Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Vláda škrtá dotační programy 12 ministerstev, celkem za 84,1 mld. Kč

Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného ministerstvem financí. Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.

Stát zvýšil své příjmy z daní, nejvíc se „prohnuly“ firmy

Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,02 bilionu korun, o 17,2 procenta víc než za stejné období loňského roku. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob neboli firemní daně, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu fyzických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.

Na škrty má letos Stanjura jen přes 80 dní, windfall tax je hluboce pod odhadovaným výnosem

Státní rozpočet hospodaří po třech čtvrtletích s deficitem ve výši 180,7 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Podle ekonomů se tak nenaplnily nejčernější scénáře, sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně varuje před výdajově náročným koncem roku. Ekonomický expert lidovců Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že vývoj hospodaření státního rozpočtu není překvapující.

ČEZ zachraňuje stát

Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva. Schodek státního rozpočtu se po několika měsících hlubokých propadů, kdy existovaly obavy, že pokud to půjde tímto tempem dál, neskončí země s deficitem plánovaných 295 miliard korun, ale spíš někde ke 400 miliardám korun, začal snižovat. Ke konci září skončilo hospodaření státu deficitem 181 miliard korun. Když se připočtou odvody a příjmy do rozpočtu z Evropské unie, dosahuje schodek 214 miliard korun. Tak nízký byl rozpočtový schodek naposledy letos v březnu.

Rozpočet se v září vyvíjel příznivě, Stanjura ale varuje před koncem roku a avizuje škrty

Deficit státního rozpočtu je po třech čtvrtletích na úrovni 180,7 miliard korun. Poprvé jsou v něm také zahrnuty příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí chystá ještě letos škrty v celkové výši asi 20 miliard korun, ušetřit už se podařilo šest až sedm miliard. Celkový deficit je plánován na 295 miliard. Rozpočtové příjmy ke konci září dosáhly 1,437 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 23 procent. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 12,4 procenta.

Státní zaměstnanci si příští rok polepší o víc než tisícovku. Průměrně budou brát 44 059 korun

Na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci by mělo jít v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun. Na platy učitelů v regionálním školství má směřovat o víc než šest miliard navíc. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok.

„Vše, co ušetří, obratem jinde utratí.“ Příští rok si vláda vezme víc peněz od všech občanů

Když vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, vyšlo najevo, že si kvůli opatřením na příjmové straně a vyšším daním vezme více z kapes všech občanům. A také že opatření ke snížení vysokého schodku nejsou vůbec efektivní, a na výdajové straně se škrtá mnohem méně, než se původně slibovalo. Teď si kabinet schválil rozpočet na příští rok s pátým nejvyšší deficitem v historii. Co všechno je na něm špatně?

Vláda škrtla 46 miliard dotací pro průmysl, schválila schodek 252 miliard pro rok 2024

Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci, v prvním čtení by ho měli projednávat koncem října.

Balíček sněmovnou zase neprošel. 9 z 10 ekonomů ho doporučuje, říká Stanjura

Sněmovna ani ve středečním druhém dějství nedokončila schvalování sporného konsolidačního balíčku, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Předloha obdobně jako minulý pátek čelila kritice opozičních poslanců, kteří také hájili své úpravy. Směřují například k zachování nynější výše některých daní místo jejich navrhovaného růstu. Závěrečná sněmovní debata k balíčku bude pokračovat ve středu 11. října. Je možné, že se poslanci k hlasování o podobě předlohy opět nedostanou. Vystoupit chce ještě 54 zákonodárců, počet přihlášek do diskuse od rána do odpoledne o něco vzrostl.

Vláda ve středu schválí rozpočet na příští rok, letos ještě potřebuje najít 13 miliard

Vláda Petra Fialy (ODS) chce ve středu schválit návrh rozpočtu na příští rok, který musí poslat do konce září do sněmovny. Navržený schodek ve výši 252 miliard je podle řady expertů navzdory konsolidačnímu balíčku příliš vysoký. Škrtat přitom chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ještě letos, v tuto chvíli mu podle informací deníku Echo24 chybí ještě asi 13 miliard.

Vláda při tvorbě rozpočtu porušuje pravidla, stačilo by používat selský rozum, zní od expertů

Vláda Petra Fialy v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) se dopouští řady porušení pravidel pro tvorbu rozpočtu, ať už se jedná o nedodržení lhůty či rozpočtování nejistých příjmů a naopak nerozpočtování pravděpodobných výdajů. Na dotaz deníku Echo24 to řekli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle šéfa NRR Mojmíra Hampla by v řadě případů stačilo používat selský rozum. MF pro Echo24 vzkázalo, že postupuje vždy podle zákona.

Vláda odsune dluhovou brzdu jen o 3 až 4 roky. „Balíček“ by měl být každý rok, říká Skopeček

Konsolidace, kterou letos zahájila vláda Petra Fialy (ODS), je krok nutný, ale nepostačující proto, abychom se vrátili k udržitelným financím. Novinářům to řekli představitelé Národní rozpočtové rady. Dluhovou brzdu konsolidace zatím oddálí o tři až čtyři roky. Představitelé vlády i MF pro Echo24 uvedli, že diskuse o konsolidaci nekončí, škrtat bude třeba i nadále. Konkrétní „balíček II“ se zatím nechystá.

