V politice se šermuje s různými pojmy podle toho, komu se zrovna jaký hodí. Nejinak je tomu i u veřejných financí. Na jedné straně stojí po vládě Petra Fialy (ODS) nakumulovaný dluh zhruba 1200 miliard, který hnutí ANO z opozičních lavic ostře kritizovalo. Na straně druhé je výše zadlužení vůči síle ekonomiky, které je podle ekonomů důležitější. A představitelé ANO nyní, když míří do vlády a avizují možné zvyšování deficitu na příští rok a změnu zákona o rozpočtové odpovědnosti, začínají mluvit o důležitosti zmíněného relativního ukazatele, nikoliv toho absolutního.

Vláda Petra Fialy (ODS) se opakovaně chlubí snižováním deficitu v poměru k HDP, tedy takzvaného deficitu veřejných financí. To si navíc podmínila i v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, v němž vyjadřuje částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí jako součet částek ve výši: 2,75 % HDP pro rok 2024, 2,25 % pro rok 2025, 1,75 % pro rok 2026, 1,25 % pro rok 2027. A právě rok 2027 má být podle Národní rozpočtové rady problém, pokud nedojde k dodatečným rozpočtovým opatřením. Na rok 2025 plánuje vláda deficit 286 miliard, což odpovídá právě 1,75 % HDP, byť hnutí ANO mluví o nutnosti deficit navýšit a tím pádem zákon o rozpočtové odpovědnosti změnit.

Hnutí ANO nicméně v minulosti kritizovalo vládu především za nakumulovaný dluh během jejího čtyřletého vládnutí, jedná se o zhruba 1200 miliard korun. Pravděpodobná ministryně financí Alena Schillerová pro Echo24 v dubnu řekla, že se všichni shodují na tom, že je důležité snižovat veřejný deficit jak v poměru k HDP, tak v absolutních číslech. „Pokud ale chceme hodnotit skutečné fiskální úsilí neboli to, nakolik je deficit snižován aktivními kroky vlády, jsou mnohem vhodnější absolutní čísla. Je tomu tak proto, že deficit v poměru k HDP může být paradoxně snižován, aniž by vláda ušetřila jedinou korunu. Stačí, když nezvládnutou inflací vyskočí nominální HDP, což se přihodilo vládě Petra Fialy,“ řekla Schillerová. V roce 2022 například činila například průměrná míra inflace 15,1 %.

„Skutečné konsolidační úsilí této vlády proto ukazuje saldo sektoru vládních institucí v absolutním vyjádření. To Petr Fiala převzal ve výši -216,3 mld. a v letošním roce odevzdá na úrovni -199,7 miliard korun. Jasně tedy vidíme, že po započtení všech mimorozpočtových půjček a navzdory rekordnímu zvýšení daní snížila tato vláda schodek veřejných financí o směšných 16,6 mld. Kč za 4 roky,“ uvádí Schillerová a odkazuje se na čísla z aktuální prognózy České národní banky, respektive na tabulku klíčových makroekonomických agregátů na zimu roku 2025.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš nyní pro server iDnes.cz uvedl, že zásadní je právě poměr zadlužování k HDP. Reagoval tak na ambici Motoristů sobě mít po čtyřech letech vládnutí vyrovnaný rozpočet, což Babiš označil za nesmysl. „Protože my potřebujeme investovat. Máme tady Dukovany, chceme investovat do dopravní infrastruktury. To se nesmíme zastavit. Pro nás je důležité procento zadlužování vůči HDP. My, když jsme předávali vládu, tak jsme byli šestá nejméně zadlužená země. Teď jsme devátí a pětikoalice přitom ještě podváděla s rozpočtem, který budeme muset přepracovat,“ uvedl Babiš.

