Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
Anton Roca je ostřílený profesionální rybář s mnohaletou zkušeností, přesto zažil kontakt s útočícím žralokem, na který jen tak nezapomene. Během lovu tuňáků poblíž ostrova Žirje na jihozápadě Chorvatska mu nenasytný žralok mako nejen že uzmul kus úlovku, ale svými čelistmi poškodil také loď. "Lovím v Jadranu už desítky let a mám na svém kontě i rekordní kusy tuňáků vážících přes 300 kg, ale něco takového se mi ještě nestalo," popsal rozrušený Roca. O nevšední události informuje server 24sata.hr.
Zájem o zahraniční nemovitosti mezi českými kupci roste. Mít vlastní apartmán u moře už dávno není výsadou multimilionářů, ale i menších investorů. Čím dál více Čechů zjišťuje, že za cenu běžného bytu v Praze mohou pořídit nemovitost na slunném pobřeží Španělska, Chorvatska nebo Itálie a Řecka. Trendem jsou také horské chaty v Rakousku, nebo investiční byty v Dubaji. Nemovitosti v zahraničí jim slouží jako prázdninové bydlení, víkendová chalupa, nebo výhodná investice.
Léto 2025 se nese ve znamení individuálního cestování. Stále více Čechů vyráží k moři bez cestovních kanceláří – jen s letenkou a vlastním plánem. Vyplývá to z aktuálních dat cestovního portálu Letuška.cz. „Lidé využívají přímé lety s délkou do čtyř hodin a vyrážejí na týdenní pobyty u moře,“ popisuje ředitel Letušky Josef Trejbal.
Na chorvatském pobřeží propukl v sobotu rozsáhlý lesní požár, hasičům se ho již podařilo dostat pod kontrolu. Podle prvních odhadů shořelo asi 300 hektarů porostu. Přímořská obec Marušiči, ležící asi 40 km jižně od Splitu, musela být kompletně evakuována a hlavní pobřežní dálnice na Split je kvůli požáru stále uzavřena. Mezi evakuovanými jsou i čeští turisté. Asi 40 kilometrů jižně od Splitu propukl sobotu požár u obcí Pisak a Marušiči, které patří mezi oblíbená turistická letoviska.
Letní prázdniny se blíží. To znamená, že tisícovky českých rodin se vydávají do oblíbeného Chorvatska nebo Itálie. Tak na co si dát pozor během cesty k moři? Vyrazit autem k Jadranu znamená tisícovky kilometrů po dálnici směrem na Brno. Tato trasa už ale není jediná, jelikož se otevřel nový úsek jihočeské dálnice D3 u Českých Budějovic. Nově nemusíte jezdit přes Moravu a Vídeň, ale vyzkoušet trasu přes Linec a Štýrsko. Nová trasa je rychlejší o 15 minut,
ANALÝZA: Jednotná měna euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě, upozornila agentura Bloomberg. Žádná další země regionu po Bulharsku do eurozóny už spěchat nehodlá, uvádí ve svém dnešním textu. A v samotném Bulharsku hned polovina populace euro odmítá, doplňuje Bloomberg. Přestože balkánská země je podle Evropské komise na přijetí jednotné měny připravena.
Rakousko se chystá zatočit s vychytralými řidiči, kteří objíždí dálniční kolony. Pokud letos jedete do Chorvatska nebo Itálie přes rakouské dálnice, tak zbystřete. Navigační aplikace jako je například Waze či Google Maps budou letos méně účinné a riskantní, pokud se budete chtít vyhnout dopravním zácpám. Rakouská spolková země Tyrolsko totiž zavedla nové pokuty pro řidiče, kteří se pokusí objet kolony na dálnicích po vedlejších silnicích.
