Hnutí ANO nechce přes léto nechat vychladnout kauzu spojenou s přijetím pochybných bitcoinů ze strany ministerstva spravedlnosti. Po rezignaci exministra Pavla Blažka (ODS) má dva cíle. Mezi ně patří Blažkova nástupkyně Eva Decroix a také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí pro Echo24 odmítlo přímé zapojení v kauze bitcoin, jde podle něj o kauzu výlučně spojenou s resortem spravedlnosti.
Do Česká dorazí v příštím roce výbor evropských kontrolorů MONEYVAL, který zde bude testovat, zda je Česko odolné proti praní špinavých peněz. Při poslední kontrole dostalo Česko řadu doporučení a bylo hodnoceno jako „částečně vyhovující“. Stát od té doby podle ministerstva financí usilovně pracoval na nápravě. Je však otázkou, jakou roli sehrají v kontrole kauzy spojené s motolskou nemocnicí a především pak nedávná kauza bitcoin, která se týkala ministerstev spravedlnosti a financí.
Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Informovalo o tom ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky, příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
Třicetiprocentní cla na dovoz zboží z Evropské unie do USA by letos od srpna zpomalila růst české ekonomiky o 0,4 procentního bodu, v příštím roce o 1,1 procentního bodu. Vyplývá to z hrubého odhadu ministerstva financí. Letošní růst ekonomiky by v takovém případě byl 1,6 procenta, za rok pak 1,3 procenta. Na síti X o tom v pondělí informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová cla ohlásil americký prezident Donald Trump minulý týden, mají vstoupit v platnost od 1. srpna.
Státní rozpočet v pololetí skončil ve schodku 152,4 miliardy korun, od konce května se deficit snížil o 18,1 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu do konce června dosáhly 1,011 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 5,7 procenta. Za jejich růstem stály zejména vyšší výnosy daní a povinného pojistného. Výdaje v pololetí činily 1,163 bilionu korun, meziročně vzrostly o 2,5 procenta.
V kauze bitcoin došlo jednoznačně na ministerstvu financí k selhání na úřední úrovni a já bych Filipa Bendu (ODS) jako šéfa kabinetu odvolal. Uvedl to první místopředseda koaličních lidovců Pavel Belobrádek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nadále tvrdí, že o daru bitcoinů nevěděl a Bendu odvolávat nehodlá. 40 procent lidí, kteří o kauze vědí, si podle průzkumu agentury Kantar přeje konec celé vlády.
Na pondělní akci ministra financí Zbyňka Stanjury v moravské Kopřivnici se odehrál nečekaný incident. Postarší muž hodil na ministra otevřený sáček s vejci, který zasáhl Stanjuru do zad a potřísnil mu košili. Podle dostupných informací byla účast na akci až zanedbatelně malá. O incidentu informují Novinky.cz. „Účast občanů byla nulová kromě důchodce, který rozbil síťovku s vajíčky o Stanjurova záda,“ popsal Novinkám situaci muž, který mítink sledoval zpovzdálí.
Už 12. února varovali právníci ministerstva financí, aby stát nepřijímal dar v hodnotě jedné miliardy korun v bitcoinech od bývalého drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Třístránkový dokument, který měl být podle všeho určen ministru financí Zbyňku Stanjurovi, označuje Jiřikovského za nedůvěryhodného a upozorňuje, že darované kryptoměny zřejmě pocházejí z trestné činnosti, píše server Seznam Zprávy. Přesto byl dar přijat a prodáván ve státních aukcích.
Z emisních povolenek může v rozpočtu chybět odhadem 16 miliard, není jasné, odkud se vezmou peníze na nepedagogy a je vyčerpaná rozpočtová rezerva. To jsou některé z problémů, které v letošním rozpočtu identifikovala Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém pravidelném stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že věří, že plánovaný deficit 241 miliard bude dodržen.
