Představitelé koalice Spolu v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) označili volební program hnutí ANO za rozpočtový armagedon, neboť slibuje příliš mnoho výdajů, aniž by řekla, kde vezme peníze. S tímto hodnocením se ztotožňují i ekonomové, kteří ale jedním dechem dodávají, že rozpočtově nezodpovědně se chová právě i Fialův kabinet, který si pomáhá rozpočtovými triky, respektive nekorektním rozpočtováním. Shodují se na tom Národní rozpočtová rada (NRR) i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), resort Zbyňka Stanjury (ODS) kritiku odmítá. Přední ekonomové varují před dalším zadlužováním jakoukoliv příští vládu.

NRR ve svém stanovisku uvedla, že i přes některé pozitivní trendy v oblasti daňových a pojistných příjmů, v plnění rozpočtu začínají čím dál zřetelněji projevovat dopady nekorektního rozpočtování v některých příjmových a výdajových položkách, na které NRR při projednávání návrhu rozpočtu na rok 2025 explicitně upozorňovala. „Na příjmové straně bylo dosud inkasováno za prodej emisních povolenek pouze 7,9 miliard, což jednoznačně ukazuje na nerealističnost původně odhadovaného celoročního výnosu ve výši 30 miliard korun,“ uvádí rada.

Na výdajové straně se státní rozpočet musí vypořádat zejména s nedostatečně rozpočtovanými prostředky na dotace na obnovitelné zdroje energie (OZE) a platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství, kde nedošlo k původně zvažovanému převodu financování na obce a kraje od září tohoto roku. Dodatečná výdajová potřeba na krytí platů nepedagogických pracovníků se pohybuje kolem deseti miliard, přičemž podle rady bylo zatím nalezeno krytí ve výši 4,2 mld. Kč formou přesunu prostředků z položky odvody do EU.

Podstatně komplikovanější situace se týká podle NRR dotací na OZE, kde se dodatečná výdajová potřeba pohybuje kolem 16 miliard. Vláda pro její krytí použila většinu vládní rozpočtové rezervy (která je však určena pro krytí neočekávaných událostí, a tudíž její využití v této podobě považuje NRR za nepřípadné) a dále zapojila nároky z nespotřebovaných výdajů. „Takto ‚získané‘ prostředky však zcela zjevně nestačí, a v srpnu došlo dokonce k převodu 900 mil. Kč z prostředků rozpočtovaných na odstraňování povodňových škod právě na dotace na OZE. Jakkoli je tento postup z hlediska zákona o rozpočtových pravidlech legální, NRR to považuje za zcela zjevné porušení smyslu a logiky pravidla strukturálního deficitu definovaného v paragrafu 10 tohoto zákona.

„Toto pravidlo umožňuje navýšení výdajů veřejných rozpočtů nad rámec přípustného salda pouze ve velmi specifických případech. Jedním z nich je právě reakce na živelní katastrofy. Z textace a smyslu tohoto pravidla by tyto dodatečné výdaje měly být použity pouze a jen na účel specifikovaný ve výše uvedené výjimce a nelze přijmout jejich využívání na krytí jiných běžných výdajů. Pokud by se tento přístup stal standardem, vytvářelo by to do budoucna významný prostor pro obcházení základního pravidla výdajových rámců, tedy zákonného stropu pro objem výdajů, které smí sektor veřejných institucí v daném roce utratit.

Bohužel, využívání výdajů na odstraňování povodňových škod na jiné účely se neomezuje pouze na letošní rozpočet, neboť i v rozpočtu roku 2024 použila vláda 14,1 mld. Kč z alokovaných 30 mld. Kč na jiné než povodňové účely. V současné době tak již bylo využito na nepovodňové účely 37,5 % z 40 mld. Kč, o které byly v rozpočtech na roky 2024 a 2025 navýšeny výdaje nad hodnotu výdajových rámců.

