Lukáš Kovanda - Autor je hlavní ekonom Roklen24.cz

/

Články autora

Proč se Česku zlepšil ratingový výhled?

Nalijme si čistého vína, ratingový výhled se Česku zlepšil z velké části proto, že stále bere ve velkém energie z Ruska. Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno. Fundamentální důvody zlepšení ratingu odhalí nejlépe pohled do historie.

Koruna vůči euru za covidu a války reálně posílila o 20 %

Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své páteční analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.

EU už dávno měla najet na válečnou ekonomiku, nejnebezpečnějším „chcimírem“ je Brusel či Berlín

Vrcholní představitelé EU si stále žijí svá „devadesátá léta“. Toto jejich odtržení od reality tedy není ničím novým. Nyní však nejde jen o ekonomický problém, leč též – a zejména – o problém bezpečnostní. Prominentní experti se už zamýšlejí nad scénáři třetí světové války, přitom stále pravděpodobnější budoucí americký prezident Trump dává nadále najevo, že americké vojsko se při rozšíření ruské agrese Evropě na pomoc nevydá. Avšak Brusel se nadále v zaslepení utápí v zelené, ESG či genderové ideologii. Snad stále míní, že může být vzorem ostatnímu světu.

Co zavinilo úpadek Západu a vzestup Číny

Západ za 30 let totalitní Číně odevzdal, aniž za to něco dostal, plody svého 350 let trvajícího úsilí – výsledky celé průmyslové a IT revoluce. A Afriku k tomu. Navíc sám sebe dále ochromuje regulačním spoutáváním se právě na čínský způsob. Jde asi o největší porážku svobody v dějinách. Například republikáni v USA už si ale začínají uvědomovat, že zelená a ESG agenda nahrávají režimům právě v Číně či v Rusku. Zideologizovaným byrokratům v Bruselu se oči ale stále neotevřely. Bohužel ani Fialově vládě ne.

V Číně nastal „okamžik Lehman“. Bankrot developera může způsobit finanční krizi

ANALÝZA: Soud v Hong Kongu dnes poslal do likvidace čínského realitního obra, společnost Evergrande. Pro celou Čínu může jít o okamžik srovnatelný s tím, co pro Západ značil bankrot investiční banky Lehman Brothers roku 2008. Pád Evergrande, stejně jako pád Lehmanů před 16 lety, je dosud nejprůkaznějším dokladem neudržitelného ekonomického růstu živeného dluhem.

Prosazovat euro je politická sebevražda

Letošní kolo kampaně korporátní lobby za přijetí eura nechává Čechy chladnými. O osobním prospěchu z jeho přijetí je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí. Více než pětkrát tolik Čechů, 42 %, ovšem zase s určitostí říká, že by jim euro osobně nijak neprospělo. Ukazuje to lednový průzkum Medianu pro Český rozhlas. Lobbisté za přijetí eura tak budou muset nabídnout veřejnosti nové argumenty. Ovšem těžko říci, zda mají kde brát. Finanční přínosy eura jsou totiž spíše mikroekonomického rázu, a navíc v čase klesají (kvůli měnovým aplikacím v chytrých mobilech, jež zlevňují a zpohodlňují směnu měn, nově kvůli možnosti českých firem účtovat v euru...); v podstatě jde o již konečný a smrskávající se účet.

Bohatství z Česka masivně mizí do zahraničí, vyplývá z dat Světové banky

ANALÝZA: Česká ekonomika je stále „jako cedník“. Z okolních zemí zůstává jedinou, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizí bez náhrady do zahraničí, vyplývá z dat Světové banky. V roce 2022 bylo Česko mezi okolními zeměmi jedinou, jejíž obyvatelé měli k dispozici méně bohatství, než kolik reálně vytvořili, a to pouze zhruba 96 procent. Hrubý národní důchod v přepočtu na osobu totiž zaostal za hrubým domácím produktem v přepočtu na osobu, jak ukazují data Světové banky (viz tabulka v galerii).

Euro by bez opakovaného referenda ani neexistovalo

ÚHEL POHLEDU: V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, respektive samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru. Tak Češi tedy prý řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny, v referendu roku 2003, takže žádné další referendum nemá smysl.

Koruna a frank, dvě nejvýkonnější evropské měny

Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurz, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kurzu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku. Velké mezinárodně působící společnosti vytušily svoji šanci a rozjely několikáté kolo masivního lobbingu za přijetí eura v Česku.

Koruna je druhou nejvýkonnější evropskou měnou. Obstála lépe než euro

ANALÝZA: Koruna je v éře covidu a války druhou nejvýkonnější evropskou měnou, po švýcarském franku. Česko má přitom i nyní největší devizové rezervy v EU, z evropských zemí má větší jen Švýcarsko. Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.

