„Je to jako z jiného světa. Je to nádherné, úžasné. Dělá mi to obrovskou radost,“ popsala BBC svůj návrat ke čtení sedmdesátiletá Sheila Irvine, která je úředně registrovaná jako nevidomá.

Technologie přináší naději lidem s pokročilou formou suché, věkem podmíněné makulární degenerace, zvané geografická atrofie (GA). Touto nemocí trpí asi pět milionů lidí po celém světě. Onemocnění, které nejčastěji postihuje starší populaci, způsobuje odumírání buněk sítnice v centru zraku, což vede k rozmazanému a deformovanému vidění a ztrátě barev i detailů.

A new eye device restores reading vision in people with sight loss in a clinical trial involving @UCLeye's Associate Professor and @Moorfields's Senior Vitreoretinal Consultant Mr Mahi Muqit. https://t.co/EYoulTSCV6

— UCL Institute of Ophthalmology (@UCLeye) October 20, 2025

Mikročip o velikosti zrnka písku

Zákrok spočívá v implantaci drobného fotovoltaického mikročipu o velikosti dvou milimetrů čtverečních a tloušťce lidského vlasu pod sítnici. Pacienti pak nosí brýle s integrovanou videokamerou, která snímá obraz a přenáší jej infračerveným paprskem do implantátu. Ten signál odesílá do malého procesoru, který obraz zpracuje a zřetelněji zobrazí.

Následně je obraz přenesen zpět přes implantát a zrakový nerv do mozku – čímž se pacientům částečně obnoví zrak. Uživatelé se pak musí několik měsíců učit, jak nové vizuální podněty interpretovat.

Oční chirurg Mahi Muqit, který vedl britskou část výzkumu, popsal technologii jako „průkopnickou a život měnící“. „Jde o první implantát, který pacientům umožňuje znovu získat smysluplné vidění použitelné v každodenním životě – například při čtení nebo psaní. Myslím, že jde o velký pokrok,“ uvedl.

Z nevidomé čtenářkou

Výsledky výzkumu, zveřejněného v časopise New England Journal of Medicine, jsou přesvědčivé. Studie se zúčastnilo 38 pacientů z pěti evropských zemí. Z 32 lidí, kteří implantát obdrželi, bylo 27 schopno znovu číst pomocí centrálního vidění. Po roce to odpovídalo zlepšení o 25 písmen, tedy o pět řádků na standardní oční tabuli.

V případě již zmiňované Sheily byl efekt ještě výraznější. Bez implantátu nebyla schopna přečíst jediný znak. Při natáčení pro BBC však přečetla celou oční tabuli bez jediné chyby. Při čtení musela držet hlavu naprosto nehybně, někdy i s polštářem pod bradou, aby udržela stabilní záznam z kamery, která dokáže zachytit jen jedno až dvě písmena najednou. Pro rozlišení podobných znaků, například C a O, si často musela zapnout režim zvětšení.

Sheila začala ztrácet centrální zrak před více než třiceti lety. Svůj stav popisuje jako „mít v každém oku dva černé kotouče“. Dnes se pohybuje s bílou holí, protože její periferní vidění je silně rozmazané, a venku nepřečte ani největší pouliční nápisy. Když musela odevzdat řidičský průkaz, prý se rozplakala.

Od implantace před třemi lety však její život nabral nový směr. „Mohu číst poštu, knihy a luštit křížovky i sudoku,“ říká. Na otázku, zda někdy věřila, že znovu bude číst, odpověděla, že ani náhodou. „Je to úžasné. Technologie jde tak rychle dopředu, že jsem ráda, že mohu být její součástí,“ uvedla.

Naděje pro tisíce lidí

Zařízení zatím není licencováno a dostupné je pouze v rámci klinických studií. Není proto jasné, kolik by v budoucnu mohlo stát. Podle Mahiho Muqita by však mohlo být během několika let dostupné i pro pacienty britské NHS.

Ředitel výzkumu Macular Society Peter Bloomfield označil výsledky za „povzbuzující“ a „fantastickou zprávu“ pro ty, kteří dosud neměli žádné možnosti léčby. „Umělé vidění může nabídnout naději mnoha lidem, zvláště po dřívějších zklamáních v oblasti léčby suché formy makulární degenerace. Pečlivě nyní sledujeme, zda bude implantát Prima schválen k použití ve Velké Británii – a zda bude dostupný prostřednictvím NHS,“ uvedl.

Implantát nicméně nemůže obnovit zrak u lidí, kteří se narodili nevidomí, protože jejich zrakový nerv nefunguje a nedokáže přenášet signály do mozku.