Vloni převedlo ministerstvo financí do rozpočtu jednotlivých kapitol na povodně 15,4 miliardy, účetně se vyčerpaly čtyři. Část schváleného třicetimiliardového navýšení ve státním rozpočtu se vůbec nevyčerpala a část peněz šla do obrany. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na kritiku opozice, podle níž vláda Petra Fialy (ODS) využila peníze na povodně na sanaci Stanjurových rozpočtových triků. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) pro Echo24 řekl, že resort zatím má v rozpočtu na obnovu po povodních dvě miliardy.
Vláda Petra Fialy (ODS) pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok do 30. září. Projednávat už ho ale bude nové složení dolní komory. K této situaci dochází již po několikáté z důvodu posunutí termínu voleb, které způsobily v minulosti volby předčasné. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) i ekonomických expertů politických stran je tento souběh nešťastný, nelze ho ale žádným způsobem řešit. Podle SPD by se nicméně termín voleb měl vrátit do června.
Ministerstvo financí bude letos postupovat při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 stejně jako vloni a zveřejní ho až na konci srpna. Pro Echo24 to potvrdila mluvčí resortu ministra Zbyňka Stanjury (ODS) Petra Vodstrčilová. Z pracovního verze návrhu rozpočtu ani z dílčích jednání se správci jednotlivých rozpočtových kapitol nebude MF pouštět žádná průběžná čísla, dodala Vodstrčilová. Tento postup má uvnitř koalice podporovatele i kritiky, ostře ho pak kritizuje opozice.
Vláda ve středu schválila rozpočtovou strategie pro roky 2026 až 2028 a podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tím prakticky zahájila práci na rozpočtu na rok 2026. Na příští rok se stanovily maximální výdaje státu na 2,438 bilionu korun, tedy o více než 100 miliard více než letos. Rozpočtová strategie kalkuluje s hotovostním saldem ve výši 255,6 miliardy korun, s akruálním saldem 219,2 miliardy. V souvislosti s ambicí zvyšovat výdaje na obranu je podle osloveného experta odhad mírně nižšího deficitu ve srovnání s letoškem „poměrně odvážný“.
Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu projedná a s největší pravděpodobností schválí rozpočtovou strategii na roky 2026 až 2028, včetně stanovení výdajových rámců. Tento dokument je vodítkem při přípravě státního rozpočtu, jehož konkrétní návrh, v němž budou muset být mimo jiné i výdaje na Dukovany, má pak ministerstvo financí zveřejnit nejpozději 31. srpna. První návrh vlády představovaly vždy před létem, vloni však došlo ke zveřejnění v nejzazší možný termín. A lze očekávat, že letos tomu nebude jinak.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 45 miliard korun na rekordních 3,41 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to ve čtvrtek uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 312.590 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 mírně vzrostla ze 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 42,1 procenta HDP. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu.
Brigádníkům, studentům i dalším lidem s drobnými vedlejšími příjmy bude samozřejmě v rámci nové budoucí koncepce komfort při zdanění přivýdělků zachován. Jen bude zajištěn jiným, modernějším způsobem než nynější srážkovou daní. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí, které tak hájí plánované zrušení srážkové daně, což je krok, který ostře kritizuje opozice. Pomoci má princip tzv. samovyměření daně, respektive předvyplněného daňového přiznání.
Česká ekonomika by v roce 2025 měla zrychlit a vykázat růst okolo dvou procent HDP v porovnání s loňským zvýšením HDP o 1,1 %. Ukazuje to základní scénář dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí. Oproti lednovému odhadu se jedná o zpomalení o 0,3 procentního bodu. Investice v řadě zemí brzdí zvýšené úrokové sazby a rostoucí geopolitická nejistota zejména kolem kroků americké administrativy v oblasti obchodní politiky, což snižuje důvěru spotřebitelů i firem.
Ministerstvo financí odeslalo do vnějšího meziresortního připomínkového řízení návrh na zakotvení principů rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku ČR. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu uvedl, že jde o klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace. Vláda Petra Fialy (ODS) přitom sama čelí kritice, že pravidla řádného rozpočtování nedodržuje.
