Lukáš Kovanda - Autor je hlavní ekonom Roklen24.cz

/

Články autora

Ruská ropa je dražší než ropa ze Západu. A s ruským plynem chtějí kšeftovat i Němci

Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu. Německá vláda přitom současně čelí zostřující se kritice, že svým zamýšleným obchodováním s ruským plynem rovněž „maže“ účinek svého deklarovaného protiruského postoje.

Rusko překonává sankce a mění trh s pšenicí či naftou

ÚHEL POHLEDU: Loňské nezodpovědné prognózy ekonomických nedouků měly za to, že Rusko se za pár měsíců působení západních sankcí hospodářsky zhroutí. Ne že by sankce neměly žádný efekt. Jenže Rusko jim zatím dokáže celkem obstojně čelit. To není propagandistická heroizace ruského národa, ale prosté konstatování faktu, jenž mohl být už loni zřejmý komukoli, kdo vstřebal látku prvního stupně základní školy a elementárním způsobem ji dokáže aplikovat. Rusko je velká země, nesmírně bohatá na komodity, o něž prostě ve světě je a bude zájem. .

80 % Němců není spokojeno s vládou Scholze. Roste alergie vůči slovu „energetická přeměna“

O Německu se už opět po letech hovoří jako o „nemocném muži Evropy“. V ekonomických problémech je ale celý starý kontinent. Bezprostředně jej ničí zejména důsledky války na Ukrajině, včetně energetické drahoty, které výrazně snižují globální konkurenceschopnost nejen německých firem a podniků. Má to zásadní dopad už i na náladu Němců. Hned 79 procent z nich není s vládou kancléře Olafa Scholze spokojeno, vyplývá z aktuálního průzkumu ARD.

Proč už vláda nechce znárodnit ČEZ? Nemusí, Češi za ni smazávají její dluh sami

Vláda už nechce znárodnit ČEZ. Alespoň se tak zdá z pátečního výroku šéfa kabinetu Petra Fialy, který zaskočil i pobouřil nejednoho energetického experta či akcionáře ČEZ. A asi nejen je. V reakci na celkem nevinný dotaz agentury Reuters premiér, jako by se nechumelilo, uvedl – citujme –, že nikdy „nemluvil o státním převzetí výroby elektřiny, ale mluvil o tom, že stát musí získat významnější kontrolu nad energetickou infrastrukturou“, například v podobě již nedávno vládou schváleného zakoupení zásobníků na plyn.

Německo drtí energetická drahota. S ním se propadá i Česko

Německá ekonomika padá a s ní i ta česká. Drtí ji stále vysoké ceny elektřiny – vyšší o 312 % v porovnání s předválečnými léty – a překonaná schémata, v nichž EU uvažuje, i třeba ve vztahu k Indii. Důvěra v německou ekonomiku se v srpnu opět otřásla. Její ukazatel, který sestavuje Ifo institut, klesl na úroveň 85,7 bodu, z revidované červencové úrovně 87,4. Klíčoví představitelé německých firem a podniků tedy propadají ještě větší skepsi ohledně současného i pro nejbližší měsíce vyhlíženého ekonomického vývoje.

Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu

Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope. Ta jim v sobotu večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu. Vlivem řecké dluhové krize, jež propukla na přelomu let 2009 a 2010 v důsledku tehdejší světové finanční krize, se rating řeckého dluhu obecně ocitl v pásmu „prašivém“.

Fialova vláda sníží inflaci jen o čtyři desetinky, tedy ze tří procent, a to ovšem za cenu 82 miliard

V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to „i“ vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace? Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 %. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 %. To znamená, že se inflace letos a příští rok postupně sníží o 13,8 procentního bodu. Hlavním protiinflačním opatřením vlády v této době, letos a příští rok, je konsolidační balíček. Ten podle výpočtu opět KB banky sníží v příštím roce inflaci až o 0,4 p.b.

V Česku nebývale zlevňují nemovitosti

V Česku poprvé po více než deseti letech klesají nabídkové ceny nemovitostí, ukazují nová data Českého statistického úřadu. V Praze uskutečněné ceny novostaveb padají více než během finanční krize před 14 lety. V Česku nebývale zlevňují nemovitosti. V prvním letošním čtvrtletí klesly ceny nových bytů v Praze meziročně o šest procent, což je nejvýraznější propad minimálně od roku 2009, od kdy ČSÚ svoji příslušnou statistiku zveřejňuje (zde). Jedná se přitom o realizované ceny bytů v novostavbách, tedy ceny, za které transakce skutečně probíhá.

Znárodnění ČEZ znamená pohřbení základních principů uplynulých 30 let budování tržní ekonomiky

Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo přes nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády, hodný „banánové republiky“, může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění. Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika.

