Tag: věda

Články k tagu

„Vidím návrat racionality,“ řekl vědec Václav Smil v Národní knihovně

„Tady jsem začal,“ řekl mimo jiné Václav Smil při příležitosti předání svého souhrnného díla Národní knihovně ČR. Při slavnostním okamžiku, který proběhl za přítomnosti ředitele Národní knihovny Tomáše Foltýna a europoslance Alexandra Vondry pod záštitou Centra pro transatlantické vztahy Cevro Institutu, však vášnivý čtenář Smil mluvil především o knihách. A například o tom, proč kanadská univerzita v Manitobě, kde celý život učil, odmítla jeho knižní dary. Mluvil však také o ideové uzavřenosti.

Příliš se bál covidu. Nechal se naočkovat 217krát. Teď ho zkoumají vědci

Vědci z univerzity v německém Erlangenu zkoumali vzorky krve u muže, který se nechal více než 200krát naočkovat proti nemoci covid-19. Zjistili, že jeho imunitní systém funguje zcela normálně, píše agentura DPA. Výzkumníci však zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ a že výslovně nedoporučují takový postup opakovat. Muže vědci kontaktovali na základě novinových článků, které o jeho enormním zájmu o očkování proti nemoci covid-19 informovaly.

Hotová jídla, cukrovinky a fast food se pojí s 32 škodlivými účinky, vyplývá ze studie

Průmyslově zpracované potraviny se přímo pojí s 32 škodlivými účinky na zdraví. Zvyšují mimo jiné riziko srdečních onemocnění, rakoviny, cukrovky druhého typu, problémů s duševním zdravím a předčasného úmrtí. Uvedl to list The Guardian s odkazem na nejrozsáhlejší světový přehled důkazů o škodlivých dopadech výrobků, jako jsou například čokoládové tyčinky, šumivé nápoje, hotová jídla a rychlé občerstvení.

Hrozí konec slavných sýrů camembert a roquefort. Vědci hlásí problém s jejich plísněmi

Francouzští vědci upozorňují, že by mohla skončit výroba camembertu. Plíseň penicillium camemberti, která se k výrobě sýru používá, totiž prý ztrácí schopnost se rozmnožovat. Problém se ale může týkat i dalších sýrů, jako je například roquefort, informuje deník Bild. Penicillium camemberti ztrácí schopnost se rozmnožovat, informují francouzští vědci. Rozmnožení této plísně je také velmi složité a aby ji bylo dostatečné množství, trvá to velmi dlouho.

Nonkonformisty zruinovat

Diskuse o Green New Dealu, jejíž ozvěnu jsme teď mohli zaznamenat při sedláckých protestech u nás, stojí a padá s „vědou“. Protože „věda“, opakuje nám hlavní proud, dávno a mimo jakoukoli pochybnost zjistila, že tak prudké oteplení jako v posledních sto letech nebylo v dějinách zaznamenáno a že ho způsobuje rozmnožené lidstvo se svým průmyslem. Tím se odůvodňuje celý ten vějíř zákazů, uhlíkových daní, předpisů a kampaní na cestě k uhlíkové neutralitě. Kdyby byla „věda“ zpochybněna, logicky budou zpochybněny i všechny tyto zákony a s nimi celá jedna politická generace.

NASA hledá dobrovolníky pro život na Marsu. Rok mohou v simulaci strávit pouze vybraní jedinci

NASA chystá testování života na Marsu, pro svůj 3D vytištěný simulátor nyní hledá čtyři dobrovolníky, kteří by v něm strávili rok života. K výběru vhodného kandidáta má ale NASA mnoho kritérií, jako jsou věk nebo vzdělání. Informuje například web CBS News. Život na "falešném Marsu" má připravit na průzkum planety lidmi. Celý rok mohou zájemci strávit v simulaci Marsu (Mars Dune Alpha) o rozloze zhruba 158 metrů čtverečných.

Vědci našli nové formy života. Obelisky jsou menší než viry a žijí v našich střevech a ústech

Virus je jedním z nejmenších tzv. nebuněčných organismů, které k vzhledem k cizopasnému způsobu života a neschopnosti například samostatně růst je označován za hraniční případ života. Nyní však vědci ze Stanfordovy univerzity objevili ještě menší formu života, kterou nazvali obelisky. Jedná se o existence složené z jednoho až dvou genomů, které na rozdíl od virů nejsou obaleny v proteinu, ale podobně jako virus jsou schopny ovlivňovat život hostitele. Co přesně v lidském těle, ve kterém jich vědci objevili několik, dělají a zda tělu prospívají, či nikoliv, vědci zatím neví.

