Tag: státní rozpočet

Články k tagu

MF nově čeká růst ekonomiky o 2,1 %. Dopad amerických cel bude tlumit německý stimul

Ministerstvo financí ve své srpnové makroekonomické predikci očekává letos růst české ekonomiky o 2,1 %, který bude tažen především vyšší spotřebou domácností, vládními výdaji a akumulací zásob. V roce 2026 by měl růst pokračovat obdobným tempem, přičemž investiční aktivita začne opět nabírat na síle. Inflace by měla být podle MF stabilní mírně nad 2 % a míra nezaměstnanosti nízká. Predikce je klíčovým podkladem pro tvorbu státního rozpočtu na rok 2026.

Dotace pokřivují trh, o reformě je ale potřeba vést širokou debatu, říká Hospodářská komora

Vláda ve středu jednala o harmonogramu projednávání státního rozpočtu na příští rok a ministerstvo financí představí ve čtvrtek srpnovou makroekonomickou predikci, která hodně napoví, jak bude v roce 2026 stát hospodařit. Největší ohlas zatím vyvolává údajná nula na národní dotace v návrhu. Hospodářská komora pro Echo24 řekla, že dotace pokřivují trh a chápe i snahu konsolidovat veřejné finance. O systému dotací je ale potřeba vést širokou debatu.

Snižujeme zadlužování, říká Fiala. Proč tomu, proboha, říkáte snižování? ptá se Kalousek

Vláda Petra Fialy (ODS) se opakovaně chlubí snižováním deficitu veřejných financí vůči HDP, zatímco opozice kritizuje nominální nakumulovaný dluh způsobený vysokými schodky státního rozpočtu, který se Fialově kabinetu nedaří stlačit z hranice čtvrt bilionu korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nechápe, proč sám premiér Fiala mluví o snižování zadlužování, když se za rok 2024 státní dluh zvýšil nominálně o více než čtvrt bilionu, tedy 1,2 procentního bodu.

Stanjurův úřad brání návrh rozpočtu s nulou na národní dotace

Návrh státního rozpočtu na příští rok ještě není hotový, informace v některých médiích o škrtech v něm vedou ke zbytečnému matení veřejnosti. Uvedlo to ministerstvo financí v reakci na informace médií o tom, že v prvotním návrhu rozpočtu je nula korun na národní dotace. Resort čelí kritice i za to, že rozpočet chystá opět v utajení. Návrh rozčílil například dobrovolné hasiče nebo zemědělce. Mezi kritiky tohoto postupu patří například exministr financí Miroslav Kalousek.

Schillerová: K EET dáme i daňové úlevy. S koalicí nepůjdeme, Piráti jsou neomarxisti

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Echo24 komentuje vývoj v kauze Čapí hnízdo, vymezuje se proti Pirátům a představuje volební priority hnutí. Trvá na tom, že v případu Andreje Babiše má rozhodnout soud „po právu“, ať už do voleb padne verdikt, nebo ne. ANO podle ní usiluje o vítězství, které znemožní sestavení vlády bez jeho účasti, a plánuje návrat EET, zrušení zbytečných ministerstev i daňové úlevy.

Dobrovolní hasiči či horská služba bez podpory státu? V návrhu rozpočtu je 0 na národní dotace

V prvním návrhu rozpočtu na příští rok je rozpočtováno nula korun na národní dotace. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). To by se podle něj dotklo například Horské služby či dobrovolných hasičů, čemuž chce Rakušan zabránit. Podobně se vyjádřili třeba lidovci. Po středečním návratu z dovolených čeká ministry vyjednávání o výši příjmů jednotlivých resortů v příštím roce. Ministerstvo financí návrh rozpočtu zveřejní až na konci srpna, do té doby bude probíhat jednání.

Systém zdravotních pojišťoven míří do zdi. Místo změn dostaly vyčerpané rezervy

Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. S blížícími se volbami se tak strany i experti opět začínají ozývat s tím, že je třeba řešit posilování role pojišťoven či jejich slučování a rušení. A pokračují debaty, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory.

Stanjurovo ministerstvo se staví proti vyšším platům. Nejsou peníze

Ministerstvo financí teď nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok nyní neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Resort to uvedl v připomínkách k připravovanému platovému nařízení. Doporučil, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Ministerstvo práce navrhlo šest variant navýšení tarifů.

Obce sedí na nevyužitých miliardách. Schillerová má plán, jak jimi zalepit krizi bydlení

České obce a kraje hospodaří s rekordními přebytky a na účtech drží stovky miliard korun, které se nedaří dostatečně rychle investovat. Podle hnutí ANO, které vede předvolební průzkumy, jde o promarněnou příležitost k řešení krize dostupného bydlení. Strana proto slibuje vytvoření stabilních podmínek pro samosprávy a výrazné zrychlení povolování staveb, aby se do oběhu dostaly peníze určené na investice.

