V Česku hrozí v neděli odpoledne a večer silné bouřky. Provázet je může vítr s nárazy o rychlosti až 70 kilometrů v hodině. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) platí pro celé Česko s výjimkou západních Čech a východní Moravy. Pásmo bouřek přinese studená fronta, která bude přecházet od západu. Odpoledne proto hrozí silné bouřky nejprve v severních, středních a jižních Čechách.
V Česku zůstává po silných bouřích, které zasáhly část území ve středu a ve čtvrtek, zhruba 3500 domácností bez elektřiny. Nejvíce jich je ve středních Čechách, následují kraje Moravskoslezský a Zlínský. Technici plánují většinu závad odstranit dnes, sdělili mluvčí společnosti ČEZ Distribuce Soňa Holingerová a mluvčí EG.D Lubomír Budný. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že ve čtvrtek padaly v bouřkách na Moravě a ve Slezsku až sedmicentimetrové kroupy a nárazy větru byly na některých místech kolem 100 km/h.
Letadlo společnosti Ryanair na lince z Berlína do Milána se ve středu večer dostalo kvůli bouřkám do silných turbulencí, při kterých utrpělo zranění osm lidí. Kapitán proto nouzově přistál v jižním Bavorsku. V noci na čtvrtek o tom informovala bavorská policie. Na palubě stroje bylo 179 cestujících a šest členů posádky. Zraněným bylo od dvou do 59 let.
Do soboty bude v Česku oblačno nebo polojasno s přeháňkami a bouřkami, nejvyšší teploty se budou blížit tropickým 30 stupňům Celsia. Ve čtvrtek odpoledne a večer hrozí na východě Česka velmi silné bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a kroupami. Od neděle se nebe více zatáhne, začne se ochlazovat a přibyde srážek. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Při nočních bouřkách v Česku hasiči vyjížděli k téměř 500 událostem, nejčastěji čerpali vodu a odklízeli spadlé stromy. Nejvíc práce měli ve Středočeském a Královéhradeckém kraji. Hasičský záchranný sbor ČR to dnes uvedl na sociální síti X. Spadlé stromy na některých místech omezovaly železniční dopravu a působily výpadky v dodávkách elektřiny. Silné bouřky s kroupami velkými až čtyři centimetry a silným větrem v noci přešly přes Čechy od jihozápadu k severovýchodu, dnes hrozí na Moravě a ve Slezsku.
Němečtí meteorologové varují před tlakovou níží Tim, která od středečního odpoledne na jih spolkové republiky přinese silné bouře. Zpravodajský server t-online dokonce upozorňuje na akutní ohrožení života. "Nebezpečnější už být nemůže," řekl serveru meteorolog Jan Schenk, podle něhož jsou podobné rozsáhlé tlakové níže svou intenzitou srovnatelné s tropickými cyklónami.
Silné či velmi silné bouřky hrozí v Česku nejen dnes odpoledne a v noci, ale i ve čtvrtek. Aktualizovaná výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dnes platí pro Čechy a západ Moravy. Ve čtvrtek odpoledne a večer budou velmi silné bouřky hrozit na východě Česka. Výstrahu před velmi silnými bouřkami pro dnešní odpoledne a noc vydali meteorologové v úterý. Dnes její platnost prodloužili o hodinu do čtvrtečních 03:00.
Voda z prudkého přívalového deště zaplavila v sobotu odpoledne několik domů, zejména v obci Dalešice u Jablonce nad Nisou. Podle krajské mluvčí hasičů Moniky Tóthové bylo zpočátku hlášeno šest zasažených domů, jejich počet však později vzrostl na odhadovaných dvacet až třicet. Na místě zasahuje devět jednotek hasičů, které odčerpávají vodu. Hasiči zasahovali dále i na Královéhradecku. Hasičský záchranný sbor ČR následně varoval před dalšími bouřkami na sociální síti X.
Ačkoliv se Česko v sobotu ráno probudilo do slunného a teplého dne, letní počasí mají během víkendu vystřídat silné bouřky a déšť, místy i kroupy. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) již v pátek informoval, že nás čeká série bouřkových dní. Bouřková výstraha ČHMÚ platí od sobotního poledne.
