Výzkumný tým Univerzity v Curychu tajně nasadil na Reddit AI boty, kteří se vydávali za oběti znásilnění a další zranitelné osoby. Experiment, jenž měl zkoumat schopnost umělé inteligence ovlivňovat názory, byl zveřejněn až po měsících a vyvolal ostrou kritiku kvůli etickým pochybením a manipulaci s emocemi nic netušících uživatelů.
Nedávno zesnulý profesor psychiatrie Cyril Höschl byl nejen vynikajícím lékařem, ale též vlivným intelektuálem, který svým rozhledem překračoval hranice oboru. Jeho poznatky a úvahy o lidské duši byly originální, trefné a především v mnohém nadčasové. Považujeme proto za potřebné je znovu připomenout, a to ve formě abstraktu ze dvou starších rozhovorů pro Týdeník Echo. Cyril Höschl v nich nabízí pronikavý pohled i na obecnější společenské a politické fenomény, a je tudíž přínosný nejen jako dobové svědectví, ale překvapivě i jako přiléhavý popis některých znepokojivých trendů současnosti a třeba i jako varování do budoucnosti.
V neděli se konalo poslední rozloučení s nedávno zesnulým českým psychiatrem Cyrilem Höschlem. Do Velké obřadní síně krematoria v pražských Strašnicích přišlo uctít jeho památku i mnoho známých osobností. Světově uznávaný lékař bojoval na sklonku života s těžkým neurologickým onemocněním. Na poslední rozloučení přišlo do strašnického krematoria kromě rodiny a přátel i mnoho známých osobností.
Někdy v první polovině sedmdesátých let se ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v pražských Bohnicích potkali dva stejně staří čerství absolventi, elévové vědy o duši a mysli, a seznali, že smýšlí podobně, a to nejen o duševních chorobách. Vzniklo tak volné přátelské pouto, které přetrvalo všechny změny v jejich profesním i osobním životě, jakož i převratné změny ve společnosti, až do Cyrilovy tragické, ale přesto předčasné smrti před několika dny. Lidí, s kterými člověk v pětasedmdesáti letech sdílel dvě třetiny života, rapidně ubývá, ale tato ztráta zraňuje víc než jiné.
V generaci dnešních sedmdesátníků – občas to bude platit i pro některé o dekádu mladší či naopak starší – ještě najdeme vzdělance klasického střihu. Špičkové odborníky v přírodních nebo technických oborech, zároveň ale vzdělané i v humanitních disciplínách a také s láskou k umění a přehledem v literatuře, hudbě nebo ve výtvarném umění. To jsou ty obrazy matematiků, fyziků, chemiků nebo lékařů hrajících pro osvěžení své velké duše na housle nebo na klavír a zároveň schopných zpaměti recitovat Shakespearovy sonety. Takové osobnosti mladší generace vědců tolik negeneruje.
Vesmírná sonda NASA jménem Lucy, která momentálně míří k Jupiteru, pořídila velmi detailní snímky asteroidu 52246 Donaldjohanson, který vznikl asi před 150 miliony let. Podle vědců by tyto fotografie mohli výrazně obohatit vědomosti o formování planet naší sluneční soustavy. Sonda odstartovala v roce 2021 a vydala se na dvanáct let dlouhou cestu směrem k oběžné dráze Jupiteru, aby prozkoumala dosud neznámou skupinu asteroidů známých jako Trojané Jupiteru, píše web space.com.
Geoinženýrství Londýna. Slunce se stalo předmětem kontroverzních experimentů vědců, kteří uvažují o jeho umělém "zastínění", tedy snížení množství slunečního světla dopadajícího na Zemi, aby zpomalili globální oteplování. Povolení k experimentům by měla britská vláda vydat v rámci následujících týdnů. Britská vládní Agentura pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA) oznámila, že vyčlení 50 milionů liber (1,48 miliardy Kč) na projekty v oblasti solárního geoinženýrství.
