Ministerstvo financí zveřejní v neděli večer pracovní návrh rozpočtu na příští rok. Podobně jako vloni ho dosud vláda projednávala za zavřenými dveřmi. Návrh počítá s výrazně vyšším deficitem než letos, konkrétně by měl být ve výši 280 miliard, což čelí kritice ze strany expertů i opozice. Média i část vlády informovala o tom, že v návrhu rozpočtu je nula na národní dotace, což premiér Petr Fiala (ODS) odmítl jako chybnou interpretaci. V předvolebním období se čeká vyostřená debata, rozpočet však bude schvalovat až nová sněmovna.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) popsal na středečním jednání s vládními kolegy prognózy, ze kterých vychází pracovní návrh rozpočtu, a informoval je o všech povinných výdajích. Debata bude pokračovat v září, uvedli ministři po první schůzce k rozpočtu na příští rok. Ve Strakově akademii jednali zhruba čtyři hodiny. Návrh rozpočtu bude zveřejněn v neděli. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) novinářům potvrdil, že návrh počítá se schodkem 280 miliard korun. „Hlavně jsme prošli základní rámce, abychom se drželi v zákonných limitech. V září povedeme politická jednání, kde bude prostor na to, aby koaliční partneři projednali svoje priority,“ uvedl Vlček.

Za důležité ministr považuje, že rozpočet počítá s vysokými investicemi do dopravy a obsahuje finance na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Souhlasí s tím, že je třeba změnit národní dotace, shoda podle něj nicméně panuje na tom, že dotace například pro dobrovolné hasiče, v rozpočtu budou.

ECHO SALON: Kanóny, nebo máslo? Kdo má nejlepší volební program? Proč se staví plesnivé byty?

Deník Echo24 podobně jako další média a část vlády – především z hnutí STAN – informoval, že ministerstvo financí navrhlo na příští rok nulové národní dotace, což by zasáhlo mimo jiné fungování Horské služby nebo dobrovolných hasičů. Premiér Fiala to však ve středu po jednání vlády označil za chybnou interpretaci podkladů a zdůraznil, že se nikdo nemusí obávat, že by například dotace pro Horskou službu v rozpočtu nebyly.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) uvedl, že Stanjura odpoledne kolegy informoval v obecné rovině o návrhu, který bude zveřejněn v neděli, a popsal základní parametry srpnové makroprognózy, ze které pracovní návrh vychází s důrazem na popis daňových příjmů v letošním roce. „Dále informoval vládu o všech mandatorních a kvazimandatorních výdajích, které odpovídají platné legislativě. Politická jednání povedeme do konce září, kdy musíme jako vláda odeslat rozpočet Sněmovně,“ uvedl Dvořák.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) pro Echo24 řekl, že ministři „s uspokojením zaznamenali, že národní dotace s nulou navrženy nejsou". „Rozpočet je v určité míře rozpracovanosti, bude o něm probíhat ještě každou středu po jednání vlády debata. I my jako MMR tam máme nějaké věci, které potřebujeme doladit, ale je pro nás zásadní, že na příští rok je alokována dostatečná částka na bydlení. Bavíme se o mechanismu a načasování průběhu toho roku. O národních dotacích se budeme bavit ve smyslu, ne jestli tam má být nula nebo něco, ale jestli jsme schopni zachovat úroveň minulého roku. Já jsem tedy od včerejšího jednání vlády klidnější, ale klidný budu až na konci září,“ uvedl Kulhánek.

Rozpočet, jak ho koalice Spolu a STAN skládá, zpochybnila už dříve šéfka sněmovního klubu hnutí ANO a exministryně financí Alena Schillerová. Uvedla, že po volbách, které jsou vypsány na 3. a 4. října, bude zřejmě zákon muset být přepracován.

Jsme připraveni přikročit k další konsolidaci, říká Stanjura

V letošním roce stát počítá s rozpočtovým schodkem 241 miliard korun. V příštím roce by se měl podle pravidel rozpočtové odpovědnosti deficit snížit zhruba na 230 miliard korun, ministr Stanjura už ale dříve upozornil, že tato pravidla se nevztahují na jednorázové výdaje, jako je návratná půjčka na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, ani na výdaje na obranu nad úroveň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Při zahrnutí těchto výdajů by podle něj měl schodek činit zhruba 280 miliard korun.

Stanjura minulý týden řekl, že součástí rozpočtu budou výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 HDP. Sám přitom bude navrhovat, aby činily 2,3 procenta HDP. Zdůraznil, že tyto výdaje se nebudou týkat pouze kapitoly ministerstva obrany. Za svou prioritu označil udržení schodku veřejných financí na letošní úrovni, kdy by podle prognózy ministerstva měla činit 1,9 procenta HDP.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti předpokládá v roce 2027 další snižování strukturálního deficitu, což si vyžádá nová konsolidační opatření. Stanjura na dotaz deníku Echo24 řekl, že pokud bude současná vládní koalice po říjnových volbách pokračovat, je připraven další konsolidaci veřejných financí navrhnout. „Nová Poslanecká sněmovna bude mít jeden rok, respektive minimálně 14 měsíců, aby to provedla. Předchozí vláda je připravena opět rozcupovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, jako už to jednou udělala. My jsme ale ten zákon nezpřísňovali pro jinou vládu, my jsme si to nastavili pro naši vládu,“ řekl Stanjura.

„My jsme si vědomi toho závazku a jsme připraveni k další konsolidaci přikročit. Když se podíváte na salda veřejných financí, tak se nám to v tomto období podařilo stlačit poměrně výrazně dolů. Ten další krok už nebude objemově tak významný, jako byl konsolidační balíček, protože platí, že každá další úspora se hledá obtížněji, protože ty úspory jsou trvalé a hledat další a další škrty je zkrátka složitější,“ dodal Stanjura.

Do rozpočtového procesu zasáhnou letos volby, které se uskuteční na počátku října. Rozpočet tak už bude schvalovat Sněmovna v novém složení. Stanjura už dříve připustil, že kvůli volbám se rozpočtová procedura prodlouží, takže Česko zřejmě do příštího roku vstoupí v rozpočtovém provizoriu. Naposledy země tento institut uplatnila v roce 2022, rovněž v souvislosti se změnou vlády po volbách. Opoziční hnutí ANO je podle slov svých představitelů připravené rozpočet přepracovat, pokud ve volbách uspěje.