V sobotu odpoledne a večer hrozí na většině území Česka místy silné bouřky s přívalovými dešti, kroupami a nárazy větru. Hrozí rozvodnění menších toků, zatopení podjezdů či sklepů nebo pády větví stromů. Vyplývá to z výstrahy, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Už několik dní na člověka vyskakují hrůzu nahánějící titulky: Do Česka dorazí extrémní počasí! Meteorologové vydali výstrahu! Tohle nikdo nečekal! Počasí se zbláznilo! Je to velmi neobvyklé, potvrzují odborníci. Pak se popisuje, co všechno hrozí: Obloha se zatáhne a někde dorazí déšť, někde ten déšť „doprovodí“ bouřky a, představte si tu hrůzu, i vítr. Teploty kupodivu zůstanou spíš nižší, hlavně v Čechách, kde jim to patří. Na Moravě bude tepleji, ale ne o moc.
Dovolená u moře může letos přinést víc než jen pohodu na pláži. Německé ministerstvo zahraničí varuje před mimořádně horkým létem s teplotami přesahujícími 40 °C a nedostatkem vody v oblíbených letoviscích, jako je Řecko, Itálie nebo španělský ostrov Mallorca. Na mnoha místech už platí první omezení. Jednou z postižených zemí je Řecko. Už loni zde byly velmi vysoké teploty. A nejinak by tomu mělo být i v létě 2025.
Příchod chladného počasí tento týden zastavil rojení nebezpečného škůdce kůrovce. Díky tomu by se letos měl kůrovec vylíhnout v obvyklých dvou generacích. Nenastane tak situace kalamitního roku 2018, kdy měl kůrovec tři generace, řekl analytik ochrany lesa státního podniku Lesy ČR Ladislav Půlpán. Podnik v dubnu uvedl, že kůrovcovou kalamitu letos nečeká. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
Chladné dny, které přinesla víkendová studená fronta, budou v Česku pokračovat celý tento týden. Odpolední teploty jen výjimečně překročí 15 stupňů Celsia. V noci budou klesat i pod nulu, a to až do pátku varují meteorologové před četnými přízemními mrazíky. Objeví se déšť a přeháňky, srážek však nebude mnoho, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Sobota je posledním teplým dnem před výraznějším ochlazením, které přinese během dneška a noci na zítřek studená fronta, oznámil ve své čerstvé předpovědi Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že na severní části území České republiky lze už po obědě čekat velmi silné bouřky. "S ohledem na vyšší střih větru nejsou vyloučeny ani supercely s kroupami a vyššími nárazy větru," uvádí ČHMÚ na síti X.
Česká republika žádnou mimořádnou situaci v energetické síti dnes nezaznamenala, tuzemská přenosová soustava funguje ve standardním režimu. Případné riziko masivního výpadku proudu, jaký dnes postihl Pyrenejský poloostrov, není pro ČR vzhledem k nevyjasněným příčinám zatím jasné. Provozovatel soustavy ČEPS má pro takové situace soubor technických a organizačních opatření. Na dotaz ČTK to uvedl Lukáš Hrabal z ČEPS.
Mezinárodní Letiště Václava Havla v Praze muselo dnes brzo ráno kvůli mlze dočasně odložit všechny přílety a odlety. Provoz na vedlejší dráze byl obnoven v 10:00. Omezení ovlivnilo celkem 24 příletů, 6 letů bylo zrušeno a všechny ranní spoje jsou zpožděny. Mlhavé počasí způsobilo omezení i na dálnici D6, kde havarovalo 11 aut. Provoz na vedlejší dráze byl podle Letiště Václava Havla byl obnoven v 10:00.
Víkendové ochlazení s nočními mrazy zatím nadělalo českým a moravským sadařům lokální škody na meruňkách a broskvích. Na přesnější hodnocení škod je však ještě brzy, mrazy budou hrozit až do poloviny května. Sdělil to dnes předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Loni silné mrazy přišly v týdnu po 18. dubnu a sadařům způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun.
