Listopadová makroekonomická predikce ministerstva financí opět potvrzuje pozitivní vývoj české ekonomiky. Hrubý domácí produkt by měl letos vzrůst o 2,4 % a v příštím roce o dalších 2,2 %. Tahounem růstu zůstává domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, kterou podporuje růst reálných příjmů. Jedná se zároveň o poslední predikci MF pod vedením končícího ministra Zbyňka Stanjury (ODS), který se tak ohlédl za uplynulými čtyřmi lety z pohledu ekonomiky. Zlepšený vývoj oproti srpnové prognóze by podle odhadů MF mohl do rozpočtu přinést zhruba 10 miliard korun navíc na příjmech.

Ministr Stanjura novinářům řekl, že za čtyři roky vládnutí kabinetu Petra Fialy (ODS) česká ekonomika prošla „neskutečným obratem“. V roce 2021, když jsme vládu přebírali, byly covidové uzavírky, veřejné finance byly zatíženy nezřízenou plošnou státní podporou od předchozí vlády, která společně s nárůstem cen energií vyústila ve dvoucifernou inflaci v následujícím roce,“ uvedl Stanjura.

„Dnes se česká ekonomika řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU, rostou reálné mzdy, daří se realizovat investiční projekty do infrastruktury, nezaměstnanost je dlouhodobě jedna z nejnižších v EU a inflace je jen mírně nad 2 %. Konsolidačním balíčkem se podařilo vrátit veřejné finance do zdravé kondice, deficit veřejných financí klesl z 5 % HDP pod 2 % a Česká republika patří v této oblasti mezi premianty Evropy,“ dodal Stanjura.

Domácí ekonomika letos podle MF těží z rostoucí spotřeby domácností díky nárůstu reálných příjmů. Pozitivně k růstu přispívá i akumulace zásob a veřejných výdajů. Veřejné investice, včetně prostředků z evropských fondů, podporují investiční aktivitu, naopak soukromé investice zůstávají i nadále utlumené. Zahraniční obchod bude mít na celoroční růst HDP negativní vliv, a to v souvislosti s vyšší domácí poptávkou a očekávaným navyšováním zásob. V roce 2026 očekáváme pokračování růstu, taženého domácí poptávkou a oživením firemních investic. Nárůst domácí poptávky současně podpoří dovoz, zatímco vývoz bude nadále limitován obchodními bariérami, což bude mít negativní dopad na celkové saldo zahraničního obchodu.

Pozitivní impulz pro růst ekonomiky v příštím roce přinese také německý fiskální a daňový balíček, který by měl podpořit růst i v dalších zemích EU včetně Česka. Očekáváme, že tento impuls přispěje do růstu českého HDP rozsahem 0,2 procentního bodu.

Inflace se drží mírně nad 2 %. Zatímco růst cen služeb zůstává zvýšený, ceny zboží klesají díky levnějším energiím a pohonným hmotám. Měnová politika, posilující koruna a pokles cen ropy působí protiinflačně. Naopak tlak na růst cen podle MF vytvářejí rostoucí mzdy a náklady na služby včetně cen nemovitostí. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %.

Trh práce zůstává napjatý, ČR se díky tomu dlouhodobě drží v trojici zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Navzdory mírnému ochlazení je poptávka po pracovní síle ve službách a stavebnictví stále silná. Míra nezaměstnanosti by se měla letos pohybovat kolem 2,7 % a v roce 2026 mírně vzrůst na 2,8 % vlivem zpožděného dopadu vývoje v průmyslu a celní politiky USA. Růst mezd zůstává nadprůměrný, což přispívá k růstu reálných výdělků v letošním roce o 4,3 %. V roce 2026 očekáváme růst reálných mezd o 3,4 %.

Veřejné finance se postupně konsolidují. Schodek veřejných rozpočtů by měl v roce 2025 klesnout na 1,9 % HDP. Strukturální saldo zůstává letos i příští rok pod 2 % HDP navzdory vyšším výdajům na vzdělávání, obranu a dopravní infrastrukturu. Veřejný dluh by se měl letos udržet pod 44 % HDP a v roce 2026 vzrůst na 45,3 %.

Mezi hlavní rizika a nejistoty predikce patří geopolitické napětí, obchodní bariéry, možné problémy v dodavatelských řetězcích a volatilita cen energií. Významný vliv na budoucí ekonomický vývoj může mít také vývoj hospodářských politik v EU, a to zejména v oblasti obrany a fiskálních stimulů.