Okamura, Babiš a pak už vlastně nikdo. Poslanci odložili jednání o balíčku na další týden

Sněmovna v pátek podle očekávání nedokončila třetí čtení sporného vládního konsolidačního balíčku, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. Na základě dohody poslaneckých klubů přerušila Sněmovna tuto schůzi do příští středy 27. září do 09:00. Přerušení navrhl předseda klubu ODS Marek Benda, když se předtím neúspěšně pokusil prosadit jednání i po pátční 14:00. To ale jménem opozičních klubů ANO a SPD vetovala předsedkyně prvního z nich Alena Schillerová.

Finále balíčku ve sněmovně: „Reprezentujeme třetinu voličů. Chceme, abyste to neschválili“

I několik týdnů se může táhnout poslední kolo jednání poslanců o vládním konsolidačním balíčku, který se v pátek vrací do sněmovny. Zákonodárci totiž o souboru opatření, který má alespoň částečně vyspravit veřejné finance, mohou jednat jen v určité dny a určitý čas, přičemž diskuze se neočekává krátká. Opozice doufá, že se jí do balíčku povede protlačit některé její návrhy, zatímco kabinet se chystá na obstrukce.

Česko má kvůli covidu a Babišovi problém. Jeden balíček nestačí, říká Národní rozpočtová rada

Významnou nerovnováhu, v niž jsou nyní veřejné finance, způsobila především nezodpovědná rozhodnutí vlády Andreje Babiše (ANO) během pandemie koronaviru. Současné konsolidační snahy vlády Petra Fialy (ODS) mohou pomoci, nicméně konsolidační úsilí bude potřeba ještě zvýšit. Vyplývá to ze zprávy Národní rozpočtové rady (NRR). „Na nerovnováze českých veřejných financí se podle Národní rozpočtové rady i nadále podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky učiněné během covidové krize,“ uvádí NRR ve své zprávě.

Ekonomové radí vládě: Výstavba, spotřeba alkoholu i návrat k „meníčku“ NERV

Vláda Petra Fialy (ODS) jakožto i vláda předešlá hospodaří nezodpovědně, navíc neplní dostatečně slíbené konsolidační úsilí. Takové jsou obvykle k vidění názory ekonomů. Deník Echo24 některé z nich oslovil, aby řekli, jaké řešení by sami navrhovali, o kterém třeba vláda ani neuvažuje. Velmi jednoduše na dotaz redakce odpověděl člen Národní ekonomické rady vlády z Metropolitní univerzity v Praze Dominik Stroukal.

Sliby, chyby. Vláda nechce utrácet za učitele, hledá správný ,,účetní“ trik

Na vládě probíhá tuhý boj o rozpočet ministerstva školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) už otevřeně přiznává, že ke slibovanému navýšení platů pedagogů nedojde. Tedy alespoň ne podle vzorce, jaký učitelé očekávali. Resort zřejmě nehodlá porušit novou zákonnou povinnost navýšení na 130 % průměrné mzdy, jen chce využít toho, že se „zapomnělo“ říct, z jakého roku má průměrná mzda pocházet.

Co se skrývá v konsolidačním balíčku: firmy čeká povinná „zelená“ byrokracie

Konsolidační balíček prošel pod tvrdou kritikou opozice druhým čtením ve sněmovně a dostal dalších osm desítek pozměňovacích návrhů. Nejde ale zdaleka o první přílepky, které se v balíčku měnícím přes šest desítek zákonů během legislativního procesu usadily. Firmy tak například čeká za příští rok povinné reportování o krocích k udržitelnosti. Zatím se má nařízení patřící do ranku transpozic z Evropské unie dotknout největších podniků, do budoucna pak dalších.

Konsolidační balíček byl pod tvrdou palbou. A bude zase. Vládu čeká další grilování

Poslanecká sněmovna má za sebou další bouřlivý týden a v podobném duchu se bude nést i zbytek září. Už na příští schůzi v úterý může opět dojít na podnikateli ostře sledovanou novelu zákoníku práce, v dalším týdnu už se pak může na stůl vrátit vládní konsolidační balíček. Jeho poslední projednávání se neslo v duchu hodinových projevů, obstrukcí a také desítek pozměňovacích návrhů. Tlak na obě předlohy pak míří také ze strany byznysu, odborů či lékařů, kteří hrozí radikálními kroky.

„Bez balíčku by byl příští deficit 372 miliard.“ Jak se Stanjura dostal k 252 miliardám?

Návrh rozpočtu s deficitem 252 miliard z dílny ministerstva financí sice ještě není finální, podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) se ale výsledný objem schodku už měnit nebude. Vláda opakovaně uvádí, že do rozpočtu se promítají nově schválené výdaje jako jsou dvě procenta HDP na obranu, aniž by se snižovaly sociální výdaje. Jak se tedy navzdory květnovému odhadu deficitu ve výši 210 miliard vláda dostala opět přes čtvrt bilionu?