Přelom v léčbě demence. Lékaři by na ni mohli přijít už 15 let před stanovením diagnózy

Vědci zaznamenali důležitý poznatek ve vývoji léčby demence. Podle nové studie by mohlo být riziko demence viditelné z krevních testů již 15 let před stanovením diagnózy. Nová zjištění o bílkovinných biomakerech by ale mohla přispět i k vývoji léků proti demenci. O studii zveřejněné v časopise Nature Aging informoval například deník Bild. U většiny nemocí platí, že čím dříve je stanovena diagnóza, tím je větší šance na uzdravení.

Vědci nečekaně odhalili měsíc vhodný pro život. Mimas disponuje „tekutým oceánem“

Astronomové ho přirovnávají - také kvůli jeho vnější podobnosti - k Hvězdě smrti z Hvězdných válek, ale ukazuje se, že by mohl být pohostinnější, než se dříve zdálo: Mimas, malý Saturnův měsíc, obsahuje podle studie zveřejněné ve středu pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, ideální pro výskyt života, napsala agentura AFP. Mimas se tak připojil k rodině vzácných měsíců ve Sluneční soustavě, které pod svým ledovým příkrovem ukrývají tekutou vodu:

Je nárůst úzkosti problém?

Dobré názvy to mívají těžké i lehké. Člověk o ně zakopne, hned hlásí námitky, ale nakonec sezná, že na tom třeba něco je. Autor má vyhráno, protože titul vyvolávající tento výkon se v čtenáři usadil. Společnost úzkosti k takovým názvům patří. Čtenář (titulu) skočí do náruče nejsnazší kritice: Ale vždyť ne všichni trpí úzkostmi. Jistě. A není ten název tedy přehnaný? Bezpochyby. Smyslem takové zkratky je přiložit k určitému fenoménu lupu, i za cenu, že zvolené hledisko bude pokřivené. Je přínosné, že Jan Géryk, mladý sociolog, právník a stand-up komik, navíc tematizuje i tento – dnes rozšířený – sklon pojmenovávat společnosti.

Škodlivost vakcín proti covidu-19 převažuje nad přínosy, tvrdí studie

Škodlivost vakcín proti covidu-19 "hluboce převyšuje" nad přínosy těchto očkovacích látek, uvádí recenzovaná studie v odborném časopisu Springer Nature Group. Vakcinační látky porušovaly standardy během testování, schvalování i v rámci konečného nasazení a očkování mezi veřejností, píše magazín The Blaze. Studie výsledný produkt popisuje jako látku s "nepřijatelným poměrem škodlivosti a benefitů."

Vědci plánují nový „superurychlovač“, odhalit má až 95 % tajemství vesmíru

Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), která vlastní Velký hadronový urychlovač, pokračují v plánování výstavby nového stroje, který by měl být nejméně třikrát větší než stávající urychlovač částic. Takzvaný „superurychlovač“, jehož stavba by měla začít okolo roku 2040, má odhalit až 95 % tajemství vesmíru. Vlnu kritiky vyvolává především jeho cena, která by se měla vyšplhat až na 12 miliard liber. Financovat by ji měly členské státy EU a Velká Británie. Informuje mimo jiné BBC.

Mají toho české děti moc, nebo na ně klademe nižší nároky?

Mají toho české děti moc, nebo na ně klademe nižší nároky? Vracejí se tradiční otázky o kvalitě vzdělávání. Ministerstvo školství pod vedením NPI se mezitím snaží vypracovat „návod“ k zásadním změnám, které mají proměnit výuku na základních školách. Stovky lidí na vzniku dokumentů, které mají pomoci ji zmodernizovat. Vést děti od „biflování“ ke „kompetencím“. A klademe si ve vzdělávání dětí dostatečné ambice? Diskutovat o tom do Salonu přišli Jiří Nantl (ODS), Ivo Jupa, Petra Mazancová a Pavel Bobek.

Alzheimer se může přenášet z člověka na člověka, zjistili vědci

Podle výzkumu se při vzácných lékařských nehodách může Alzheimerova choroba přenášet z člověka na člověka. Vědci tvrdí, že u několika lidí, kterým byl podáván lidský růstový hormon z hypofýzy zemřelých dárců, se rozvinula Alzheimerova choroba v raném stádiu. Pravděpodobně z toho důvodu, že použité hormony byly kontaminovány bílkovinami, které v mozcích dárců tuto chorobu způsobily. Přenos mezi lidmi při každodenních činnostech či běžné péči se nepotvrdil. Informuje o tom list The Guardian.

