Tag: uhlí

Články k tagu

Uhlí má pokračovat. ČEPS doporučil zachování dvou bloků Chvaletic

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS doporučil dočasně zachovat provoz dvou z celkem čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice. Tu se chystá její majitel - energetická skupina Sev.en - zhruba na přelomu roku odstavit. Podle analýzy ČEPS jsou ale bloky nezbytné pro bezpečný provoz tuzemské elektrizační soustavy. Naopak uzavření elektrárny Počerady a uhelné části teplárny Kladno, které Sev.en rovněž plánuje, provoz sítě neohrozí. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy ČEPS.

Konec zelené ideologie: Polská opozice mluví o nevyhnutelné výstavbě uhelných elektráren a další těžbě

Zelená ideologie je zdiskreditovaná a výstavba nových uhelných elektráren v Polsku i těžba uhlí jsou nevyhnutelnou nutností, říká poslanec polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) a bývalý vicepremiér Jacek Sasin v Radiu Wnet. Ve straně tak možná propukne vážná diskuse ohledně návratu k tradiční energetice, a to navzdory rozhodnutím Bruselu, která nařizují do roku 2049 ukončit využívání uhlí. Polsko se současně chystá na stavbu své první atomové elektrárny.

Počasí vrací do hry uhlí jako hlavní zdroj elektřiny. Ale co bude, až skončí?

V minulých dnech zažilo Česko rekordní mrazy, kdy teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. To vedlo k rekordní okamžité spotřebě elektřiny, když v pondělí dopoledne dosáhla více než 12 300 MW. Stoupající zájem o elektřinu nyní vede také k vysoké výrobě z uhlí, které má přitom v příštích letech skončit. Ve středu bylo v Česku nejvíce elektřiny vyrobeno z uhlí.

Bez povolenek by cena elektřiny byla čtvrtinová

Povolenky, masivní rozšiřování solárních polí a větrníků, pokles ceny plynu – to jsou pro Pavla Tykače stěžejní důvody, proč ekonomicky provoz uhelných elektráren přestal dávat smysl. Echo s Pavlem Tykačem mluví o příčinách úpadku uhlí v Evropě a o tom, proč to odcházející vládu nezajímalo. Tykač je i významným minoritním akcionářem ČEZ, závěr rozhovoru byl tedy věnován plánům Babišova muže pro průmysl Karla Havlíčka na plné zestátnění výrobní divize ČEZ.

Že Tykačovy elektrárny zavřou, ještě není jasné, říká Havlíček

Návrh na uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače podle budoucího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ještě neznamená, že se skutečně uzavřou. Záležet bude na dopočítání bilance a sítě ze strany České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS), do úvahy se musí vzít také kontext těžby uhlí a jeho užití v teplárenství. Stát i podniky mohou předejít výkyvům cen energií spojeným s případným uzavřením elektráren transparentní komunikací a operativní koordinací zdrojů.

Problémy po uzavření Tykačových elektráren: těžba uhlí, zimní měsíce i charakter výroby OZE

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. Podle oslovených expertů přinese uzavření elektráren několik zásadních dopadů, ať už se jedná o samotnou těžbu uhlí a jeho cenu, ale také třeba o charakter výroby energie z obnovitelných zdrojů, který není zdaleka tak stabilní jako klasické zdroje. V zimních měsících není za uhelné elektrárny podle jednoho z expertů náhrada.

„Dali nám nabídku na teplo a teď končí?” Primátora Kladna rozzlobilo oznámení skupiny Sev.en

Oznámení skupiny Sev.en ohledně ukončení provozu mimo jiné v Teplárně Kladno přišlo poté, co minulý týden dostalo město od teplárny specifikovanou nabídku na další dodávku tepla. Pro Echo24 to řekl primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) s tím, že pochybuje o důvěryhodnosti firmy. Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.

Sev.en ukončí provoz tří uhelných elektráren v prosinci 2026, uvedla firma

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla dnes firma na svém webu. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.

Česká energetika jede do zdi

Konec doby uhelné u nás je na dohled. Tak lze chápat včerejší zprávu Hospodářských novin, podle níž Pavel Tykač k lednu 2027, tedy za rok a něco málo, plánuje zavřít tři své uhelné elektrárny: Počerady, Chvaletice a Kladno. Zmizela by tak kapacita 2,3 gigawattů pro výrobu elektřiny. Takzvané stabilní kapacity, jak na svém blogu upozorňuje Milan Smutný, tedy nezelených elektráren, má Česká republika 8,4 GW. Přijdeme tedy jedním rozhodnutím jednoho podnikatele o třetinu stabilních zdrojů.

Tykačova skupina Sev.en uzavře v lednu 2027 své uhelné elektrárny

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to v úterý Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Konec jedné éry, Česko po 250 letech stopne těžbu černého uhlí. Poslední důl vyfárá koncem ledna

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celém Česku. Tradice těžby uhlí na území dnešní ČR sahá hluboko do minulosti, ve velkém se černé uhlí jako strategická surovina spojená s rozvíjejícím se průmyslem začalo těžit v 19. století.

Uhlí, plyn a auta: Nové „dábelské“ povolenky zvednou náklady rodin. Průměrně o pět tisíc, někde i násobně víc

Evropský systém ETS 2, který má od roku 2027 rozšířit emisní povolenky na vytápění budov a silniční dopravu, představuje pro české domácnosti zásadní zásah do výdajů. Zatímco průmysl může na přísnější regulaci reagovat přesunem výroby mimo EU, domácnosti takovou možnost nemají. Průmysl může kvůli povolenkám odejít z EU třeba do Číny, ale domácnosti nikam neodejdou. Dopad se bude lišit podle typu vytápění a intenzity využívání aut.

