ANALÝZA: Jednotná měna euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě, upozornila agentura Bloomberg. Žádná další země regionu po Bulharsku do eurozóny už spěchat nehodlá, uvádí ve svém dnešním textu. A v samotném Bulharsku hned polovina populace euro odmítá, doplňuje Bloomberg. Přestože balkánská země je podle Evropské komise na přijetí jednotné měny připravena.
Češi v květnu opět pocítili růst cen. Spotřebitelská inflace meziročně zrychlila na 2,4 procenta, a to hlavně kvůli zdražení potravin a služeb. Zatímco energie a pohonné hmoty zlevňují, lidé si výrazně připlácí za běžný nákup i za rekreaci. Ekonomové varují, že v červnu inflace může dál růst, a i když ve druhé polovině roku čekají zpomalení, tlak na ceny potravin a služeb jen tak nezmizí.
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu vzrostly meziročně o 2,4 procenta a proti dubnu o půl procenta, potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace tak zrychlila z dubnových 1,8 procenta. Víc než před rokem lidé v květnu platili hlavně za potraviny a bydlení, klesly zejména ceny pohonných hmot. Čísla dnes ČSÚ zveřejnil na svém webu. Červen velmi pravděpodobně přinese další zrychlení meziroční inflace, varují ekonomové.
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.
Tabulka „Fiala versus Babiš“ sdílená koalicí Spolu ještě pořád budí vášně, což byl účel. Takto je nutné nad celou kauzou s tabulkou porovnávající výši mezd, důchodů, inflace a dalších ukazatelů uvažovat především. Mluví se o tom, jak dělá koalice z voličů „debily“, lidé tabulku na sociálních sítích sdílejí a hádají se o prezentovaná čísla. Opozice má také co řešit. Je to dílo ODS, ale stojí si za ním i TOP 09 a lidovci. Cílem je vzbudit v lidech pocit, že se nemají zase až tak zle a že nemají věřit Andreji Babišovi, že s jeho příchodem zase bude líp.
Zatímco politici – zejména před volbami – tvrdí, že se Česká republika má historicky nejlépe, tvrdá čísla a zkušenost běžných lidí ukazují jiný obraz. Za poslední dekádu dramaticky stouply ceny, reálné mzdy naopak stagnovaly a desítky procent obyvatel žijí bez jakýchkoliv rezerv. Do toho přicházejí nejistoty spojené s globálními otřesy, geopolitickými konflikty i strukturálními problémy domácí ekonomiky. Výsledkem je rostoucí nedůvěra a pocit, že životní úroveň mnoha Čechů de facto klesá – bez ohledu na to, co říkají letáky nebo billboardy.
Kampaň před sněmovními volbami jede naplno a s ní i vzájemné ostřelování. Zatímco před pár týdny zahájilo ANO billboardovou ofenzivu s heslem „za Babiše bylo líp“, koalice Spolu v těchto dnech zveřejnila srovnávací grafiku, v níž naopak vykresluje ekonomickou situaci za současného premiéra Petra Fialy v pozitivním světle oproti jeho předchůdci Andreji Babišovi. Pod heslem „Fakta místo mýtů“ vyzdvihuje nízkou inflaci, vyšší mzdy i důchody nebo nulovou závislost na ruských surovinách. Kritici však tvrdí, že grafika je zavádějící, používá manipulativní metody a neporovnává srovnatelná data.
Zapomíná se na to, ale stát stále nemá schválenou novelizovanou Státní energetickou koncepci. Tedy funkční scénář pro to, jak bude energetika v horizontu několika málo let fungovat, jak zvládneme odchod od uhlí, nápor zelených zdrojů na síť, jak budeme stavět plynové zdroje, jádro, jak se to všechno bude dotovat. Koncepce se měla schvalovat loni v létě, spolu s dalšími dvěma dokumenty, tedy Národním klimaticko-energetickým plánem a Politikou ochrany klimatu. Jenže pak to vláda ze strachu raději vše odložila.
Restaurace a další gastronomické provozovny v Česku měly letos úspěšné Velikonoce, tržby jim oproti loňským svátkům stouply o 21 procent. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka, které ve středu v Praze představil ředitel rozvoje Dotykačky Vladimír Sirotek. V dubnu byly podle něj tržby v gastronomii o 6,2 procenta vyšší než loni, za posledních 20 měsíců šlo o nejlepší výsledek. Od začátku ledna do konce dubna gastronomické provozovny utržily o 1,3 procenta více.
