Markéta Malá

/

Články autora

O čem se nemluví

Minulý týden zarezonovala zpráva týkající se brzkého výrazného zdražení benzinu, nafty a topení. A to kvůli novým zeleným daním EU, respektive kvůli tolik známým emisním povolenkám. Je docela překvapivé, jaký údiv ta zpráva vyvolala, protože ve výsledku jen jednoduše podává to, co sama Česká republika odsouhlasila už v době našeho evropského předsednictví. Jenže nikdo z vládních představitelů to občanům tehdy srozumitelně, a především na rovinu neřekl. A neděje se to ani teď. Těžko se domnívat proč, ale zřejmě proto, že se špatně říká pravda o tom, že se lidem běžný život dost prodraží. A že to není žádný nezamýšlený důsledek, nýbrž cíl.

Chudnutí jako společný cíl EU. Kdo za Česko radikální klimatické plány dopustil?

Velký průmysl a energetiku zatěžuje EU už bezmála dvacet let speciálními zelenými daněmi, tedy emisními povolenkami. Cenové přirážky se brzy rozšíří i na další oblasti, které už se mnohem více dotknou všech lidí. Budou totiž platit i pro osobní dopravu a vytápění domů, což výrazně zvedne ceny. Proč se to stane a kdo a kdy to odsouhlasil? A dají se toto i další klimatická opatření ještě zrušit?

ODS se inspiruje Babišem. Vytáhneme peníze z bank tak, aby je to nebolelo

Ve vzduchu stále visí sektorová daň na banky. Tedy potrestání bank za to, že málo odvedly na mimořádné dani neboli windfall tax. Kromě ODS a TOP 09 by se to zamlouvalo celé vládní koalici. Ministr financí ale teď nabízí jinou možnost ve formě lehčího „potrestání“, které by banky nakonec bolet nemuselo. Bankovní daň je ukázkový recept sociálních demokratů, kteří by penězi od bank rádi lepili díry v rozpočtu kvůli rostoucím výdajům.

Benzin a nafta dražší o více než deset korun. EU uvalí zelenou daň na osobní dopravu i domy

Běžný provoz domácností se ještě více prodraží. Dojde k tomu kvůli evropskému plánu zatížit emisními povolenkami také osobní dopravu a bydlení, respektive vytápění budov. Zákon už schválil Evropský parlament a nová kategorie povolenek, tedy speciálních zelených daní, začne platit od roku 2027. Cena jedné povolenky bude ale velmi pravděpodobně vyšší než EU očekává, a hrozí, že se fungování trhu vymkne z rukou a ceny poletí nahoru.

Plyn zlevnil, atraktivita tepelných čerpala klesá. Zvýhodní stát jejich majitele?

Jak moc výhodnou investicí je dnes tepelné čerpadlo? Poté, co stát výrazně zvedl regulovanou složku elektřiny, a naopak ceny plynu klesly, přestalo být pořízení čerpadla tolik atraktivní. Zájem o tato zařízení klesá, lidé se naopak začínají více poohlížet po plynových kotlích. Ze situace nejsou nadšení ani majitelé tepelných čerpadel, ani lidé z oboru. Tlačí proto na ministerstvo průmyslu, aby pro tepelná čerpadla vznikly lepší podmínky.

Stát hledá peníze, kde se dá. „Finančák“ loví firmy téměř na jistotu

Firmy běžně využívají možností, jak si snížit daňový základ, tedy odvést na daních méně. Jde to i přes tzv. převodní ceny používané typicky mezi dvěma propojenými společnostmi. Například když si firma od své sesterské společnosti půjčí peníze nebo když si vzájemně fakturují zboží a služby. Často přitom firmy vůbec nemusí vědět, že něco dělají špatně, a nejde o podvody. Pro Finanční správu jsou ale převodní ceny zlatým dolem, protože při kontrolách na nich „vytříská“ dost peněz do rozpočtu.

