva. To jsou některé z problémů, které v letošním rozpočtu identifikovala Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém pravidelném stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že věří, že plánovaný deficit 241 miliard bude dodržen.

Příští vláda bude muset škrtat nebo zvedat daně, varuje Kalousek

Pokud bude chtít příští vláda dodržet v roce 2027 zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bude muset přijít buď se snížením výdajů, nebo se zvýšením daní ve výši 0,7 procenta HDP. Uvedl to exministr financí Miroslav Kalousek a upozorňuje na to také Národní rozpočtová rada. O zvyšování daní mluví jen málo subjektů a jen velmi opatrně, výrazné snížení výdajů také zatím nikdo příliš nenabízí.

Slevy, daně, důchody. ANO odkrývá svůj „rozpočet snů“. Cesta k bankrotu, zlobí se politici

Hnutí ANO začalo pomalu zveřejňovat první konkrétní obrysy svého volebního programu a hned se stalo terčem kritiky. Mezi jeho plány je návrat „spravedlivé“ valorizace důchodů, znovuzavedení EET, zestátnění energetiky, levné energie, zvýšení platů státních zaměstnanců, daňové úlevy i sliby, že „nikdy nezvýšíme věk odchodu do důchodu“. Podle některých by ale realizace takového programu znamenala dramatický nárůst výdajů a nevyhnutelné zvyšování daní – nebo rozvrat veřejných financí.

Finální důchodový účet: kolik má ušetřit reforma a co může naopak penze prodražit

Vládní důchodová reforma má v budoucnu potenciál snížit výdaje za důchodový systém o stovky miliard. Ačkoliv zdaleka neprošla v nejtvrdší možné podobě, její efekt by měl stále být značný. Ze schválené podoby parametrických úprav systému už je tak i jasné, v jakém měřítku konkrétní opatření výdaje sníží, či naopak jak opět nabobtnají, pokud nestihnou vůbec vstoupit v platnost.

Stovky obecních miliard v bankách jsou úlet, může přijít radikální řez, varuje Hampl

Růst příjmů obcí loni zpomalil, meziročně stouply o čtyři procenta na 366,6 miliard korun. V letech 2022 a 2023 rostly o více než desetinu ročně. Výdaje obcí v roce 2024 vykázaly téměř dvojnásobnou dynamiku proti příjmům, přesto skončilo hospodaření obcí přebytkem 18,2 miliardy korun. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl pro Echo24 řekl, že je problém, že obce mají stovky miliard na nízkoúročených účtech a stát si musí půjčovat, aby obcím každý rok poslal další desítky miliard.

„Dřív nebo později se bez zvýšení daní neobejdeme.“ Ekonomové nastiňují budoucnost

Zvyšující se výdaje na obranu, dekarbonizace, valorizované důchody, platby za státní pojištěnce či platy učitelů, ale také třeba každoročně avizované „rekordní investice“. To je výčet některých priorit, které extrémně zatěžují a ještě v budoucnu zatíží státní rozpočet. Politické strany až na některé výjimky odmítají, že by chtěly zvyšovat daně, ale najít dostatečné škrty se také nedaří.

Na povodně šly jen 4 miliardy ze 40 schválených, zlobí se opozice. Kam se poděl zbytek?

Ze čtyřiceti schválených miliard na pomoc po povodních byly skutečně na povodně použity jen čtyři a zbytek zmizel neznámo kam. Tak hovoří sněmovní opozice o loňském navýšení deficitu státního rozpočtu po zářijových povodních. Odkazuje se přitom na informace Národní rozpočtové rady. Podle opozice vláda využila tyto peníze na pokrytí „rozpočtových triků“ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že už vloni bylo jasné, že prostředky nebudou utraceny v plné výši v loňském roce.