Premiérův optimismus ve světle faktů. Kdo nechce chudnout, musí si zajistit přidání

ANALÝZA: Nadcházející rok 2024 má být podle vánočních slov premiéra Petra Fialy „rokem naděje“. Naděje, jak známo, umírá poslední. Sázkou na poskytnutí naděje tak vlastně premiér nic moc neriskuje. Svým způsobem je to totiž nejmenší – protože to nejposlednější – pozitivní, co může veřejnosti přislíbit. Naději si veřejnost asi udrží, ať už bude příští rok jakýkoli. Smysluplnější tázaní tak má být nikoli po tom, zda příští rok bude nadějný, ale zda bude lepší.

Češi jsou nejvíc „odíraným“ národem v Evropě, ukazují data OECD a Světové banky

Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci (viz tabulka níže).

Spojeným státům hrozí zhoršení ratingu a prý i bankrot

Spojeným státům hrozí zhoršení ratingu, který jim přisuzuje agentura Moody’s. Ta v pátek večer, po zavření burz, zhoršila výhled úvěruschopnosti země z dosavadního „stabilního“ na „negativní“. Povážlivě tak stoupá pravděpodobnost, že přikročí také k vlastnímu snížení ratingu – poprvé po více než sto letech, od úsvitu moderních finančních dějin.

Peking tleská Bruselu, Volkswagen brečí. V EU vznikne první závod na výrobu čínských aut

Čína dává „nohu do dveří“ evropského trhu s auty, které neuváženě pootevřeli tuhé bruselské regulace a zelení ideologové EU. Málokdo tak jako oni nahrává čínským geopolitickým zájmům. Největší evropská automobilka, Volkswagen, má další problém – a Evropa, Německo i Česko s ním. Největší čínský výrobce elektroaut (a po americké Tesle druhý největší na světě), automobilka BYD, postaví svůj první závod v Evropě. A to v Maďarsku. To vše v době, kdy Volkswagen razantně škrtá .

Muži berou víc – podstupují větší riziko

V Česku na každou ženu, jež zemře při výkonu povolání, skoná v zaměstnání přes 23 mužů. I proto mají muži přirozeně vyšší mzdy – podstupují větší riziko. V uplynulých deseti letech, v období 2012 až 2021, zemřelo na pracovišti v Česku při výkonu povolání celkem 916 osob, vyplývá ze statistiky, kterou nově zveřejnil Eurostat. Z uvedeného počtu 916 osob je hned 878 mužů a 38 žen. Muži tak tvoří zhruba 96 % zemřelých při výkonu povolání v ČR, což pomáhá vysvětlit, proč mají vyšší mzdy – podstupují větší riziko.

Agentury přestávají hrozit Česku zhoršením ratingu

Jedná se o příznivou zprávu pro Fialovu vládu. Dané ratingové hodnocení Standard & Poor’s je totiž příznakem, že se zlepšuje celkový pohled ratingových agentur na tuzemské veřejné finance. Zdají se jim nyní evidentně v udržitelnějším stavu než loni. To, že Česko již prakticky zkrotilo inflaci, potvrzují i minulý týden zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška.

EU zasypává Gazu miliardami. Palestině poslala desetkrát víc než Česku

ANALÝZA: Finanční pomoc zemí EU Palestině je v posledních patnácti letech v poměru k velikosti ekonomiky zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, země EU své peníze posílají dále. Doslova zasypávají Gazu miliardami.

Co vše může změnit útok na Izrael

Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael bude mít dopad jistě i ekonomický, na měnové, surovinové či akciové trhy. Zaprvé, úrok může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v Česku. Zejména v tom případě, že Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost… Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii,

Kdo žádá euro, přebírá zodpovědnost i za Ficovy dluhy

Nová slovenská Ficova vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník. Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiér Robert Fico. Koaličními partnery jeho Směru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Směru odštěpený Hlas a Slovenská národní strana. Taková koalice by měla celkem pohodlnou – byť určitě ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady.

Ruská ropa je dražší než ropa ze Západu. A s ruským plynem chtějí kšeftovat i Němci

Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu. Německá vláda přitom současně čelí zostřující se kritice, že svým zamýšleným obchodováním s ruským plynem rovněž „maže“ účinek svého deklarovaného protiruského postoje.

Rusko překonává sankce a mění trh s pšenicí či naftou

ÚHEL POHLEDU: Loňské nezodpovědné prognózy ekonomických nedouků měly za to, že Rusko se za pár měsíců působení západních sankcí hospodářsky zhroutí. Ne že by sankce neměly žádný efekt. Jenže Rusko jim zatím dokáže celkem obstojně čelit. To není propagandistická heroizace ruského národa, ale prosté konstatování faktu, jenž mohl být už loni zřejmý komukoli, kdo vstřebal látku prvního stupně základní školy a elementárním způsobem ji dokáže aplikovat. Rusko je velká země, nesmírně bohatá na komodity, o něž prostě ve světě je a bude zájem. .

