ANALÝZA: Americký prezident Donald Trump opětovně zásadně přitvrdil vůči Číně. Zvedá celní sazbu na čínský dovoz o drakonických 100 procentních bodů. Nové clo tedy má být 130 %. Při takovéto výši cla by v podstatě přestal existovat americko-čínský obchod, neboť lze čekat, že Peking by stanovil podobnou celní sazbu zase na americký dovoz.

V případě naplnění Trumpovy pohrůžky by šlo jen o nepatrně nižší clo, než jakému Čína přechodně čelila po poměrně krátkou dobu letos v první polovině roku, než se obě největší ekonomiky světa dohodly na celním příměří, takže vzájemná cla klesla hluboko pod úroveň 100 procent, na hodnoty, při kterých už obchod probíhat může. Ovšem před dosažením příměří Čína také reagovala odvetným zvednutím svého cla na americký dovoz na prohibitivně vysokou úroveň 125 procent. Toto příměří tedy nyní Trump trhá na kusy.

Rozezlilo jej, že Peking omezuje vývoz kovů vzácných zemin. Čína totiž ve čtvrtek oznámila, že bude od 1. listopadu požadovat po zámořských vývozcích exportní licenci, pokud položky jejich exportu obsahují byť jen stopové množství kovů vzácných zemin. Ve skutečnosti by tak šlo o bezprecedentní kontrolu vývozů daných vzácných kovů, na nichž je Západ stále více závislý, neboť je upotřebí v nejpokročilejších technologiích v oblasti elektromobility, čisté energetiky, ale také třeba ve vojenství a výrobě zbraňových a obranných systémů.

Čína svým krokem Trumpovu administrativu zjevně zaskočila, vlastně přešla do nečekané ofenzívy. Trump daný krok Pekingu označuje za „mimořádně agresivní“. Měl se s čínským protějškem Si Ťin-pchingem setkat později v tomto měsíci během summitu v Jižní Koreji, včera ale pohrozil, že setkání ruší.

Nicméně jak Peking, tak Washington svá opatření plánují zavést až od 1. listopadu, což naznačuje, že z obou stran jde nyní o snahu kolíkovat si vyjednávací prostor pro další negociace v rámci již zmíněného dojednaného příměří. Čína před plánovaným summitem v Jižní Koreji zřejmě „chtěla ukázat svaly“ a tato její výstraha je o to účinnější, že přišla tak nečekaně. Přišla v době, kdy se nejen Trumpova administrativa, ale také světové akciové a finanční trhy obecněji poněkud nechaly ukolébat. Trump sám se poslední dobou soustředil spíše na zprostředkování ukončení bojů a mír na Blízkém východem, mezi Izraelem a Hamásem.

O tom, že světové trhy zastihl čínský krok – resp. Trumpova včerejší reakce na něj – v nedbalkách, signalizuje vývoj na trzích s kryptoměnami. S kryptoměnami se totiž obchoduje i o víkendu, na rozdíl od akcií a dalších tradičních aktiv typu dluhopisů či měn.

Světový trh s kryptoměnami v reakci na skokové zvýšení obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem prožil zvláště temné hodiny. V pátek večer středoevropského času, po Trumpově oznámení, načasovaném zjevně na dobu po uzavření burz s tradičními aktivy, došlo k největšímu odlivu kapitálu z kryptoměnových aktiv v celé jejich historii. Kryptoměny tak za včerejší den zaznamenaly odliv kapitálu v objemu až takřka 20 miliard dolarů (přes 400 miliard korun). Například cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny, bitcoinu, spadla v pátek večer ze zhruba 122 000 na nějakých 105 000 dolarů. Každý jeden bitcoin tak vlastně v okamžiku odepsal ze své hodnoty částku v přepočtu odpovídající takřka 360 000 českých korun.

Nelze vyloučit, že panika a související masové výprodeje zasáhnou po pondělním otevření burz právě také tradiční aktiva typu akcií. Ostatně už včera ty americké klesly nejvýrazněji za půl roku, a to tedy ještě před Trumpovou eskalací.

Bude ovšem záležet na tom, zda do té doby Washington a Peking nějak zmírní styl své nejnovější přetahované.