Zdraví a smysl života

V této době řešíme konflikty, nové nemoci či zdražování energií, takže uvažování o smyslu života se zdá vzdálené a nadbytečné jako nějaká intelektuální libůstka. Pokud na počátku 20. století žilo ve městech kolem 6 % populace, řešit podobné otázky ani nebylo zapotřebí. Člověk se prostě narodil do světa, ve kterém bylo nutné starat se o hospodářská zvířata, včas zasít a dobře sklidit. Duchovní rámec jeho života určovaly církevní svátky a nedělní bohoslužby. V rostoucích městech už člověk nemusel chodit do kostela, ale ani dodržovat lidové zvyky. Osvobodil se od mnoha povinností, ale také se začínal ptát, odkud vlastně jde a kam že to směřuje. Obě světové války končily nejenom bídou a utrpením, ale také otázkou, proč se staly a jaký toto velké ničení mělo smysl.

Ekonomové, kde jste?

Až se jednou budou psát dějiny globalizace, klíčové místo v nich bude zaujímat rok 2022. Právě v jeho druhé půli byl v USA schválen a prezidentem Joem Bidenem podepsán tzv. Inflation Reduction Act (IRA), který v roce 2023 postupně začal vcházet v život. A teprve se zpožděním si významná část pozorovatelů ekonomického dění uvědomila jeho dlouhodobé fundamentální důsledky pro celý svět. V případě IRA nejde jen o komicky nepřesný až ironický název této rozsáhlé legislativy, neboť o snižování inflace v něm v nejmenším nejde, to spíš o ochranářství, daňové pobídky, přímou podporu amerického průmyslu a též částečně cenové stropy či dotace, to vše zabaleno do hávu boje s klimatickou změnou.

Putinův gerontolog sliboval lidem, že se dožijí minimálně stovky. Nyní zemřel. Dožil se 77 let

Jeden z předních ruských gerontologů, člen ruské akademie věd Vladimir Chavinson zemřel ve věku 77 let, uvedl na svém ruskojazyčném webu list The Moscow Times s odvoláním na sdělení petrohradského guberátora. Vědec, kterého média označovala za „osobního gerontologa“ prezidenta Vladimira Putina, se zabýval problémy stárnutí a prodloužení aktivního života. Patentovaných měl 13 léků a 64 doplňků stravy na základě peptidů.

Vynález z pražské ČVUT dokáže ihned podle zvuku detekovat střelbu i typ použité zbraně

Výzkumníci z katedry měření Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) vyvinuli akustický detektor, který je díky několika mikrofonům a softwaru využívajícím umělou inteligenci schopný během několika sekund rozpoznat střelbu, zaměřit její polohu i určit použitou zbraň. Podle jeho autorů může systém mít jak vojenské, tak civilní využití – například ve školách, nemocnicích a jiných veřejných prostorech.

Prodlužování nohou je stále populárnější. Po jedné operaci člověk „vyroste“ o tři centimetry

Stále více lidí se rozhoduje pro operaci, která jim prodlouží nohy a přidá tak několik centimetrů na výšce, píše server CBS News. Po jednom zákroku v Mezinárodním centru pro prodlužování končetin je možné být až o tři centimetry vyšší, při dvou až o 6 cm. Při této operaci lékaři zlomí pacientovi buď stehenní, nebo holenní kosti a vloží do ní zařízení, které má schopnost kost prodlužovat.

Deset tisíc malých já

Půl milimetru není zrovna moc. Na pořádné spatření něčeho tak malého je dobré vzít silnou lupu, ne-li slabý mikroskop. Ale vědecké revoluce někdy vyrostly i na menších základech. Když kolegové slavného fyzika lorda Rutherforda roku 1932 poprvé rozštěpili atom, neměli šanci se na výsledek své práce podívat vůbec. Biologie ovšem pracuje s většími objekty než atomová fyzika, zobrazovací metody během stovky let také výrazně pokročily, a tak se jeden tým z Weizmannova institutu mohl se svým čerstvým dílem pokochat i vizuálně. Byla to embrya, lidská embrya, technicky vzato „modely“ embryí, protože věda zase jednou předběhla legislativu.

Když jsou fakta na obtíž

Replikační krize je závažný problém ve vědě. Když někdy na začátku desátých let tohoto století vědci začali opakovat staré experimenty (často šlo o slavná zjištění, na nichž stála celá odvětví), nedokázali dospět ke stejným výsledkům. Krize je obzvlášť velká v psychologii, kde se různým studiím podařilo zopakovat jen asi 23 až 63 % výsledků. Ale krize zasáhla i jiné disciplíny. Podle průzkumu vědeckého časopisu Nature z roku 2018 se celkově 70 % vědců někdy nepodařilo replikovat výsledky svých kolegů.

