Přijel jsem do Grónska, abych za Francii a Evropskou unii (EU) podpořil jeho nezávislost a územní celistvost, řekl podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron při dnešní návštěvě ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal ve čtvrtek deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů. Podle agentury Reuters Spojené státy také letos nechtějí být spolupředkladatelem rezoluce OSN, která odsuzuje ruskou agresi a vyzývá k zachování ukrajinské územní celistvosti. Hlasovat se o ní má v pondělí 24. února, kdy od zahájení plné ruské invaze uplynou tři roky.
V pondělí ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu. Země považovaná za kolébku výroby elektřiny z uhlí tak bude první ze skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která s touto produkcí po 142 letech skončí. Informuje o tom server britského deníku The Guardian. Elektrárna v Ratcliffe-on-Soar vyráběla elektřinu z uhlí 57 let. Historie výroby elektřiny z uhlí se v Británii a na světě začala psát v roce 1882, kdy zahájila provoz první uhelná elektrárna Holborn Viaduct.
Saúdská Arábie soukromě pohrozila zemím G7, že by mohla prodat některé evropské dluhopisy, pokud by se skupina rozhodla zabavit téměř 300 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom v minulých dnech agentura Bloomberg, která se odvolává na své zdroje. Saúdskoarabské ministerstvo financí na dotaz agentury popřelo, že by vyvíjelo tlak na země G7, a dodalo, že „žádné hrozby nebyly učiněny“.
Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace.
Prezident Spojených států Joe Biden opět vyvolal pochyby o jeho mentálním zdraví. Tentokrát na summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se v těchto dnech koná na jihu Itálie, zcela bezdůvodně a zmateně odešel od skupinky ostatních státníků, kteří sledovali představení parašutistů. Stále nepochopitelnějším se stává fakt, že Demokratická strana vyšle jednaosmdesátiletého Bidena na podzim opět do boje o post prezidenta proti Donaldu Trumpovi.
Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku v přepočtu ve výši přes bilion korun, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal.
Představitelé ukrajinských médií si stěžují, že svoboda tisku v zemi upadá. Se svými obavami se svěřili tento týden velvyslancům zemí G7 v Kyjevě. Média, pokud zveřejní zprávy, které se nehodí úřadům, jsou podle nich vystavena sérii kampaní, která je má diskreditovat. Akce mají být podporovány anonymními provládními telegramovými kanály. O setkání píše například list Ukrajinská pravda.
Země skupiny vyspělých ekonomik G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese. Představitelé této skupiny to dnes oznámili na summitu NATO ve Vilniusu. „Dáváme jasně najevo, že naše podpora Ukrajiny je dlouhodobá a bude pokračovat i v budoucnu,“ uvedl k bezpečnostním zárukám americký prezident Joe Biden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu dorazil do japonského města Hirošima, aby na summitu skupiny G7 hledal podporu pro svou zemi nejen u lídrů sedmi bohatých ekonomik. Víkend mu skýtá příležitost apelovat i na země, jako jsou Indie nebo Brazílie, které se snaží k válce Ruska proti Ukrajině stavět neutrálně. Indický premiér Naréndra Módí podle médií při bilaterální schůzce slíbil, že Indie se bude zasazovat o ukončení konfliktu.
Čína se ostře vymezila proti společnému prohlášení lídrů skupiny velkých ekonomik G7 v Hirošimě, podle Pekingu se vměšuje do vnitřních záležitostí Číny, včetně otázky Tchaj-wanu. Podle agentury Reuters čínská diplomacie dala svůj nesouhlas s prohlášením najevo Japonsku, které summit pořádá. Podobně výstup G7 kritizoval také ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov, podle něhož mají rozhodnutí přijatá na summitu za cíl "dvojí omezení vlivu" Ruska a Číny.
Peking by měl "tlačit na Rusko, aby zastavilo svou agresi" proti Ukrajině, vyzvali v prohlášení lídři skupiny velkých ekonomik G7 na summitu v Japonsku. Informuje o tom například agentura AFP. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové také uvádí, že nechtějí svou politikou jít proti Číně, ovšem vyjadřují obavy ohledně situace v Jihočínském moři nebo "ekonomického nátlaku" Pekingu.
Účastníci summitu skupiny G7 v pátek před začátkem svých jednání položili v hirošimském Parku míru věnce na památku obětí atomové bomby, kterou koncem druhé světové války na město svrhly Spojené státy. Jedním z témat diskusí šéfů států a vlád nejvyspělejších zemí světa bude ruská invaze na Ukrajinu a s ní související hrozba nového jaderného konfliktu. Summitu se osobně zúčastní i ukrajinský prezident Zelenskyj, o kterém se zprvu předpokládalo, že se připojí jen přes video.
Skupina sedmi vyspělých zemí by měla přijmout regulaci umělé inteligence, která nese rizika. Shodli se na tom ministři G7 pro digitální oblast. Taková regulace by ale měla zachovat "otevřené a příznivé prostředí" pro rozvoj technologií umělé inteligence a měla by být založena na demokratických hodnotách", cituje japonský web Nikkei Asia prohlášení ministrů po dvoudenním setkání v Japonsku. Evropští zákonodárci totiž spěchají se zavedením zákona o umělé inteligenci pro nově vznikající nástroje, jako je rozšířený ChatGPT.
Pokud skupina sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 přikročí k zákazu exportu do Ruska, Moskva na to zareaguje zrušením dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Uvedl to v neděli podle agentury Reuters bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. O tom, že skupina G7 zvažuje téměř úplný zákaz vývozu do Ruska, informovaly tento týden agentury Bloomberg a Kjódó s odvoláním na své zdroje.
