Povolenky, masivní rozšiřování solárních polí a větrníků, pokles ceny plynu – to jsou pro Pavla Tykače stěžejní důvody, proč ekonomicky provoz uhelných elektráren přestal dávat smysl. Šestadvacátého listopadu Tykačova firma Sev.en v tiskové zprávě napsala: „Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů – Elektrárny Počerady, Elektrárny Chvaletice a Teplárny Kladno v nejbližším možném zákonném termínu, tedy v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.“ Z české energetické soustavy by tak vypadlo 2,3 gigawattu z celkem téměř devíti GW stabilních zdrojů. Očekává se, že Babišova vláda raději nabídne Sev.en dotaci na další provoz elektráren.

Echo s Pavlem Tykačem mluví o příčinách úpadku uhlí v Evropě a o tom, proč to odcházející vládu nezajímalo. Tykač je i významným minoritním akcionářem ČEZ, závěr rozhovoru byl tedy věnován plánům Babišova muže pro průmysl Karla Havlíčka na plné zestátnění výrobní divize ČEZ.

Je to vaše oznámení začátkem konce uhlí v Čechách?

Já nevím, kde hledat začátek. Že uhlí končí, je zřejmé nejméně deset let, aspoň od chvíle, kdy se chytila povolenka a systém, který EU nastavila před dvaceti lety, tím vešel v život. My teď jen oznamujeme státu, jaká je situace. Když stát řekne: Zavřete to, tak zavřeme a uklidíme. Když řekne: Chceme si to nechat, tak my jim ty elektrárny předáme. Když řekne: Provozujte je dál, tak je budeme provozovat, ale na to potřebujeme provozní podporu.

Myslel jsem to tak, že někteří lidé si byli jisti tím, že tažení EU za dekarbonizací bude neudržitelné. A myslel jsem, že s tím jste i vy uhelné elektrárny svého času kupoval.

Kdepak. Že uhlí skončí, jsme věděli všichni. Upřímně řečeno, mě překvapilo, že to jelo tak dlouho. Vlastně jsem překvapen, že to dojíždí teprve teď. Nekupoval jsem uhelné elektrárny s tím, že budou fungovat ještě v roce 2040. Někdy si prostě koupíte akcii nebo nemovitost na celý život a někdy s úmyslem ji za tři roky prodat. Tady byla politika EU pořád stejná, tudíž realita byla neodvratná. Ekonomika elektráren je neúprosná. Kdyby nevypukla válka na Ukrajině a následný cenový hype, tak tento stav přišel už o několik let dřív. Poprvé jsem to šel českému premiérovi říct v únoru 2024. Tehdy jsem měl pocit, že když zavíráte pro stát kritickou infrastrukturu, není to jen tak. A že je správné, aby se to ve vládě nedověděli až z novin a mohli si rozmyslet svou reakci. To bylo v únoru 2024. Smysl byl vysvětlit jim, že ekonomika uhelek nefunguje.

Jak to tenkrát dopadlo?

Premiéru Fialovi jsem ve Strakově akademii řekl větu: Vy máte tu smůlu, že vy už před tím neuskočíte, na vás to dopadlo. Jenže oni před tím uskočili. Fiala nastalou situaci řešit neuměl a vlastně ani nechtěl. Odpověděl mi: To je problém jednak našeho koaličního partnera a jednak ministerstva průmyslu, řešte si to se Síkelou. O. k., šel jsem za ministrem Síkelou a poměrně rychle pochopil, že tam se hraje o kariéru Jozefa Síkely, a nikoli o zodpovědné řešení budoucnosti. Pan ministr sledoval celkem jasný osobní plán, že chce jít do Bruselu. A když chcete být eurokomisařem, je pro vás osobně skutečně hloupost, abyste pomáhal uhlí v České republice. Tvrdil mi, že všechno je vlastně v pohodě… A vyšlo mu to. Je v pohodě v Bruselu. Dokázal celou věc vyprokrastinovat až do podzimu, kdy vznikla nová Komise a on byl v ní.

A jak je na tom uhlí teď?