České řidiče čekají druhé nejlevnější prázdniny. U dieselů přijde cenový skok

Pohonné hmoty budou v Česku o těchto prázdninách nečekaně levné. Alespoň tedy v poměru k hrubé měsíční mzdě. Řidiči totiž budou moci za částku odpovídající právě hrubé měsíční mzdě u tuzemských čerpacích stanic zakoupit více než 1200 litrů pohonných hmot. Něco takového bylo v celé historii novodobé ČR možné dosud jen o prázdninách roku 2020 (viz graf níže). Tehdy ovšem ceny srazila covidová pandemie. Cestování bylo kvůli pandemickým restrikcím omezené, u nás i v zahraničí, což vytvářelo masivní tlak na pokles cen pohonných hmot i v ČR.

Z Prahy se stal skanzen, nové výškové budovy v ní nevznikají. Stavme více do výšky, zlevní to bydlení

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček níže). V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole.

Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?

Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v ČR v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.

Nepodmíněný příjem? Nápad, který se líbí i některým českým politikům

V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům. Průměrný starobní důchod v ČR by se ovšem při jeho prosazení mohl snížit na méně než polovinu nynější částky. Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Británie. Ve obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Badatelé přitom podrobí zkoumání duševní a fyzické zdraví účastníků experimentu.

Poznej svého nepřítele a hlavně jej nepodceň

Veřejným prostorem se občas šíří závan nálady, že Rusko už je vlastně poražené. A pokud ne poražené, alespoň na kolenou. Ekonomicky i geopoliticky. Přes všechnu propagandu – jež je pochopitelně oboustranná, náleží ke každé válce – bychom neměli přestat vidět pravdu zcela. To by nám v ničem nepomohlo. Tak snad jen dva střípky z poslední doby, které zřejmě triumfalistickou náladu zaženou. K čemu by ale byl falešný či předčasný triumfalismus, neopřený o realitu. Začněme ekonomikou. Rusko, zdá se, na tom není špatně, alespoň co se inflace týče.

Green Deal naráží na zeď ekonomické reality. Paříž i Berlín se začínají stavět na zadní

Green Deal se ocitá pod palbou. K nelibosti zelených, neziskových organizací a i Evropské komise samotné. Národní političtí lídři v Paříži či Bruselu si začínají uvědomovat jeho obrovské náklady. A dopady, které budou mít na rozhodování jejich voličů. Navíc třeba v Německu je šokem, jak Volkswagen ztrácí pozice v Číně a jak naopak čínské elektromobily začínají dobývat Německo. Stovky tisíc pracovních míst jsou v ohrožení, celoevropsky jde o miliony. Přitom už nyní se podstatná část zelené agendy EU platí na dluh,

Veřejnost se podařilo vyděsit, o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování daní

Tuzemskou veřejnost se podařilo vyděsit, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, které by jinak politikům neprošlo. Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování.

České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká Moody’s. Vláda ale potřebovala vyburcovat veřejnost

Vláda ve čtvrtek představila konsolidační balíček a důchodovou reformu v 11.55 hodin. Burcovala, že „za pět minut dvanáct“, jinak údajně rozvrácené veřejné finance skončí v bankrotu. Když totiž lidi vyburcuje dostatečně, snáze přijmou nepopulární opatření typu osekání důchodů či zvýšení daní. Slovo „rozvrat“, v souvislosti se stavem veřejných financí poslední dobou často užívané, odpovídá anglickému „breakdown“, „debacle“, „disruption“.

Česko má poprvé stejný rating jako Francie. Lepší má jen pět zemí eurozóny

Česko má poprvé v historii stejný rating jako Francie. Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“.

Češi horentně platí za elektřinu. Přitom ji nejvíc vyváží

České domácnosti loni platily za elektřinu 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích visegrádské čtyřky. Ještě paradoxnější je tento závěr, uvážíme-li, že Česko bylo loni velkým vývozcem své vlastní elektřiny, zatímco zbytek Visegrádu si ji musel daleko více dovážet. A další paradox tkví ve faktu, že zatímco Česko loni své zadlužení navyšovalo, zbytek Visegrádu jej naopak snižoval. Nelze tedy ani moc uplatnit vysvětlení, že vlády ve Varšavě, Bratislavě a Budapešti sice domácnostem cenu elektřiny tak či onak administrativně zlevnily, ale za cenu výraznějšího nárůstu veřejného zadlužení. Pro Česko tak účtování za loňským rokem vůbec nedopadá příznivě.

Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože ji téměř nejvíc vyváží

České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku (viz zde). To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami. Mezi ekonomicky lépe srovnatelnými zeměmi Česko v cenách elektřiny suverénně vede.

Historický rekord: Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Fialově vládě se nedaří zvrátit trend

Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která v pátek zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.

