Prezident Petr Pavel bude dnes jednat s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) o státním rozpočtu na příští rok. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám.
Dění okolo letošního procesu tvorby a schvalování rozpočtu na příští rok ukazuje, že pravidla rozpočtové odpovědnosti obsahují díry, které by bylo dobré zalepit. Upozorňují na to někteří ekonomové. Upravit by se mohlo například to, aby bylo v zákoně jasněji stanoveno, že návrh musí vycházet ze schválené legislativy, či započítávání tzv. superdividend do rozpočtových rámců.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) půjde v pondělí na Pražský hrad s cílem získat pod rozpočet na příští rok podpis prezidenta Petra Pavla. Řekl to ve čtvrtek novinářům ve Sněmovně. Pavel má výhrady k části výdajů, ale také třeba příjmů z emisních povolenek, podobně jako jeho ekonomický poradce David Marek či Národní rozpočtová rada.
Zatímco schodek státního rozpočtu bude za letošek opět v hlubokém minusu, samosprávy pokračují v kumulování přebytků. Na konci letošního roku by se podle Národní rozpočtové rady mohlo jednat až o 0,8 % HDP. Takto vysoké přebytky měst a obcí nejsou podle NRR racionální a uvádí, že je „nanejvýš žádoucí“ tento stav změnit.
V úterý pozdě večer byl schválen státní rozpočet na příští rok. A to i přes to, že je v něm nevyjasněných a chybějících více než 40 miliard, což ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala mnohokrát zlehčovali. A to až nedůstojným povídáním o pomyslném škrtáním nul. Další problém je to, že rozpočet stojí na předpokladu, že ekonomika příští rok poroste o 2,7 procenta.
Vládní koalice večer přehlasovala opozici a protlačila státní rozpočet na rok 2025 přes Poslaneckou sněmovnu. Nyní se bude čekat na to, zda prezident Petr Pavel rozpočet podepíše, nebo zda o něm budou muset poslanci hlasovat znovu. Státní rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun.
Rozpočtové diskuze se vyostřily, když došlo k přímé slovní přestřelce mezi současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a jeho předchůdkyní Alenou Schillerovou (ANO). Zatímco Schillerová těsně před závěrečným sněmovním jednáním o státním rozpočtu pro příští rok kritizovala vládu za neschopnost efektivního výběru daní a špatné hospodaření, Stanjura kontroval zmínkou o jejím videu v kostýmu hranolek na TikToku.
Poslanci budou dnes odpoledne schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. V desítkách dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech peněz uvnitř rozpočtu v souhrnu za zhruba 224 miliardy korun. Většinu z nich požadují opoziční zákonodárci.
Francouzská vláda hodlá přijmout návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu parlamentu a vystavit se tak hlasování o nedůvěře jen dva měsíce po nástupu do úřadu, informují dnes s odvoláním na své zdroje francouzská média. Francouzský premiér Michel Barnier využije článek 49, který tento postup umožňuje. Podle deníku Le Monde pozice klíčových aktérů nasvědčují tomu, že vláda by mohla padnout.
Premiér Petr Fiala minulý týden na velké bilanční tiskové konferenci konferenci vyzdvihl pokroky své vlády, která podle něj splnila nebo rozpracovala 93 procent cílů programového prohlášení. „Devět z deseti bodů splníme i přes všechny krize,“ prohlásil Fiala. Nezmínil ale řadu nedodržených slibů a neúspěchů, které mají přímý dopad na životy lidí, jak mu zazlívá hlavně opozice. Kritika směřuje k rozpočtové politice, zvyšování daní, nedostatečné podpoře bydlení, učitelů či infrastruktury.
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuje inflační nebo energetická krize, ale jeho strukturu stále více zatěžují rostoucí povinné výdaje. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o pololetním plnění letošního rozpočtu.
Itálii dnes ochromila stávka, kterou vyhlásily odbory na protest proti rozpočtovým škrtům na příští rok. Vláda se snížením daňových úlev a omezením výdajů pro řadu ministerstev i veřejné služby snaží snížit deficit rozpočtu, aby splnila pravidla EU. Ve více než čtyřiceti italských městech, včetně Říma, Milána, Neapole, Bologni či Palerma se dnes konaly též demonstrace, jichž se podle největšího odborového svazu CGIL účastnilo půl milionů lidí.
Debata o počtu státních zaměstnanců opět rozděluje koalici a opozici. Zatímco vláda zdůrazňuje, že počty úředníků hrazených ze státního rozpočtu klesají, opozice kritizuje vládní neschopnost dostát předvolebním slibům o razantním snižování státní správy. Nově schválená takzvaná systemizace služebních a pracovních míst pro rok 2025 totiž odhaluje meziroční nárůst o 313 míst, což některé popudilo. Karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se do vlády ostře opřela na sociálních sítích.
Ministr financí Zbyněk Stanjura je stejně jako celá vláda Petra Fialy (oba ODS) pod tlakem kvůli návrhu rozpočtu na příští rok, který podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) obsahuje celou řadu „rozpočtových triků“. Stanjura se nyní proti kritice na svou adresu ohradil s tím, že hnutí ANO je postavené na kombinaci zvěstování katastrofických scénářů. Šéfka poslanců hnutí ANO, ale také někteří ekonomové (včetně Národní rozpočtové rady) opakovaně upozorňují na to, že návrh rozpočtu na příští rok není zdaleka v pořádku.