My jsme komerční soukromý subjekt, který provozuje podnik, dokud to dává ekonomicky smysl. Asi bych dokázal provozovat ty elektrárny dalších pár měsíců, i kdyby ekonomický smysl nedávaly. Musel bych ale vidět naději, že se podmínky zlepší. Je to zhruba následovně. Když budu provozovat hospodu na Žižkově, kde je dvě stě dalších hospod, tak když mi nebude vydělávat, zavřu ji a všem to bude jedno. Naopak když budu provozovat poslední hospodu v městečku, přijde mi korektní sebrat se a dojít za starostou: Starosto, hospoda už si nevydělá ani na svůj vlastní provoz, takže jestli ti to nevadí, příští měsíc ji zavřu. Moje starost je vyrovnat se se zaměstnanci a uklidit po sobě, což samozřejmě udělám. Ale jestli tu hospodu tady chceš dál mít, buď mi zaplať servírku, nebo mi zruš nájemné, nějak to vymysli. To už je, starosto, tvůj problém. Podobně teď já přicházím za státem a ptám se, jak se zachová, že já se podle toho zařídím. A říkám mu: Jestli máš, státe, dojem, že na tobě chci vydělat, já ti ty elektrárny klidně dám za korunu.

Mají vaše elektrárny v české energetické soustavě význam té poslední hospody?

Páteřních, klíčových zdrojů v české energetické síti je asi tak sedm. Pokud se dva z nich, v tomto případě naše Počerady a Chvaletice, mají zavírat, tak to samozřejmě politici budou muset řešit, a to aspoň ze dvou hledisek. Zaprvé se musejí ptát, jestli i potom síť bude stabilní, zadruhé, kolik elektřina bude stát. Během roku se cena nesmírně pohybuje. Máte například duben, kdy je hezky, slunečno, teplo a fouká. V tu chvíli jsou naše elektrárny zhola zbytečné, týdny a týdny uhelky vůbec nejsou potřeba. A pak máte tuto roční dobu jako posledních čtrnáct dní, kdy solární elektrárny nedávají prakticky nic, do toho často i víc dní nefouká. V tu chvíli naše elektrárny samozřejmě jedou a krásně vydělávají. A buď taková elektrárna bude v České republice, nebo k nám elektřina musí natéct ze zahraničí, pokud tam zdroje jsou a pokud už dráty nejsou vytížené něčím jiným. Pokud nebudeme dodávat my, musí se spustit něco navíc, co ani za tak vysoké ceny dosud nejelo.

Byla by elektřina z ciziny nutně dražší než od vás?

Jistě. Tak jako voda teče z kopce dolů, elektřina doteče na nejdražší trh. A jestli my si vypneme zdroje, bude prostě v republice větší poptávka po dodatečných zdrojích, které jsou dražší. Ovšem cenový dopad našeho vypnutí musí odhadnout ČEPS a vláda se podle toho k celé věci nějak postavit. My jen od ní potřebujeme znát řešení.

Co vás tlačí?

Jde tu samozřejmě o perspektivu několika tisíc našich zaměstnanců. A taky třeba o milion tun uhlí, které dnes skladujeme ve Chvaleticích. Než bychom zavřeli, musíme ho spálit, protože uhlí se na hromadě samovzněcuje. Řeknu vám, že dokud jsme nevystoupili, jak jsme vystoupili, všichni odpovědní politici dělali, že nevidí, neslyší. Jediné, co pro budoucí stabilitu soustavy dokázali udělat, bylo jádro: nejdřív o něm mluvili, pak začali chystat stavbu reaktorů. Ale ty se, dá-li pánbůh, dostaví za deset dvanáct let. Ovšem problém s uhelnými elektrárnami mají teď. Teď se uhelky přestávají ekonomicky vyplácet.

Andrej Babiš už avizoval, že on další provoz uhelných elektráren chce. Takže kdyby vás stát dotoval, jak dlouho jste schopni ty uhelky a doly provozovat?