Ekonomická anomálie: Města, vesnice a kraje sedí na stovkách miliard, stát má ale kapsy prázdné

Obce a kraje i letos hospodaří s výraznými přebytky a na svých účtech kumulují stovky miliard korun. Podle nejnovější zprávy ministerstva financí o vývoji rozpočtového hospodaření dosáhly územní samosprávy ke konci května přebytku 19,3 miliardy korun – třetího nejvyššího výsledku za posledních deset let. Potvrzuje se tím dlouhodobý trend: samosprávy spoří více, než investují, a zatímco stát čelí rekordním schodkům, obce a kraje drží velké objemy peněz na účtech.

Dávka na bydlení může letos „spolknout“ přes 22 miliard

Populární příspěvek na bydlení by mohl letos výrazně překonat dvacetimiliardovou hranici výdajů z minulého roku. Ačkoliv od října začíná platit nová „superdávka“, která pod sebe sdruží i příspěvek na bydlení, jeho uživatelé mají příspěvek automaticky pobírat do konce roku v současné výši. O poslední přepočet si mohli požádat do čtvrtka. Za první pololetí přitom na dávku na bydlení zamířilo už přes 11 miliard korun. V minulém roce to bylo „pouze“ 9,8 miliardy.

Schillerová kritizuje Stanjuru, na provozu prý nic neušetřil. Mlátí prázdnou slámu, míní ministr

Na 3,5 roku ve vládě neušetřil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO) na provozu státu ani korunu a musí tak škrtat v prioritních oblastech, jako je věda a výzkum či obrana. Schillerová to uvedla navzdory tomu, že výsledek státního rozpočtu byl za sedm měsíců nejlepší od začátku pandemie. Podle Stanjury je její kritika k smíchu. Schillerová i někteří ekonomové varují před tím, jak bude rozpočet vypadat po konci windfall tax.

Státní rozpočet měl v červenci nejnižší schodek od pandemie, ohlásil Stanjura

Státní rozpočet za prvních sedm měsíců roku skončil ve schodku 168,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v červenci byl deficit 192,3 miliardy korun. Od konce června stoupl o 15,8 miliardy Kč. "Pokud budeme i v dalších měsících hospodařit odpovědně, podaří se nám plánovaný schodek 241 miliard korun dodržet," uvedl k výsledkům hospodaření státu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zrušit některé státní svátky jako Francie? Čeští politici to většinově odmítají

Francie zvažuje, že kvůli zlepšení stavu veřejných financí zruší dva státní svátky. Podle premiéra Françoise Bayroua by se tím ušetřilo několik miliard eur. V Česku by se podle ekonomů ušetřilo několik miliard korun, nicméně tuzemské politické strany rušení českých státních svátků jednomyslně odmítají. Otevřeni debatě jsou podle svých slov jen Motoristé sobě.

Francie chce zrušit jako svátek velikonoční pondělí a Den vítězství. To má podpořit chřadnoucí ekonomiku

Francouzský premiér uvažuje o zrušení dvou státních svátků, aby země snížila svůj rostoucí dluh, podpořila ekonomiku a zabránila finančnímu kolapsu. Tento neobvyklý návrh přednesl premiér François Bayrou při úterní prezentaci rozpočtu na rok 2026, píše britský list The Guardian. Dvěma zvažovanými daty jsou podle premiéra Velikonoční pondělí a 8. květen, kdy Francie slaví Den vítězství, kterým si připomíná konec druhé světové války.

Lidem daňové zatížení zvyšovat nebudeme, dušují se jednomyslně strany před volbami

Příští rok se deficit státního rozpočtu po několika letech mírného snižování vrátí k růstu. Avizoval to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Do dalších let se navíc čekají další nárůsty výdajů, především těch spojených s obranou. Představitelé všech stran se pro Echo24 shodují, že nechtějí zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů, o zvyšování hovoří část stran u některých konkrétních daní, jako je ta z nemovitosti.

Ministři už v tajnosti řeší návrhy svých rozpočtů. 280 miliard je prý horní hranice schodku

Ministři už dostali od ministerstva financí návrh rozpočtů svých jednotlivých kapitol na příští rok. Průběh jednání komentovat nechtějí, vláda totiž stejně jako loni bude pracovní verzi rozpočtu tajit až do nejzazšího možného termínu, tedy do konce srpna. Politická debata podle MF bude probíhat od poloviny srpna do konce září, rozpočty mají reflektovat priority spojené s obranou či dostavbou Dukovan. Avizovaný deficit 280 miliard je podle resortu Zbyňka Stanjury (ODS) horní hranicí.

Stanjura za to nemůže

Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že schodek státního rozpočtu na příští rok se zvýší. Nebude se pohybovat mezi původně plánovanými 240 a dosud takzvaně realistickými 250 plus miliardami, dostoupí až k 280 miliardám korun. Nejostřeji Piráti, ale i kdekdo další berou růst rozpočtu na 280 miliard jako důkaz, že Stanjura je ekonomický diletant. To je dosti laciné užití politické metody: Dejte mi pevný bod v rozpočtu a já na něm ministra financí ugriluji. Vždycky když stát hospodaří s obřím rozpočtovým schodkem, lze za to činit odpovědným ministra financí. Realita je jiná.