Chystáte se v létě do Chorvatska autem? Tak se připravte na jistou dálniční specialitu v tranzitním Slovinsku. Vybírají zde poplatky za velikost automobilu, ale podle specifických pravidel, tedy podle výšky nad přední nápravou - jinde se obvykle uvádí výška celého auta. Aby se předešlo zmatkům, slovinská správa dálnic DARS raději vydala oficiální seznam, který rozděluje zpoplatněné automobily do dvou kategorií: Běžné osobní automobily a klasické obytné vozy do 3,5 tuny patří ve Slovinsku do "levnější" kategorie 2A
Po roční přestávce získají cestující z Česka možnost se v létě dostat vlakem bez přestupů do Chorvatska, které je oblíbeným cílem dovolených. K moři budou moci jet s polským dopravcem PKP Intercity vlakem EuroCity Sobieski, který přes Českou republiku projíždí od Bohumína po Břeclav a zastavuje v devíti stanicích. Vyplývá to z informací od PKP Intercity a Českých drah (ČD), které tento spoj na území ČR zajišťují. Přímé vlaky do Chorvatska v létě od roku 2020 do předloňska vypravovala společnost RegioJet.
Pljeskavici a ajvar vystřídala pizza a těstoviny. Několika generacemi oblíbené Chorvatsko bylo sesazeno z pomyslného trůnu české dovolenkové destinace číslo jedna, kde ji vystřídala nedaleká Itálie. Tuzemští dovolenkáři minulý rok jezdili častěji za písečnými plážemi Tyrhénského moře, než na kamenité pobřeží Jadranu. Dlouholetý favorit českých občanů tak přišel o své prvenství mezi nejoblíbenějšími dovolenkovými destinacemi, potvrzují data ČSÚ. Překvapivým hitem jsou i polské pláže u Baltského moře.
Policie dnes v Chorvatsku zadržela na základě evropského zatýkacího rozkazu soudce brněnského krajského soudu. Sdělila to na síti X, přičemž jméno zadrženého neuvedla. Podle dřívějších informací je však zřejmé, že jím je Roman Kafka, pohřešovaný od začátku března. Národní centrála proti organizovanému zločinu ho podezírá z podvodu. Zahájí úkony k jeho předání do Česka. Sedmačtyřicetiletý soudce odjel v úterý 4. března ze svého domu v Kroměříži.
Region jihovýchodní Evropy v posledních dnech zasáhla vlna bojkotů mířících na obchodní řetězce kvůli jejich údajně neúměrně vysokým cenám. Původně začala tato forma občanského protestu v Chorvatsku, odkud se rychle rozšířila do sousedních zemí. V Černé Hoře daňová správa uvedla, že velkým supermarketům se v pátek, kdy se bojkot uskutečnil, snížil obrat o více než 50 procent oproti minulému týdnu.
Poslední týden nesl mimo jiné vědomí, že se blíží první výročí hromadné vraždy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Starost o to, aby mediálně nešlo o ždímačku tupého kýče, nýbrž aby v sobě všichni našli smysl pro pietu, a zároveň zvědavost, jak smutné výročí připomene sama škola, byly vystřídány zprávami jiného kalibru. Přišly rychle za sebou: Šestnáctého prosince ve městě Madison v americkém Wisconsinu mladík zastřelil učitele, spolužáky, další zranil. Dvacátého prosince dopoledne v chorvatském hlavním městě Záhřeb někdejší žák tamní školy pobodal učitelku a děti, jednu holčičku zabil.
Protože jsem Záhřeb trochu znal, šel jsem najisto. Věřil jsem, že i po třiceti letech budou mít výbornou rybí polívku v jednom takovém malém podniku na trhu u katedrály a ta polévka čili riblja juha se bude jíst na vratkém stolku, kolem budou poskakovat vrabci, žadonit o drobky z bílého chleba a do toho budou z trhu vonět třeba nakládané okurky a ovčí sýr.
Vlak z Rijeky směrem na Záhřeb rychle za městem vystoupá do závratných výšin. Náhle se otevře impozantní pohled na Kvarnerský záliv, z něhož se vynořují ostrovy Cres a Krk, ty vzdalující se objekty neukojené touhy. Nebylo nám přáno na nich stanout, kola neokusila jejich půdu, odvaha ke zdolání hrozivého mostu Krckého či snad Krkovského, jenž kdysi nesl maršálské jméno Titov most a nějakou dobu byl nejdelší v Evropě, nebyla v našich myslích nalezena. Nyní jsem ho sledoval z dálky několika kilometrů a loučil se s mořskou vidinou.
