Mezi končící vládou a tou vznikající stále zuří bitva o rozpočet na příští rok. Zatímco ODS, která má jak premiéra, tak ministra financí, si klade otázku, zda předložit, či nepředložit, ANO řeší, zda návrh vytvořený kabinetem Petra Fialy (ODS) odmítnout, či alespoň v základních obrysech schválit a až následně měnit pozměňovacími návrhy. Exministryně financí, která bude roli pravděpodobně zastávat brzy znovu, Alena Schillerová (ANO) v týdnu pro Echo24 naznačila, že v současné chvíli se přiklání k první variantě.

Dosluhující kabinet poslal dle pravidel návrh státního rozpočtu do Sněmovny do konce září. Dolní parlamentní komoře ale následně skončilo funkční období a ve volbách 3. a 4. října získali mandát noví poslanci. Do nové Sněmovny zatím vláda „zákon roku“ neposlala, což po ní předseda ANO Andrej Babiš urputně požaduje a hrozí i trestním oznámením. Když se měnily vládnoucí garnitury v roce 2021, Babišova končící vláda rozhodla o tom, že svým nástupcům rozpočet znovu pošle, už 20. října 2021 (tedy 11 dnů po volbách) a poslanci ho po všech technických úpravách dostali jako tisk na stůl 11. listopadu – ve chvíli, kdy již proběhla ustavující schůze nové Sněmovny, která začala 8. listopadu a trvala do 10. dne měsíce.

Tu letos prezident Petr Pavel svolal na pondělí 3. listopadu, tedy stále zbývá Fialovu kabinetu čas. Kritiku ovšem dosluhující vláda schytává i ze svých řad: konkrétně třeba od exministra financí Miroslava Kalousek (exTOP 09), expremiéra Mirka Topolánka (exODS) či oblíbeného jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), nehledě také třeba na odbornou Národní rozpočtovou radu.

Podle končícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nikdo neklade hnutí ANO „tu správnou otázku“, která dle slov ministra financí pronesených na síti X v pondělí zní:„ Co s tím návrhem nová sněmovní většina udělá?“ Stanjura si rovnou i sám odpovídá: „Má totiž jen dvě možnosti: Buď v prvním čtení schválí základní parametry rozpočtu 2026, nebo návrh vrátí vládě k přepracování.“ „Jak s rozpočtem Sněmovna naloží, nechte laskavě na ní,“ kontrovala Schillerová pod Stanjurovým příspěvkem s tím, že „filozofování mu moc nejde“.

Místo filozofování, které vám stejně moc nejde, raději prosím konečně splňte svou zákonnou povinnost, případně na @MinFinCZ sviťte a topte. Víc od vás už stejně voliči ani nechtějí. A jak s rozpočtem @snemovna naloží, nechte laskavě na ní.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) October 20, 2025

Šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda pro Echo24 uvedl, že mu přijde jako smysluplné pouze jedno z nastíněných řešení, pakliže chce nová Sněmovna znovu návrh zaslat. „Ať Andrej Babiš přijde za Petrem Fialou a řekne, pošlete rozpočet, my schválíme základní parametry a pak si v něm budeme přepisovat. Pak to celé dává nějaký smysl a opravdu to urychluje projednávání a má smysl hlasovat. Ale aby vláda posílala rozpočet jenom proto, aby příští vláda, až nastoupí, ho buď vzala zpět, jako udělala naše vláda v roce 2021, nebo ho tady ta Sněmovna zamítla, to nedává žádný smysl ani věcně ekonomicky, nejen politicky. A jenom se tím vše prodlouží,“ sdělil Benda.

Bez střev jen na koleni

Podle něj si má nová vláda vypracovat svůj návrh rozpočtu, pokud ten jejich nechtějí. Schillerová naopak tvrdí, že je potřeba vidět do „střev“ návrhu a to sice za pomoci odborného úředního aparátu, aby mohli předložit svou verzi, kde budou akcentovat své změny. I 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček uvedl, že na rozpočtu pracují, ale dělají to „na koleni“, jak ho citoval například deník Blesk. Pokud ne celý aparát, dejte nám alespoň Karla Tylla, vrchního ředitele Odboru Státní rozpočet na ministerstvu financí, žádá Babiš. Matador české politiky Benda označil pro Echo24 probíhající debatu o (ne)zaslání rozpočtu za „bílého psíka, kterého vypustil Andrej Babiš a na kterého naskočila část ekonomické veřejnosti v čele s vracejícím se (myšleno do politiky – pozn.red.) Miroslavem Kalouskem a část novinářů“.

Končící ministr financí Stanjura kritiku odmítá. „Před čtyřmi lety jsme jasně odmítli návrh rozpočtu Babišovy vlády pro rok 2022, i když jej znovu poslala do Sněmovny. Nikdy jsme tento špatný návrh neprojednávali, hodili jsme jej do koše. Do dvou měsíců od jmenování vlády Petra Fialy jsme poslali vlastní návrh s deficitem nižším o 96,6 mld. korun do Sněmovny a do tří měsíců od svého jmenování nová sněmovní většina tento návrh schválila. Je Babišův požadavek na opětovné zaslání rozpočtu 2026 ukázkou neschopnosti anebo vypouštění mlhy? Je to obojí,“ uvedl Stanjura.