Povolenky nejvíc zasáhnou vesnické domácnosti, které topí uhlím – až o 23 400 ročně

Dopad zavedení systému emisních povolenek EU ETS 2 na domácnosti se bude lišit podle typu vytápění a využívání auta. Nejsilněji zasáhne vesnické domy vytápěné uhlím, kterým by se roční náklady i při zastropování cen povolenek mohly zvýšit o 23 400 korun. Zároveň se povolenky projeví i ve vyšší inflaci a zpomalení hospodářského růstu. Domácnostem by ale mohly nové náklady do určité míry kompenzovat programy ze Sociálního klimatického fondu, který bude využívat peníze vybrané z povolenek.

Zabráníme cenovým šokům, tvrdí Fialova vláda. Povolenky už pohřbít nelze, přiznává

Nové emisní povolenky ETS 2 vzbuzují obavy napříč Evropou. Očekává se zdražení plynu pro domácnosti i pohonných hmot. Zatímco zrušení celého systému na poslední chvíli v Evropě nepovažují za reálné, Česko s dalšími 18 státy alespoň navrhuje změny v obchodování s novými povolenkami tak, aby jejich cena byla více stabilní a předvídatelná. Nový systém povolenek ETS 2, který má od roku 2027 dopadnout i na bedra domácností, do své legislativy přijala většina evropských států.

Povolenky rodinám drasticky zdraží uhlí, plyn a pohonné hmoty

Zelená daň v podobě emisních povolenek se blíží. Už za rok a půl čekají české domácnosti nové výdaje, které mohou citelně zasáhnout rodinné rozpočty. Evropská unie plánuje rozšířit systém emisních povolenek (ETS2) také na domácnosti a osobní dopravu (vytápění budov, silniční doprava, apod.). To ukazuje první nedostatky, jelikož krátce po začátku obchodování původně deklarovaná cena povolenky na rok 2028 ve výši 45 eur (1120 korun) se vyšplhala na 70 až 80 eur (1740 až 2000 korun) za tunu oxidu uhličitého.

Elektřina tu nemusí být pro všechny

Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.

Děláme to jako Čína, jen hloupěji

Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.

Globální spotřeba energií prudce roste. Svět vzývá zelenou, Čína a Indie sází hlavně na uhlí

Globální poptávka po energii se v roce 2024 zvýšila o 2,2 %, tedy výrazně více než průměr 1,3 % za poslední dekádu. Hlavním důvodem byl prudký nárůst využívání klimatizací během vln veder, především v Číně a Indii, což vedlo k většímu spalování uhlí pro výrobu elektřiny. Spotřeba elektřiny rostla tak rychle, že zvrátila několik let trvající trend poklesu spotřeby i v rozvinutých ekonomikách, a byla dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru. Její nárůst předběhl i globální růst ekonomiky. V

Zvrat v těžbě uhlí. Firma vypne na západě Čech své poslední velkorypadlo

Končí jedna éra, glosuje jedna z nejvýznamnějších společností na severu Čech skutečnost, že postupně vyřazuje z provozu své poslední velkorypadlo na těžbu hnědého uhlí. Důvod je zřejmý: dramatický pokles poptávky po nerostu v důsledku dekarbonizace. Těžba energeticky důležitého hnědého uhlí patřila nedílně k severočeskému regionu. Zatímco nyní skomírá, svůj největší boom i s citelným zásahem do podoby krajiny, zažívala především v 70. a 80. letech minulého století, v dobách enormní těžby.

Zakázaná kamna a Green Deal v Třineckých železárnách

Inflace se vrací k normálu. Inflační tlaky ale pořád jsou a už zůstanou. Kromě potravin jsou nebezpečným faktorem ceny energií. To, co se děje, inflaci přirozeně pohání, protože si výrobu elektřiny uměle zdražujeme. Kvůli vysokým nákladům energeticky náročných podniků se v průmyslu propouští, lidé přicházejí o práci. Průmysl se v loňském roce opět propadl o 1,4 procenta. Nezaměstnanost je zase podle prosincových čísel nad čtyřmi procenty a vývoj v průmyslu riziko zvyšuje. Sbíhá se tu tedy několik protichůdných faktorů, které ale všechny vedou k dalšímu úpadku v zájmu dekarbonizace.

Vláda zjistila, že bez uhlí nastanou výpadky elektřiny. Vyvlastňování je znovu na stole

Do poslední chvíli nevěděli investoři a provozovatele elektráren na čem jsou. V prosinci prošla sněmovnou novela energetického zákona lex OZE 3, která kromě jiného z rozhodnutí ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mění podporu slíbenou provozovatelům zelených zdrojů. Echo opakovaně poukazovalo na to, že vláda neřeší stále více nebezpečnou situaci v energetice, a neudělala nic pro to, aby se rychle stavěly plynové zdroje, které mají prý nahradit uhlí. A opakovaně se snažila zlehčovat situaci s tím, že uhlí ani v těch nejkrizovějších scénářích nepotřebujeme.

Británie končí s produkcí elektřiny z uhlí. Jako první ze skupiny G7

V pondělí ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu. Země považovaná za kolébku výroby elektřiny z uhlí tak bude první ze skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která s touto produkcí po 142 letech skončí. Informuje o tom server britského deníku The Guardian. Elektrárna v Ratcliffe-on-Soar vyráběla elektřinu z uhlí 57 let. Historie výroby elektřiny z uhlí se v Británii a na světě začala psát v roce 1882, kdy zahájila provoz první uhelná elektrárna Holborn Viaduct.