Dubnový pokles inflace na 1,8 procenta by měl být důvodem k optimismu. Jenže v rámci statistik Českého statistického úřadu se ukrývají výkyvy, které dopadají na konkrétní spotřebitele i výrobce. Nejvíce rostou ceny potravin důležitých pro pečení a cukrářství – másla, vajec, čokolády, kakaa nebo kávy. A i když část základních surovin zlevnila, výsledné ceny v obchodech zatím většinou neklesají. Podle analytiků i lidí z oboru je současná situace záludná.
Současná vládní koalice má ten problém, že za dobu jejího vládnutí občané zažili nejvyšší inflaci v historii samostatné republiky. Životní úroveň se silně propadla. Podle srovnání OECD se za roky 2021 až 2024 jednalo o nejvyšší propad vůbec, reálné mzdy klesly o více než 11 procent. Předcovidové úrovně ještě stále nedosáhly, odhaduje se, že to bude nejdříve příští rok. Za duben inflace podle ČSÚ konečně spadla pod cílová dvě procenta, což umožnil hlavně pokles cen pohonných hmot a mírnější růst cen potravin. Služby ji ale dál tlačí a budou tlačit zpět nahoru. A na zdražování jsou háklivé všechny voličské skupiny.
Spotřebitelské ceny v ČR v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,8 procenta z březnových 2,7 procenta. Meziroční inflace tak byla nejnižší od března 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Podle statistiků je důvodem nižší inflace mimo jiné zlevnění pohonných hmot a loňská vyšší srovnávací základna. Ceny pohonných hmot proti loňskému dubnu klesly o 13,4 procenta.
České hrubé mzdy sice opět rostou, reálně se však stále perou s léty vysoké inflace a zaostávají tak stále za předpandemickým rokem 2019. Podle analytiků si přitom musí Češi na dohnání tehdejší úrovně ještě počkat, ačkoliv mají mzdy pokračovat v růstu, ani ten letošní zatím ztrátu nemusí umazat. Česko patří přitom v poklesu kupní síly mezi „špičky“ v rámci Evropské unie, podobně je tomu i v rámci zemí OECD. České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent.
Lehce se to zlepšuje, ale levněji není – tak by se dala shrnout situace na trhu s potravinami. Statistická data za duben totiž ukazují na celkové zpomalení inflace na 1,8 procenta, přičemž spotřebitelské ceny meziměsíčně dokonce klesly o 0,1 procenta. Klíčovým faktorem byly právě potraviny a energie. Zatímco některé potraviny zlevňují, jiné i nadále výrazně zdražují – a to často ještě dřív, než se vůbec dostanou na pulty obchodů.
Česká republika má za sebou jednu z největších ekonomických krizí, jejíž důsledky nikdy nezmizí. Od roku 2015 vzrostly spotřebitelské ceny celkem o 51,9 procenta, čímž se tuzemsko zařadilo na třetí místo v Evropské unii – hůř jsou na tom jen Maďarsko a Estonsko. Ceny v českých obchodech se přiblížily západní Evropě, kupní síla ale oproti Západu zaostává.
Premiér Petr Fiala se po čase ocitl pod palbou kritiky kvůli dopadům inflace na českou ekonomiku a vývoj mezd. Zatímco vláda tvrdí, že se ekonomika zotavuje a meziroční míra inflace se vrátila na nízkou úroveň, opozice poukazuje na to, jak moc se zvedly ceny v průběhu let, a obviňuje kabinet z historického zadlužení země. Opozice vidí věci trochu jinak. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček má premiérova slova za klamání veřejnosti.
Oběd v restauraci v Česku stál v březnu průměrně 194,20 koruny, oproti loňsku zdražil o 3,7 procenta. Z krajských měst cena oběda nejvíce vzrostla v Olomouci, a to o 5,2 procenta na 173,40 koruny. Vyplývá to z analýzy společnosti Edenred, která provozuje benefitní kartu pro zaměstnance Edenred Card. Nárůst cen byl podle ní v březnu nejmírnější od začátku roku. Oproti březnu 2020 byly ale ceny obědů vyšší o 60 procent.
Dětské letní tábory letos mírně podraží, mohou za to zejména dražší potraviny a vyšší náklady na pronájmy tábořišť. Naproti tomu ceny energií a dopravy – faktory, které v minulých dvou letech citelně zdražovaly, jsou letos relativně stabilní a do táborových rozpočtů se příliš nepromítnou. Nejvíce v posledních dnech zdražují některé mléčné výrobky, jako jsou jogurty, sýry či mléko, a také základní potraviny jako vejce nebo máslo.