Schillerová: Chceme ho nakonec vrátit

Pravděpodobná budoucí ministryně financí ve vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů sobě Schillerová v úterý pro Echo24 uvedla, že „věří, že končící vláda nakonec svou zákonnou povinnost splní a nebude Českou republiku vystavovat zbytečným rizikům a komplikacím“. „Za nejpravděpodobnější scénář v tuto chvíli považuji, že bude rozpočet následně vrácen vládě k přepracování,“ sdělila k nastíněným variantám. A to i přesto, že o den dříve, tedy v pondělí, Schillerová pro novináře komentovala v tu chvíli probíhající jednání s budoucími koaličními partnery takto: „My v tuto chvíli raději využijeme tento rozpočet jako podvozek, byť je to podle nás špatný rozpočet, a opravíme ho ve druhém čtení.“

Motivaci, proč upřednostnit vrácení před úpravami v rámci čtení, zřejmě nastínil i exministr Kalousek, který se do debaty na síti X v sobotu opět vložil. „Nastupující vláda říká, že použije návrh rozpočtu končící vlády a opraví ho ve Sněmovně. Také nebude měnit zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V takovém případě ale musí respektovat základní parametry: Příjmy, výdaje a saldo. Ty Sněmovna měnit nesmí,“ uvedl a doplnil výčet toho, co všechno před volbami hnutí ANO slibovalo svým voličům: mimo jiné „pokrýt výdaje na nové dopravní stavby (v rozpočtu nejsou), zvýšit platy (zvýšení v rozpočtu není), platit z rozpočtu příspěvky na OZE“.

Patová situace pro hnutí ANO

Kalousek tak míní, že pokud by došlo k přijetí základního obrysu Fialova rozpočtu Babišovou vládou, kabinet by se dostal do neřešitelné situace. „Tahle rovnice nemá řešení. Buď nebudou dodržena dnes platná pravidla, nebo nebudou pokryty slibované výdaje,“ uvedl Kalousek. Právě to, že hnutí ANO nechce měnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, uvedl předseda subjektu Andrej Babiš již minulý týden v pátek. Taková změna by byla nutná, kdyby se vláda rozhodla rozpočet zvýšit.

Nastupující vláda říká, že použije návrh rozpočtu končící vlády a opraví ho ve sněmovně. Také nebude měnit zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V takovém případě ale musí respektovat základní parametry: Příjmy, výdaje a saldo. Ty sněmovna měnit nesmí. Koalice chce přitom… pic.twitter.com/TigqcDrPW8

— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) October 25, 2025

Zákon – který je ovšem běžný, nikoliv ústavní, a dá se tedy změnit prostou většinou v dolní parlamentní komoře – stanovuje limit pro nejvyšší hodnotu strukturálního schodku, tedy výsledku hospodaření očištěného o hospodářský cyklus a mimořádné vlivy. Národní rozpočtová rada (NRR) už upozornila, že návrh rozpočtu předložený končící vládou počítá se saldem na hranici zákonných pravidel. Babiš očekávanou výši schodku minulý týden neupřesnil.

Dá se tak říci, že vznikající vládě by se nejvíce hodilo mít znovu poslaný návrh, který by následně odmítla, nicméně zřejmě ho nedostane do té doby, než možnost odmítnutí vyloučí. Patová situace, ve které se čeká, kdo cukne první. Fiala v pondělí uvedl, že jeho vláda na začátku listopadu vyhodnotí aktuální situaci a pak rozhodne, jestli má její návrh rozpočtu smysl do Sněmovny znovu posílat. S výrokem, že aby bylo smysluplné zasílat návrh nové Sněmovně ze strany končící vlády, musí nově vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů schválit základní obrys Fialova návrhu, souhlasí dle svého středečního výroku i lidovečtí ministři.

Při neschválení státního rozpočtu do konce roku začne Česko příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu. V takové situaci by byl měsíční limit výdajů stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů letošního roku. A zatímco nyní Schillerová veřejně sděluje, že je „vysoce nepravděpodobné, že se mu země vyhne“, když nastalo provizorium v roce 2022, neboť nový Fialův rozpočet byl Sněmovnou přijat až v březnu, hovořila exministryně jinak. „Rozpočtové provizorium je nejhorší možná varianta, která může nastat,“ cituje slova Schillerové z 1. prosince 2021 zápis z jednání sněmovního Rozpočtového výboru. Toto, v pořadí druhé jednání výboru po volbách do Sněmovny v roce 2021, bylo také jediným, kde se návrh Babišovy vlády řešil.

Schillerová na jednání také upozornila, že nelze vládní návrh zákona tehdy končícího Babišova kabinetu o státním rozpočtu stáhnout a nahradit jej jiným – „zákon roku“ má to specifikum, že ho – dle Ústavy – může předložit jen vláda, žádný poslanec, výbor ani skupina poslanců ho nemůže sama podat. Nutno vzít v potaz, že Fialova vláda byla tehdejším prezidentem Milošem Zemanem jmenována až 17. prosince a důvěru v Poslanecké sněmovně následně získala až 13. ledna 2022, přičemž než vláda získá důvěru parlamentní komory, od které odvozuje svou legitimitu, neměla by dle ústavních zvyklostí měnit rozpočet nebo daňovou politiku nad rámec běžné správy.

Návrh státního rozpočtu od Fialovy vlády počítá na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Do Sněmovny kabinet návrh poslal na konci září. Mezitím se uskutečnily volby, návrhem se proto noví poslanci zabývat nemohou. Návrh znamená prohloubení schodku proti letos plánovaným 241 miliardám korun.