Kalendář sice ukazuje začátek dubna, ale počasí v Česku se příští týden vrátí do zimního režimu. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se obyvatelé mnoha budou muset připravit nejen na noční mrazy, ale i na návrat sněžení. Meteorologové varují, že mrazy mohou výrazně poškodit zejména kvetoucí ovocné stromy, které jsou na prudké ochlazení obzvlášť citlivé.
V sobotu během dne přejde na území České republiky teplotně výrazná studená fronta a přinese od severu arktický vzduch. Zatímco v pátek mohou teploty atakovat výjimečně až 20 °C, v neděli odpoledne se dostanou jen stěží k 5 °C a i v nejnižších polohách se opět mohou objevit sněhové vločky, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podobné to bude i na začátku příštího týdne, teplejší počasí by se mohlo začít vracet od středy. ČHMÚ zároveň vydal předvýstrahu týkající se škod na ovocných stromech.
O víkendu má do Česka dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes ráno uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
Horská střediska napříč republikou očekávají silný víkend. Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Jizerské i Krušné hory se připravují na prázdninový příval návštěvníků. Díky slunečnému víkendu, dalšímu turnusu jarních prázdnin a blížícímu se konci zimní sezóny horská střediska očekávají, že rodiny s dětmi vezmou hory útokem. Za denní skipass zaplatíte od 700 do 1300 korun, pivo stojí 70 až 90 korun a za oběd zaplatíte kolem 300 korun. Nutno dodat, že ceny mohou konkurovat rakouským i italským Alpám.
Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj je potřeba, aby politici současně říkali, že když nebudeme omezovat emise, že se bude zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.
Úroda ovoce v ČR loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla nejnižší za posledních 100 let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou dnes zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak zasáhly v květu všechny ovocné druhy.
Tuzemské hory hlásí sněžení. V Jizerských horách a v Krkonoších napadlo od pátku do sobotního rána až 25 centimetrů prachového sněhu, dalších až 25 centimetrů může ještě napadnout. Intenzita sněžení se bude podle meteorologů postupně zvyšovat i na horách na severovýchodě v pásu od Orlických hor po Jeseníky. Kvůli silnějšímu větru vydal ústav pro zmíněné oblasti a také pro severní části Českomoravské vrchoviny výstrahu před sněhovými jazyky a závějemi.
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období. Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.
V noci z 25. na 26. listopadu roku 1967 došlo v lisabonské oblasti k jedné z nejvíc ničivých evropských povodní 20. století. Zahynulo při ní asi 500–700 lidí. Skutečný počet se nepodařilo zjistit, protože portugalská vláda neštěstí bagatelizovala a mrtvoly byly odplaveny do moře. Šlo o druhou největší přírodní katastrofu po zemětřesení roku 1775. Portugalsko byla v té době chudá země s přelidněným venkovem, a tak se lidé stěhovali, jak už to bývá, do velkých měst. Tam si stavěli svá příležitostná obydlí v místech, která byla z různých důvodů nevyužitelná, kromě jiného v plochých říčních nivách přecházejících až do moře.
Česko končilo loňský rok na mnoha místech s netradiční podívanou. Kromě silných červánků se na obloze objevila i polární záře, kterou lidé zvěčnili na řadě snímků napříč republikou. Některé z nich pak sdílel i Český hydrometeorologický ústav, podle kterého na některých místech v zemi viditelnost komplikovalo počasí. Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Celkem běžné jsou v polárních oblastech, kde jsou viditelné po celé obloze. V Česku bývají naopak obvykle velmi slabé.
Loňský rok byl v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Zároveň byl ale také nadprůměrný co se týče srážek, především díky srážkám v září, kdy země čelila povodním. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj byl minulý rok bezkonkurenčně nejteplejší i v pražském Klementinu.
Sedm dní trvající slunečné inverzní počasí v Krkonoších dnes skončilo. Hřebeny hor byly většinu dne v silné mlze. Hory zasáhl i silný vítr. Na Sněžce měl v nárazech sílu orkánu. Horní úsek lanovky na Sněžku byl kvůli tomu od rána mimo provoz. Provoz ostatních lanovek v Krkonoších vítr neomezil, uvedli provozovatelé areálů. Podle dat měřicí stanice na poštovně Anežka na vrcholu Sněžky měl vítr dnes odpoledne rychlost v nárazech téměř 150 kilometrů v hodině.