Tým amerických vědců oznámil, že objevil dosud neznámou barvu, kterou lidské oko za běžných okolností není schopno vnímat. Nový odstín, pojmenovaný „olo“, je popisován jako extrémně sytý modrozelený tón, který lze spatřit pouze díky speciální stimulaci oční sítnice pomocí laseru, píše zpravodajská stanice BBC. Výsledky experimentu byly zveřejněny v časopise Science Advances. Podle spoluautora studie, profesora Rena Nga z Kalifornské univerzity v Berkeley, je objev „pozoruhodný“.
Připomenul jsem v nedávné úvaze příběh jednoho zaslepení, jak ho vypráví slovenské Divadlo Pôtoň v dokumentární inscenaci Terra Apathy. Pojednává o zaniklé staré slovenské obci (1253) Horné Opatovce (latinsky Terra Apathy de Grana), kde byla v roce 1953 postavena hliníkárna, lidé měli práci, moderní byty, kupovali si pračky, televize, jejich životní úroveň rostla. Jedovaté emise hliníkárny ale postupně vyhubily hmyz, zničily stromy, zvířata trpěla deformacemi, ženám se lámaly kosti, zvýšila se závratně dětská nemocnost. Ekologické škody překročily nakonec práh napravitelnosti a obec byla zlikvidována, lidé vystěhováni.
Bílý dům dnes spustil nový web o covidu-19, na němž administrativa republikánského prezidenta Donalda Trumpa původ pandemie přisuzuje úniku koronaviru z čínské laboratoře a kritizuje bývalého demokratického prezidenta Joea Bidena, amerického imunologa a odborníka na infekční nemoci Anthonyho Fauciho a Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Napsala o tom agentura Reuters. Web se zároveň vyjadřoval kriticky k lockdownům, povinnému nošení rousek a pravidlům sociálního distancování.
Několik tisíc nizozemských dětí může mít desítky sourozenců, o kterých nic neví. Organizace zastupující děti ze zkumavky mluví o "medicínském skandálu" a varuje, že těmto dětem hrozí, že před každým rande si nejdříve budou muset udělat test DNA, aby vyloučili vzájemné příbuzenství a incest. Právě z Nizozemska pochází i světový rekordman v dárcovství spermií Jonathan Meijer, který je otcem možná až tisícovky dětí.
Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým vědců z Cambdrigeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a objevil známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy. Napsal o tom britský server BBC. Je to druhý a zatím nejslibnější objev, kdy vědci zaznamenali v atmosféře planety chemické látky spojené s životem pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA.
Díky infračervenému vidění teleskopu Jamese Webba získali vědci z NASA nejdetailnější snímek planetární mlhoviny NGC 1514. Odhalil složité prstence prachu a otvory v jejím zářivě růžovém středu, kde rychlejší materiál prorazil ven. „Před Webbem jsme většinu tohoto materiálu nebyli schopni vůbec zachytit, natož ho takto jasně pozorovat,“ sdělil Mike Ressler z NASA. Ten prstence objevil už v roce 2010 a dnes díky přístroji MIRI může podrobně sledovat, jak turbulentní mlhovina je.
Evropská komise vůbec poprvé schválila léčbu Alzheimerovy choroby, která se zaměřuje na základní mechanismy onemocnění. Jedná se o protilátku zvanou Lecanemab, která je určená pro pacienty v raném stádiu nemoci. Podle odborníků však může být tato terapie vhodná jen pro velmi omezenou skupinu pacientů, uvádí německý Bild. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila v listopadu 2024 používat Lecanemab k léčbě mírných kognitivních poruch nebo lehké demence způsobené Alzheimerovou nemocí.
Tričko, které umí probudit usínajícího řidiče, vyvinuli vědci na Technické univerzitě v Liberci. Senzory na tričku dokážou únavu odhalit dřív, než si ji sám řidič uvědomí, neomylně totiž změří zpomalující se dech. Smart textil tak může pomoci snížit počty nehod a zachraňovat životy. Autor nápadu Michal Martinka se vývoji trička věnuje čtvrtým rokem, řekl mluvčí univerzity Radek Pirkl.
