Vládní důchodová reforma má v budoucnu potenciál snížit výdaje za důchodový systém o stovky miliard. Ačkoliv zdaleka neprošla v nejtvrdší možné podobě, její efekt by měl stále být značný. Ze schválené podoby parametrických úprav systému už je tak i jasné, v jakém měřítku konkrétní opatření výdaje sníží, či naopak jak opět nabobtnají, pokud nestihnou vůbec vstoupit v platnost.
Růst příjmů obcí loni zpomalil, meziročně stouply o čtyři procenta na 366,6 miliard korun. V letech 2022 a 2023 rostly o více než desetinu ročně. Výdaje obcí v roce 2024 vykázaly téměř dvojnásobnou dynamiku proti příjmům, přesto skončilo hospodaření obcí přebytkem 18,2 miliardy korun. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl pro Echo24 řekl, že je problém, že obce mají stovky miliard na nízkoúročených účtech a stát si musí půjčovat, aby obcím každý rok poslal další desítky miliard.
Zvyšující se výdaje na obranu, dekarbonizace, valorizované důchody, platby za státní pojištěnce či platy učitelů, ale také třeba každoročně avizované „rekordní investice“. To je výčet některých priorit, které extrémně zatěžují a ještě v budoucnu zatíží státní rozpočet. Politické strany až na některé výjimky odmítají, že by chtěly zvyšovat daně, ale najít dostatečné škrty se také nedaří.
Ze čtyřiceti schválených miliard na pomoc po povodních byly skutečně na povodně použity jen čtyři a zbytek zmizel neznámo kam. Tak hovoří sněmovní opozice o loňském navýšení deficitu státního rozpočtu po zářijových povodních. Odkazuje se přitom na informace Národní rozpočtové rady. Podle opozice vláda využila tyto peníze na pokrytí „rozpočtových triků“ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že už vloni bylo jasné, že prostředky nebudou utraceny v plné výši v loňském roce.
Když chcete masivně investovat do nové priority jako je obrana, musíte buď navýšit daně, investovat na dluh, nebo ušetřit na jiné – ideálně podobně nepopulární – prioritě. Jinou takovou prioritu než dekarbonizaci nyní nevidím, říká v rozhovoru pro Echo24 šéf NRR a ekonom Mojmír Hampl. Vyjádřil se také ke konsolidačnímu úsilí vlády Petra Fialy (ODS), které podle něj není takové, jak kabinet sliboval, ale je na dobré cestě. Hovořil o posledním návrhu rozpočtu vlády, konci windfall tax a obdobné dani na zbrojaře či situaci okolo Dukovan.
Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent HDP, jak požaduje americký prezident Donald Trump. Navýšení ze současných dvou procent bude zřejmě hlavním tématem červnového summitu NATO. Šéf aliance Mark Rutte navrhuje vydávat 3,5 procenta na obranu a 1,5 procenta na položky s obranou související. Pro státní rozpočet by však takový nárůst znamenal obrovskou zátěž a je tak otázkou, kde na tyto výdaje vzít.
Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), což nyní odpovídá zhruba 420 miliardám korun. V reakci na středeční vyjádření prezidenta Petra Pavla to ve čtvrtek v rozhovoru pro server Deník.cz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Navýšením výdajů členů NATO na obranu se bude zabývat červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle svého bývalého vládního kolegy a exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) nerespektuje rozpočtová pravidla a využívá je k tomu, aby stavěl ministry, kteří nejsou z ODS, do neřešitelných situací. Bartoš to řekl pro Echo24 s tím, že vloni představil Stanjura návrh rozpočtu ministrům až na jednání vlády a obsahoval podle něj „zjevné čachry“. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že ministři mohou mít svá očekávání, ale ne všechna lze naplnit.
Vláda Petra Fialy (ODS) pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok do 30. září. Projednávat už ho ale bude nové složení dolní komory. K této situaci dochází již po několikáté z důvodu posunutí termínu voleb, které způsobily v minulosti volby předčasné. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) i ekonomických expertů politických stran je tento souběh nešťastný, nelze ho ale žádným způsobem řešit. Podle SPD by se nicméně termín voleb měl vrátit do června.