Zase záleží na tom, co přesně od nás očekávají. Musejí si říct, co chtějí. Pokud plný výkon, na jaký naše elektrárny pracovaly doposud, tak my musíme začít víc investovat do údržby bloků. V těch třech provozech je dohromady dvanáct velkých bloků. Nejmladší bloky jsou staré třicet let, ostatní asi padesát. Jestli po nás stát bude chtít, abychom jeli ještě rok dva, tak to nejspíš zvládneme za nižších nákladů. Jestli déle, musíme investovat do oprav kotlů.

Řekněte, prosím, něco o ekonomice uhelných elektráren. Kdy a jak jsou rentabilní?

To záleží hodně na počasí. V dnešním systému nám uhelky hezky vydělávají v týdnech, jako je tento. V závislosti na počasí vydělávají tři až čtyři tisíce hodin v roce (rok má 8760 hodin – pozn. red.). Problém je, že skoro 90 procent nákladů je fixních, pevně daných. Zaměstnáváte lidi, kteří na nakládce a vykládce, na velíně, na údržbě musejí sedět, ať zrovna elektrárna jede, nebo ne. Vedle fixních máte variabilní náklady. A tam naprosto klíčovou roli hraje povolenka. Jestliže máme v Počeradech výrobní náklad jedné megawatthodiny 88 eur, tak z nich dnes 82 eur dělá povolenka a zbývajících šest jsou uhlí, vápenec, doprava uhlí a podobně. Nebýt povolenky, tak o zavírání uhelných elektráren dnes vůbec nemusíme mluvit.

Jestli vás správně chápu, provozní podpora státu by měla pokrýt fixní náklady.

Ano.

Kolik by podpora státu pro vás ročně dělala? Desítky miliard?

Ne, nižší jednotky miliard. A v zákoně je popsáno, jak se podle toho, kolik elektrárny vydělají, státní podpora případně sníží.

Jako jeden z důvodů pro zánik uhelných elektráren jste jmenoval rozvoj obnovitelných zdrojů. Jakým způsobem OZE uhlí z trhu vytlačují?

Když už máte větrník nebo solární panel postavený, vyrábí vám zadarmo. Když svítí nebo fouká, je váš výrobní náklad nula. V ten moment s vámi nemůže soutěžit nikdo, kdo musel svůj zdroj vytěžit. Dnes už je cena elektřiny několik tisíc hodin v roce levná tak, že v tu dobu žádný fosilní zdroj nedává smysl provozovat. Mimochodem, mají se stavět plynovky. Bez dotace ani ony nedávají ekonomický smysl. O povolení dotovat je Česká republika v Bruselu na rozdíl od Německa ani nepožádala. Německo požádalo před dvěma lety a ještě to povolení nedostalo. Teprve když ho dostanete, můžete si stoupnout do fronty na turbínu. A jak se pošahaně chová jen Evropa a zbytek světa se chová normálně, mají výrobci plynových turbín ve světě obrovský odbyt. Cena turbín jde prudce nahoru.

Četl jsem, že u Siemense je čekací doba na turbínu čtyři roky.

A já jsem slyšel, že je to pět až sedm roků.

Pak jsou tu povolenky. Asi předpokládáte, že budou dál zdražovat.

Jistě, Evropa svůj systém nastavila tak, aby povolenek bylo méně a méně. A přestože v analýzách máme započítaný pokles výroby z fosilních zdrojů a pokles průmyslu v Evropě, tak je spočítáno a odpovídá to i logice věci, že cena povolenky dál poroste. Ale tady nejde jen o povolenky, jde i o konkurenci jiných zdrojů, které nejsou tak znevýhodněné jako uhlí. My bychom i s 80eurovou povolenkou vydělávali krásné peníze, kdyby plyn stál 100 eur. Když teď plyn stojí 27 eur, tak naše konkurence, což je celá plynová flotila v Evropě, už vyrábí výrazně levněji než my. Nejsme slepí a vidíme, kolik plynu na trhu je, kolik exportních LNG terminálů vzniká, vidíme, že celý svět počítá s prudkým poklesem ceny plynu. Už teď je ho na trhu nadbytek, během dvou let ho bude katastrofální nadbytek. Američané budou mít problém, aby se vůbec vešli do trhu.

