V Míčovně Pražského hradu byla ve středu slavnostně předána Cena Arnošta Lustiga za rok 2024. Ocenění, které od roku 2011 uděluje Česko-izraelská smíšená obchodní komora osobnostem naplňujícím hodnoty odvahy, statečnosti, lidskosti a spravedlnosti, letos získal biochemik Jan Konvalinka. Cenu mu předal prezident Petr Pavel, jenž nad ceremoniálem převzal záštitu, společně s kardiochirurgem a předsedou Výboru Ceny Janem Pirkem.

„Ve své profesní i občanské roli prokazuje odvahu a statečnost v obhajobě pravdy, lidskost ve vztahu k druhým a spravedlnost v úsudku – hodnoty, které Arnošt Lustig vyznával a které Cena Arnošta Lustiga oceňuje,“ zdůvodnil volbu poroty Pirk.

Podle prezidenta Petra Pavla je nezbytné ocenit osobnosti, které tyto hodnoty připomínají i v dnešní společnosti. „Dnes se prosazují zejména pragmatismus, pružnost, osobní zájmy. Musíme si připomínat nejen hodnoty, které vyzdvihoval Lustig – odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost – ale také lidi, kteří jsou jejich nositeli,“ řekl prezident.

Odvaha ve vědě i občanském postoji

Jan Konvalinka (*1963) patří k nejvýraznějším postavám současné české vědy. Je ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, zabývá se výzkumem proteáz lidských patogenů a je respektovaným popularizátorem vědy. V minulosti působil jako prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum, je členem Učené společnosti ČR a předsedou vědecké rady Nadačního fondu Neuron.

Ocenění získal nejen za vědecké výsledky, ale i za svou občanskou statečnost. Konvalinka se také veřejně zastal kontroverzních vědců, kteří čelili profesnímu vyloučení, například profesora Tomáše Hudlického v Kanadě či biologa Davida M. Sabatiniho, kterého následně zaměstnal na svém ústavu jako projev solidarity.

Sám laureát ve své řeči zdůraznil, že společnost stojí před novými výzvami: „Nikdy nebylo jednoduché stát za svým názorem, ale mám pocit, že to bude jenom horší a že míříme do temných časů,“ uvedl Konvalinka.

V rozhovorech pro doprovodnou brožuru dodal, že občanská statečnost bude opět potřeba – nejen ve vědě, ale i v obraně demokracie a svobody slova.

Lustigův odkaz a nové směry ceny

Jiří Maceška, prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory, připomněl, že ocenění je především oslavou lidských příběhů. „Cena Arnošta Lustiga je vždy svátkem dobrých příběhů. Připomíná nám, že i v dnešní době se najdou lidé, kteří dokážou zaujmout svou cestou a dodat druhým energii,“ řekl.

Cena nese jméno spisovatele Arnošta Lustiga (1926–2011), jehož dílo je poznamenáno zkušeností s holocaustem. Lustig prošel ghettem v Terezíně, koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu, a jeho romány Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou patří k nejvýznamnějším dílům české literatury 20. století.

Ocenění od svého vzniku obdrželo již třináct osobností, mezi nimi biskup Václav Malý, spisovatel Jiří Stránský, zakladatel Člověka v tísni Šimon Pánek, generál Karel Řehka či diplomatka Eva Filipi.

Organizátoři letos oznámili významnou novinku – od příštího roku se bude cena udělovat také významným osobnostem ze zahraničí. Zároveň vznikne nová cena určená mladým talentům.