Tag: státní rozpočet

Články k tagu

V rozpočtu mohou chybět desítky miliard, dodržujte pravidla, plísní vládu rozpočtová rada

Vývoj v posledních několika týdnech ukazuje na naplnění některých rizik souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování. Uvedla to ve svém stanovisku k fiskální a rozpočtové politice Národní rozpočtová rada (NRR). Zvyšuje se totiž například pravděpodobnost nenaplnění výnosů z prodeje emisních povolenek, NRR ale identifikuje i další vážné problémy. Vyzývá, aby vláda Petra Fialy (ODS) dodržovala pravidla tvorby rozpočtu.

Z Německa se stává opilý námořník

Verva, s níž se české vládní strany a s nimi značná část veřejného prostoru vrhly do zbrojení, není nic proti tomu, co se děje v Německu. Volby tam před deseti dny rozpačitě vyhrál křesťanský demokrat Friedrich Merz, který už od té doby ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic. Pokud nejsme plně přesvědčeni o tom, že zbrojení proti ruské hrozbě je namístě, nabízí se chování Merze a velké části německých politiků jako případová studie. Mohla by se jmenovat nějak jako Čeho jsme schopni v masové psychóze.

Skopeček k obraně: Jiné priority musí jít stranou. Pište do rozpočtu pravdu, apeluje Kalousek

Stane-li se obrana prioritou, musí jiné dnešní priority být upozaděny. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj by zvyšování mělo být postupné a nemělo by jít na vrub zvyšování zadlužení. Musí se ušetřit v jiných oblastech, dodal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi řekl, že realistický plán je postupné navýšení na 3 % HDP během pěti let. Proti se staví opozice, ale také třeba odbory.

Bek ustoupil tlaku obcí. Stát bude platit kuchařkám či školníkům i v letošním roce

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce letošního roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu. Na síti X to uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 mld. Kč na 3,365 bilionu Kč

Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 miliardy korun na 3,365 bilionu korun. Výši dluhu potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 308.812 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023. Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů.

Stanjura: EU si musí vybrat mezi šílenými výdaji na dekarbonizaci a penězi na obranu

V nejbližších letech budeme muset financovat vyšší výdaje na obranu ze státního rozpočtu. Do budoucna si ale Evropská unie bude muset vybrat, jestli bude dávat šílené peníze na dekarbonizaci, nebo na obranu. Pro Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci vývoj posledních dní, kdy od evropských lídrů zaznívá apel na zvýšení výdajů na společnou evropskou obranu.

Kde EU vezme miliardy na obranu: rýsuje se další společné zadlužení

Hlavním závěrem první pařížské schůzky evropských lídrů byl především apel na zvýšení evropských obranných výdajů. O tom se mluví dlouhodobě s tím, že v příští dekádě by mělo jít o stovky miliard eur. Nyní Evropa řeší, kde tyto obrovské prostředky vezme. Podle české vlády to bude z pokladen členských států, případně přes společnou evropskou půjčku. Na středu svolal francouzský prezident Emmanuel Macron do Paříže další jednání, tentokrát i s českou účastí. V březnu plánuje Evropská komise představit tzv. bílou knihu, tedy právě plán budoucnosti evropské obrany.

Stanjura může se soláry ve sněmovně narazit. Hlavně ať projde lex OZE II jako celek, říká Vlček

O tom, jak budeme v záležitosti vráceného zákona tzv. Lex OZE III, ještě jednáme. Zní to z partnerských stran koalice Spolu, tedy KDU-ČSL a TOP 09. Senát novelu energetického zákona vrátil o patro níž mimo jiné kvůli pozměňovacímu návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který se týká změny kontroly solárních elektráren. Tuto změnu odmítá celá opozice. Sám Stanjura uvádí, že neví, zda podporu najde, podle hnutí ANO ji skoro určitě nenajde. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pro Echo24 řekl, že je důležité, aby prošla novela jako celek.

Nic dramatického se neděje, snad žádná obchodní válka nebude, říká Stanjura. Rezignaci odmítá

Nic dramatického se v souvislosti s rozpočtem neděje, doufám, že žádná obchodní válka se Spojenými státy nebude, protože není výhodná pro nikoho. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že nehodlá rezignovat, pokud neprojde senátní vratka týkající se přísnější kontroly solárních elektráren, kvůli čemuž by zřejmě ve státním rozpočtu letos chybělo zhruba 20 miliard. Nejedná se prý totiž o jeho zákon, ale o zákon předkládaný MPO.

Dvacet miliard visí v nejistotě. Fiala neví, zda najde většinu pro změnu kontroly solárů

Skoro 20 miliard úspor pro státní rozpočet čeká na rozhodnutí sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) ale neví, jestli bude mít jeho vláda pro návrh týkající se přísnější kontroly solárních elektráren dostatečnou podporu, aby přehlasovala odmítnutí Senátem. Podle hnutí ANO vláda skoro určitě 101 hlasů ve sněmovně dohromady nedá.

