Tag: senioři

Články k tagu

Velké změny v penzích 2026: výhoda pro ročníky 60. let, matky půjdou do důchodu poprvé jako muži

V příštím roce čekají na žadatele o penze některé poměrně výrazné změny. Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Čeká na ně ale také poprvé o něco snížený výpočet nových penzí, poprvé pak během příštího roku začnou vstupovat do důchodu matky ve stejném věku, jako muži. Konkrétně půjde o ženy s jedním dítětem. Pro matky více dětí ještě nějakou dobu výhodnější odchod do penze platí.

Nejdřív americký voják, nyní farář. Důvěřivá seniorka vydala podvodníkům statisíce korun

Falešný farář připravil seniorku z Náchodska o 400.000 korun. Třiasedmdesátiletou ženu podvodník kontaktoval přes aplikaci WhatsApp, uvedla na webu policejní mluvčí Andrea Muzikantová. Kriminalisté se případem zabývají pro podezření ze spáchání podvodu. Žena podobnému podvodu podlehla již v minulosti, když ji ze stejného telefonního čísla před třemi lety kontaktoval údajný americký voják, tehdy z ní vylákal 150 000 korun.

Senior, který před volbami praštil Babiše holí, dostal od soudu podmínku

Senior, který před sněmovními volbami napadl na volebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku předsedu hnutí ANO Andreje Babiše francouzskou holí, dostal podmíněný trest. Rozhodl o tom okresní soud ve Frýdku-Místku. České televizi (ČT) to dnes řekl dozorový státní zástupce Miroslav Nogol. Žalobce s trestem nesouhlasí, navrhoval totiž také peněžitý trest. Proti rozhodnutí podal odpor. Případ tak projedná soud v hlavním líčení, uvedla ČT.

Jak staří byli čeští premiéři při nástupu do funkce? Babiš by překonal dosavadní rekord

Babiš, který začátkem září oslavil 71. narozeniny, by byl nejstarším politikem, který kdy vedl českou či československou vládu. V případě vlády samostatné ČR mu už primát nejstaršího premiéra patří, protože při obou jmenováních předsedou vlády po volbách v roce 2017 mu bylo 63 let, čímž překonal Jana Fischera. Tento premiér úřednické vlády z let 2009 až 2010 se funkce ujal ve věku 58 let, šéf nynějšího kabinetu Petr Fiala (ODS) se stal před čtyřmi lety předsedou vlády ve věku 57 let.

Výrazně narostl počet zamítnutých žádostí o důchod. Co je třeba nově splnit pro jeho získání

V posledních letech roste počet případů, kdy sociální správa odmítne přiznat lidem nárok na starobní penzi. Nejčastějším důvodem je to, že lidé nesplní potřebnou dobu pojištění, tedy lidově řečeno, nemají dost „odpracovaných“ let. Právě roky, za které mají lidé započítané důchodové pojištění, jsou přitom se změnami v posledních letech ještě důležitější. Kamenem úrazu přitom může být často i to, že lidem zkrátka v evidenci nějaká doba pojištění chybí. Zapomenout na ně mohla škola i zaměstnavatel.

Na ročníky 60. let čeká první zpomalení růstu nových penzí. Nezmění to zřejmě ani příští vláda

Hnutí ANO slibovalo i v programu zrušit prakticky jen ty části penzijní reformy, které nebudou mít v tomto volebním období dopad (psali jsme o tom například zde). To nyní v rozhovoru s deníkem Echo24 nepřímo potvrdil i místopředseda hnutí Karel Havlíček. Naopak zůstává výrazné opatření, které začne platit už od ledna příštího roku. Jako první tak pocítí dopady hlavního balíku penzijní reformy lidé, kteří si budou zanedlouho žádat o důchod. V následující dekádě se totiž má každý rok mírně snižovat růst nově přiznaných penzí. Jde o jedno z trojice opatření, které mají do budoucna výrazně šetřit nebezpečně bující výdaje penzijního systému.

Konec reformy penzí. I Česko může potkat cesta německého důchodce

Důchodové reformě, kterou v kompromisní podobě protlačila končící vláda, pravděpodobně zvoní umíráček. Strany, které nyní jednají o složení nové vlády, totiž patří k těm, které slibují ukončení přijatých opatření, která mají výrazně snížit náklady penzijního systému v následujících dekádách. I Česku se tak může v následujících letech stát, že se dostane na cestu „německého důchodce“, tedy neúnosnému nárůstu nákladů, který budou muset kompenzovat výrazně tvrdší opatření.

