Státní rozpočet v pololetí skončil ve schodku 152,4 miliardy korun, od konce května se deficit snížil o 18,1 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun.

Příjmy státního rozpočtu do konce června dosáhly 1,011 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 5,7 procenta. Za jejich růstem stály zejména vyšší výnosy daní a povinného pojistného. Výdaje v pololetí činily 1,163 bilionu korun, meziročně vzrostly o 2,5 procenta.

"Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení jsou o téměř devět procent vyšší než loni v pololetí, u daní z příjmu právnických a fyzických osob vidíme meziroční nárůst příjmů dokonce o více než deset procent, silně roste i výběr daně z přidané hodnoty (DPH). Vnímám to jako signál, že se daří jak podnikatelskému sektoru, tak domácnostem. Pozornost si zaslouží i fakt, že po rozpočtové konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o solidních 6,5 procentního bodu," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Z hlavních daňových příjmů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni. Podle ministerstva to souvisí s růstem mezd, ale také se zrušením či omezením některých slev na dani. Růst mezd přispěl i k vyššímu výběru povinného pojistného, na kterém se za první pololetí vybralo 398,1 miliardy korun, meziročně o 7,5 procenta víc.

Inkaso daně z příjmů právnických osob se meziročně zvýšilo o 11,3 procenta na 120,5 miliardy korun. Proti loňsku se vybralo víc i na dani z neočekávaných zisků (windfall tax), jejíž inkaso vzrostlo o 19,3 procenta na 21,7 miliardy korun. Mimořádnou daň odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky, letos je poslední rok její účinnosti.

DPH do rozpočtu přinesla 194,1 miliardy korun, o 7,4 procenta víc než loni. K růstu inkasa podle ministerstva přispívá nárůst spotřeby domácností. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o šest procent na 79,3 miliardy korun, a to zejména díky zvýšení sazby daní z tabákových výrobků a z lihu. Vliv na větší výběr spotřebních daní měla i intenzivnější doprava spojená s růstem ekonomiky.

Hlavní výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na kterých stát za pololetí vyplatil 462,2 miliardy korun, meziročně o 2,1 procenta víc. Z toho 358,1 miliardy korun tvořily důchody, jejich objem stagnoval na loňské úrovni. Na obsluhu státního dluhu šlo 47,8 miliardy korun, o 11,4 procenta víc než loni.

Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 5,2 procenta na 80,6 miliardy korun. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů, které se zvýšily o 7,3 miliardy korun. Naopak financování projektů společných programů Evropské unie a Česka kleslo o 3,3 miliardy korun. O 5,5 miliardy korun se snížily investiční nákupy ministerstva obrany, naopak o 14 miliard korun vzrostly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.