Kdyby nebyly povolenky, o kolik levnější by byla elektřina z uhlí než z plynu?

O hodně. Když máte otevřený důl, odepsané všechny pořizovací náklady, jste dramaticky levnější. Plyn se musí nejen vytěžit, ale i dovézt, zmrazit, rozmrazit.

Kolik vaše firma Sev.en zaplatila za povolenky od chvíle, co tak podražily?

Za poslední tři roky 56 miliard korun.

Takže jste mohli mít o 56 miliard na kontě víc?

Ne, ale cena silové elektřiny by byla řekněme čtvrtinová. Kdyby nebyly povolenky, byla by elektřina v Evropě stejně levná nebo ještě levnější než v USA. Povolenka úplně změnila svět.

Nezměnila svět, v Evropě změnila svět.

Ano. A zbytek světa se nám chechtá.

Čtvrtého července jsme v Praze a severních Čechách prodělali blackout. Tehdy se ukázalo, do jaké míry je odcházející vládní garnitura s obnovitelnými zdroji ztotožněna. Bylo až legrační sledovat, jak ministři jeden po druhém opakují: Sice vůbec netušíme, proč se to stalo, ale určitě to nebyly OZE. Co myslíte vy, že ten blackout způsobilo?

Co ode mě chcete slyšet? To jsou prostě politici, oni mají do nějaké představy politicky nainvestováno a hrají divadlo pro voliče. Konkrétní příčiny 4. července chtějte od ČEPS. Obecně řeknu, že česká síť vznikala po mnoho desetiletí a byla stavěna pro stabilní velké zdroje. I když někdy ten či onen blok vypadl, síť zůstávala stabilní. Než do toho přišly větrníky, zejména z Německa, a k tomu ještě rance solárních elektráren. Dohromady OZE do sítě pouštějí ohromné vlny a síť jde z extrému do extrému. Fouká, nefouká, svítí, nesvítí – situace se prudce změní klidně během dvou hodin. Energetická síť dnes musí fungovat v rozměrech, na které nebyla stavěna. V rozumné míře by OZE snášela, ale tady jsme třicet let starou Škodu 120 přinutili, aby jezdila okruhové závody.

Vstupujeme tím do éry, v níž blackouty budou častější?

Myslím, že ano.

A nepřispíváte k tomu i vy, až vypnete tři stabilní zdroje?

Teď mi říkáte, že my za to neseme zodpovědnost? Ne, to je úkol politiky, zajistit občanům bezpečí, dostatek vody, potravin a elektřiny. Jasně že pro energetickou síť není naše rozhodnutí dobrá zpráva, protože my máme stabilní zdroje, na které se rozvodná síť mohla spolehnout. Ale za síť nenesu odpovědnost já, nese ji ČEPS. Já jsem soukromá osoba, která vlastní podnik, a ten přestal být konkurenceschopný. To je celé. Svou odpovědnost jsem naplnil tím, že jsem politiky varoval, už dvakrát.

Kolik procent vašich aktiv tvoří uhelný byznys?

České uhlí už prakticky nic. Docela dobře nám fungují uhelné elektrárny v Austrálii… Myslím, že dohromady 10, 15 procent.

A co jsou tedy největší položky ve vašem portfoliu?

Velmi dobrý výkon nám podávají plynové elektrárny v Británii a určitě obchodování všech komodit. Ale víte co, ta skupina se poskládá z nejrůznějších příjmů – nějaké nemovitosti, jinde výnosy z dividend z akcií. Ocelárny. Hodně peněz taky vyděláváme na royalties, tedy těžebních právech. Tak to funguje v anglosaském světě, že vy vlastníte buď pozemek, nebo právo těžby a pak na něm za peníze necháte někoho těžit. My jsme nakoupili spoustu royalties za nízké ceny a pak chytili boom, když před třemi roky šly všechny komodity nahoru.

Máte k uhlí i jiný než čistě investorský vztah?

