Markéta Malá

/

Články autora

Úspory domácností necháme zmizet, firmy ochráníme. Jak ČNB naplňuje svůj mandát

Naše téměř sedmnáctiprocentní inflace dosahuje nadále závratných výšin. Centrální banka v čele s guvernérem Alešem Michlem je ovšem až na výjimku přesvědčena, že zvedání úrokových sazeb není nutné, a inflační tlaky zmírňuje silná koruna. O odmítání zpřísňování měnové politiky často veřejně hovoří viceguvernérka Eva Zamrazilová. Ta tvrdí, že vyšší sazby půjdou proti tuzemským podnikům, které si nemohou dovolit nyní výhodnější eurové úvěry.

Vládní dilema: vyšší daň z příjmu, nebo DPH? Zdražení dál roztočí inflaci

Hluboký strukturální schodek bude muset vláda pravděpodobně řešit už jen velmi nepopulárními kroky. Miliardy do rozpočtu může přinést i politicky ošemetné téma zvýšení základní sazby DPH. To jde proti dosavadnímu plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), s podobným řešením však přicházejí ostatní strany vládní koalice. Od nich taky zaznívají návrhy na zvýšení daně z příjmu, což bylo dosud pro ODS zapovězené téma. Jaké z řešení by mělo v praxi na běžné občany bolestivější dopad?

Babišovský populismus neskončil

Blíží se chvíle, kdy vláda Petra Fialy konečně představí svůj plán, jak řešit hluboký problém s neudržitelností státního hospodaření. Stejně tak musí přijít s kroky, kterými zamezí tvrdému demografickému nárazu po roce 2030, kdy do důchodu začnou odcházet populačně nejsilnější ročníky. Vede se tedy stěžejní debata o to, kdo vybrání ostré zatáčky zaplatí. Jak radikálně by měl první pobabišovský kabinet konat, v Salonu Echa rozebírali exministr financí Miroslav Kalousek, člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod a finančník Ondřej Jonáš.

Na reformu už je pozdě. „Snižme penze, zastavme valorizace a oddalme důchodový věk“

Blížící se demografický náraz po vkročení generace Husákových dětí do důchodového věku spolu s děsivě narůstajícím strukturálním deficitem odsuzují udržitelnost současného penzijního systému k jistému zániku. Rozhodnuto je zatím o snížení mimořádných červnových valorizací, kterým stát ušetří zhruba dvacet miliard. Vláda chce už brzy představit svou důchodovou reformu s tím, že by některá opatření mohla platit už od příštího roku. Kritici však upozorňují, že na reformu už je pozdě a před neudržitelností systému nás neochrání.

Stanjura chce více zdanit majetek. Průšvih s rozpočtem zachrání jen brutální škrty, zní kritika

Vláda slibuje brzy představit takzvaný konsolidační balíček, kterým se snaží alespoň částečně mírnit rozklad státních financí. Na příjmové straně by mělo být ve hře i navýšení daně z nemovitosti. Ta by se podle plánů ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohla zvednout na dvojnásobek a přinést do státní kasy zhruba osm miliard. To jsou podle kritiků však jen drobné a jde o opatření, které nemá příliš potenciál ovlivnit problém s obrovským strukturálním schodkem.

Jak jsou pojištěny úspory: kolik peněz mít na účtu a o co přijdete, když banka zkrachuje

Pády amerických bank a na evropském trhu a problémy přední švýcarské finanční instituce Credit Suisse i přes klidnění situace nadále vyvolávají otázky, jak moc tato nestabilita ještě přitopí pod kotlem současné ekonomické nejistoty a vysoké inflace. Evropské banky nemají na rozdíl od těch amerických příliš riskantní modely fungování a nevsadily ve velkém na nákup dlouhodobých dluhopisů, které ztratily na hodnotě. Jak jsou na tom české banky a jak moc jsou u nás v bankách peníze v bezpečí?

Ztratili jsme důvěru, že udržíme normální ceny. Některé banky dnešní dobu neustojí, říká finančník Jonáš

Divoké dění kvůli pádu amerických bank a napětí vyvolané problémy kolem Credit Suisse znepokojily trhy i běžné střadatele. Ti se ptají, jak by potenciální krach přední švýcarské finanční instituce dopadl na zbytek Evropy a jestli se řítíme do bolestivé krize podobné roku 2008. Podle finančníka Ondřeje Jonáše, který působil mimo jiné v americkém Fedu či investiční bance Goldman Sachs, banky podcenily konec levných peněz a začátek vyšších úrokových sazeb.