Rekordní zadlužování Česka. Tempo nárůstu je znepokojivé

ÚHEL POHLEDU: Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun. Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii. Tento přebytek, odpovídající 32,8 miliardy korun, na němž se z poloviny podílí přebytek metropole Prahy, 15,5 miliardy korun, tak poněkud vylepšuje celkový stav českého veřejného zadlužení, který je však i tak již třetí rok v řadě neutěšený.

Snižme počty státních zaměstnanců

Přitom by stačilo vrátit zdanění zaměstnanců na úroveň roku 2020 a vrátit počet státních zaměstnanců a je v podstatě hotovo. Veřejná kasa by tím získala navíc přes 150 miliard korun ročně. Debata o ozdravení veřejných financí se zatím vede hlavně kolem titěrností. O věcech, které by přinesly opravdu zásadní úspory, se víceméně mlčí. To počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob.

Padají banky, roste bitcoin. A zřejmě dále poroste

Odliv vkladů z malých amerických bank byl v druhém březnovém týdnu nejvyšší v historii. Data v pátek vydala americká centrální banka. Američané tak reagovali hlavně na hluboký pád ceny akcií Silicon Valley Bank. Své úspory přesouvali do větších bank či do krátkodobých vládních dluhopisů, které ve vysokoinflačním prostředí nabízí atraktivní úrok i v porovnání právě s vklady. Do určité míry nalézají opět zalíbení také v kryptoměnách, hlavně nejrozšířenější z nich – v bitcoinu. Jeho cena už nyní pomalu atakuje dvojnásobek minim loňského listopadu.

Dohoda o Credit Suisse vstoupí do dějin finančnictví

Švýcarská banka UBS kupuje v přepočtu za necelých 73 miliard korun v akciích svého arcirivala, kolabující Credit Suisse. Poprvé od finanční krize roku 2008 tak dochází ke spojení dvou globálně systémově relevantních bank. Spojují se také dvě banky, které patří mezi čtveřici nejdůležitějších investičních bank v Evropě. Tržní hodnota Credit Suisse přitom činí citelně více, bezmála 180 miliard korun,

Panika kolem pádu Silicon Valley Bank se šíří po světě. I do Česka

Tento týden by měl ukázat, zda je páteční kolaps šestnácté největší banky v USA, Silicon Valley Bank, pouze izolovanou záležitostí, nebo zda jde o předzvěst plošnějšího problému, potenciálně dokonce bankovní krize. Řada indicií hovoří pro první ze scénářů. Silicon Valley Bank skutečně představuje poměrně specifickou banku. Zaměřovala se, až příliš koncentrovaně, na mladé technologické firmy. Ty jsou obecně vysoce citlivé na růst úrokových sazeb v ekonomice.

Rating se Česku zatím nezhoršuje. Bude ale třeba rušit některé svátky?

Agentura Fitch Česku v pátek potvrdila jeho dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku. Negativní výhled znamená, že existuje zvýšené riziko zhoršení samotného ratingu. Zvýšenému riziku zhoršení ratingu ze strany některé ze tří světově významných ratingových agentur, vedle Fitch ještě Moody’s Standard & Poor’s, Česko před loňským květnem nečelilo nikdy od konce roku 1998. Fitch se svým novým posudkem přichází v době, kdy se v Česku rozjíždí už poněkud bizarní diskuse, jak rostoucí zadlužení zkrotit.

Big Mac nelže, koruna a švýcarský frank v posledním roce, od začátku invaze, kralují evropským měnám

Česká měna se vůči americkému dolaru nyní drží zhruba tam, kde byla první den ruské invaze na Ukrajinu, tedy takřka před rokem, 24. února. Tehdy jeden dolar uzavíral obchodování při ceně 22,11 Kč, vyplývá z dat Bloombergu. Před tímto víkendem obchodování končilo na kurzu 22,17. Koruna tak za takřka rok od invaze vůči dolaru nakonec oslabila pouze o šest haléřů, přestože se v mezidobí citelně propadla. To odpovídá jednomu z nejlepších výkonů mezi světově významnějšími měnami.

Embargo na ruský diesel je tu, hrozí opět litr nafty za 50 Kč?

V neděli vstoupilo v platnost embargo EU na námořní dovoz ruských ropných produktů, včetně dieselových paliv, a současně s tím také začíná platit zastropování jejich cen na úrovni 100 dolarů za barel. Na této částce se v pátek shodla EU se zeměmi skupiny G7. Takže tankery, které budou chtít mít přístup k západním službám, například k pojištění, budou muset do třetích zemí vyvážet ruské ropné produkty za cenu nižší, než je právě 100 dolarů za barel. Více než 95 procent tankerů zajišťujících mezinárodní námořní přepravu se pojišťuje skrze Londýn.

Pavlovo zvolení dává Fialově vládě možnost uskutečnit bolestivá, ale potřebná ekonomická opatření

Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný přímý dopad na tuzemskou ekonomiku. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by v sobotu zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

Starší články