Ve státním rozpočtu mohou v letošním roce chybět až desítky miliard. Na vině by měl být pomalejší růst ekonomiky, než jaký byl predikován v srpnu loňského roku. Analytik Michal Skořepa uvedl, že zhoršení salda rozpočtu v důsledku zhoršení vývoje ekonomiky je žádoucí reakcí. Ekonomové se nicméně shodují, že bude v letošním volebním roce štěstí, pokud bude schodek rozpočtu začínat dvojkou.
Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle nové makroekonomické predikce ministerstva financí zrychlí o více než procentní bod na 2,3 procenta. V listopadu MF predikovalo růst na úrovni 2,5 procenta HDP. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti dvou procent. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou reálné výdělky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by kvůli nižšímu odhadu růstu HDP nebyl dodržen plánovaný schodek rozpočtu.
V Německu si všímají, že na hranicích s Českem lze pořídit násobně silnější a destruktivnější zábavní pyrotechniku než v Německu. Německé regulace například omezují množství výbušné látky na 6 gramů, zatímco v Česku je limit 100 gramů. Oproti Německu je pyrotechnika také několikanásobně levnější. Na pašování nelegální pyrotechniky se chce na konci roku zaměřit i německá policie, píše Bild. Na česko-německé hranici vrcholí před silvestrovskými oslavami prodej pyrotechniky, která v Německu není dostupná.
Obce, města a kraje mají na svých účtech stovky miliard korun, ale stát si na ně sáhnout nemůže. Alespoň dokud se nezmění Ústava nebo rozpočtová pravidla, která by obcím a krajům nařizovala deponovat peníze v ČNB. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Samosprávy podle MF v mnoha případech hospodaří neefektivně.
Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard korun na 200,7 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl říjnový rozpočtový schodek 210,7 miliardy korun.
Ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) připravený návrh státního rozpočtu na příštím rok minulý týden tvrdě zkritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). V několika případech podle ní není založen na realitě, narušuje transparentnost a nedodržuje zákon. V tuto chvíli není jasné, kde se vezme až 50 miliard. Teď už je další osud návrhu rozpočtu v rukou poslanců. Ve středu o něm bude jednat sněmovní rozpočtový výbor.
Na zdánlivě nekonečnou kauzu odškodného pro firmu Diag Human se podle všeho nedostane ani v tomto volebním období. Z aktuálního vyjádření ministerstva financí pro server Echo24 vyplývá, že vzhledem ke stále běžícím soudním lhůtám a arbitrážím stát s vyplacením částky 17 miliard nijak nepospíchá. Finální vyrovnání ohledně státní zakázky z 90. let tak zřejmě bude muset řešit až další kabinet, přičemž částka odškodného bude do té doby v důsledku úroků jen dál růst.
Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá na rok 2026 se schodkem 225 miliard, tedy jen o pět miliard méně než kolik navrhuje MF na příští rok. Tím pádem by se podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, už ani nejednalo o snahu konsolidovat veřejné finance. O rok později, tedy na rok 2027, předpokládá resort ministra Zbyňka Stanjury (ODS) deficit 180 miliard. Navrhovaný střednědobý výhled z dílny MF ukazuje, že v roce 2026 by měl schodek dosáhnout 225 miliard.
Expertní skupina úřadu vlády připravila pro kabinet Petra Fialy (ODS) návod k revizi agend státní správy, tedy ke škrtání zbytečných úřednických míst, které vláda prakticky celé své funkční období slibuje. Materiál se věnuje strategickým dokumentům či měření efektivity analytických činností. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že navržená opatření využije. Příští rok však má počet státních zaměstnanců opět stoupnout.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.
Ministerstvo financí chce nové pravomoci pro kontrolory Finančně analytického úřadu (FAÚ). A změna to není malá. Mají získat možnost vystupovat pod krycí identitou, využívat konspirační byty či provádět činnosti, které zastíní jejich skutečné záměry. Bude jim na to přitom vždy stačit jen „razítko“ ministra financí, ministerstvo vnitra už má pak pouze vyřešit technickou stránku věci. Změnu obsahuje novela zákona o praní špinavých peněz, která už doputovala přes sněmovnu do Senátu.
