Na 3,5 roku ve vládě neušetřil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO) na provozu státu ani korunu a musí tak škrtat v prioritních oblastech, jako je věda a výzkum či obrana. Schillerová to uvedla navzdory tomu, že výsledek státního rozpočtu byl za sedm měsíců nejlepší od začátku pandemie. Podle Stanjury je její kritika k smíchu. Schillerová i někteří ekonomové varují před tím, jak bude rozpočet vypadat po konci windfall tax.

Státní rozpočet za prvních sedm měsíců roku skončil ve schodku 168,2 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v červenci byl deficit 192,3 miliardy korun. Od konce června stoupl o 15,8 miliardy korun.

„Rozpočtový deficit ke konci července meziročně klesl o zhruba 24 miliard korun. Pokud budeme i v dalších měsících hospodařit odpovědně, podaří se nám plánovaný schodek 241 miliard korun dodržet,“ uvedl k výsledkům hospodaření státu ministr financí Stanjura.

Na jeho adresu ale kritikou nešetří opoziční hnutí ANO. „Protože Zbyněk Stanjura nedokázal za tři a půl roku ušetřit na provozu ani korunu, musí snižovat deficit škrtáním ve vědě a výzkumu, zpomalením investic a dokonce i meziročním poklesem výdajů ministerstva obrany...“ uvedla na síti X Schillerová.

„Když k tomu připočteme 23 miliard z končící windfall tax a nespočet rozpočtových triků, vidíme skutečný výsledek finanční politiky Fialovy vlády. Shrnuto s Shakespearem: Mnoho povyku pro nic,“ dodala Schillerová.

Ministr Stanjura reagoval na její slova na síti X s tím, že nedávají smysl. „Titulek ČTK: Státní rozpočet měl nejnižší schodek od pandemie. Alena Schillerová: Zbyněk Stanjura neušetřil ani korunu. ...prázdné mlácení slámy, které je už jenom k smíchu,“ uvedl Stanjura.

Ekonomové, včetně Národní rozpočtové rady, poukazují na některé problematické aspekty letošního rozpočtu. Ty se týkají například nadhodnoceného příjmu z emisních povolenek, nedostatku peněz na nepedagogické pracovníky či chybějící peníze na podporu OZE, které již byly doplněny i z rozpočtové rezervy, která je nyní vyčerpaná.

Analytik XTB Tomáš Cverna zároveň pro ČTK zkritizoval zmíněnou windfall tax. „Na druhou stranu se vybízí kritizovat konstrukci tzv. daně z mimořádných zisků, která se dotkla ve velké míře akcionářů společnosti ČEZ,“ uvedl. Daň vláda zavedla na roky 2023 až 2025 s cílem pokrýt mimořádné výdaje, které měla kvůli energetické krizi. Zdanění se týká energetických a petrochemických společností a velkých bank. Kritici opatření ale upozorňují, že většinu inkasa daně zajistila polostátní energetická společnost ČEZ, naopak banky odvedly jen nízkou částku. Celkové inkaso za tři roky podle některých ekonomů přesáhne výdaje, které stát s energetickou krizí měl.

Jakou roli budou mít Trumpova cla?

Na rozpočet dopadnou také cla, která mají od 1. srpna platit na dovoz do USA z EU. Podle odhadu MF letos zpomalí růst českého HDP o 0,2 bodu a další dopad se dá čekat v příštím roce. „Peníze v rozpočtu budou chybět tak jako tak. Už třeba proto, že stát nebude moci spoléhat na windfall tax. Bohužel vůbec nevíme, jak vypadá návrh státního rozpočtu na příští rok, ani na jakých parametrech je postavený. Jisté je jen to, že nám do rozpočtu spadnou indexované výdaje na obranu a nějaké ty náklady na atomovou elektrárnu,“ uvedl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

„Co se s tím dá dělat? Jedině namixovat zvýšení daní při současném ořezání výdajů. Asi nelze spoléhat na nějaký zázrak v podobě lithia nebo třeba nového ložiska ropy. Kdo a jak chce tento problém vyřešit? Těžko říct, protože budou volby a volební programy nejsilnějších hráčů jsou stále ještě tajné. V každém případě se s ohledem na časovou tíseň budeme i příští rok dál o „sto šest“, nebo spíš o tři stovky miliard, zadlužovat,“ dodal Dufek.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky uzavření dohody EU a USA omezí míru rizik a nejistot v globálním ekonomickém prostředí, kdy nejvýraznější zlepšení bude samozřejmě v EU a USA. „Takové zlepšení se pozitivně propíše do exportně orientovaných zemí, jako je Česká republika. Uklidnění situace navíc podpoří ochotu investovat i v rozvíjejících se ekonomikách, kam ČR stále ještě patří, což je další pozitivní faktor pro hospodářský růst,“ míní Peterka.

Meziroční růst české ekonomiky v letošním roce zůstane podle něj nad 2 % v reálném vyjádření. „Výrazné zlepšení výkonu českého hospodářství lze očekávat pak pro rok 2026, kdy by naší ekonomiku měly bolet primárně sekundární dopady cel skrze zpomalení našich obchodních partnerů. Současná podoba dohody tyto dopady do významné části utlumí. Další rok tak česká ekonomika snad opět překoná 2% meziroční růst,“ dodal Peterka.