Konec německých důchodců. Kolabující Německo chce donutit obyvatele pracovat do 73 let

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) způsobila rozruch svými výzvami k tomu, aby Němci pracovali až do 70 let. Nyní však její nově jmenovaná „vědecká poradní skupina“ jde ještě o krok dál, píše dnes deník Bild. Poradci ministryně požadují, aby lidé pracovali do 73 let, jinak Německo zkolabuje. Přitom průměrná délka života je v Německu 81,2 let. "Abychom systém zachránili před kolapsem, měli bychom dlouhodobě pracovat do 73 let," uvádí podle Bildu zpráva ekonomů.

Nově se zavádí minimální důchod 9 800. Lidé si polepší i o tisíce korun

Několik desítek tisíc lidí se starobní, invalidní a pozůstalostní penzí, kteří pobírají velmi malé částky, si od ledna po zavedení minimálního důchodu polepší. Někteří začnou dostávat i o pár tisícikorun víc. Starobní důchodci nebudou mít méně než 9800 korun. Invalidům bude sociální správa posílat měsíčně podle jejich stavu a schopnosti pracovat od 6534 korun, 7350 korun nebo 9800 korun. Vdovy a vdovci by měli mít aspoň 7350 korun a sirotci 6860 korun.

Systém penzí považuje za nespravedlivý 56 % Čechů, méně než loni, uvádí STEM

Mezi českou veřejností dál převládá názor, že současný důchodový systém není spravedlivý, přesto takto smýšlejících ubylo na 56 procent. Před rokem tvrdilo, že je systém penzí nespravedlivý, 60 procent Čechů. Spolu s tím se o tři body na 29 procent zvýšil počet občanů, podle nichž důchody zajistí lidem důstojné stáří. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, která jeho výsledky v úterý poskytla ČTK.

Konec papírových evidenčních listů. Budoucí důchodci je musí hledat jinde

Zásadní dokument, který lidé potřebují pro výpočet své budoucí penze, se dočká výrazné změny. Jde o evidenční listy, které dosud zaměstnavatelé každoročně předávají zaměstnancům, a jejichž výpadek může při vstupu do penze způsobit lidem nepříjemné potíže. Nezřídka se totiž stává, že po desítkách let už evidenční listy lidé nemají a zjistí, že je z rozličných důvodů nemá ani sociální správa. I v takových případech však lze situaci ještě řešit.

Podmínky pro desítky tisíc pracujících důchodců se mohou opět změnit

Populace v Česku stárne a politici se snaží přijít na způsob, jak udržet část penzistů nadále aktivní na pracovním trhu. V rámci penzijní reformy tak přišla po dlouhé době zásadní změna, která dala pracujícím důchodcům možnost požádat o slevu na odvody na sociálním pojištění. O novinku je zájem, brzy slevu začalo využívat přes 130 tisíc lidí a v průměru jim tak měsíčně zůstávalo přes 2 500 korun navíc. Po volbách by však systém odměn za práci v důchodovém věku mohly potkat další změny.

Kdo byl horší hospodář – Babiš, nebo Fiala?

Když jsme se před lety ohlíželi za vládou Petra Nečase a tázali se, jak mohla být smetena tak snadno, nabíral zpětně na významu jeden faktor, který si člověk ve víru policejní razie na Úřadu vlády tolik neuvědomoval. Kupní síla průměrného Čecha se během dvou let razii předcházejících zmenšila o dvě procenta. Ekonomické zahnívání, zní jedna hypotéza, tak ve společnosti vytvářelo pocit nespokojenosti, v jakém pak i naprosto absurdní policejní zátah mohl u veřejnosti projít s jakýmsi porozuměním.

Lidem by se dál snižovaly nové penze i za Babiše, ukazuje program ANO

Hnutí ANO dlouhodobě slibuje z většiny zrušit vládní důchodovou reformu, tedy úpravy některých parametrů současného systému, které mají v budoucnu výrazně snížit jeho výdaje. Ve volebním programu tak slibují zastropovat opět růst penzijního věku na 65 letech i návrat započítávání poloviny růstu reálných mezd do pravidelných valorizací penzí. Tato opatření mají společné dvě věci: jde o dvě ze tří nejúspornějších opatření reformy a také se začnou projevovat až prakticky po skončení příštího volebního období.