Schillerová nyní pro Echo24 řekla, že každý z parametrů, ať už jde o podíl dluhu k HDP nebo absolutní výši dluhu, je důležitý v jiném kontextu. „Pro ekonomy a ratingové agentury může být klíčové jedno číslo, pro občany a firmy zase druhé. V souladu s předními světovými ekonomy by však měl být státní rozpočet vnímán především jako nástroj, nikoliv cíl – a nižší zadlužení a vyrovnané či přebytkové rozpočty jako pozvolný, zato však spolehlivý důsledek úspěšné hospodářské politiky,“ uvedla Schillerová.

Nakumulovaný dluh vs. poměr k HDP – co je důležitější?

Pokud bude mít nová vláda pocit, že zvýšení deficitu je na místě, má na to podle šéfa výboru pro rozpočtové prognózy a analytika České spořitelny Michala Skořepy samozřejmě právo dané mandátem z voleb. „Je ale otázka, jak chce tohoto zvýšení dosáhnout legální cestou. Návrh rozpočtu z dílny Fialovy vlády už je totiž téměř na stropě zakotveném v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, takže jakékoliv výraznější navýšení deficitu by vedlo k porušení zákona,“ poukázal pro Echo24 Skořepa.

„Reálně důležitější je podle něj zvladatelnost dluhu je zřejmá nikoliv z jeho absolutního objemu vyjádřeného v bilionech korun, nýbrž z jeho relace vůči síle ekonomiky, tedy z jeho podílu k HDP. Čím vyšší je totiž HDP, tím vyšší jsou daňové příjmy veřejných rozpočtů, a tím snáze vlády zvládnou splácení určitého absolutního objemu dluhu,“ uvedl Skořepa.

„Pozice České republiky v rámci EU ohledně míry zadlužení se v posledních letech skutečně mírně zhoršila, ale to bych nepokládal za problém, pokud je to dáno navýšením investic přínosných pro ekonomiku. S tím je v souladu fakt, že se nijak nehorší hodnocení České republiky ze strany ratingových agentur,“ dodal expert.

Ochota hospodařit se schodky může být podle něj zcela na místě. „A to v případě, že jsou tyto schodky dány dobře vybranými a dobře realizovanými investicemi. Schodky tedy musejí jít ruku v ruce s důrazem na to, aby jimi kryté investice byly pro českou ekonomiku skutečně přínosné,“ míní expert.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka je nejběžnější samozřejmě poměr dluhu a deficitu k HDP, protože se dá snadno porovnávat i mezi evropskými zeměmi. „Ale v kontextu jde vždy o to, co chcete říct, takže lze použít různé ukazatele. Pokud chcete hodnotit zadlužování v čase a budete třeba vládní politik, vyberete si poměr k HDP. Díky vysoké inflaci nám totiž poskočil jmenovatel ve zlomu a rázem dluh vypadá mnohem sympatičtěji,“ uvedl pro Echo24 Dufek.

„Takže zatímco v poměru k HDP se toho v letech 2021–2025 (Q2) moc nezměnilo. Podíl veřejného dluhu k HDP vzrostl z 40,7 % na 43,8 %. Tedy jen tři procentní body navíc díky tomu, že jsme tu měli vysokou inflaci, která nám výrazně nahodnotila HDP,“ nastínil čísla Dufek.

„Pokud ale budete chtít upozornit, jak rychle roste zadlužení a s ním spojená dluhová služba, podíváte se na nominální čísla. Tam je vidět, kolik si stát půjčuje na finančních trzích a jaké úroky za tyto dluhy platí. A právě ty objemy ve stovkách miliard korun zajímají právě obchodníky na trzích. Z pohledu státního dluhu jde pak o jeden bilion korun navíc a z něj vyplývá dodatečná dluhová služba při čtyřprocentním úroku 40 miliard ročně,“ řekl s tím, že jde o dvě strany téže mince, s nimiž se v různých podmínkách pracuje různě. „Fakt o zadlužování se ovšem nijak nemění,“ dodal Dufek.