Dekarbonizace byla hezká do roku 2019, v jiné oblasti se ale na obranu neušetří, říká Hampl

Když chcete masivně investovat do nové priority jako je obrana, musíte buď navýšit daně, investovat na dluh, nebo ušetřit na jiné – ideálně podobně nepopulární – prioritě. Jinou takovou prioritu než dekarbonizaci nyní nevidím, říká v rozhovoru pro Echo24 šéf NRR a ekonom Mojmír Hampl. Vyjádřil se také ke konsolidačnímu úsilí vlády Petra Fialy (ODS), které podle něj není takové, jak kabinet sliboval, ale je na dobré cestě. Hovořil o posledním návrhu rozpočtu vlády, konci windfall tax a obdobné dani na zbrojaře či situaci okolo Dukovan.

Vláda připouští vydávat 5 % HDP na obranu. Kde je vzít a za co je utratit

Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent HDP, jak požaduje americký prezident Donald Trump. Navýšení ze současných dvou procent bude zřejmě hlavním tématem červnového summitu NATO. Šéf aliance Mark Rutte navrhuje vydávat 3,5 procenta na obranu a 1,5 procenta na položky s obranou související. Pro státní rozpočet by však takový nárůst znamenal obrovskou zátěž a je tak otázkou, kde na tyto výdaje vzít.

Přes 400 miliard ročně jen na obranu? Fiala si dovede představit vydávat na ni 5 % HDP

Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), což nyní odpovídá zhruba 420 miliardám korun. V reakci na středeční vyjádření prezidenta Petra Pavla to ve čtvrtek v rozhovoru pro server Deník.cz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Navýšením výdajů členů NATO na obranu se bude zabývat červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu.

Stanjura čachroval s rozpočtem, ministry stavěl do neřešitelných situací, tvrdí exministr Bartoš

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle svého bývalého vládního kolegy a exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) nerespektuje rozpočtová pravidla a využívá je k tomu, aby stavěl ministry, kteří nejsou z ODS, do neřešitelných situací. Bartoš to řekl pro Echo24 s tím, že vloni představil Stanjura návrh rozpočtu ministrům až na jednání vlády a obsahoval podle něj „zjevné čachry“. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že ministři mohou mít svá očekávání, ale ne všechna lze naplnit.

Návrh rozpočtu Fialovy vlády už projedná nová sněmovna. Nepříjemné, ale neřešitelné

Vláda Petra Fialy (ODS) pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok do 30. září. Projednávat už ho ale bude nové složení dolní komory. K této situaci dochází již po několikáté z důvodu posunutí termínu voleb, které způsobily v minulosti volby předčasné. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) i ekonomických expertů politických stran je tento souběh nešťastný, nelze ho ale žádným způsobem řešit. Podle SPD by se nicméně termín voleb měl vrátit do června.

Rozpočet jako předvolební rozbuška, opozice a veřejnost se návrh dozví v horké fázi kampaně

Ministerstvo financí zveřejní návrh rozpočtu na příští rok až na konci srpna, před tím žádná čísla pouštět nebude. Veřejnost a opozice se tak detaily dozví v období, které již půjde označit za horkou fázi předvolební kampaně a je tak otázkou, jak bude projednávání rozpočtu vypadat. Volby se budou konat 3. a 4. října, tedy jen pár dní poté, co vláda musí rozpočet odeslat do sněmovny. Opozice tento postup kritizuje, část koalice jej hájí. Oslovení experti Echu řekli, že..

Schillerová: Budeme-li ve vládě, ustoupíme od Stanjurovy taktiky zveřejnění rozpočtu v srpnu

Stát není oprávněn před veřejností nic utajovat a otázky spojené se státním rozpočtem se dotýkají nejširší veřejnosti a veřejná debata má probíhat v průběhu letních měsíců. Pro Echo24 to uvedla šéfka poslanců hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodala, že pokud se ANO dostane do vlády, tak praxi zveřejňování návrhu rozpočtu na konci srpna, kterou zavedla vláda Petra Fialy v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS), okamžitě zruší.