Přicházejí zajímavé časy. Celní šílenství Donalda Trumpa a masivní poklesy trhů jako jeho důsledek mění mínění o americkém prezidentovi. Už i Andrej Babiš prohlásil: Opravdu tomu nerozumím, protože to nedává žádný smysl. A mění i úvahy centrálních bank. Uvalení cel totiž velmi pravděpodobně vyvolá inflaci, do toho ale hrozí podstatné zpomalení ekonomiky. „Ceny ropy klesají, úrokové sazby klesají (pomalu se pohybující Fed by měl sazby snížit!), ceny potravin klesají, NENÍ ŽÁDNÁ INFLACE.
Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 2,7 procenta, stejně jako v únoru. I když se na první pohled zdá, že inflace stagnuje a drží se v tolerančním pásmu ČNB, podrobnější pohled odhaluje méně optimistický obraz. Hlavními tahouny inflace zůstávají potraviny a služby, zatímco energie dál zlevňují a mírní tak celkový růst cen.
Meziroční inflace v Česku letos v březnu stagnovala na 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V únoru spotřebitelské ceny rostly podle konečných údajů úřadu také o 2,7 procenta. Oproti únoru zrychlil v březnu růst cen potravin, energie naopak dále zlevňovaly. Konečnou hodnotu březnové inflace představí ČSÚ ve čtvrtek 10. dubna. V předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.
Tvrdá fáze celosvětové celní války Donalda Trumpa byla druhým dubnovým dnem zahájena. Vzhledem k tomu, že jde o Trumpovu osobu a je známo, že cla považuje za nástroj nátlaku a odstrašení, může být vše nakonec jinak. V tuto chvíli ale platí, že výše cel je mnohem dramatičtější, než svět očekával. Bylo uvaleno 10procentní univerzální clo na veškerý dovoz, to začne platit 5. dubna. A 9. dubna vstoupí v platnost reciproční cla, pro EU ve výši 20 procent. Do toho už platí nové plošné 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny. Výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy, uvádí ECB na svém webu. Spojené státy už zavedly vyšší cla na výrobky z oceli a hliníku z celého světa.
O čtvrtinu dražší olejniny a ovoce, o deset procent vyšší ceny obilovin a trvale dražší vejce a mléko. Únorové ceny zemědělských výrobců potvrzují neblahý trend, že na levnější potraviny v obchodech si budou muset české domácnosti počkat déle, než doufaly. "Po většinu prvního pololetí bude pokračovat, a dokonce se i zrychlovat meziroční nárůst cen potravin pro konečné spotřebitele," nastiňuje scénář vývoje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Dlouho avizovaná hrozba ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána se stává skutečností. V reakci na opakovaný vzestup spotřebitelských cen v Maďarsku dnes oznámil vládní nařízení, které od půli března omezí zisky prodejců potravin. Nejde tedy přímo o cenový strop, který v zemi zaváděl před dvěma lety v důsledku astronomického zdražování, ale o povolení "maximální marže deseti procent u třiceti druhů základních potravin" - zejména másla, vajec a smetany.
Meziroční inflace v Česku v únoru zpomalila na 2,7 procenta z lednových 2,8 procenta. Zpomalení bylo ovlivněno především poklesem cen pohonných hmot a olejů. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru stouply o 0,2 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne.
Ceny potravin v České republice hrají zásadní roli nejen v rámci spotřebního koše, ale i ve vnímání inflace domácnostmi. Ačkoliv centrální banky často odhlížejí od potravinové inflace při nastavování své politiky, její nevyzpytatelnost komplikuje boj proti celkové inflaci. Vývoj cen potravin nejenže ovlivňuje ekonomické ukazatele, ale také utváří očekávání zákazníků, což může mít významné důsledky pro ekonomiku jako celek.
Vysoké ceny potravin nebo kontroverzní slevové praktiky obchodních řetězců – důvod k nevoli mnoha českých zákazníků. Část z nich kvůli tomu dokonce v minulých vyhlásila sérii týdenních bojkotů největších supermarketů v zemi. Cílem je upozornit na neférové ceny, umělé zdražování a nepřehledné slevové akce. Inspirací se stal nedávný bojkot na Balkáně, kde v některých zemích došlo k poklesu tržeb supermarketů o desítky procent.
Zmenšování balení potravin při zachování původní ceny, takzvaná smrskflace, se v posledních letech stává čím dál rozšířenější praxí. Nejnovějším příkladem je čokoláda Milka, jejíž klasické tabulky se zmenší ze 100 na 90 gramů. Společnost Mondelez, která značku vlastní, uvádí jako důvod především rostoucí náklady na kakao, energii a balení.
Meziroční inflace v Česku v lednu zpomalila na 2,8 procenta, čímž se dostává do blízkosti cílového pásma České národní banky. Ačkoliv se na první pohled zdá, že období extrémního zdražování končí, ekonomové upozorňují, že celkový obraz není tak optimistický.