Socialistické recepty táhnou

Pokračování mimořádných daní, jako je windfall tax, ze kterých se lepí díry v rozpočtu, nedůstojné boje s minoritními akcionáři ČEZ, kteří vyhrožují žalobami na stát, „zaklekávání“ na banky, vlna zestátňování „kritické infrastruktury“ a do toho pohrávání si s podivnými socialistickými nápady, které by od koaliční vlády, v níž je nejsilnější ODS, donedávna čekal málokdo. Naposled to bylo schválení kontroverzního statusu umělce, což znamená, že vláda bude umělcům ve svobodném povolání posílat ročně téměř 130 milionů korun. Další novinkou je vznik státního developera, tedy Státní investiční a rozvojové společnosti.

Evropa předstihla Ameriku. Kam až sahá dohled bank nad chováním lidí

Úkolem všech centrálních bank je pečovat o měnovou a cenovou stabilitu. Ještě do nedávna nebylo zvykem, že by se měly tyto finanční instituce angažovat v aktivitách souvisejících s ochranou klimatu, a i dnes je to považováno za překračování jejich mandátů. Stejně tak to platilo o komerčních bankách, kde přitom dnes zelená agenda tvoří velmi podstatnou část jejich politiky.

Naštvaní Němci mohou odvrátit konec spalovacích motorů. Bez dotací lidé nová auta nezaplatí

Rok 2035 má být koncem éry výroby aut se spalovacími motory. Do té doby by podle tvůrců evropské zelené politiky měla být elektroauta dostupnější, dobíjecí infrastruktura dostačující a stejně tak samotné elektřiny by mělo být dost. To je zatím mimo realitu. Elektromobilita je silně dotována, na odbyt jdou hlavně firemní elektrovozy, ale bez státní podpory zájem silně klesá, což se poměrně nedávno ukázalo v Německu, kde vláda štědré dotace nečekaně utnula.

Michlova ČNB bude přísnější. Mohou za to Američané

Česká národní banka šla už potřetí v řadě s úrokovými sazbami dolů. To se očekávalo, podle předchozích předpovědí centrální banky měla základní úroková sazba do konce roku spadnout pod tři procenta. Teď ale ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla najela opět na jestřábí tón a zmírnila naděje na brzký příchod levnějších peněz. Základní úroková sazba klesla na 5,25 procenta, bankovní rada ji tedy snížila o půl procentního bodu.

Státní nákup zadlužených plynovodů, které chtěl Křetínský: daňovým poplatníkům se moc nevyplatil

Loni zestátněným zadluženým plynovodům Net4Gas se masivně propadly tržby a skončily ve skoro dvoumiliardové ztrátě. Vláda obchod hájila tím, že občané dnes volají po zajištění energetické bezpečnosti. Deset miliard stát loni utratil také za nákup plynových zásobníků, do toho státní Čepro nakoupilo síť benzinek Robin Oil. V případě benzinek se obtížně vysvětluje, proč jsou kritickou infrastrukturou.

„Jen soláry a vítr to neutáhnou.“ Kvůli rozvoji umělé inteligence hrozí nedostatek elektřiny

Zda budeme mít v blízké budoucnosti dostatek elektřiny kvůli přechodu na zelenou bezemisní ekonomiku a vypínání stabilních zdrojů, je stále velkou otázkou. Jen málo se navíc počítá s tím, že spotřeba elektřiny rychle roste a dále poroste s tím, jak se rozvíjí AI a datové technologie. Předpovědi zatím ukazují, že boom AI už v roce 2026 zdvojnásobí spotřebu elektřiny v datových centrech. Brzy tak může přijít situace, kdy si budeme muset vybrat, kam elektřina poteče, aby pokryla i běžnou spotřebu.

Státem dotované hypotéky: proč platit z peněz daňových poplatníků milionové půjčky?

Jak vyřešit nedostupné a drahé bydlení? