Markéta Malá

/

Články autora

Bič bez cukru

Evropa stagnuje a její produktivita zaostává. Evropu čeká těžký boj, aby dohnala růst Spojených států. Evropský průmysl volá o pomoc. To jsou úryvky z některých titulků médií typu Financial Times či Reuters z poslední doby. Je to ale už dlouho trvající realita, nikoli náhlý stav. I poslední čísla ze závěru loňského roku ukazují, že unijní ekonomika stagnovala a vedla si hůř, než se očekávalo.

Michlovi a radním porostou mzdy. O kolik nižší jsou příjmy guvernéra než plat hlavy státu

Návrat inflace ke dvěma procentům neznamená jen dosažení inflačního cíle. Pro bankovní radu České národní banky se zároveň rozsvítí zelená ke zvýšení vlastního finančního ohodnocení. Základní mzdy guvernéra Aleše Michla i dalších radních totiž byly od roku 2021 zmrazené, což počínaje březnem a poklesem inflace pod tři procenta skončilo.

ČNB snížila úrokovou sazbu na 5,75 procenta

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali. Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu.

Zabezpečit děti a nemuset pracovat. Proč ženy často dosahují svých cílů dřív

Hlavně co nejrychleji zbohatnout, je jedno, že s větším rizikem. Takové je nastavení mužů, co se investování peněz týče. Začínají navíc své volné peníze investovat v průměru o několik let dříve než ženy. Proč tedy nakonec mohou ženy skončit s lepším výsledkem? Odpověď nejen na tuto otázku poskytl podrobný průzkum provedený J&T Bankou.

Agresivní Temu zneužívá české značky. „Doteď jsme se s něčím podobným nesetkali“

Čínské online tržiště Temu se u českých zákazníků stále drží vysoko v oblibě. Důvodem je lákání na extrémně nízké ceny, široký sortiment zboží či doprava zdarma. A především, Temu je vidět všude. Už od vstupu na tuzemský trh začalo masivně investovat do reklamy. A to také takovým způsobem, který už je za hranou zákona.

Neodvratný konec průmyslu v EU. „Jejich regulace jsou noční můra”

Evropa brzy odsoudí svůj tolik potřebný průmysl k zániku. Tvrdými zelenými regulacemi a daněmi totiž podniky zničí nebo je nutí přesouvat výrobu raději pryč, do Asie nebo USA, kde je investorské prostředí vstřícnější. Hlasitě před tím v nedávné době varoval například jeden z nejbohatších lidí světa a zakladatel britského chemického koncernu Ineos Jim Ratcliffe. Podle něj přístup Bruselu ke snižování emisí úspěšně odhání investice z EU a pokud se nezačne nic měnit, nejen z tak důležitého chemického sektoru nezbude už brzy nic.

Následky zdražování, které už nezmizí. Kde si teď nejvíce připlatíte

Dramatický růst cen v podobě skoro až dvacetiprocentní inflace je snad minulostí. Meziroční nárůst za únor dosáhl dvou procent, tedy našeho inflačního cíle. To ale neznamená, že skoro tři roky zdražování nemají následky, které už nezmizí. Ceny potravin dále klesají, přesto zůstávají dražší, než jsme byli zvyklí. Cenovou hladinu teď ale netáhne nahoru zboží, na vině jsou hlavně služby. Důležité je ale i to, že vysoká inflace konečně neukrajuje tak velkou část z úspor a reálných příjmů domácností.

Už za rok dovozcem elektřiny. Stát by mohl platit uhelným elektrárnám, aby vyráběly

Bez uhlí nebudeme mít záložní zdroj elektřiny. Alespoň v současné situaci, kdy flexibilních zdrojů není dostatek. Stát přiznává, že výkonová rezerva chybí, a v případě, že by nejen Pavel Tykač ukončil provoz uhelných elektráren už do roku 2030, nastal by problém. Možností je dotovat elektrárnám provoz, aby se jim vyplatilo vyrábět. To ale nelze jen tak. Uhelné elektrárny v současnosti pokrývají asi 40 procent tuzemské spotřeby elektřiny.

Stát si jen tak nenechá vzít příjem „zadarmo“. Proč pořád platí mimořádná daň

Mimořádná windfall tax (WFT) vláda zavedla v úmyslu kompenzovat výdaje státu na v té době vysoké ceny energií. Ty už výrazně klesly, stejně jako zisky dotčených firem. Daň by se přitom podle původních plánů měla odvádět i za rok 2025. Mimořádnou daň uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií.

Konec euforie, akcionáři ČEZ střízliví. „Upřednostňujeme zájmy státu proti soukromému vlastnictví“

Manévry vlády kolem polostátního ČEZ trvají už velmi dlouho a situace je každým dnem nejasnější. Investorům motají hlavu stále měnící se výroky ministra financí o dalším osudu windfall tax, na které státu odvádí nejvíce právě ČEZ, vládou prosazovaná novela o přeměnách obchodních společností a do toho otázku, kdo a za kolik postaví nové jaderné bloky. Minoritní akcionáři se proto ozývají hlasitěji než dříve a chtějí chránit hodnotu svých akcií.

Výroba z uhlí se v Česku nevyplatí. Bez něj ale nepokryjeme výpadky elektřiny

Co se stane, když Pavel Tykač už brzy vypne své uhelné elektrárny. To je otázka, která v posledních dnech zazněla mnohokrát. Velmi důležitý je ale především kontext toho, co v naší energetice uhlí jakožto záložní zdroj představuje. A také toho, že kvůli klesajícím cenám elektřiny a drahým povolenkám se provoz uhelných elektráren stává ztrátovým. Do hry tak přicházejí státní dotace v podobě tzv. kapacitních plateb.

Daňové úlevy, padesát tisíc od zaměstnavatele: kam dnes ukládat peníze na důchod

Stát letos spustil novinku v podobě tzv. dlouhodobého investičního produktu (DIP). Na rozdíl od dosavadních penzijních spoření jde konečně o efektivnější způsob, jak si ukládat peníze na stáří a získat příspěvek od zaměstnavatele a daňovou úlevu. Jaké banky a společnosti nyní DIP nabízejí, jaké jsou výhody a negativa a jaké jsou největší rozdíly mezi penzijním připojištěním, doplňkovým penzijním spořením a DIP?

Francie a Německo žádají konec regulací. „Tvářili jsme se, že záchrana planety nebude nic stát”

Evropská ekonomika je v období dlouhé stagnace a EU si se zpožděním začíná uvědomovat, že cesta, kterou se rozhodla vydat, bude velmi nákladná. Brzdí ji přemíra regulací, které zdejší podniky poškozují, a spolu s drahými energiemi vznikl velmi nebezpečný mix. Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu nyní přichází iniciativa od dvou nejsilnějších států, Francie a Německa, aby unie svazující směrnice a normy přehodnotila.

Levnější elektřina, zkáza pro EU. Proč se klesajících cen bojí?

Evropská unie se po dvou letech dostala do opačného extrému. Ceny energií byly poslední dva roky na maximech, trpěl tím průmysl i domácnosti. Nyní prožíváme zvrat, kdy cena elektřiny silně poklesla, plyn je na předválečné úrovni a do toho razantně zlevnily emisní povolenky. Evropské plány budované na bezemisních zdrojích tím dostávají zásadní trhliny. Investovat do nových zelených zdrojů se totiž nikomu nebude vyplácet.

Konec hypoték s desetiletou fixací. Nevyplatí se nikomu

Snižování úrokových sazeb centrální bankou s sebou nese i očekávané zlevňování hypotéky. To s sebou přináší ale i další efekt. Banky se bojí utíkání svých klientů za výhodnějšími nabídkami a velkého refinancování jejich půjček. Z nabídek proto pomalu začínají mizet dlouhodobé fixace. V lednu průměrná hypoteční sazba ještě zrychlila svůj pokles a snížila se z 5,65 procenta na 5,54 procenta, což je nejnižší hodnota od poloviny roku 2022.

Čína válcuje Německo. Vyrábět v největší evropské ekonomice už se nevyplatí

Německý průmysl propouští a přesouvá výrobu pryč ze země. Výrobní náklady jsou pro mnoho klíčových firem tak vysoké, že zůstávat už se zkrátka nevyplatí. Němci rezignovali na další reformy trhu a éra německé prosperující ekonomiky těžící z exportu je pryč. Mix drahých energií, těžce splnitelných klimatických závazků a zastavených investic kvůli drahému financování vývoj na dlouho zmrazil. Německá Bundesbank čerstvě uvedla, že největší evropská ekonomika opět spadla do technické recese.

Jak si mocní hrají

Pro českého investora dnes neexistuje sledovanější domácí akciový titul než ČEZ. Jak často opakuje ředitel pražské burzy Petr Koblic, stažení této státem majoritně ovládané energetické společnosti z burzy by znamenalo konec tuzemského kapitálového trhu. Podivné manévrování a měnící se tvrzení ze strany vlády ale investorům už dlouho motá hlavu. To, jak stát a top management ČEZ rozhodnou o budoucí podobě společnosti, je přitom klíčové i pro nyní horké téma výstavby nových jaderných bloků a jejich financování. Jen od počátku letošního roku klesly akcie ČEZ o čtrnáct procent a aktuálně jsou na hodnotě lehce přes 820 korun za kus (údaj ze 17. 2.).

Akcie ČEZ mají nejlepší za sebou. Ve hře je vznik státní atomové firmy

Zlatá éra akcií ČEZ je pryč. Tržní analytici zhoršili předpovědi ohledně dalšího vývoje a doporučení investorům změnili z „koupit“ na „akumulovat“. Nad tisícikorunovou hranici už se zřejmě nedostanou. Důvodem je především to, že cena elektřiny na trhu silně klesá, a s tím i ziskovost ČEZ. Čeká se na hospodářský výsledek firmy za loňský rok, do kterého se promítá mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejíž osud pro další roky je nejasný.

Daňové přiznání přehledně: kdo může letos naposled uplatnit slevu

Blíží se termíny, do kdy je nutné odevzdat daňové přiznání za uplynulý rok. Nejdřívější data platí pro ty, kdo zůstávají u tradičního papírového podání. Zároveň ale stát zřídil všem podnikatelům a živnostníkům datové schránky a od letošního roku se bude povinnost odevzdat daně elektronicky dalších subjektů. V letošním přiznání také bude naposledy možné uplatnit některé slevy, které stát svým konsolidačním balíčkem zrušil.

Banky půjdou s úroky rychle dolů. U koho se teď vyplatí mít spořicí účet

Česká národní banka překvapivě razantně snížila úrokové sazby. To mimo jiné znamená, že přichází horší časy pro běžné střadatele. Komerční banky totiž na tento krok rychle zareagují a sníží úročení vkladů. Pokles sazeb už se do spořicích produktů některých bank promítl, jiné ještě drží úrok přes šest procent. Bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o půl bodu na 6,25 procenta. Jejím stanovením ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v celé ekonomice

První rok podnikání bez placení záloh. ODS si chce naklonit živnostníky

První rok bez průběžného placení záloh na sociální pojištění pro začínající podnikatele. S takovým návrhem přichází několik koaličních poslanců. Podle nich se má jednat o způsob, jak ulehčit začátky podnikání, kdy příjmy nemusí být příliš vysoké. U zdravotního pojištění zálohy odpustit nelze, protože pro čerpání zdravotní péče je nutné do systému průběžně přispívat.

Víc elektřiny z OZE než z jádra, plánuje Síkela. Uhlí skončí a staneme se dovozci

Jádro a zelené obnovitelné zdroje. Na nich bude Česko podle nové nové státní energetické koncepce z pera resortu průmyslu ministra Jozefa Síkely stavět svou energetiku do roku 2050. Vzhledem k tomu, že i my se vzhledem k plnění cílů evropského Green Dealu musíme energeticky přeorientovat a odstřihnout se od uhlí, počítá současná vláda s jeho koncem v roce 2033. Reálně k němu ale může dojít mnohem dřív.

„Omezujeme možnost volby životního stylu.“ Jak EU radikalizuje svůj plán

Buďme s naší klimatickou politikou ještě ambicioznější, doporučuje Evropská komise. Navrhuje radikálnější snižování emisí tak, aby se splnil cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Podle eurokomisařů tak dosáhneme „prosperující, konkurenceschopné a spravedlivé společnosti“. Právě konkurenceschopnost Evropy je přitom alespoň v současné době silně ohrožena regulacemi a vysokými cenami energií.

Uložte si dvacet tisíc ročně, stát vám přispěje tisícovku. Co dnes se stavebním spořením?

Stavební spoření je u Čechů dlouhodobě oblíbeným nástrojem toho, jak za pomoci příspěvků od státu spořit peníze sobě nebo svým dětem. Doby, kdy se díky státní podpoře mohlo dosáhnout alespoň trochu zajímavých výnosů, už jsou ale pryč, vláda totiž změnila podmínky. Kdo nyní nabízí nejvýhodnější podmínky a kolik peněz tedy můžete naspořit? Výhodou stavebních spoření je pevné úročení vkladů.

Peníze tekoucí z ČEZ. Jak dlouho ještě bude platit Stanjurova „zvrácená“ daň

Osud mimořádné daně, tzv. windfall tax, kterou vláda uvalila na desítku firem, je nejistý. Největší energetické firmy a banky na ní podle původních představ měly státu odvést vyšší desítky miliard. Tak tomu ale nakonec zdaleka nebude. Vysoké danění mimořádných zisků tak může skončit už letos. Nebezpečným důsledkem této daně ale může zůstat poškození Česka v očích zahraničních investorů.

Vyplatí se dál spořit na stavebko? Stát výrazně zkrouhne podporu

Od letošního roku začala platit řada změn, které se dotknou těch, kdo spoří „se státem“ sobě nebo svým dětem. Pro získání státního příspěvku u penzijního spoření bude nutné odkládat si víc, u stále oblíbeného stavebního spoření se zase výrazně sníží státní příspěvek a pro mnoho lidí je relevantní otázkou, zda ho nezrušit. Níže přinášíme přehled nejvýznamnějších změn.

Evropské pokrytectví nás vyjde draho

Na energetickém trhu po dvou krizových letech sledujeme pokles cen. To může být příznivou zprávou, záleží ale, jak se na to díváme. Na začátku loňského roku nakupovali dodavatelé elektřinu pro odběratele zhruba za 180 eur za jednu MWh, celoroční průměr činil 140 eur. Nyní nakupují za ceny nižší než 100 eur, spotová cena je pro zajímavost přibližně na 55 eurech. Žádné větší výkyvy se neočekávají. Ceny u plynu klesly dokonce ještě víc, proti loňsku o polovinu, a drží se na trhu pod 40 eury za 1 MWh.

„Stát výroky o ČEZ trvale degraduje celou burzu.“ Co dál s nejsledovanější českou akcií

Akcie ČEZ ovlivňuje nejen vývoj na energetickém trhu, především jsou zatíženy velikým politickým rizikem. To se znovu ukázalo v posledních dnech, kdy ministr vnitra Vít Rakušan svým výrokem o zestátnění ČEZ ještě do konce volebního období vyvolal mezi investory již naprostou nedůvěru směrem k vládě a nejistotu ohledně toho, zda akcie společnosti dál držet.

Starší články