80 % Němců není spokojeno s vládou Scholze. Roste alergie vůči slovu „energetická přeměna“

O Německu se už opět po letech hovoří jako o „nemocném muži Evropy“. V ekonomických problémech je ale celý starý kontinent. Bezprostředně jej ničí zejména důsledky války na Ukrajině, včetně energetické drahoty, které výrazně snižují globální konkurenceschopnost nejen německých firem a podniků. Má to zásadní dopad už i na náladu Němců. Hned 79 procent z nich není s vládou kancléře Olafa Scholze spokojeno, vyplývá z aktuálního průzkumu ARD.

Proč už vláda nechce znárodnit ČEZ? Nemusí, Češi za ni smazávají její dluh sami

Vláda už nechce znárodnit ČEZ. Alespoň se tak zdá z pátečního výroku šéfa kabinetu Petra Fialy, který zaskočil i pobouřil nejednoho energetického experta či akcionáře ČEZ. A asi nejen je. V reakci na celkem nevinný dotaz agentury Reuters premiér, jako by se nechumelilo, uvedl – citujme –, že nikdy „nemluvil o státním převzetí výroby elektřiny, ale mluvil o tom, že stát musí získat významnější kontrolu nad energetickou infrastrukturou“, například v podobě již nedávno vládou schváleného zakoupení zásobníků na plyn.

Německo drtí energetická drahota. S ním se propadá i Česko

Německá ekonomika padá a s ní i ta česká. Drtí ji stále vysoké ceny elektřiny – vyšší o 312 % v porovnání s předválečnými léty – a překonaná schémata, v nichž EU uvažuje, i třeba ve vztahu k Indii. Důvěra v německou ekonomiku se v srpnu opět otřásla. Její ukazatel, který sestavuje Ifo institut, klesl na úroveň 85,7 bodu, z revidované červencové úrovně 87,4. Klíčoví představitelé německých firem a podniků tedy propadají ještě větší skepsi ohledně současného i pro nejbližší měsíce vyhlíženého ekonomického vývoje.

Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu

Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope. Ta jim v sobotu večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu. Vlivem řecké dluhové krize, jež propukla na přelomu let 2009 a 2010 v důsledku tehdejší světové finanční krize, se rating řeckého dluhu obecně ocitl v pásmu „prašivém“.

Fialova vláda sníží inflaci jen o čtyři desetinky, tedy ze tří procent, a to ovšem za cenu 82 miliard

V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to „i“ vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace? Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 %. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 %. To znamená, že se inflace letos a příští rok postupně sníží o 13,8 procentního bodu. Hlavním protiinflačním opatřením vlády v této době, letos a příští rok, je konsolidační balíček. Ten podle výpočtu opět KB banky sníží v příštím roce inflaci až o 0,4 p.b.

V Česku nebývale zlevňují nemovitosti

V Česku poprvé po více než deseti letech klesají nabídkové ceny nemovitostí, ukazují nová data Českého statistického úřadu. V Praze uskutečněné ceny novostaveb padají více než během finanční krize před 14 lety. V Česku nebývale zlevňují nemovitosti. V prvním letošním čtvrtletí klesly ceny nových bytů v Praze meziročně o šest procent, což je nejvýraznější propad minimálně od roku 2009, od kdy ČSÚ svoji příslušnou statistiku zveřejňuje (zde). Jedná se přitom o realizované ceny bytů v novostavbách, tedy ceny, za které transakce skutečně probíhá.

Znárodnění ČEZ znamená pohřbení základních principů uplynulých 30 let budování tržní ekonomiky

Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo přes nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády, hodný „banánové republiky“, může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění. Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika.

České řidiče čekají druhé nejlevnější prázdniny. U dieselů přijde cenový skok

Pohonné hmoty budou v Česku o těchto prázdninách nečekaně levné. Alespoň tedy v poměru k hrubé měsíční mzdě. Řidiči totiž budou moci za částku odpovídající právě hrubé měsíční mzdě u tuzemských čerpacích stanic zakoupit více než 1200 litrů pohonných hmot. Něco takového bylo v celé historii novodobé ČR možné dosud jen o prázdninách roku 2020 (viz graf níže). Tehdy ovšem ceny srazila covidová pandemie. Cestování bylo kvůli pandemickým restrikcím omezené, u nás i v zahraničí, což vytvářelo masivní tlak na pokles cen pohonných hmot i v ČR.

Z Prahy se stal skanzen, nové výškové budovy v ní nevznikají. Stavme více do výšky, zlevní to bydlení

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček níže). V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole.

Starší články