Rozpočet může ve volebním roce ustřelit. Při slabším vývoji ekonomiky by chyběly desítky miliard

Ve státním rozpočtu mohou v letošním roce chybět až desítky miliard. Na vině by měl být pomalejší růst ekonomiky, než jaký byl predikován v srpnu loňského roku. Analytik Michal Skořepa uvedl, že zhoršení salda rozpočtu v důsledku zhoršení vývoje ekonomiky je žádoucí reakcí. Ekonomové se nicméně shodují, že bude v letošním volebním roce štěstí, pokud bude schodek rozpočtu začínat dvojkou.

O naději Zbyňka Stanjury

Máme konečná čísla o stavu ekonomiky za loňský rok. Růst o jedno procento HDP lze vnímat pozitivně. Tedy tak, že je to odražení od pomyslného dna po předloňském propadu o 0,4 procenta. Nebo jako zklamání, protože očekávání byla jiná. Tak či tak, takový „růst“ je dost pravděpodobně nový normál. Doby, kdy se ekonomika zvětšovala tříprocentním tempem, budou prozatím minulostí. Slabý průmysl, na kterém naše hospodářství ještě stále silně závisí, a smutný pohled na Německo jsou v tuto chvíli stěžejním důvodem. Růst se samozřejmě konal kvůli vyšší spotřebě domácností

„Šetřit? To je mimo mísu,“ říká šéf ČT. Televize kvůli poplatkům zaplavila sítě „humornými“ memy

Česká televize zahájila intenzivní veřejnou kampaň za zvýšení televizního poplatku. Kromě tradiční komunikace se tentokrát rozhodla oslovit diváky i prostřednictvím sociálních sítí, kde publikuje humorné memy a videa. Výrazněji se do kampaně osobně zapojil i generální ředitel Jan Souček, který na svých profilech aktivně obhajuje nutnost vyššího financování veřejnoprávní televize. „Výzvy, aby ČT začala konečně šetřit, jsou zcela mimo mísu,“ uvedl Souček.

Paradox revize sociálních dávek: nárok bude mít méně lidí, výdaje ale mohou narůst o miliardy

Výrazná změna systému sociálních dávek z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) s sebou přináší trochu paradoxní situaci: má lépe zacílit dávky, tedy reálně snížit okruh možných žadatelů. Zároveň však velmi pravděpodobně zasekne dalších několik miliard do rozpočtu navíc. Už nyní totiž dávky pobírá jen malá část z těch, kteří na ně mají nárok. A revize jim má umožnit dosáhnout automaticky i na dávky, ke kterým se z různých důvodů sami nehlásí.

Další rok okrádání soukromého kapitálu za námi

Čerstvé výsledky hospodaření státu za loňský rok to ukazují jasně. Díváme-li se na absolutní čísla a na to, jak vláda dodržela (tedy nedodržela) plánovanou výši schodku, nemůžeme si na příjmové straně nevšimnout čísla 37 miliard. Tolik si stát do rozpočtu přihrál na dani z neočekávaných zisků, tedy na slavné windfall tax. Je to více než dvojnásobek původně rozpočtové částky a drtivou většinu z ní odvedl ČEZ. Nedává to žádný smysl, daň nemá žádné opodstatnění, není krize, nejsou mimořádné výdaje. Ale realita je taková, že se nad tím už skoro nikdo nepozastavuje.

Sebechvála musí fyzicky bolet, rýpl si do vlády Kalousek. Nic mě nebolí, opáčil Stanjura

Naše vláda se vzájemně nechválí, jsme jen rádi, že se nám daří dodržovat schválené schodky rozpočtů. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na slova Miroslava Kalouska, že vládu musí sebechvála fyzicky bolet. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) uvedla, že bez rozpočtových triků by deficit dosáhl úrovně 334,4 miliardy korun, byl by horší než o rok dříve a na úrovni covidového roku 2020.

Snižování deficitu mohlo být rychlejší, bez povodňového navýšení by dodržen nebyl

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun. Jedná se o snížení o zhruba 17 miliard korun a o zhruba 10,5 miliardy méně, než kolik čítal novelizovaný rozpočet s ohledem na povodně. Pokud by se rozpočet očistil o výdaje právě na povodně, deficit by dodržen nebyl kvůli vyšším výdajům na obranu. Podle oslovených ekonomů je třeba ocenit snahu rozpočty konsolidovat, nicméně snižování deficitů by podle nich mohlo být rychlejší. Experti pro Echo24 rozebrali výsledek loňského státní hospodaření.