Povinný rok práce seniorů v sociálních službách by se „hodil” i v Česku. Švýcaři to řeší „časovou bankou“

V Německu vzbudil bouřlivou diskuzi návrh, aby lidé po vstupu do důchodu strávili povinně rok pomocí v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. S nadsázkou lze říci, že podobná povinnost by se „hodila“ i v Česku. I zde totiž hrozí stejné problémy kvůli stárnutí populace a potížím s personálním zajištěním sociálních služeb. I zde však myšlenka vyvolává spíše kritiku. V Evropě se však objevují i jiné „recepty“.

Průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 668 Korun. Dosáhne 21 839 Kč, oznámil Jurečka

Průměrný starobní důchod od ledna vzroste o 668 korun. Dostat by se tak měl na 21.839 korun. Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvýší o 240 korun a k tomu se zvedne jejich zásluhový procentní díl ještě o 2,6 procenta. Dnes ráno to na briefingu oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle navrhovaného rozpočtu má mít ministerstvo práce příští rok na důchody 722,2 miliardy korun, tedy o téměř 22,5 miliardy korun víc než letos.

Útočník se Babišovi omluvil a popřál mu k narozeninám. Pustil se do Juchelky

Muž, který v pondělí odpoledne na předvolebním mítinku hnutí ANO v Dobré na Frýdecko-Místecku udeřil lídra moravskoslezské kandidátky Andreje Babiše berlí, se mu prostřednictvím sociální sítě omluvil. Útoku lituje, podle svého vyjádření se zachoval špatně a dodatečně předsedovi ANO popřál k narozeninám. Babiš po útoku na dva dny přerušil svůj předvolební program. Policie uvedla, že muže kromě výtržnictví podezírá i z pokusu o ublížení na zdraví.

PTÁME SE PŘEDSEDŮ: Jak zajistíte důstojné stáří? Je hranice odchodu do penze 67 let optimální?

Do sněmovních voleb zbývá měsíc a deník Echo24 bude postupně přinášet názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. Jako první lídři odpovídali na otázku, která v tomto období vyvolávala bouři emocí a nekonečné opoziční obstrukce: Jak zajistíte seniorům důstojné stáří? Je hranice odchodu do penze 67 let optimální? Lídři jsou řazeni podle preferencí v průzkumech.

Důchodová reforma: největší změny přijdou v polovině ročníků šedesátých a sedmdesátých let

Vládní úpravy penzijního systému se mají projevovat v horizontu dlouhých let, to také znamená, že ne všechna opatření se stejně dotknou všech generací, které budou postupně dospívat do důchodového věku. Jak ukazují propočty Národní rozpočtové rady, rozdíl je i v tom, které generace reformu nejvíce „zaplatí“. K zásadním zlomům bude docházet u generací z poloviny šedesátých a sedmdesátých let, na ty pozdější pak má zase v největší míře dopadnout opatření, které z úprav vyvolalo největší kontroverze.

Češi už tráví v penzi v průměru téměř 25 let, doba pobírání starobního důchodu se opět prodloužila

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne. Vyplývá to z nové důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let.

Zájem o předčasné důchody opadá. Ročníky šedesátých let však už brzy získají výhodné podmínky

Po přitvrzení podmínek předčasných penzí o ně očekávaně poklesl zájem. To by se však mohlo částečně změnit už v lednu. Ročníky šedesátých let budou první, které dostanou možnost vstoupit do předčasného důchodu za výrazně výhodnějších podmínek. Týkat se to však bude lidí, kteří splní poměrně přísná kritéria. Novinka má ocenit zejména ty, kteří odpracovali značnou porci let, v nichž odváděli sociální pojištění. Předčasné důchody zažily nejdramatičtější vlnu zájmu v letech inflační krize.

V Česku roste index stáří, na stovku dětí loni připadalo 133 seniorů

Takzvaný index stáří, který odpovídá počtu seniorů na stovku dětí, se v Česku zvyšuje. Na sto chlapců a děvčat do 15 let připadalo loni 133 osob nad 65 let, meziročně asi o čtyři víc a proti roku 2018 o deset víc. Po covidové epidemii se znovu prodlužuje život. Naděje dožití pětašedesátníků a pětašedesátnic se v různých krajích ale liší, mezi Prahou a Ústeckým krajem je rozdíl 2,5 roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Index stáří mohou samosprávy využít při plánování služeb pro své obyvatele.

PŘEHLEDNĚ: Lidé půjdou do penze dřív. Pokud si budou šetřit dvacet let

Zhruba stovka tisíc zaměstnanců z rizikových profesí zůstala mimo penzijní reformu. Dostanou sice povinné příspěvky zaměstnavatelů, dřívější penzi si však budou muset případně zaplatit ze svého spoření. Rozhodnutí padlo po zmatečném rozbroji uvnitř koalice Spolu, od té doby probíhá hádka, jestli vláda vyvolala přehnaná očekávání u části zaměstnanců, nebo naopak splnila slib. Realita je ale poměrně jednoduchá. Kdo je pár let před důchodem a nešetřil si sám či už nyní s přispěním zaměstnavatele, do důchodu dříve zkrátka nepůjde.

Senioři by měli rok povinně pomáhat v sociálních službách, navrhuje ekonom

Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to navrhl předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými. Rok prací v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích v současnosti tráví řada mladých lidí. Takzvaný sociální rok je ale dobrovolný.

Manželé si budou dělit důchody. Komu se to má vyplatit a co když se rozhádají

Důchodová reforma přináší i několik změn, které mají zejména ženám „dorovnat“ nižší důchody například kvůli výpadkům za dobu péče o děti. Jednou z takových změn je i novinka, která má manželům dobrovolně umožnit – zjednodušeně řečeno –podělit se spolu o část penze tak, aby tomu méně vydělávajícímu trvale vzrostla. Ačkoliv zní změna v zásadě pozitivně, lidé by si měli takové rozhodnutí dobře spočítat. V praxi totiž existují i některá úskalí. Vyplatit se tak podobný krok rozhodně nemusí všem.

Rodiče se u soudů perou o vyšší důchody. V centru sporu je výchova dětí

Kdo vychovával v rodině děti víc a kdo na tom vlastně tratil? To rozhodně nemusí být vždy jednoduchá otázka. O tom se už nějakou dobu přesvědčuje jak sociální správa, tak i české soudy. Tzv. výchovné, které teprve od roku 2023 navyšuje penze zejména ženám, které kvůli péči často pobírají nižší důchody, vedlo poměrně rychle od zavedení ke stovkám stížností na sociální správu. A řada z nich už doputovala k soudnímu řešení. Rodiče se tak se sociální správou u soudů „perou“ o to, zda jim úředníci neodmítli navýšit důchody neprávem.

Češi žijí kratší život než další Evropané. Slováci ještě hůř, ukazují data Eurostatu

Naděje na dožití obyvatel Evropské unie se v roce 2023 po pandemickém propadu opět zvýšila, avšak Česko i Slovensko zůstávají pod průměrem. Vyplývá to z aktuálních statistik Eurostatu zveřejněných v publikaci Key figures on Europe 2025. Nejvyšší naději na dožití vykazují tradičně státy jižní a západní Evropy. Průměrná délka života v EU činila v roce 2023 podle Eurostatu 78,7 roku u mužů a 84,0 roku u žen. V Česku je to méně – novorozený chlapec má naději dožít se 76,9 roku a dívka 82,8 roku.

„Do penze v 65 letech, k Vánocům 13. důchod.“ Reformu důchodů chystají i odbory a opozice

Zatímco se poslední roky se značnými obtížemi a kompromisy rodila vládní důchodová reforma, s blížícími se volbami se zdá, že jich bude najednou na stole hned několik. Vládní změny parametrů současného systému chce rušit opozice a přichází se zatím nepříliš konkrétními návrhy či přáními, jak se má situace vyřešit. U opozice ale situace nekončí, nedávno oznámili práci na vlastní důchodové „reformě“ i odboráři.

Do důchodu jako muži či změny ve výchovném. Jak se mění finanční podpora rodičovství v důchodech

Některé budoucí změny v důchodech se týkají zejména žen či rodičovství. Ať už mluvíme o vyrovnávání důchodového věku, který nijak nesouvisí s nynější penzijní reformou a podle kterého půjdou už v příštím roce poprvé matky (zatím pouze ty s jedním dítětem) do důchodu ve stejném věku jako muži, nebo o opatřeních reformy, která mají zvýšit penze zejména matkám za dobu výchovy dětí, ale obecně zkrátka mířit k narovnání výše penzí mezi muži a ženami.

Dřívější penze jen pro ty, kdo našetří statisíce. Lidé z rizikových profesí dostanou nové podmínky

Podle vlády splněný slib, podle kritiků narychlo přichystaná náplast, která zbytečně zatíží firmy byrokracií a zejména zaměstnancům v předdůchodovém věku nepřinese nic. K podpisu prezidenta míří kontroverzní řešení dřívějšího odchodu z práce pro zhruba stovku tisíc lidí v části tzv. rizikových profesí. Nynější verze návrhu znamená, že odejít do „důchodu“ dříve mohou ti, kteří si našetří vyšší statisíce korun.