Nedávná vyostřená debata o národních dotacích nakonec neznamenala nulu v návrhu rozpočtu na příští rok, odhalila ale znovu problém, který tady je jak podle expertů třeba z Hospodářské komory, tak podle velké části politického spektra. Tím je do velké míry nefunkční, respektive neefektivní dotační systém. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta popsal, do čeho a v jakému objevu peníze jdou.
Představitelé koalice Spolu v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) označili volební program hnutí ANO za rozpočtový armagedon, neboť slibuje příliš mnoho výdajů, aniž by řekla, kde vezme peníze. S tímto hodnocením se ztotožňují i ekonomové, kteří ale jedním dechem dodávají, že rozpočtově nezodpovědně se chová právě i Fialův kabinet, který si pomáhá rozpočtovými triky, respektive nekorektním rozpočtováním.
Problémy českých veřejných financí jsou na straně příjmů, nikoliv výdajů. V pořadu Echo Prime Time to řekla ekonomka Ilona Švihlíková s tím, že v Česku se předvolební ekonomické programy scvrkly na řešení právě příjmů a výdajů státního rozpočtu, neřeší přitom strukturální problémy a vývoj v zahraničních ekonomikách. Dodala, že závazek vydávat pět procent HDP na obranu je neufinancovatelný.
Pokud se nenajde 60 miliard navíc pro resort dopravy, hrozí nejenom to, že nezačnou nové dopravní stavby, ale také zakonzervování už probíhajících staveb od příštího roku. Varuje před tím stínový premiér a bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že nadále platí plán na dostavbu základní dálniční sítě v ČR do roku 2033. Podle Kupky vedl, že by podle tohoto návrhu chybělo resortu 60 miliard korun, což by pro něj bylo nepřijatelné.
V případě, že by opoziční hnutí ANO po říjnových sněmovních volbách vládlo, vrátilo by ze Sněmovny nynější návrh státního rozpočtu na příští rok kabinetu přepracování. Na počátku roku 2026 by stát hospodařil v rozpočtovém provizoriu. V Partii na CNN Prima News to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová. Současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že návrh rozpočtu, jak jej nedávno ministerstvo financí zveřejnilo, je pracovní materiál.
Bavit se s voliči v předvolebním čase o úsporách není příliš atraktivní. Byť jednotlivé strany a hnutí určité nápady ve svých programech mají – týkají se třeba dotací, digitalizace či rušení ministerstev – častěji skloňují především vyšší příjmy z daní dané zlepšením ekonomiky či zrušení dekarbonizace. A mluví také o drahých slibech, jako je vykoupení ČEZu, slevy na jízdném, vyšší důchody či levnější energie, nemluvě o výdajích na obranu.
Vláda čelí tvrdé kritice kvůli nakládání s letošním státním rozpočtem. Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém čerstvém stanovisku upozorňuje na závažné problémy s výdajovou stranou a otevřeně hovoří o „nekorektním rozpočtování“. Kritizuje především využívání peněz určených na odstraňování povodňových škod na jiné účely a nejasné vykazování výdajů na obranu. Ministerstvo financí kritiku odmítlo. „Rozpočtová rada již otevřeně používá termín ‚nekorektní rozpočtování‘ a popisuje jeho důsledky.
Hnutí ANO v Ostravě představilo svůj volební program, který slibuje levné energie, dostupné bydlení, vyšší důchody, nové dálnice, masivní investice do školství i zdravotnictví a zastropování věku odchodu do důchodu. Podle části opozice i vládních politiků jde ale o nesplnitelné závazky, které by přivedly Českou republiku k dluhové krizi. Kritika se po jeho odhalení strhla napříč politickým spektrem. Premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala (ODS) označil program ANO za nebezpečnou iluzí.
Zatímco ministr školství Mikuláš Bek (STAN) počítá pro učitele na příští rok s nárůstem platů o 6,5 procenta, celkový objem peněz na platy státních zaměstnanců poroste o 4,5 procenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. S jednotlivými položkami v rámci rozpočtu je ještě možné hýbat, ekonomové uvádí, že české veřejné finance nejsou v dobré kondici.
Ministerstvo financí ani v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 nevyčlenilo žádné prostředky na případné odškodnění podnikatele Josefa Šťávy a jeho společnosti Diag Human. Resort argumentuje tím, že soudní spor stále běží. Kritici ale upozorňují, že rozhodnutí zahraničních soudů dává Šťávovi velmi silnou pozici a že obří účet nakonec stejně zůstane na příštích vládách, jen částka ještě naroste.
K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. NKÚ to ve středu uvedl ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024. Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí.