Myslím si, že v 19. a na začátku 20. století bylo uhlí příčinou, proč se civilizace, kvalita života, hlavně v Evropě, tolik vyšvihla. Levná a dostupná energie je nezbytným předpokladem pro další rozvoj civilizace. Po uhlí se tím motorem stala ropa, a jestli teď to bude jádro, nebo něco jiného, ještě uvidíme.

Má vědecká teorie oteplení zaviněného člověkem, na níž je založena energetická politika EU, solidní základ?

Planeta se otepluje, určitě posledních padesát let. Z delší perspektivy – Země je stará čtyři miliardy let – můžete samozřejmě padesátiletý i stoletý výkyv vysvětlovat mnoha faktory. Lidská činnost s oteplením pravděpodobně nějak souvisí, otázka je, do jaké míry. Z klimatické vědy se stalo náboženství a lidé k němu zaujímají emotivní postoj.

Tak můžeme být heretiky, že.

Nejsem věřící a na svět se pokouším dívat věcně.

Říkáte, že uhlí je mrtvé. Tak co vás motivuje k tomu, abyste zasahoval do veřejného života? Podporujete třeba Institut Václava Klause, jehož tajemník Petr Macinka vstupuje do Babišovy vlády, a ta je pro pokračování uhlí. Aktivisté varují, že s Motoristy to bude vláda Tykače a uhelné lobby.

Takže vy máte pocit, že promlouvat do veřejného života má smysl, jen když potřebujete lobbovat nebo bránit svůj byznys? Ty dvě věci z vaší otázky spolu vůbec, ale vůbec nesouvisejí. Pro mě nemá žádný smysl pálit energii bojem za záchranu fosilního byznysu, protože uhelný byznys ne že by umíral, on je mrtvý, a to už několik let. Já si strašně vážím toho, co Václav Klaus udělal pro tuto zemi, v 90. letech na něm a na Václavu Havlovi ležela obrovská tíha odpovědnosti za transformaci. Dodnes stojí za to číst texty Václava Klause a celého Institutu, vřele doporučuji. A pokud Václav Klaus na provoz svého Institutu potřebuje nějaké peníze, přijde mi v pořádku je poskytnout. Jestli v tom Institutu pracoval nebo pracuje Petr Macinka, je mi srdečně jedno. Rozhodně můj příspěvek Institutu VK nemá nic společného s Motoristy. Tím neříkám, že by mi jejich program byl nějak zvlášť nesympatický, jen že ty dvě věci spolu nemají nic společného. Ještě jednou – fakt nemám potřebu lobbovat za mrtvého koně, jímž uhlí je. Ten byznys končí, já se nepotřebuji do smrti věnovat fosilním palivům. Mně je to úplně jedno. S mými názory uhlí nemá tolik společného. Ale nechápu, proč bych jen proto, že jsem bohatý, nesměl veřejně říct, co si myslím.

A co si myslíte například o střídání vlád?

Upřímně? Jsem hrozně rád, že tato vláda končí. Byla nesmírně slabá a několik ministrů evidentně nezvládalo svou práci. Doufám, že nová vláda bude lepší, ale nejsem o tom přesvědčen.

Tak ona vás Fialova vláda rozčílila, když chtěla před časem vytlačit menšinové akcionáře z ČEZ.

To vymyslel ministr financí pan Stanjura. Změna zákona, kterou navrhl, aby mohl vyvlastňovat hluboko pod reálnou cenou akcií, není jinde v Evropě známa. Nedá se pro ni použít jiný výraz než pokus o krádež. A to brutální pošlapání práv akcionářů navrhne strana, která se označuje za pravicovou a kdysi pravicovou opravdu byla. Děsivé. Všechny nebo určitě řadu minoritních akcionářů to mimořádně vystrašilo.

Nakonec ten zákon ani nepřijali.

Myslím, že na to, abyste tímto způsobem okradl lidi, vám prostě formální většina ve sněmovně nestačí. Nakonec okrást skoro 200 tisíc lidí nedokážete ani se 108 poslanci.

