Problémy českých veřejných financí jsou na straně příjmů, nikoliv výdajů. V pořadu Echo Prime Time to řekla ekonomka Ilona Švihlíková s tím, že v Česku se předvolební ekonomické programy scvrkly na řešení právě příjmů a výdajů státního rozpočtu, neřeší přitom strukturální problémy a vývoj v zahraničních ekonomikách. Dodala, že závazek vydávat pět procent HDP na obranu je neufinancovatelný. Evropská unie podle Švihlíkové v jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ukázala, jak slabé má lídry.

„Ekonomické programy jednotlivých stran jsou hodně zaměřené na příjmy a výdaje státního rozpočtu, což není jediná otázka hospodářské politiky, ale u nás je těmto tématům věnována velká pozornost na úkor strukturálních otázek. Většina těch politických stran nereflektuje změny, ke kterým dochází v zahraničních ekonomikách,“ uvedla Švihlíková s tím, že témat je obrovské množství a často se scvrkávají do primitivního pohledu fiskální konsolidace, že „tady škrtneme dvacet tisíc úředníků“ a tím se všechno vyřeší.

Dodala, že problém českých veřejných financí je v příjmech, nikoliv ve výdajích. Nicméně vydávat pět procent HDP na obranu žádná země nebude schopná splnit a ani politická vůle k tomu není velká. „To je neufinancovatelné. EU sama sebe dohnala do pasti tím, že má přeprioritizováno. To je nesmysl, na to nejsou peníze, čas ani lidi. Priorita zbrojení nemůže být splněna a nebo pokud ano, tak na úkor jiných priorit, jako jsou zelené priority, což by mi tak nevadilo, ale také i sociálních priorit,“ uvedla Švihlíková.

Dohoda, kterou s Trumpem podepsala Ursula von der Leyenové, znamená, že veškeré energetické potřeby by EU měla brát z USA, což ale podle ní samotné Spojené státy nejsou schopné pokrýt. „Já jsem tu dohodu označila jako vazalskou. Ukazuje, že EU má ve svém čele velmi neschopné lidi, ale nebyla si ani schopna vybudovat žádné silné karty, se kterými by mohla hrát. EU je samozřejmě na sestupu, nejen ekonomicky, ale není to tak, že bychom neměli nic, co nabídnout,“ dodala Švihlíková.

Podle ní by bylo dobré pracovat na plánu B, pokud by Česko vystoupilo z EU, který ale zatím neexistuje. „Do ekonomických programů se vkládají zahraničně-politické úvahy a dominují. Úvahy o tom, že je potřeba jiným způsobem strukturovat EU, se objevují i v dalších zemích, prakticky ve všech. Jsme na určité křižovatce v oblasti přemýšlení o EU, nejen v ekonomickém smyslu, kde ta debata byla vždycky, ale i v zahraničně-politickém působení,“ dodala Švihlíková.

Vyjádřila se také k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. „To je samozřejmě velký projekt, který by nám zaručovalo určitou míru samostatnosti v rámci energetického mixu. Nejsem si jistá průběhem tendru a korejským dodavatelem, ale myslím si, že bychom v politickém spektru našli spíše politickou shodu,“ míní ekonomka.

Kde ale politická, ani ekonomická shoda není, je systém emisních povolenek ETS 2. „ČNB si udělala ve své prognóze speciální kapitolu, ve které se věnuje inflačním dopadům povolenek ETS 2. U nás je to vyhroceno tím, že máme velké množství malých sídel, potřebuje auto a stáří vozového parku je v průměru někde mezi 17 a 19 lety,“ dodala Švihlíková. Vybrat peníze od těch nejchudších a pak je redistribuovat, jak navrhují Piráti, jí přijde „choré“.

V rámci EU je třeba podle ní hledat spojence pro odpor proti ETS 2. „Vláda ANO by si v tom počínala asi intenzivněji. Evropská unie je ve stavu, kdy musí říct, že král je nahý a že blbost zůstane blbostí. Nemusíme to přijímat,“ řekla Švihlíková a vyjádřila se také k některým prvkům programů koalice Spolu a ANO.

Hnutí ANO bylo kritizováno za to, že jeho sliby způsobí rozpočtový armagedon, aniž by bylo jasné, odkud chce peníze vzít. Mluví především o důslednějším výběru daní, ETS 2.0 či nastartování ekonomiky. „Záleží, jak by pak program vypadal konkrétně z hlediska jednotlivých slibů a jejich načasování. ANO si vybralo dobré téma v šedé ekonomice, v níž je podle odhadů cca jeden bilion korun a náprava je relativně možná,“ míní ekonomka.

„Co mi osobně chybělo, je téma, které vyžaduje velkou politickou odvahu. To jsou odlivy zisku mezi matkou a dcerou u zahraničních podnicích, kde státu utíká obrovské množství peníze. Mají tady El Dorado, mají tady zlatý poklad Inků. S tím je potřeba pracovat,“ uvedla dále Švihlíková.

Řeč došla také na korporátní daň, která byla v západních zemích spíše vyšší. „Nezáleží ale tolik jen na sazbě, ale také na základu daně, se kterým se dá různým způsobem pracovat. Já bych tuto daň určitě nesnižovala, je ale potřeba vyřešit problém cen energií, to je to, co firmy trápí,“ míní Švihlíková.

Koalice Spolu také naznačila přijetí eura, pokud to pro Česko bude výhodné. Euro podle Švihlíkové vedlo k tomu, že v rámci EU existuje centrum, které má obrovské problémy a dvě periferie – východní a jižní. „Euro je velkým faktorem divergence, ne konvergence. Z makroekonomického hlediska to má obrovské náklady. Pro Česko jako malou ekonomiku je dobré mít manipulační prostor a měnová politika je jeho součástí. Silnější koruna nám nákladovou inflaci pomohla částečně odrazit. Jsou tady i symbolické prvky, jako historický odkaz koruny,“ dodala ekonomka.