Rozpočtová rada varuje: Bez úpravy výdajů nelze očekávat dodržení plánovaného rozpočtu

Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.

Až nás udusí důchody a dluhy

Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.

Letos škrtneme 20 miliard, říká Stanjura. Vadí mi ty rozpočtové podvody, hřímá Schillerová

Letošní schodek udržíme, možná ne na miliardu přesně, ale máme velkou šanci uspět. Řekl to na CNN Prima News ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). K tomu bude potřeba ještě ve zbývajících měsících tohoto roku škrtnout 15 až 20 miliard. Jeho předchůdkyně ve funkci Alena Schillerová (ANO) nicméně řekla, že miliardu týdně škrtnout nejde. Vadí mi jeho rozpočtové triky, řekla bych až podvody, uvedla Schillerová.

„Normálně si korumpujete ČT,“ zrušil bych to, řekl Babiš. Uboze si hřejete polívčičku, slyšel

Podobně jako v úterý i ve středu ještě během diskuze o programu ovládl většinu debaty v Poslanecké sněmovně expremiér Andrej Babiš. Ten ve vystoupení mluvil o současném režimu jako nové totalitě. Obviňoval vládu pěti koaličních stran z uzavření politického kartelu a z toho, že za pomoci médií obsadila všechny významné funkce. Vládním stranám také vytkl záměr navýšit koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu, podle něj si kabinet tím veřejnoprávní média kupuje.

Nedá se na to koukat

Minulý týden oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura dlouho očekávané parametry státního rozpočtu na rok 2024. Deficit má dosáhnout 252 miliard korun, což je o čtyřicet miliard méně než letos. Stanjurův dávný předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek to považuje za fatální zprávu o nedostatku vůle Fialovy vlády dát státní kasu do pořádku. A upozorňuje, že nebýt kosmetických úprav, byl by citelně horší i očekávaný stav letošního rozpočtu.

Hnutí ANO napadne penzijní novelu u Ústavního soudu, ministr Jurečka to nechápe

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nesouhlasí s argumenty opozičního hnutí ANO, které se chce kvůli zpřísnění předčasných důchodů obrátit na Ústavní soud. Šéf resortu by místo kritiky opozičních politiků uvítal jejich návrhy k posílení udržitelnosti důchodového systému do budoucna. Reagoval tak na oznámení poslaneckého klubu ANO o záměru obrátit se na ústavní soudce kvůli schvalovací proceduře důchodové novely a případnému porušení principu očekávání lidí při rychlém zpřísnění předčasných důchodů.

Záchranná brzda pro umolousaný rozpočet. Poslanci jednají o „ozdravném balíčku“

Poslanci by měli dále jednat o vládním konsolidačním balíčku, který má pomoci zlepšit stav státního rozpočtu a přináší například některé daňové změny. Navzdory kritice rozpočtové politiky vlády Petra Fialy (ODS) má balíček širokou podporu nejen mezi koaličními stranami, ale také mezi experty. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pro Echo24 řekla, že očekává dlouhou, ale vzhledem k dosavadní zkušenosti s nynější opozicí bohužel i ochuzenou o realistické protinávrhy řešení.

V rozpočtu na příští rok může být sekera 17 miliard, koalice se neshodne na zrušení daně

Vládní koalici zřejmě čekají stejně jako vloni spory o daň z mimořádných zisků. Ministerstvo financí sice ve svém návrhu rozpočtu na příští rok počítá s příjmem 17 miliard korun z tzv. windfall tax, ministr Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně chce tuto daň zrušit. Státní kasa má přitom i s tímto příjmem v příštím roce hospodařit znovu s obrovským schodkem ve výši 252 miliard. Proti zrušení WFT jsou podle informací deníku Echo24 lidovci i Piráti. S výnosem počítá i šéf rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Promiň Zbyňku, tohle už není konsolidace. Celé jaro tvrdí něco jiného. Vláda čelí kritice za návrh rozpočtu

Nejen sněmovní opozice či experti, ale i někteří vládní přívrženci ostře kritizují vládu Petra Fialy (ODS) za návrh rozpočtu s deficitem ve výši 252 miliard. Upozorňují, že schodek je mnohem vyšší, než jaký vláda avizovala v květnu při představování konsolidačního balíčku, o žádnou konsolidaci se vlastně už podle některých nejedná. Experti připomínají, že Fialova vláda vytvoří větší dluh než předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).

Zase více než čtvrt bilionový schodek. Jednání nekončí, Piráti zkoordinují postup se STAN

Deficit ve výši 252 miliard. Tak zní návrh rozpočtu, který vládě Petra Fialy (ODS) předložilo ministerstvo financí. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) se už výše schodku pravděpodobně měnit nebude, změny mohou nastat v jednotlivých kapitolách, jejichž přehled přináší deník Echo24. Změny požadují koaliční partneři, šéf Pirátů Ivan Bartoš deníku Echo24 sdělil, že proběhne společné jednání s hnutím STAN ohledně dalšího postupu.