Ministerstvo financí zveřejní návrh rozpočtu na příští rok až na konci srpna, před tím žádná čísla pouštět nebude. Veřejnost a opozice se tak detaily dozví v období, které již půjde označit za horkou fázi předvolební kampaně a je tak otázkou, jak bude projednávání rozpočtu vypadat. Volby se budou konat 3. a 4. října, tedy jen pár dní poté, co vláda musí rozpočet odeslat do sněmovny. Opozice tento postup kritizuje, část koalice jej hájí. Oslovení experti Echu řekli, že..
Stát není oprávněn před veřejností nic utajovat a otázky spojené se státním rozpočtem se dotýkají nejširší veřejnosti a veřejná debata má probíhat v průběhu letních měsíců. Pro Echo24 to uvedla šéfka poslanců hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodala, že pokud se ANO dostane do vlády, tak praxi zveřejňování návrhu rozpočtu na konci srpna, kterou zavedla vláda Petra Fialy v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS), okamžitě zruší.
Současná vládní koalice má ten problém, že za dobu jejího vládnutí občané zažili nejvyšší inflaci v historii samostatné republiky. Životní úroveň se silně propadla. Podle srovnání OECD se za roky 2021 až 2024 jednalo o nejvyšší propad vůbec, reálné mzdy klesly o více než 11 procent. Předcovidové úrovně ještě stále nedosáhly, odhaduje se, že to bude nejdříve příští rok. Za duben inflace podle ČSÚ konečně spadla pod cílová dvě procenta, což umožnil hlavně pokles cen pohonných hmot a mírnější růst cen potravin. Služby ji ale dál tlačí a budou tlačit zpět nahoru. A na zdražování jsou háklivé všechny voličské skupiny.
Deficity státního rozpočtu by bylo možné snižovat rychleji, ale bylo by to na úkor investic. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten se zároveň obul do dlouhodobého kritika vládní koalice, exministra financí Miroslava Kalouska. Vlády, v nichž byl Kalousek ministrem, podle Kupky udělaly chybu, že šetřily příliš rychle, respektive na úkor investic. Dodal, že ve společnosti už zřejmě není zájem o klasickou pravicovou stranu.
Státní rozpočet může mít v příštím roce maximální deficit výrazně přesahující 200 miliard korun. A to navzdory konsolidačnímu úsilí vlády Petra Fialy (ODS). Oslovení experti uvádí, že toto úsilí mohlo být silnější a že příští vláda v něm bude muset jednoznačně pokračovat. Současné stamiliardové schodky způsobuje takzvaný efekt západy a je potřeba najít ještě alespoň 100 miliard v úsporných strukturálních opatřeních, řekl pro Echo24 jeden z oslovených ekonomů.
Výrazný nárůst výdajů na obranu a snaha uspokojit amerického prezidenta Donalda Trumpa. To bude zřejmě hlavní náplní summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu. Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.
Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s Rutteho návrhem.
Ministerstvo financí bude letos postupovat při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 stejně jako vloni a zveřejní ho až na konci srpna. Pro Echo24 to potvrdila mluvčí resortu ministra Zbyňka Stanjury (ODS) Petra Vodstrčilová. Z pracovního verze návrhu rozpočtu ani z dílčích jednání se správci jednotlivých rozpočtových kapitol nebude MF pouštět žádná průběžná čísla, dodala Vodstrčilová. Tento postup má uvnitř koalice podporovatele i kritiky, ostře ho pak kritizuje opozice.
Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Vláda ve středu schválila rozpočtovou strategie pro roky 2026 až 2028 a podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tím prakticky zahájila práci na rozpočtu na rok 2026. Na příští rok se stanovily maximální výdaje státu na 2,438 bilionu korun, tedy o více než 100 miliard více než letos. Rozpočtová strategie kalkuluje s hotovostním saldem ve výši 255,6 miliardy korun, s akruálním saldem 219,2 miliardy. V souvislosti s ambicí zvyšovat výdaje na obranu je podle osloveného experta odhad mírně nižšího deficitu ve srovnání s letoškem „poměrně odvážný“.
Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst. Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta.
Stát půjčí na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany miliardy ze svého formou takzvané finanční výpomoci. Ta je v rámci programového financování státu poskytována z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Veškeré poskytnuté prostředky bude společnost Elektrárna Dukovany II splácet po dobu 30 let. Pro Echo24 to řekl mluvčí MPO Marek Vošahlík.
Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu představí rozpočtovou strategii, včetně tzv. výdajových rámců. Ta slouží jako vodítko k sestavování státního rozpočtu. Ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový pro Echo24 řekl, že vláda bude v dalších měsících postupovat při projednávání rozpočtu stejně jako vloni, tedy tak, že se veřejnost konkrétní návrh dozví až na konci léta, nikoliv už před ním, jako to bývalo v minulosti.
Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu projedná a s největší pravděpodobností schválí rozpočtovou strategii na roky 2026 až 2028, včetně stanovení výdajových rámců. Tento dokument je vodítkem při přípravě státního rozpočtu, jehož konkrétní návrh, v němž budou muset být mimo jiné i výdaje na Dukovany, má pak ministerstvo financí zveřejnit nejpozději 31. srpna. První návrh vlády představovaly vždy před létem, vloni však došlo ke zveřejnění v nejzazší možný termín. A lze očekávat, že letos tomu nebude jinak.
Snaha o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví si zřejmě může zase na několik let odpočinout. Alespoň v případě zavedení oficiální cestou. Lidé už si dávno za zdravotní péči připlácí a dokonce připouští, že už je jim to z části jedno. Jediný rozdíl je, že se tak nyní děje v řadě případů nelegálně. A to bude i nadále pokračovat, jelikož k zásadním reformám ani za této vlády nedošlo a jakékoliv větší změny zůstávají politicky neprůchodné.
V rozpočtu na příští rok budou muset být výdaje spojené s dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Národní rozpočtová rada (NRR) upozorňuje, že především s návratnou finanční pomocí na dostavbu Dukovan bude potřeba nakládat transparentně a mělo by být zajištěno účelové vázaní. Ministerstvo průmyslu a obchodu s výdaji na Dukovany v rozpočtu na příští rok počítá a je v úzké spolupráci s ministerstvem financí. NRR zároveň vyslovila souhlasné stanovisko ke stanovení výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů na léta 2026 až 2028.
Rozpočet zdravotnictví neúnosně roste a jedním ze způsobů, jak situaci řešit, je podle některých větší přísun soukromých peněz. I tam mířil „znovuobjevený“ návrh na zavedení možnosti připlatit si za lepší péči. Návrh z dílny poslanců ODS a TOP 09 chtěl v podstatě zlevnit možnost připlatit si za lepší sádru či šetrnější způsob vyšetření. Jenže kritikům nejen z řad opozice, ale i koaličních partnerů či některých odborníků nahrál zejména způsobem, jakým se po letech úřadování nynější vlády objevil.
Nedávný rozruch kolem odměň pro vedení Karlovy univerzity ukázal i na to, že mezi fakultami stále bují dlouhodobé rozpory kolem platů jednotlivých zaměstnanců. Podle rektorky UK Mileny Králíčkové ale není pravda, že by se za jejího funkčního období nic nezměnilo. Ve vysokém školství podle ní i nadále zůstává deficit několika miliard. To jsou tedy i důležitá témata do dalších let, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Milena Králíčková.
Ministerstvo vnitra přizpůsobí svůj návrh na navyšování platů pro policisty a hasiče tomu, kolik bude požadovat ministerstvo obrany pro vojáky. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že Rakušanův krok chápe jako vynucený, varuje ale, že se ozvou další profesní skupiny, které budou chtít rovněž vyšší odměny a státní rozpočet to neutáhne.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 45 miliard korun na rekordních 3,41 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to ve čtvrtek uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 312.590 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 mírně vzrostla ze 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 42,1 procenta HDP. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu.
