Ministerstvo financí předložilo s jistým zpožděním návrh rozpočtu na rok 2026 a na první pohled je zřejmé, proč ta zdráhavost. Rozpočet má schodek 286 miliard korun, o šest miliard větší, než jaký ministr financí Zbyněk Stanjura chystal ještě před čtvrt rokem. Důležitější pak je, že Česká republika se příští rok chystá zadlužit o 45 miliard korun víc, než o kolik se zadluží letos. Ozdravení veřejných financí skončilo brzy poté, co s průtahy začalo. A to ještě návrh bude procházet vládou, kde jednotliví ministři budou chtít přidat, takže schodek se může rozrůst ještě víc.

Další růst schodku příští rok premiér a jeho ministr financí vysvětlují nárůstem výdajů ministerstva průmyslu (tady především Dukovany jako nekontroverzní výdaj) a ministerstva obrany. Vysvětlují to s výrazem lidí, kterým ještě nikdy nepřišlo na mysl, že i tyto výdaje, v první a poslední řadě výdaje na armádu, by normálně měly podléhat oponentuře. Obrana má nejprudší růst výdajů a armáda se dosud vyznačovala neschopností utrácet chytře. O Stanjurovi není známo, že by u výdajů na armádu uplatňoval skepticismus, tato část deficitu a zřejmě i budoucích daní jde i za ním.

A pak tu máme ještě další typ budoucích daní a deficitů, které vzniknou z dnešních a z naplánovaných nákladů na dekarbonizaci, z dotací pro obnovitelné zdroje, prostě ze zelené transformace. Tady je Stanjura jediným členem vlády, jehož úřad klade nějaký odpor. Například k zeleně nerealistické Státní energetické koncepci (SEK) Stanjura objednal oponenturu od energetika prof. Františka Hrdličky a ekonoma Lubomíra Lízala. Jejích výpočet dovozuje, že odstavování fosilních zdrojů v České republice způsobí lineárně víc škody, než tvrdí SEK. Finance jsou ve vládě jako sám voják v poli, ministerstva průmyslu a životního prostředí svůj vklad do SEK delegovaly na Centrum socioekonomického výzkumu dopadů enviromentálních politik (SEEPIA), zelené jako mech. SEEPIA dostala na své modely dekarbonizace od státní agentury přinejmenším 300 milionů korun, což jsou ve vědě a dokonce i ve "vědě" ohromné peníze. Premiéru Fialovi se už několik měsíců nepodařilo zprávu Hrdlička/Lízal oficiálně předložit, nemá čas, dělá na jižní Moravě kampaň spolu s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, který by zprávu mohl brát jako útok na svůj úřad a svoje experty.

Podobně Stanjurovo ministerstvo oponuje dalším dokumentům ministerstva životního prostředí o klimatické politice, a i v těchto případech je ve vládě osamoceno.

Každý státní rozpočet se jednoho dne představit musí, nepříjemná pravda vychází na světlo. Rozpočet je nejznámější a tedy nejviditelnější práce ministra financí. Ta druhá Stanjurova tvář naopak jak je záslužná, tak je utajená kvůli takzvanému koaličnímu smíru.

Věci někdy bývají složitější, než se zdají.