Opět jsme o krok blíže událostem z Jurského parku. Americkým vědcům se podařilo přivést k životu vlka s geny vyhynulého pradávného druhu pravlka obrovského. „Vytváříme funkční kopie něčeho, co kdysi žilo,“ prohlásila evoluční bioložka z Kalifornské univerzity v Santa Cruz Beth Shapirová. Společnost Colossal Biosciences, známá svými ambiciózními pokusy o oživení vyhynulých druhů, dosáhla významného milníku.
Evropská unie i jednotlivé evropské státy a vzdělávací instituce otevírají náruč pro americké vědce, kteří opouští americké univerzity. Ty čelí tlaku americké vlády na ukončení programů o genderu, omezování výzkumu klimatu či RNA vakcín. Trumpova administrativa také cílí proti antisemitismu na univerzitách. Z těchto důvodů z amerických univerzit pomalu odchází někteří výzkumníci, čehož chce Evropa využít.
Vědci objevili sloučeninu, která neměla existovat, takzvaný hydrát chloridu cesného. Klíčem k jeho přípravě je speciální způsob mražení. Tento objev může otevřít nové cesty ke vzniku nestabilních molekul, včetně léčiv, a pomoci lépe porozumět chemickým reakcím ve vesmíru. V tiskové zprávě o tom informoval Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR (AV ČR), jehož experti na objevu spolupracovali s odborníky z Innsbrucké univerzity.
Autorská práva jsou poměrně moderní vynález. Ačkoli lidé malovali na stěny jeskyní už v paleolitu, dlouho neexistovala žádná právní ochrana duševních výtvorů. Umělecká díla a vynálezy se šířily zcela volně, podvázány hlavně tím, že mistrovskou malbu nebo sochu neuměl zkopírovat skoro nikdo. Literatura měla v historii spíš opačný problém, který dnes nemá: v době před vynálezem knihtisku se každá kniha musela opsat pěkně ručně a v evropských podmínkách málokdy vydržela pohromadě víc než 200 let. Nebýt nekonečné dřiny neznámých mnichů v klášterech, které dnes dávno neexistují, nezachovalo by se nám ze starých literárních děl vůbec nic.
Profesor Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, mi ukazuje fotografii své usmívající se pacientky. Její příběh obletěl před časem Česko a dostal se i do zahraničí: v lednu 2025 se Rozálie stala jedním z nejmenších a nejmladších dětí na světě, jimž byla provedena transplantace jater. V té době jí bylo pět týdnů a vážila 3,5 kilogramu. Bez operace, během které jí byla transplantována játra živého dárce, v tomto případě jejího strýce, jí přitom zbývaly jenom desítky hodin života.
Ještě nedávno dobývala svět svými domácími testovacími DNA sadami, dnes americká biotechnologická společnost 23andMe čelí bankrotu. Její spoluzakladatelka a generální ředitelka Anne Wojcická s okamžitou platností odstoupila. Společnost se sama sebe pokusí prodat pod dohledem soudu, informoval server BBC. Společnost 23andMe v tiskové zprávě uvedla, že plánuje pokračovat v činnosti po celou dobu procesu svého prodeje.
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) přinesl nový pohled na fascinující kosmickou formaci Herbig-Haro 49/50 (HH 49/50), která si mezi astronomy vysloužila přezdívku "Kosmické tornádo". Nově zveřejněné snímky podle serveru Popular Science nejenže ukazují její strukturu v dosud nevídaném detailu, ale také odpovídají na otázku, která vědce trápila od prvního objevu tohoto objektu před téměř dvaceti lety.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání části ukrajinského nerostného bohatství vzbudil mezi ložiskovými geology spíš podivení nad tím, co vlastně americká administrativa sleduje. Možná jsou dvě řešení: buď se jedná o kouřovou clonu na zastření nějakého jiného cíle, anebo pan prezident naslouchá nějakému neznámému, ale mocnému vizionáři v pozadí. Pojďme se nejprve podívat na základní fakta, a to z hlediska doby i nerostných surovin. Při budování státu či jeho průmyslu uvažujeme o stadiu materializace a dematerializace.