Na stole v zámecké krčmě trůnil hrnec s mušlemi, z něhož se jemně kouřilo. Vedle byl hrnec prázdný, do něhož se měly prázdné skořápky po vydlabání obsahu přemístit. Naproti visel na zdi naivní portrét vlasatého muže s velkým nosem a povislým knírem, takže vypadal jako člen nějaké hardrockové skupiny ze sedmdesátých let. Byl to poslední potomek chorvatského šlechtického rodu Frankopanů, básník a národní hrdina Fran Krsto Frankopan. Své hrdinství potvrdil popravou stětím 18. dubna 1671 ve Vídeňském Novém Městě.
Noční pohled z výšky asi dvou set metrů na zářící městečko Bakar, jehož světla se odrážela v temnotě mořské hladiny, vypadal romantičtěji, než byla denní skutečnost. Ale pořád to byl pohled hrozivý, přitom krásný. Na mapě jaderského pobřeží vypadá Bakarski zaljev jako takový hluboce vykousnutý oblouček do pevniny, takže trochu připomíná fjord nebo prostě nějakou skrytou zátoku, ne-li přímo zátočinu. Geolog by vysvětlil, že tam kdysi bylo krasové údolí, kterému se nějak provalilo hrdlo, takže ho zalilo moře.
Plán to byl dokonalý. Dopravit se do Rijeky, tam se i s bicykly nalodit na trajekt, přeplout na ostrov Cres a pak na těch elkolech dojet na ostrov Lošinj, kde nás čekala kuča zapůjčená od laskavých přátel. Ach, jaký to báječný plán: samozřejmě, kola s sebou, na ostrově se výborně jezdí na kolech, nanejvýš vrazíte do zmatené ovce, provoz minimální, výhledy mořské, prostě úžasné, dobro došli!
Blanka Čechová vystudovala práva, tvůrčí psaní v Oxfordu, s Ladislavem Smoljakem napsala knižní rozhovor, poté se provdala za rybáře z Dalmácie a zůstala žít v Chorvatsku. Oblíbenou letní destinaci Čechů zná jako své boty – a to doslova, jelikož spolu se svými dětmi zemi projela dodávkou a prošla, k několika svým románům o Jadranu loni přidala netradičního průvodce. Jak se na dalmatském venkově cítí pražská intelektuálka?
Chorvatská pláž Zlatni rat, nacházející se v luxusním letovisku Bol na ostrově Brač, je známá svou proměnlivostí, obzvláště během podzimních bouří na Jadranu, které pravidelně mění její tvar. Tentokrát však došlo k něčemu neobvyklému. Bouře spojená s tlakovou níží Boris, která způsobila ničivé povodně i v České republice, zanechala pláž Zlatni rat zdevastovanou – části pláže byly rozmetány a část odplavena do moře.
Čech zadržený letos v červnu v Chorvatsku v souvislosti s výbuchem, který zabil dítě, je už nějakou dobu zpět v České republice. V rozhovoru pro ČTK to řekl český velvyslanec v Záhřebu Milan Hovorka. Trestní řízení podle něj pravděpodobně do Česka ještě předáno nebylo. Chorvatská policie v červnu uvedla, že vyšetřuje 46letého českého občana v souvislosti s výbuchem u města Obrovac, který usmrtil dítě a další lidi zranil.
Chorvatsko se od nového roku vrátí k povinné vojenské službě. A nejsou sami. K povinné vojně se postupně vracejí i další země. Zjišťují, že profesionální armáda nemusí v případě konfliktu velkého rozsahu stačit. Naposledy se od letoška k povinné službě v armádě vrátilo Lotyšsko. Stejný krok zvažuje v souvislosti s aktuální bezpečnostní situací v Evropě po švédském vzoru také Německo. Debaty o probíhají i ve Francii nebo Srbsku. Služba v chorvatské armádě potrvá dva měsíce, řekl ministr obrany Ivan Anušić.