Muž zadržel kýchnutí a protrhl si průdušnici, jde o historicky první případ

Zdánlivě běžný biologický proces kýchání muži způsobil protržení průdušnice. K nepříjemnému úrazu došlo, když muž dostal nutkání si kýchnout v důsledku senné rýmy. Pokusil se kýchnutí potlačit, což mu způsobilo protržení průdušnice. Jde o vůbec první zaznamenaný případ svého druhu, uvádí vědecký web Live Science. K neobvyklému poranění došlo, když muž řídil auto a kvůli senné rýmě pocítil silné nutkání ke kýchnutí. Dráždivé kýchnutí se však snažil potlačit zacpáním nosu a zavřenými ústy.

Očkování proti covidu způsobuje tvorbu nežádoucích látek. „Není důvod k obavám,“ říkají vědci

I po milionech podaných dávek dokáží vakcíny proti covidu vědce překvapit. Nová studia publikovaná v časopise Nature ukázala, že mohou v některých případech vést mRNA vakcíny k tvorbě nežádoucích proteinů. Vědci však uklidňují, že se zatím neobjevila žádná spojitost s vedlejšími či negativními účinky, při vývoji budoucích vakcín by však podle nich bylo na místě tuto chybu napravit. Informují o tom například Der Spiegel či populárně vědecký server Science.

Drama pláště a dýky ve světě umělé inteligence

Od loňského listopadu, kdy organizace OpenAI vypustila na veřejnost chatbot ChatGPT, vlna toho největšího zájmu pominula. Až teď přišla umělá inteligence s novým kusem, jaký nikdo nečekal – s nebývalým korporátním dramatem. V několika měsících po spuštění prvního chatbotu jako by pro laiky ohledně potenciálu i nebezpečí této nové technologie bylo prozatím řečeno vše. Navzdory různým varovným otevřeným dopisům se už žádné zpřítomnění existenciální hrozby umělé inteligence nekonalo.

K Zemi míří silná sluneční bouře, může působit chaos

Blíží se k nám sluneční bouře, která může Zemi zasáhnout již dnes. Podle varování amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mohou erupce na Slunci nakonec vyvolat geomagnetickou bouři, jež má potenciál narušit rádiové a GPS signály. Tato situace souvisí s nedávným pozorováním rozsáhlých skvrn na povrchu naší hvězdy. Vznik slunečních skvrn je spojován s erupcemi a výrony koronální hmoty (CME), což jsou obrovské a prudké exploze sluneční energie, obecně nazývané jako sluneční bouře.

Z objevu, který otřásl vědeckým světem, se nakonec vyklubal fejk a obří ostuda

Nález lebky tzv. piltdownského člověka měl být dlouho hledaným spojovacím článkem mezi lidoopem a člověkem. Jenže se jednalo o podvrh vytvořený z lebeční kosti člověka a čelisti orangutana. Pravda o tomto jednom z největších vědeckých objevů 20. století, který se stal jednou z jeho největších ostud, vyšla najevo před 70 lety, 21. listopadu 1953. Tajemství pozůstatků piltdownského člověka však zůstalo nerozluštěno dodnes, jejich původce se nepodařilo vypátrat.

Drogy, které léčí

Čtyřiatřicetiletá violoncellistka Terezie Kovalová z Prahy si svoje úzkosti a deprese léčí pomocí psychedelických látek pod dohledem terapeuta v jednom terapeutickém centru zcela legálně. V „rauši“ prožívá svůj vnitřní boj. A pomáhá jí to. Už několik let trvá tzv. psychedelická renesance. „Klasická psychedelika se nezastavitelně blíží do klinické praxe a především mají potenciál změnit psychiatrii a psychologii jako obory,“ píše Vojtěch Cink v knize Psychedelika a psychonautika. Zatím se používá ketamin. Ten byl objeven v 60. letech a nejdřív se používal jako anestetikum, při tomto užití překvapil lékaře jeho antidepresivní účinek.

Omezení za covidu měla trvalý dopad na mozek lidí nad 50 let

Nejnovější studie zkoumající dopady pandemie covidu-19 na dospělou populaci ukazuje znepokojivé závěry. Britští vědci na vzorku lidí starších 50 let pozorovali rapidnější úpadek mentálních schopností i paměti. Nezáleželo přitom na tom, zda se člověk covidem-19 nakazil. Příčinu je zřejmě třeba hledat jinde. Všem účastníkům studie bylo mezi 50 a 90 lety a žili v Británii. Testy hodnotily krátkodobou paměť účastníků a jejich schopnost plnit složité úkoly.