Hrubý cynismus pánů z ODS. Opozice ztrhala schodek rozpočtu, skepse je i u ekonomů

„Chlubit se deficitem 271,4 miliardy korun ve standardním roce je cynismus nejhrubšího zrna,“ prohlásila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová po bilanční konferenci premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury. Ti výsledek naopak považují za úspěch. Podle ekonomů je sice snižování deficitu pozitivní, ale varují, že bez mimořádných výdajů na povodně by se plánovaný schodek nepodařilo dodržet. Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii.

Rozpočet skončil v roce 2024 se schodkem 271,4 miliard. Jsme dobří hospodáři, řekl Fiala

Státní rozpočet za loňský rok skončil v deficitu 271,4 miliardy korun. O 10,6 miliardy tak byl dodržen kvůli povodním novelizovaný plánovaný deficit 282 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) výsledek okomentoval s tím, že i přes řadu krizí, kterým jeho kabinet čelil, se podařilo provést potřebné úspory. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ocenil, že vláda navzdory kritice opět zvládla udržet plánovaný deficit.

Odkud se vyplatí migrace: nová studie vyčísluje dopady přistěhovalců na rozpočet

Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA)​​​ se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský The Telegraph.

Klaus: Rozpočet je špatný. Podle Zemana je to ekonomický zločin. „Váhání prezidenta byla mediální hra“

Jako "ekonomický zločin" a "opravdu špatný" označili Fialovou vládou a parlamentem schválený a prezidentem Petrem Pavlem podepsaný rozpočet na rok 2025 bývalí čeští prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus. Oba přitom naráželi i na to, že současný prezident nemá žádné ekonomické vzdělání a rozpočtové politice tak nerozumí. Exprezidenti to uvedli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

„Prezident Pavel promarnil možnost ukázat, že lhát se nemá.“ Exministři financí cupují rozpočet

Prezident Petr Pavel prováhal podpisem státního rozpočtu na příští rok příležitost ukázat vládě Petra Fialy (ODS), že lhát se nemá a že nebude tolerovat rozpočty s objektivně nepravdivými údaji. Shodli se na tom exministři financí Miroslav Kalousek a Ivan Pilný. Podle Pilného vystavil Pavel bianco šek na to, že si vláda může v příštím roce upravovat rozpočet, jak bude chtít.

EU chce dávat stovky miliard eur na svou obranu. „Lepší, než na zelené šílenství“

Evropská unie chce v tomto období výrazně posílit svou obranyschopnost. I proto přichází s ambicí investovat v následujících letech do obranného průmyslu zhruba 500 miliard eur. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by tuto částku mohl stát pouze společný evropský protivzdušný štít a je možné, že budou potřeba i další výdaje, například na vojenskou mobilitu, která je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pro ČR klíčová.

„Všichni víme, že to jsou nepravdivé údaje.“ Ekonom Marek, či exministr Kalousek kritizují podpis rozpočtu

Rozpočet na příští rok, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel, se dočkal kritiky především z řad ekonomů a opozice. Ekonom a poradce prezidenta David Marek kritizoval nevyjasněné příjmy například z prodeje emisních povolenek. Ekonom Lukáš Kovanda pak uvedl, že Pavel dal přednost politickým ohledům před ekonomickými.

Česko možná nesplní závazek. NATO mu nemusí uznat výdaje na obranu

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila už podruhé zákonem daný minimální rozpočet na obranu ve výši 2 procent HDP. Ani to ale nakonec nemusí ke splnění samotného aliančního závazku stačit. Do peněz na obranu pro příští rok totiž vláda započítala i výdaje dalších ministerstev a stejně jako u letošního rozpočtu doteď není jasné, zda je NATO nakonec uzná.

Obce mají na účtech stovky miliard. Sáhnout na ně ale nejde. Musela by se měnit Ústava

Obce, města a kraje mají na svých účtech stovky miliard korun, ale stát si na ně sáhnout nemůže. Alespoň dokud se nezmění Ústava nebo rozpočtová pravidla, která by obcím a krajům nařizovala deponovat peníze v ČNB. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Samosprávy podle MF v mnoha případech hospodaří neefektivně.

Fiala věří, že přesvědčil prezidenta, aby rozpočet podepsal. Ten zatím mlčí

Premiér Petr Fiala v pondělí po jednání s prezidentem prohlásil, že věří, že se mu podařilo Petra Pavla přesvědčit, aby podepsal zákon o státním rozpočtu na příští rok. Hlava státu své rozhodnutí zatím ale neoznámila, chce to udělat sama. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám.

Už žádné rozpočtové triky, volají ekonomové po změně pravidel. Opozice je kupodivu proti

Dění okolo letošního procesu tvorby a schvalování rozpočtu na příští rok ukazuje, že pravidla rozpočtové odpovědnosti obsahují díry, které by bylo dobré zalepit. Upozorňují na to někteří ekonomové. Upravit by se mohlo například to, aby bylo v zákoně jasněji stanoveno, že návrh musí vycházet ze schválené legislativy, či započítávání tzv. superdividend do rozpočtových rámců.