Pokud bude chtít příští vláda dodržet v roce 2027 zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bude muset přijít buď se snížením výdajů, nebo se zvýšením daní ve výši 0,7 procenta HDP. Uvedl to exministr financí Miroslav Kalousek a upozorňuje na to také Národní rozpočtová rada. O zvyšování daní mluví jen málo subjektů a jen velmi opatrně, výrazné snížení výdajů také zatím nikdo příliš nenabízí.

V souvislosti s blížícími se volbami s k volebním programům vyjádřil bývalý ministr financí Kalousek. „Z prognóz ministerstva financí jasně vyplývá, že jakákoliv vláda, která bude chtít v roce 2027 dodržet už tak velmi měkký Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bude muset v roce 2026 provést nepopulární opatření v rozpočtové legislativě, buď snížení výdajů, nebo zvýšení daní, v rozsahu minimálně 0,7 % HDP přesto, že navyšování obranných výdajů je z pravidel vyňato,“ uvedl na síti X Kalousek s tím, že to je tempo konsolidace, které dnešní vláda nedosáhla v žádném roce ani vzdáleně.

„Nejen odborná veřejnost, ale všichni voliči by měli chtít od volebních subjektů dostat jasnou odpověď, jakými kroky to navrhují dosáhnout. Slibovat vzdušné zámky a ráj na zemi umí kde kdo. Dodržet zákon a chovat se odpovědně však málokdo,“ dodal Kalousek.

Podobně hovoří také Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku k vývoji hospodaření sektoru a k nastavení rozpočtové politiky. Aktuální nastavení daňových a výdajových politik podle rady nezajišťuje plnění konsolidační trajektorie po roce 2026. Stejně jako Konvergenční program České republiky z dubna 2024, tak i Fiskální prognóza ČR z května 2025) počítá v autonomním scénáři vývoje veřejných financí s tím, že již v roce 2027 bude strukturální schodek veřejných financí vyšší, než jaký předpokládá Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

„Rozsah této nerovnováhy se přitom postupně v čase zvyšuje. A to i při odečtení dodatečných výdajů na obranu, které budou mít z hlediska národních fiskálních pravidel výjimku a budou smět v definované výši překračovat schválené výdajové rámce. To ukazuje na nutnou potřebu dalších konsolidačních kroků ze strany jakékoli příští vlády, pokud by měla být trajektorie zlepšování strukturálního salda dodržena,“ uvedla rada.

Zatím se však nezdá, že by jednotlivé subjekty chtěly nějak výrazně pokračovat v konsolidačním úsilí i v dalším období. Vládní ODS například odmítá zvyšování daňové zátěže a zároveň uvádí, že nebude chtít sahat k úsporám na důchodovém či sociálním systému. Na zvýšené výdaje na obranu chce ušetřit peníze omezením výdajů na dekarbonizaci, což navrhuje mimo jiné i sám šéf NRR Mojmír Hampl. V tomto ohledu je ale otázka, jak k tomu přistoupí Evropská komise, u níž se zatím nezdá, že by chtěla z dekarbonizačních cílů ustupovat.

Jiné vládní subjekty naopak opatrně hovoří o zvyšování daní. Mezi nimi je například TOP 09, jejíž ekonomický expert Miloš Nový pro Echo24 v souvislosti s možným požadavkem NATO vydávat na obranu 5 % HDP oproti současným dvěma uvedl tři kroky, jak se výdajovými prioritami vyrovnat.

„Domnívám se, že závazek ve výši 5 % HDP znásobený potřebou vyrovnat se s akumulovaným vnitřním dluhem v rozsahu cca 265 až 562 miliard, který podle Centra veřejných financí UK vznikl v letech 2000 až 2023 v důsledku našeho neplnění požadovaných obranných výdajů 2 % HDP, nelze ve střednědobém časovém horizontu dodržet bez dočasného růstu daňové zátěže, trvalé změny výdajových priorit a navýšení našeho zadlužení. V ideálním případě po jedné třetině z uvedených variant,“ řekl Nový.

Také hnutí STAN hovoří o zvyšování daní, především z neřestí, hovoří také o zavedení daně na tiché víno či ze slazených nápojů. U daně z příjmu fyzických osob chtějí Starostové upravit daňovou progresi a také chtějí převést slevu na poplatníka do bonusu, který by pravidelně valorizovali.

Velké emoce naopak vyvolaly předvolební sliby bývalého premiéra a lídra hnutí ANO Andreje Babiše. Ten mimo jiné slíbil, že nejstarším seniorům přidá 500 až 2000 korun měsíčně podle věku a vrátí 75procentní slevy na jízdné v hromadné dopravě. ANO také slibuje levné energie díky zestátnění ČEZu, výkupu akcií „za peníze ČEZu“ a odpojení Česka od evropské burzy. Dalším tahákem programu ANO je razantní zvýšení platů ve státní sféře. Všechny tyto priority přitom výrazně rozpočet zatíží a ANO zatím neuvedlo, kde na ně vezme peníze. Daně totiž zvyšovat nechce.