Důchody čeká v lednu dvojnásobný růst oproti letošku. Opozice chce víc

Důchodcům by měla od ledna penze v průměru stoupnout až o zhruba 650 korun. Jde téměř dvojnásobek oproti valorizacím z letošního ledna. To tak bude znamenat, že se průměrný důchod vyhoupne vysoko nad 21 tisíc korun a v porovnání s rokem 2020 vyroste o polovinu. Průměrná penze tak pokračuje v porážení inflace posledních let, která za stejné období vyrostla zhruba o třetinu. Odhad vyplývá z propočtů Národní rozpočtové rady, na které upozornila Česká televize. Podle opozice by měl být růst důchodů větší.

Stanjura je hospodářský diletant, útočí Piráti. Máte klapky na očích, vzkazuje poradce premiéra

Deficit rozpočtu v příštím roce může být až 280 miliard korun, tedy o skoro 40 miliard více, než je plánováno v letošním roce. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). To však jde podle expertů i opozice proti slibům vlády, která avizovala, že se bude snažit dostat veřejné finance pod kontrolu. Piráti, kteří byli ještě nedávno součástí vlády, Stanjuru označují za hospodářského diletanta. Naopak poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček konsolidační úsilí vlády obhajuje.

V roce 2026 bude muset přijít konsolidační balíček II. Jinak dojde k porušení zákona

Nedojde-li v příštím roce k dodatečným úsporným opatřením či zvýšení daní, dojde v roce 2027 k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Upozorňuje na to Národní rozpočtová rada. Problém navíc budou mít podle exministra financí Miroslava Kalouska i zdravotní pojišťovny. Představitelé vlády i opozice pro Echo24 řekli, co chtějí případně po volbách s rozpočtem dělat.

Příští rok se stát zadluží zas o něco více. „Bez úlev a dárečků už si život neumíme představit“

V příštím roce bude deficit státního rozpočtu atakovat hranici 280 miliard, což je skoro o 40 miliard více než letos. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Oslovení ekonomové pro Echo24 uvádí, že snaha vlády Petra Fialy (ODS) dostat veřejné finance pod kontrolu byla pouze minimem možného a to, že deficit neklesá, je varovným signálem.

Rozpočtový schodek v pololetí spadl na 152 miliard. Je nejlepší od dob pandemie, ale stále hluboko

Státní rozpočet v pololetí skončil ve schodku 152,4 miliardy korun, od konce května se deficit snížil o 18,1 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu do konce června dosáhly 1,011 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 5,7 procenta. Za jejich růstem stály zejména vyšší výnosy daní a povinného pojistného. Výdaje v pololetí činily 1,163 bilionu korun, meziročně vzrostly o 2,5 procenta.

Vyrovnané rozpočty nejsou reálné, říká Babiš. Není to nutné, klíčové jsou investice, míní experti

My nebudeme slibovat vyrovnaný rozpočet, protože to není reálné, my potřebujeme investovat. Uvedl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Podobně hovoří také současná vláda Petra Fialy (ODS), podle níž šlo v tomto volebním období více snižovat deficity, ale bylo by to za cenu výrazného snižování investic, které přitom pomáhají ekonomice. Oslovení experti se pro Echo24 shodují na tom, že dosažení vyrovnaného rozpočtu není zásadní, klíčové jsou právě investice.

Rozpočtový schodek bude za rok vyšší než letos, hlásí Stanjura. Kvůli obraně a Dukovanům

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun.

Nerušit, zbrojíme

Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.

Španělsko si nezvyšování výdajů na zbrojení vydupalo, píše El País k summitu NATO

Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu

Najde Babiš inspiraci ve Španělsku?

Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.

Jak chce ANO pokrýt Babišovy drahé sliby? Daně prý zvyšovat nebude, spoléhá na privátní sektor

Vykoupení minoritářů ČEZu, přidání nejstarším seniorům či razantní zvýšení platů ve státní sféře. To všechno slibuje Andrej Babiš, pokud se jeho hnutí ANO dostane po podzimních volbách do vlády. Experti upozorňují, že to bude pro už tak napjatý rozpočet, který každoročně čelí stamiliardovým deficitům, obrovská zátěž. Hnutí ANO chce peníze na své priority získat jednak efektivnějším výběrem daní a jednak zlepšením prostředí pro podnikatele a zaměstnance, aby se nastartovala ekonomika.

Rozpočtová rada tepe erár kvůli povolenkám i vyčerpané rezervě. Umíme flexibilně reagovat, namítá MF

Z emisních povolenek může v rozpočtu chybět odhadem 16 miliard, není jasné, odkud se vezmou peníze na nepedagogy a je vyčerpaná rozpočtová rezerva. To jsou některé z problémů, které v letošním rozpočtu identifikovala Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém pravidelném stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že věří, že plánovaný deficit 241 miliard bude dodržen.