Skupina G7 se rozhodla vytlačit Rosatom z první příčky na světových trzích s jaderným palivem, v neděli se k tomu zavázaly Kanada, Francie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy. Od tohoto kroku si skupina slibuje odříznutí ruského prezidenta Vladimira Putina od kritického zdroje "geopolitické měny". Informuje o tom server Bloomberg. Na konci března oznámila ukončení spolupráce s Rosatomem i česká skupina ČEZ.
ANALÝZA: Evropská unie se v pátek dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude činit 60 dolarů na barel. V platnosti by měl být od tohoto úterý. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve. Ačkoli je úroveň stropu níže, než činil dosavadní převažující návrh, cílící do pásma 65 až 70 dolarů za barel, zůstává z pohledu Ruska stále poměrně velkorysou.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině. Země G7 a Austrálie uvedly, že dosáhly dohody o stanovení maximální ceny "v souladu s jednomyslným rozhodnutím členských států EU".
Rusko má přístup k dostatečnému množství tankerů, aby přepravilo většinu své ropy mimo dosah cenového stropu G7, uvedla agentura Reuters s odkazem na zdroj z amerického ministerstva financí. Skupina sedmi zemí minulý měsíc souhlasila s omezením prodeje ruské ropy za vynucenou nízkou cenu od 5. prosince. Globální hráči v ropném průmyslu se ale obávají, že tento krok paralyzuje obchod na celém světě.
Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce. K přerušení dodávek ropy a ropných produktů do zahraničí by Rusko mohlo přikročit coby k „odvetnému opatření“, reagoval dnes podle agentury TASS Peskov.
Summit G7 se v pondělí přiblížil k realizaci ostrého a dosud neozkoušeného plánu – stanovit maximální cenu za barel ropy a dražší nekupovat. O čím dál reálnějších obrysech tohoto plánu informuje deník New York Times, už dříve na něj upozornilo Echo24. Podle expertů je tento krok mimo jiné oficiálním přiznáním toho, že dosavadní embarga a sankce vůči Rusku nefungují tak, jak si Západ původně představoval.
Tlak na Vladimira Putina budeme nadále stupňovat, tahle válka musí skončit. Taková prohlášení zaznívala na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 v Bavorsku. Ta odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a plně se v konfliktu postavila za Kyjev. V prohlášení Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA slíbily Ukrajině podporu, dokud to bude třeba, a zároveň bránící se zemi ujistily, že si o své budoucnosti včetně budoucí mírové smlouvy rozhodne výhradně sama.
Sledovaný summit zemí G7 v německém Garmisch-Partenkirchenu provází od jeho prvního dne konání kontroverze. Tématem jednání je totiž především válka na Ukrajině a také klima, přesto pořadatelé přepravili novináře na místo vrtulníkem, což mnozí kritizují. Věnuje se tomu i web Politico, který hovoří o pokrytectví. Pořadatelé helikoptéru využili kvůli demonstracím namířeným proti konání summitu.
Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Rusko i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ministři přislíbili zesílení ekonomické a politické izolace Ruska, pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a řešení globálního nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině.
Německý kancléř Olaf Scholz vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že Západ vůči němu kvůli nesmyslné válce na Ukrajině pociťuje vztek, a vyzval ho, aby palbu proti sousední zemi zastavil. Přislíbil, že jeho vláda bude pro Ukrajinu nakupovat zbraně u zbrojních firem.b "Pociťujeme nesmírný smutek kvůli obětem a – i to je třeba říct – vztek vůči ruskému prezidentovi a této nesmyslné válce," řekl Scholz po úterním jednání šéfů zemí skupiny G7.
Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil v pondělí jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA. Na rozhodnutí reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Charitu neděláme," uvedl s tím, že na následném postupu dodávek plynu Moskva pracuje.
Americký prezident Joe Biden si na tiskové konferenci v britském Cornwallu opět pletl pojmy. Posledního dne summitu skupiny vyspělých zemí G7 opakovaně označil mezinárodní iniciativu COVAX, usilující o větší dostupnost vakcín proti covidu-19, jako covid. Ve stenoprotokolu jeho projevu na stránkách Bílého domu však byl do závorek pro upřesnění vložen správný pojem. Biden si ve stejném proslovu také spletl severoafrickou Libyi za blízkovýchodní Sýrii.
Skupina zemí G7 dosáhla „historické“ dohody o zdanění nadnárodních společností, uvedl podle BBC britský ministr financí Rishi Sunak. Daň má činit nejméně 15 procent. Pro Francii je to ale jen počátek, bude usilovat o další zvýšení. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. "Dosáhli jsme dohody o mezinárodním zdanění pro 21. století," oznámil francouzský ministr hospodářství a financí Bruno Le Maire ve videu zveřejněném na Twitteru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr summitu hospodářsky vyspělých zemí (G7) prohlásil, že doufá ve schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho íránským protějškem Hasanem Rúháním, která by se mohla uskutečnit „v příštích týdnech“. Cílem by bylo řešit spor o íránský jaderný program.
Dosavadní jednání na summitu skupiny vyspělých světových ekonomik G7 v jihofrancouzském Biarritzu byla velmi dobrá. Na twitteru to v neděli napsal americký prezident Donald Trump. Zároveň kritizoval "falešná a nechutná" média, která podle něj před vrcholnou schůzkou nepravdivě informovala o napětí ve vztazích sedmi zemí skupiny.