Spojené státy dosáhly historického milníku - dluh poprvé přesáhl 36 bilionů dolarů. Jen za poslední rok přibyly biliony dolarů nového zadlužení, zatímco federální rozpočtové deficity rostou a úroky z dluhu překonávají většinu ostatních výdajů státního rozpočtu. Informoval o tom server Fox Bussines. Nová data ministerstva financí ukazují, že dluh Spojených států dosáhl částky 36,034 bilionu dolarů, což je další rekord ve stále se zrychlujícím zadlužování.
Vláda Petra Fialy (ODS) tlačí návrh rozpočtu na příští rok legislativním procesem navzdory ostrým výtkám ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady. Zádrhel by mohl pro kabinet představovat prezident Petr Pavel, který si Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) pozval kvůli rozpočtu na kobereček. Oslovení experti uvádí, že kromě konkrétních problémů se nabízí ještě jeden – výrazně nadhodnocený růst ekonomiky.
Poslanci navrhli při středečním druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Loni ve druhém čtení navrhli poslanci přesuny za zhruba 209 miliard korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.
Prezident Petr Pavel by měl o svých výhradách k návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení. V rozhovoru pro deník Blesk Pavel řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše. Nechce volit řešení, že by klíčovou předlohu nevetoval, aby se země neocitla v rozpočtovém provizoriu, ale ani nepodepsal, čímž by i přes výhrady umožnil její schválení.
Poslanci mají dnes příležitost při druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš s předsedkyní svého klubu Alenou Schillerovou navrhují přidat 400 milionů Národní sportovní agentuře. Předseda klubu SPD Tomio Okamura řekl, že jeho poslanci předložili 35 návrhů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že nebude dnes přednesené pozměňovací návrhy komentovat.
Kandidát na německého kancléře z opoziční CDU Friedrich Merz tento týden na ekonomickém fóru listu Süddeutsche Zeitung v Berlíně jasně prohlásil, že je v zásadě otevřený reformě tzv. dluhové brzdy. Dříve to vždy odmítal. Jeho političtí soupeři mz dosud vládních stran SPD a Zelených vzápětí přispěchali s možnou podporou. Poté, co v minulých dnech padla "semaforová" vláda SPD, Zelených a FDP, se budou počátkem roku konat nové volby a v průzkumech dlouhodobě jasně vede opoziční CDU/CSU.
Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda.
Sněmovní hospodářský výbor ve středu doporučil Sněmovně, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Doporučil například přesunout 533 milionů korun uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti a přidat je na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství podpořil přesun 700 milionů korun na vodní hospodářství. Uvnitř rozpočtu ministerstva vnitra doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.
Návrh rozpočtu na příští rok nemůžeme podpořit, protože stojí na hliněných nohou. Po jednání rozpočtového výboru to uvedla exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Výbor nicméně schválení rozpočtu podpořil, včetně pozměňovacího návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na přesun 533 milionů korun na platy v justici. Vláda hlasování o rozpočtu považuje za vyjádření důvěry vládě po odchodu Pirátů.
Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard korun na 200,7 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl říjnový rozpočtový schodek 210,7 miliardy korun.
Minulý týden řekl šéf opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš agentuře Bloomberg, že by zestátnil společnost ČEZ. Tedy že by mělo dojít k výkupu podílu minoritních akcionářů za použití dividend. Po jeho výroku následoval nejen růst akcií, ale i spekulace o tom, co to celé znamená. Ty ještě více přiživil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který reagoval slovy o tom, že Babiš tak připravil daňové poplatníky o „stovky milionů navíc“. Reagoval i ministr průmyslu Lukáš Vlček (ANO). Ten dokonce uvedl to, že „je otázka, se kterými akcionáři byl Andrej Babiš domluven, aby ten výrok nějakým způsobem někomu pomohl“. Níže přinášíme s Andrejem Babišem krátký rozhovor.
Bylo by osvěžující šetřit s kritikou a moci také někdy pochválit. Marně pátráme, v tuto chvíli ale opravdu není za co. Kritika vlády ze strany opozice a její argumenty jsou trapné, hloupé a plytké. Ale je namístě otázka, proč jsme se dostali do situace, že některé výroky ministrů stínové vlády mohou znít nepoučenému voliči rozumněji než to, co slyší od koaličních ministrů. Ano, na to si hned můžeme střízlivě odpovědět, že žádná opozice nikdy nakonec nedoručila to, co slibovala, když ještě ve vládě nebyla.
Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.
Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
Když nemáš pro něco vysvětlení, použij absurdní příměr, proti kterému ani nelze argumentovat. Tak by se dal zjednodušeně popsat způsob, jakým ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval chybějící desítky miliard v návrhu státního rozpočtu na příští rok. V tomto případě šlo konkrétně o příjmy z prodeje emisních povolenek, kde je od začátku nejen Národní rozpočtovou radou upozorňováno na zcela nadhodnocený výdaj.
Sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry rozpočtu navzdory tomu, že v návrhu podle expertů chybí desítky miliard. V případě nevyjasnění nejasných položek jako jsou výnosy z emisních povolenek či podpora obnovitelných zdrojů by mohl prezident Petr Pavel přistoupit k tomu, že by návrh zákona o rozpočtu vetoval.