Chorvatsko od Nového roku znovu zavede povinnou vojenskou službu. Služba v armádě potrvá dva měsíce, uvedla agentura AP s odvoláním na vyjádření chorvatského ministra obrany Ivana Anušiće. Tento krok Záhřebu agentura spojila s rostoucím napětím v Evropě po ruském útoku na Ukrajinu. Připomněla ale také závody ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech minulého století zažil krvavou válku po rozpadu Jugoslávie. Rozhodnutí znamená návrat k branné povinnosti, kterou Chorvatsko pozastavilo v roce 2008.
Chorvatské pláže zažívají v posledních týdnech neobvyklý problém: ryby okusující plavce. Tento neobvyklý jev přitahuje pozornost odborníků i veřejnosti. Podle expertů jsou hlavními pachateli malé rybky – druh cejna, které lákají zejména jizvy, mateřská znaménka a drobné rány na lidské kůži. Tito malí obyvatelé Jadranu mají ve zvyku hledat potravu tím, že odstraňují parazity z větších ryb či savců, a lidské tělo pro ně může být snadným cílem, píše Bild.
Mnohahodinové čekání na pražském letišti, nejistota a rozčarování z chování letecké společnosti Ryanair. To zažívali cestující z Prahy do chorvatského Zadaru, kteří doslova celou sobotu proseděli v odletové hale ruzyňského Letiště Václava Havla. Do Zadaru přitom měli odletět v 7.50. Ale ani kolem 22. hodiny, kdy redakce Echo24 hovořila s českou rodinou cestující do Chorvatska, nebylo přesně jisté, v kolik hodin mají odletět. O půlnoci se další informace o zpožděném letu posunuly na 1.10.
Do Chorvatska letos opět jako každý rok zamíří přibližně 850 tisíc Čechů. Někteří ale tvrdí, že se pro ně stala dovolená v Chorvatsku příliš drahá a začali vyhledávat jiné a levnější destinace. Hitem letošního léta je Albánie. Ředitel chorvatského turistického sdružení ale tvrdí, že z hlediska cen je Chorvatsko stále konkurenceschopnou středomořskou destinací a má podobné ceny, jako třeba Italové, Španělé nebo Řekové. Vyzývá ale, aby byli provozovatelé ubytování se stanovováním cen opatrní.
Oslabení koruny se může promítnout i do dražší dopravy. Kromě vyšších cen za naftu a benzin dochází k vyšším poplatkům za dálniční mýtné, které jsou rovněž v eurech. V kurzu jsou také letenky a jízdenky na vlaky a autobusy. Například z Prahy do 780 kilometrů vzdálené chorvatské Rijeky můžete jet přímým vlakovým spojením za 1084 korun, autem to vyjde na 2737 korun a letenky do této destinace začínají na ceně 3 510 korun.
Školáci napříč Českou republikou si v pátek vyzvednou vysvědčení, pokud nezamíří ještě do cukrárny, rovnou odjíždí s rodiči na dovolenou. Takový je plán tisícovek Čechů, kteří zamíří na začátku léta do zahraničí nebo do jiných koutů republiky. Jako již tradičně se české rodiny vydávají na letní dovolenou do slunného Chorvatska, kam jezdí především osobními automobily a proto se o víkendu očekává abnormální dopravní situace. Policie na to konto posiluje dálniční kontroly, pořádkové i dopravní hlídky, České dráhy zase posilují železniční spoje.
Léto se českým dovolenkářům prodraží i v oblíbené destinaci na Jadranu. Návštěvníci Chorvatska si připlatí především za ubytování, dopravu a turistické poplatky. Od počátku roku 2024 totiž vešel v platnost nový zákon o cestovním ruchu, který umožňuje regulovat nával turistů podle místních samospráv. Důvodem je turistická přetíženost některých přímořských měst a nápor, který přestává být udržitelný. Za zdražování může měnová politika, inflace a přechod jadranské země na euro.