Vy jste, myslím, největší minoritní akcionář ČEZ. Kolik akcií máte?

Něco pod tři procenta. Už hrozně dlouho.

Jinak než na sebe, třeba nepřímo, další akcie neovládáte?

Ne. I já jsem slyšel zaručené zvěsti, že mám deset procent či co. Je to fáma.

A jak se vám zamlouvá plán Babišovy garnitury zestátnit v ČEZ výrobu elektřiny?

Ta věc je z mého pohledu z 90 procent vyřešena větou, kterou nastupující vláda napsala do vládního prohlášení: že při vykupování ČEZ bude postupovat v souladu se standardy běžnými na rozvinutých kapitálových trzích. Kdyby náhodou časem řekla, že si to rozmyslela a vykupovat nechce, tak já jsem nadšený. Podle mého hlubokého přesvědčení je akcie ČEZ nevybroušený diamant. Ale jestli vláda chce akcie vykoupit a slíbila, že je vykoupí korektně, taky dobré. Podívejte, pro velké minoritáře je to akcie, kterou mohou a nemusejí mít. Proto když vláda přijde s korektní nabídkou, tak jí to pravděpodobně prodají. Když se je pokusí okrást, tak jí to neprodají…

Pokud byste se oprostil od pohledu tříprocentního akcionáře, myslíte, že je lepší, aby stát výrobu ČEZ úplně zestátnil?

Já se na to dívám především pohledem byznysmena. A z hlediska čistě byznysového třeštím oči nad hloupostmi, které občas vypouštějí ekonomové jako Mojmír Hampl a polovina dalších analytiků. Oni se strachují, že ten výkup ČEZ zadluží a firma pak nebude moci vyplácet dividendy. Ale výsledkem přece má být, aby stát místo 70 vlastnil 100 procent ČEZ. Dnes je EBITDA firmy cca 140 miliard, neboli ČEZ vydělává ohromné peníze. Stát si půjčuje za čtyři procenta. Za půjčku se čtyřprocentním úrokem vykoupí akcie, které mu vydělají dramaticky víc, než kolik bude dělat ten čtyřprocentní úrok. To nemůže dopadnout špatně. Když postavíte infrastrukturu, vysokorychlostní železnici nebo dálnici, prospěl jste zemi. Ale nezískal jste přímý, finančně měřitelný výnos. Zato když vykoupíte 30 procent ČEZ, ty zisky, které předtím šly akcionářům, půjdou státu. Že by ten obchod pro stát nedával smysl, je pitomost.

A námitka, že ČEZ vyčerpaný výkupy nebude platit dividendy?

I to je pitomost. Ano, firma bude víc zadlužená, ale bude to stoprocentně státní entita. To se pak banky přetrhnou, aby jí půjčovaly dál a aby v ní ty úvěry udržovaly. Tedy budou ČEZ hrozně rády umožňovat výplatu dividend, jen aby tam dluh zůstal a ony ho mohly refinancovat.

Proč jste si koupil polovinu Mafry?

Mně se strašně líbí, když existuje svobodná diskuse. Když, ale – a teď použiji svůj oblíbený příklad Deníku N – smíte zaměstnávat jen redaktory s jistým světonázorem, je to pro mě memento. O Mafru jsem nijak dramaticky neusiloval. Dívali jsme se na její akvizici před dvěma třemi lety, nějak mě to tehdy nepřesvědčilo. Ale když teď přišel Karel Pražák, že si bude hledat partnera, došlo mi, že nemám na výběr. Představa, že se tím partnerem stane někdo jiný, někdo, kdo Mafře provede cosi na způsob Deníku N, byla do té míry nepříjemná, že jsem do ní vstoupil.

Tím, že zmiňujete Deník N, vlastně zmiňujete i jeho sponzory. Vytvořila se u nás skupina mladších miliardářů, kteří jsou na rozdíl od vaší generace ideologicky progresivisté?

Víceméně ano. Částečně to určitě bude generační jev. Myslím, že řada z nich bude za dvacet let rozumnější.