NKÚ: Peníze z povodní šly na něco jiného

Loňskému rozpočtu se ve svém stanovisku věnoval NKŮ, podle jehož prezidenta Miloslava Kaly pomohly i příjmy z daně z neočekávaných zisků. Stát získal z windfall tax 36,7 miliardy korun, ale na řešení vysokých cen energií využil jen 12,3 miliardy korun. Podle Kaly to znamená, že velkou část příjmů kabinet nevyužil v souladu s původním záměrem této daně. NKÚ také uvedl, že bez kladného salda peněz z EU, které činilo 17,5 miliardy korun, by byl schodek rozpočtu proti plánu naopak o sedm miliard korun vyšší.

Schválený státní rozpočet na minulý rok původně počítal se schodkem 252 miliard korun. Kvůli zářijovým povodním vláda navrhla jeho navýšení o 30 miliard korun. Z toho se podle kontrolorů podařilo reálně vyčerpat 3,5 miliardy korun a zbylé peníze vláda využila na jiné účely. NKÚ poukazuje na to, že vláda přitom navýšení zdůvodnila právě nutností zajistit peníze na odstraňování škod.

Ministerstvo financí kritiku obou institucí odmítlo jako neopodstatněnou. Podle NRR bude sestavení státního rozpočtu v situaci narůstajícího počtu nákladných nových priorit (např. obrana či energetika), zvyšujícího se objemu automaticky valorizovaných mandatorních výdajů (důchody, zdravotnictví, školství, obrana), výpadku dočasných příjmů (daň z neočekávaných zisků) a nově výrazně přísnějšího účelového vázání výnosu z emisních povolenek při paralelním žádoucím tlaku fiskálních pravidel na další konsolidaci (snižování strukturálního salda meziročně alespoň o 0,5 % HDP), každým rokem náročnější výzva. Na příští rok navrhuje MF deficit 286 miliard korun, tedy vyšší, než by měl být letos.

Marek: Zfixlovaná čísla uvolnila stavidla

Bývalá šéfka NRR a viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že je potřeba snížit počet priorit, což radí NRR ve svém stanovisku. Priorit je podle ní příliš mnoho, a není jasné, jak budou financovány. „V poslední době se zhoršila geopolitická situace, přibyla priorita potřeby a podle mě je potřeba ji klást na první místo, protože bez bezpečnosti nefunguje nic,“ uvedla Zamrazilová s tím, že výdaje na obranu porostou v celé Evropě a žádná země nebude soběstačná, přičemž v ČR máme dlouhou tradici a zbrojní firmy jsou pod českým vlastnictvím.

Bývalý poradce prezidenta a hlavní ekonom Deloitte David Marek v OVM uvedl, že rozvolněná rozpočtová pravidla pro zadlužování mohou skončit ve chvíli, kdy to bude problém z pohledu finančních trhů. „Finanční trhy jsou na dluhopisové straně velmi rozkolísané, není to jen v Česku, ale také ve Francii či USA. Mezi zeměmi, které mohou být finančními trhy vybrány jako ohrožené, nechcete,“ řekl Marek.

„My bychom se do této debaty neměli vůbec dostávat. Měli bychom mít pravidla, která budou jakékoliv vládě v takovém zadlužování. Máme NRR, to je fajn věc, bylo by dobré, abychom měli i ústavní zákon, který budou muset respektovat všechny strany a pak je tady poslední pojistka, což je případně rozhodný postoj prezidenta,“ dodal Marek, který v minulém roce prezidentu Petru Pavlovi doporučoval rozpočet na letošní rok vetovat.

„On totiž ten loňský návrh uvolnila stavidla pro další rozpočty. V rozpočtu na letošní rok, ať už tam jsou jakkoliv zfixlované položky, není problém. Problém je v tom, že ukážete, že lze tímto způsobem lze rozpočty dělat,“ uvedl Marek s tím, že není dobře, že vláda zveřejňuje návrh rozpočtu i na další rok až na konci srpna, nikoliv už v červnu, jako tomu bývalo zvykem a co podle Marka přispívalo ke kultivaci debaty o rozpočtu.