Je po další změně času a Evropská unie se po letech znovu přibližuje rozhodnutí, které by ukončilo každoroční střídání zimního a letního. Španělsko chce podle premiéra Pedra Sáncheze navrhnout zrušení směrnice, jež úpravu času v EU reguluje. O návrhu bude už příští týden jednat Rada ministrů energetiky, a pokud se podaří dosáhnout dohody, mohl by být konec posouvání hodin realitou už v roce 2026.

Španělsko se odvolává na dlouhodobé průzkumy veřejného mínění, podle nichž si většina Evropanů přeje, aby se čas už neměnil. „Ve všech průzkumech, ve kterých se na to ptali, Španělé a Evropané většinově odpovídali, že jsou proti,“ uvedl Sánchez. „Opatření v současnosti nepřináší žádnou či jen velmi malou úsporu energie a navíc narušuje biorytmus lidí,“ dodal.

Česká podpora: „Evropa by se konečně shodla alespoň na něčem jednoduchém“

K iniciativě se přihlásili i čeští europoslanci. „Už příští rok by se mohlo zastavit střídání podzimního a letního času! Tento návrh podporuje 23 z 27 zemí EU,“ uvedl Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Roky za to bojuju a je moc dobře, že se věci začínají hýbat. Nově bude chtít Španělsko prosadit zrušení směrnice, která střídání času reguluje,“ doplnil.

Europoslanec Jan Farský (STAN) považuje posouvání hodin za zbytečnou tradici, která spíš škodí než pomáhá: „Jestli mě něco fakt otravuje, je to střídání času. Opět dnes v noci. Jsem pro sjednocení.“

Zdechovský dodává, že sjednocení času by mohlo být i symbolickým krokem k větší harmonizaci Evropy. „Byla by to malá, ale významná úleva pro miliony lidí, jejichž tělo i mysl si každý půlrok zbytečně zvykají na jiný rytmus. A Evropa by se po letech konečně shodla alespoň na něčem jednoduchém,“ uvedl.

Historie a důvody, proč letní čas ztrácí smysl

Střídání času má v Evropě více než stoletou historii. Poprvé bylo zavedeno během první světové války v roce 1916, aby se ušetřila energie. V Československu se letní čas používal naposledy v roce 1949 a znovu se vrátil až v době energetické krize na konci 70. let. Od roku 1996 Česko přizpůsobilo délku letního času pravidlům EU – nyní trvá sedm měsíců v roce.

Dříve bylo hlavním argumentem střídání času šetření elektřiny, dnes však odborníci upozorňují, že úspora je v éře moderního osvětlení a klimatizací téměř nulová. Naproti tomu přechod mezi časy podle lékařů a psychologů přináší zvýšený stres, poruchy spánku a krátkodobé snížení pracovní výkonnosti.

„Tělo si nezvyká na nový čas za den. I posun o jedinou hodinu může narušit hormonální rovnováhu, způsobit únavu, podrážděnost nebo zhoršenou koncentraci,“ vysvětluje farmaceut Ondřej Pleskot z Lékárna.cz. Podle aktuálních dat až 29 procent Čechů trpí poruchami spánku, které se při změnách času ještě zhoršují.

Zdravotní studie z USA, Švédska nebo Finska ukazují, že v týdnu po přechodu na letní čas roste počet srdečních a mozkových příhod o několik procent. Podle výzkumů zveřejněných britskou BBC také stoupá výskyt depresí, dopravních nehod a pracovních úrazů. „I malý posun o hodinu představuje riziko. Pokud se to děje celé populaci, zvyšuje se množství zbytečných zdravotních problémů,“ říká profesor David Ray z Oxfordské univerzity.

Dopravní komplikace i bezpečnostní rizika

Změna času každoročně ovlivňuje i dopravu. Českým drahám se posun o hodinu zpět dotkne letos deseti nočních vlaků, které budou uprostřed noci hodinu čekat ve stanicích. „Pokud by tyto spoje nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ upozornil dopravce.

Dopravní expert Roman Budský z Platformy VIZE 0 připomíná, že dřívější stmívání po přechodu na zimní čas zvyšuje riziko nehod. „Večerní jízdy za tmy nebo šera přinášejí zhoršenou viditelnost a zvyšují riziko nehod. Řidiči, kteří se stále drží ‚letního tempa‘, si často neuvědomují, že zhoršené světelné podmínky vyžadují vysokou pozornost,“ říká Budský.

Který čas ponechat?

Otázkou zůstává, zda by měl být trvale zaveden zimní (pásmový) nebo letní čas. Většina vědců a chronobiologů se přiklání k pásmovému, který odpovídá přirozenému rytmu dne, zatímco veřejnost podle průzkumů častěji preferuje letní čas kvůli delším světlým večerům.

Evropská komise původně plánovala střídání času zrušit už v roce 2022, ale členské státy se nedohodly, který režim má zůstat natrvalo. Pokud by španělský návrh prošel, mohla by Evropa přestat měnit hodiny od roku 2026 – a po více než čtyřiceti letech tak uzavřít jednu z nejdéle trvajících debat o drobné, ale každoroční změně, která ovlivňuje miliony lidí napříč kontinentem.