Americké úřady na začátku března odepřely vstup do země jednomu z francouzských vědců, uvedl francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. Imigrační úředníci na letišti prohledali jeho mobilní telefon a našli v něm zprávy, ve kterých kritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vědec byl poté vyhoštěn. Píše o tom server deníku Le Monde. Zdroj z francouzské diplomacie AFP sdělil, že incident se stal 9. března.
Do veřejné debaty se plnou silou vrátilo téma původu covidu. V Británii bylo zveřejněno, že tým pod vedením bývalého šéfa MI6 předal v březnu 2020 premiérovi analýzu, podle níž virus unikl z laboratoře, ale hlavní vědecký poradce vlády Richard Vallance se rozhodl ji zdiskreditovat. Analogická zpráva přišla i z Německa a deník New York Times zase přinesl esej na téma, jak „jsme“ byli podvedeni vědeckým establishmentem, přičemž tím „my“ byli míněni i novináři. To neodpovídá přesně realitě – narušuje ji třeba to, že tento deník se v kritické době zbavil zkušeného reportéra specializovaného na epidemie kvůli nátlaku své woke úderky.
Událost jako z kultovního hororu Věc od Johna Carpentera se odehrála na jihoafrické výzkumné stanici v Antarktidě. Jeden z polárníků tam totiž volal o pomoc, protože se jeho kolega choval agresivně, fyzicky i sexuálně napadal jiné vědce. Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, neboť kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit.
Vědci Stanfordovy univerzity využili umělou inteligenci k tomu, aby nalezli přirozeně se vyskytující molekuly, které potlačují chuť k jídlu a vedou k úbytku hmotnosti. Tato molekula tedy napomáhá hubnutí podobně jako populární lék Ozempic (semaglutid). Nová látka, označovaná jako BRP, však podle výsledků testování na zvířatech nemá některé nežádoucí účinky běžné u semaglutidu – například nevolnost, zácpu nebo výraznou ztrátu svalové hmoty.
Mojžíšův slavný přechod Rudého moře, který se stal symbolem zázraku a Boží moci, možná nebyl žádným nadpřirozeným jevem. Podle nejnovějších vědeckých studií, o kterých informoval Daily Mail, mohlo k této neuvěřitelné události dojít díky přírodním silám. Počítačové simulace ukazují, že extrémně silný vítr o rychlosti 100 km/h mohl otevřít až 5 kilometrů široký průchod mořem. A jakmile vítr ustal, voda se vrátila zpět a mohla smést egyptskou armádu stejně ničivě jako tsunami.
Vědecká studie publikovaná v prestižním časopise Nature odhalila, jak aspirin může snížit metastázování některých typů rakoviny tím, že stimuluje imunitní systém. Tento průlomový výzkum byl financován především Medical Research Council a přináší nové možnosti pro prevenci šíření rakoviny. Vědci již dříve pozorovali, že u pacientů, kteří pravidelně užívají nízké dávky aspirinu, dochází ke snížení šíření některých typů rakoviny, například rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty.
Vědci společnosti Colossal Biosciences přišli s ambiciózním plánem na oživení prehistorického zvířete – mamuta srstnatého. Vytvořili geneticky upravené myši, které nesou pracovní název „vlněné myši“. Tyto myši mají některé klíčové vlastnosti, které byly charakteristické právě pro mamuta srstnatého. Společnost oznámila vývoj projektu v úterní tiskové zprávě, dále si zprávy všimla média včetně agentury Bloombergu.