Český spotřebitel v začarovaném kruhu. Na potravinách se šetří, přesto dál zdražují

Nejistá ekonomická situace, propad reálných mezd a vysoká inflace donutily Čechy výrazně omezit spotřebu a odkládat větší nákupy. Tržby obchodníků klesají už tři čtvrtě roku, lidé s mnohem větší rozvahou promýšlejí, za co peníze utratí. Čerstvá data ukázala, že v lednu se tržby v maloobchodě propadly o 7,7 procenta. Je to stále velmi výrazný pokles, zároveň ale platí, že je to také „nejlepší“ výsledek od loňského září. Někteří pozorovatelé proto po delší době mluví o „dobré náladě“ a uklidnění.

Drahota a omezování spotřeby: Češi dávají za jídlo stále více, poptávka je po tom nejlevnějším

Čerstvá data o tuzemské inflaci ukázala, že lednový téměř osmnáctiprocentní růst cen byl zřejmě opravdu pomyslným vrcholem. Únorové údaje o zdražování už jsou o něco nižší a Česká národní banka stále věří tomu, že ke konci roku ještě letos opět zažijeme jednocifernou inflaci. Cesta k dvouprocentnímu cíli však bude ještě bolestivá. Nebývalý nápor na rozpočty domácností je také donutil k výraznému omezení spotřeby, což je vidět hlavně u potravin, kde se ceny výrazně utrhly ze řetězu.

Vlastní byt v Praze je výsada

Poslední roky ve znamení levných peněz a nedostatečné nabídky vyhnaly ceny nemovitostí strmě nahoru. Nejistá ekonomická situace způsobená mixem nebývalé inflace a rostoucích životních nákladů však nenahrává velkým nákupům. Poptávka na realitním trhu se zchladila, objem nově sjednaných hypoték se dramaticky propad. Způsobí ale tento stav dlouho očekávané zlevnění bytů, nebo je to spíš zbožné přání a problém je jinde? O tom v Salonu Echa debatovali odborník na nemovitostní trh ze společnosti Deloitte Miroslav Linhart a šéf jedné z největších realitních kanceláří RE/MAX Jan Hrubý.

Zdražováním proti zdražování: jak fungují inflační doložky a kdo už zvedl ceny

Jak bojovat proti zdražování? Ještě větším zdražením. Firmy, které mohou, uplatňují tzv. inflační doložky, a přenášejí tak rostoucí náklady na zákazníky tím, že jim zvedají ceny služeb. Učinili už tak mobilní operátoři, kteří některým svým klientům změnili ceník za volání či data. Inflační doložky se ale mohou použít všude, kde to platné smlouvy umožňují, typicky třeba u pronájmů bytů. Jak se na další zdražování v kontextu téměř dvacetiprocentní inflace dívat a může ji ještě zrychlit?

Chránění důchodci a neudržitelné penze. Co by způsobilo úplné zastavení valorizací

Vyřešit alarmující problém s neudržitelným systémem starobních důchodů by měla být pro vládu priorita. Na stole je zatím alespoň snížení mimořádných valorizací, kterým by stát ušetřil téměř 20 miliard korun. Kabinet ústy premiéra slibuje i „systémové řešení“ a celkovou úpravu valorizačního mechanismu. Objevily se i poměrně radikální návrhy na dočasnou úplnou stopku pro pravidelné řádné valorizace. Co si o tomto návrhu myslet?

Rezignace na pravicové sliby: příjmy státu stále rostou, lidé chudnou drastickým propadem příjmů

Vláda Petra Fialy (ODS) si seškrtala programové prohlášení. Některé stěžejní body, které definovaly program spíše pravicového kabinetu, zmizely, což premiér i jeho ministři obhajují neudržitelností veřejných financí, a tedy nutností šetřit. Na počínání nejsilnějších koaličních občanských demokratů však míří kritika za to, že na své pravicové sliby rezignovali.

„Krize bydlení neexistuje, trh je zdravý“. Byty u nás ale rekordně zdražují a mzdy nemají šanci je dohnat

Nejistá ekonomická situace, rychlé zdražování a stále nedostupnější hypotéky výrazně zchladily poptávku po bydlení. Developeři pozastavují projekty, protože nové byty nejdou na odbyt. Současná situace se mnohdy prezentuje jako začátek klesání cen nemovitostí na trhu. Tak to však není, novostavby nezlevňují téměř vůbec, developeři si kvůli rostoucím nákladům nemohou dovolit jít s cenou níž, levněji lze pořídit jen například starší panelákové byty, které byly často cenově nadhodnocené, analyzují odborníci.

Chudneme nejrychleji v historii, životní standard klesá. Vyhlídky se nezlepšují

Češi chudnou. Už dlouho trvající velmi vysoká inflace znehodnocuje rychlým tempem úspory a způsobuje prudký pokles reálné mzdy. Ta u nás minulý rok zažila nejstrmější propad ze všech ekonomicky vyspělých zemí OECD a kupní síla průměrné mzdy nás vrátila minimálně do roku 2018. Vyhlídky nezlepšuje ani fakt, že ve srovnání s ostatními zeměmi odevzdáváme vzhledem k vysokým odvodům na pojistném velkou část ze svých příjmů státu.

ČNB hraje nebezpečnou hru. Inflace nám spolkla už čtvrtinu úspor

Vysoká inflace dopadá plošně na všechny a za dva roky lidem stačila spolknout už více než čtvrtinu úspor. Loňská průměrná inflace se vyšplhala nad patnáct procent a i letos se odhaduje nad deseti procenty, tedy velmi daleko od dvouprocentního cíle České národní banky. Jediní, kdo z nynějšího prudkého růstu cen a nízkých úroků těží, jsou dlužníci. Centrální banka si ovšem pod vedením guvernéra Aleše Michla jde svou cestou, kdy nechce prudce ochlazovat ekonomiku.

Vláda OSVČ podceňuje. „Vyšší odvody vůbec nejsou o spravedlnosti, stát chce jen rychlý příjem,“ říká ekonom

Už nyní máme v Česku jedno z nejvyšších zdanění práce vůbec a z pojistného na sociální zabezpečení má stát výrazně nadprůměrné příjmy. Přesto se vláda nijak nebrání tomu, aby osoby samostatně výdělečně činné platily ještě více. Argument zní, že živnostníci by si měli zajistit „důstojnější“ podmínky v důchodu. Realitou je však to, že stát by si tím jen snadno a rychle přihrál vyšší příjem do rozpočtu.

Covid rozevřel pomyslné nůžky mezi zaměstnanci a OSVČ. Vyšší odvody by rozdíl ještě zvětšily

Vláda v čele s ODS a jejím ministrem financí Zbyňkem Stanjurou na veřejnost opatrně vypouští možné návrhy, jak zasáhnout do daní a důchodů. Jedním z velmi třaskavých je zvýšení povinných odvodů pro OSVČ, tedy nepřímé zvýšení daně z příjmu, kterému jsme se již věnovali zde či zde. Velmi vysoko u nás daníme práci, mnoho zaměstnavatelů se proto snaží na zaměstnancích ušetřit a nenabízí jim hlavní pracovní poměr.

Investice do tepelného čerpadla: komu se vrátí nejrychleji a kolik zaplatí dotace

Nejen dříve nepopulární instalace solárních panelů získává v době úsporných energetických řešení na oblibě. Stále více lidí má zájem také o tepelná čerpadla, kterých se loni nainstalovalo přes 50 tisíc. Dotační program Nová zelená úsporám, kterého většina domácností při pořizování čerpadla využívá, se dále rozšiřuje. Nyní se čerpání podpory, která může být až přes sto tisíc korun, tedy zhruba jedna třetina pořizovací ceny, vztahuje hlavně na výměnu kotlů na tuhá paliva nebo na pořízení tepelného čerpadla do novostavby.

„Ať mají nižší důchody. Nenuťme ale živnostníky platit vyšší odvody, je to nefér“

Na živnostníky není fér pohlížet jako na „daňové únikáře“, jen kvůli tomu, že mohou na pojistném na rozdíl od zaměstnanců odvádět minimální částky. Nezvyšujme jim odvody, ale zvyšme raději zásluhovost důchodů. To je další z názorů na možné zvýšení daňového zatížení OSVČ, s nímž si vláda pohrává jako s jednou z možností, jak přivést další příjmy do rozpočtu.

„Zvýhodňovat daňově živnostníky je absurdní.“ Co vláda chystá na OSVČ?

Když stát jen těžko hledá, kde v době vysokých schodů ušetřit, rozhoduje se raději, kde brát. A přistoupit může i k citlivému zvýšení daňového zatížení živnostníků. Konkrétně by si OSVČ podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) více připlatili na odvodech pojistného tak, aby se zdanění srovnalo na úroveň zaměstnanců. Jak upozorňují ekonomové, zavádění vyšších minimálních odvodů živnostníkům je politicky daleko těžší, než sáhnout na daňovou zátěž zaměstnanců,

Stanjurova „opravdu nebezpečná“ daň z nemovitosti. Už se jí nebrání

Nejen změny v sazbách DPH, od příštího roku mohou lidé začít odvádět státu mnohem vyšší částky také na dani z nemovitosti. Je to jedno z „nepopulárních“ opatření, které dříve vláda Petra Fialy v rámci slibu nezvyšovat daně odmítala. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který vyšší zdanění nemovitostí připouští, to sám dříve označoval dokonce za „opravdu nebezpečný nápad“. To je pryč a vláda nyní za hlavní úkol pokládá udržet letos schodek pod 300 miliard korun.

Do důchodu až v 68 letech, záleží na profesi a nástupu do práce. Jurečkův pokus o reformu

Důchodová reforma se dlouhé roky objevuje jako proklamované heslo, reálně se k ní však dosud žádná politická reprezentace neodvážila. Zraky se proto nyní upínají k resortu práce a sociálních věcí pod vedením lidovce Mariana Jurečky, který slibuje přijít do jara s novým návrhem. Stěžejní roli by zde hrálo posunutí odchodu do důchodu na 68 let pro některé profese či na základě reálné délky zapojení do pracovního trhu.

Snižujte konečně inflaci, zní varování pro Česko. Michl mezitím lidem dál znehodnocuje úspory

Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená.

Západní sankce Putinovu Rusku silně škodí. Vytěženou ropu nemá kde ukládat

Ačkoliv Rusové tvrdí opak, západní sankce mají na jejich hospodářství mimořádně tvrdý vliv. Dobře to lze pozorovat na dopadech embarga na ruskou ropu a cenového stropu. Rozdíl v cenách ropy Brent a té ruské se stále zvětšuje. Rusko je s vývozem suroviny odkázáno už hlavně na Indii a Čínu a barely ropy je nuceno prodávat s velkou slevou. Jak poukazuje vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, Rusko obrovsky doplácí na své neexistující strategické zásoby, které v minulosti nevybudovalo.

„Řekněte nám, jak naložíte se svou hotovostí.“ Kam až sahá dohled bank nad vašimi penězi?

Banky standardně sledují pohyb peněz na osobních i jiných účtech klientů. Pokud dorazí na účet neobvykle vysoká částka, může banka zahájit kontrolu. Ne každý si však uvědomuje, že bankovní instituce mohou stejně tak pátrat po tom, co se člověk chystá dělat s vybranou hotovostí, alespoň pokud vyhodnotí výběr peněz jako podezřelý. Nově to svým zákazníkům oznamuje Komerční banka. Deník Echo24 zjišťoval, jaké jsou důvody tohoto dohledu, či jak jsou na tom ostatní banky.

Škodí vláda lidem i sobě stropy na energie? Elektřina i plyn jsou na trhu stále levnější

Už delší dobu trvá zvláštní stav, kdy jsou ceny elektřiny i plynu na trhu nižší než vládou stanovené cenové stropy. Odběratelé z toho ale už těžit nemohou, vláda pro většinu z nich praxi spotových tarifů vzhledem k možnému hazardování zakázala. Nabízí se otázka, jak se vláda v případě, že příznivá situace na trzích vydrží, zachová, a zda budou stropy na stejně vysoké úrovni platit opravdu po celý rok

Význam Evropy padá. Firmy pod tíhou přerozdělování a regulací válcují Američané

Ačkoliv akcie technologických obrů jako jsou Apple, Microsoft či Tesla loni výrazně padaly, první dvě jmenované společnosti patří do trojice nejhodnotnějších firem světa. Jde o americké firmy a Američané také tradičně žebříček dominance ovládli. Do první desítky nejhodnotnějších společností se dostal jen saúdskoarabský ropný koncern Saudi Aramco, Evropané jsou zcela mimo ni.

Starší články