Ministerstvo financí navrhlo vládě Petra Fialy (ODS) po jejím čtyřletém konsolidačním úsilí rozpočet na příští rok se schodkem ve výši 286 miliard, tedy o 45 miliard vyšším než letos. Národní rozpočtová rada (NRR) upozorňuje, že v příštím roce bude třeba přistoupit k další konsolidaci, pokud nemá dojít v roce 2027 k porušení zákona. S tím se shodují i oslovení ekonomičtí experti koalice Spolu, z níž pochází i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministerstvo financí předložilo s jistým zpožděním návrh rozpočtu na rok 2026 a na první pohled je zřejmé, proč ta zdráhavost. Rozpočet má schodek 286 miliard korun, o šest miliard větší, než jaký ministr financí Zbyněk Stanjura chystal ještě před čtvrt rokem. Důležitější pak je, že Česká republika se příští rok chystá zadlužit o 45 miliard korun víc, než o kolik se zadluží letos. Ozdravení veřejných financí skončilo brzy poté, co s průtahy začalo. A to ještě návrh bude procházet vládou, kde jednotliví ministři budou chtít přidat, takže schodek se může rozrůst ještě víc.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok nakonec není avizovaná nula na národní dotace, což je dobrá zpráva, ale období dotační hojnosti obecně skončilo. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Dále hovořil o tom, v jakém stavu je proces digitalizace stavebního řízení, o tom, jak vyřešit krizi bydlení, či zda si může stát sáhnout na stovky miliard, které mají obce a kraje často neefektivně uložené.
Ministerstvo financí navrhlo vládě na příští rok rozpočet s deficitem 286 miliard vyšším než v roce letošním. Dojde tak k zastavení trendu postupného snižování nominálního schodku státního rozpočtu, byť pokračuje snižování strukturálního schodku. V příštím roce však bude muset jakákoliv vláda, která vzejde z podzimních voleb, znovu konsolidovat, aby nedošlo k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle oslovených expertů není možné se vyhnout debatě o zvyšování daní.
Největší propady zaznamenaly oblasti, o kterých vládní strany hovoří jako o svých prioritách, tedy školství, zdravotnictví či doprava. Nejvýraznější nárůst naopak zaznamenal resort průmyslu a obchodu, porostou také výdaje na obranu. Na procenta největší pokles zaznamenaly resorty ministrů koalice Spolu, tedy Vlastimila Válka (TOP 09), Martina Kupky a ministra kultury Martina Baxy (oba ODS). Zásadní je také údaj výdaje na státní dluh, tedy nejmandatornějšího ze všech výdajů.
Tři resorty, která mají pod sebou ministři z hnutí STAN, mají navrženo od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na příští rok navýšení svých rozpočtu. Týká se to ministerstev průmyslu a obchodu, vnitra a také místního rozvoje. Ministr průmyslu a první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Ministerstvo průmyslu je pomyslným absolutním vítězem návrhu rozpočtu na příští rok. Zatímco letos MPO hospodaří s 35,8 miliardami korun, v příštím roce má navržen růst na 66,4 miliard, tedy o 85,47 procenta.
Ministerstvo dopravy má v navrženém státním rozpočtu na příští rok pokles o skoro čtvrtinu oproti letošnímu, celkem se jedná o propad 32,7 miliardy korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pro Echo24 řekl, že návrh je pro něj nepřijatelný a rozpočet pro dopravu v této podobě by ohrozil i běžící stavby. Dodal, že oproti nynějšímu návrhu potřebuje jeho resort fakticky o 60 miliard navíc. Letos ministerstvo dopravy hospodaří s rozpočtem 139,4 miliard
Návrh státního rozpočtu budí rozpaky. Zástupci vlády návrh podporují, zatímco opozice i ekonomové mají řadu výhrad. Například bývalý ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh je "děravý jako cedník" a vyzvala ministra Zbyňka Stanjuru (ODS), aby zveřejnil kompletní materiál s přílohami. Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že vítězem je ministerstvo průmyslu a obchodu, zatímco mezi hlavní poražené patří resort dopravy a zdravotnictví. Tyto resorty přišly o desítky miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok s deficitem desetinásobně vyšším než před covidem, přitom "děravý jako cedník" a bez základních dat, která umožňují veřejnou kontrolu a odbornou debatu. V dnešním vyjádření na síti X někdejší ministryně financí vyzvala Stanjuru, aby předložil kompletní materiál s přílohami, které v minulosti byly součástí návrhu.
Ministerstvo financí v čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) navrhuje na příští rok státní rozpočet s deficitem ve výši 286 miliard. Oproti letošku tak dochází k navýšení schodku o 45 miliard, zastaví se tak proces mírného snižování deficitů, který vláda Petra Fialy (ODS) započala. Schodek by měl být na podobné úrovni jako v roce 2023, nicméně strukturální deficit se má snížit na 1,75 procenta HDP. Vyšší deficit zapříčiňují především obrana a dostavba Dukovan.
Ministerstvo financí zveřejní v neděli večer pracovní návrh rozpočtu na příští rok. Podobně jako vloni ho dosud vláda projednávala za zavřenými dveřmi. Návrh počítá s výrazně vyšším deficitem než letos, konkrétně by měl být ve výši 280 miliard, což čelí kritice ze strany expertů i opozice. Média i část vlády informovala, že v návrhu rozpočtu je nula na národní dotace, což premiér Petr Fiala (ODS) odmítl jako chybnou interpretaci. V předvolebním období se čeká vyostřená debata, rozpočet bude schvalovat až nová sněmovna.
Podle německého ministra financí Larse Klingbeila (SPD) chybí v rozpočtovém výhledu našich západních sousedů pro roky 2027- 2029 přes 170 miliard eur. Vyzval tak své vládní kolegy k hledání úspor. Jeho výzvu však vyslyšel i bavorský premiér Markus Söder, který představil vlastní návrhy toho, kde by se podle něj dalo jednoduše ušetřit. Podle něj by spolková vláda měla seškrtat podporu na bydlení, o polovinu snížit dotace na tepelná čerpadla či přiškrtit dávky migrantům, kteří neuspěli v azylovém řízení a mají Německo opustit.
Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného by měl stát podle návrhu ministerstva financí příští rok na zdravotní pojištění platit měsíčně 2188 korun, tedy o 61 Kč víc než letos. Státní rozpočet to bude stát 4,4 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který ministerstvo financí vložilo do informačního systému úřadu vlády a na který dnes upozornila Česká televize (ČT). Letos platba za státní pojištěnce obnáší podle dřívějších údajů zhruba 154 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že vládě předloží návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem kolem 280 miliard korun. Schodek by tak byl o 39 miliard vyšší než letos. Součástí návrhu budou výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) i návratná půjčka společnosti EDU II na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek reagoval na nárůst deficitu s tím, že mnohaleté dluhové orgie odnesou ti nejslabší.
Jsme si vědomi závazku daného pravidly rozpočtové odpovědnosti a v případě, že budeme ve vládě, tak v roce 2026 jsme připraveni provést další konsolidační opatření, aby v roce 2027 nedošlo k porušení. Na dotaz deníku Echo24 ohledně případného „konsolidačního balíčku II“ to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že případná konsolidační opatření by byla v menším objemu než v prvním konsolidačním balíčku, protože se každá další úspora hledá obtížněji.
Harmonogram projednávání státního rozpočtu je ve volebním roce nešťastný, protože vláda pošle svůj návrh sněmovně, která se jen pár dní potom úplně obmění. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že s vysokou pravděpodobností začne stát v roce 2026 hospodařit v rozpočtovém provizoriu, protože se rozpočet nestihne po volbách projednat. Do konce měsíce by mělo jasné, jak vysoký bude deficit v příštím roku, zřejmě to bude okolo 280 miliard. Ještě probíhá debata o návrhu výdajů na obranu.
Ministerstvo financí ve své srpnové makroekonomické predikci očekává letos růst české ekonomiky o 2,1 %, který bude tažen především vyšší spotřebou domácností, vládními výdaji a akumulací zásob. V roce 2026 by měl růst pokračovat obdobným tempem, přičemž investiční aktivita začne opět nabírat na síle. Inflace by měla být podle MF stabilní mírně nad 2 % a míra nezaměstnanosti nízká. Predikce je klíčovým podkladem pro tvorbu státního rozpočtu na rok 2026.
Vláda ve středu jednala o harmonogramu projednávání státního rozpočtu na příští rok a ministerstvo financí představí ve čtvrtek srpnovou makroekonomickou predikci, která hodně napoví, jak bude v roce 2026 stát hospodařit. Největší ohlas zatím vyvolává údajná nula na národní dotace v návrhu. Hospodářská komora pro Echo24 řekla, že dotace pokřivují trh a chápe i snahu konsolidovat veřejné finance. O systému dotací je ale potřeba vést širokou debatu.
Vláda Petra Fialy (ODS) se opakovaně chlubí snižováním deficitu veřejných financí vůči HDP, zatímco opozice kritizuje nominální nakumulovaný dluh způsobený vysokými schodky státního rozpočtu, který se Fialově kabinetu nedaří stlačit z hranice čtvrt bilionu korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek nechápe, proč sám premiér Fiala mluví o snižování zadlužování, když se za rok 2024 státní dluh zvýšil nominálně o více než čtvrt bilionu, tedy 1,2 procentního bodu.
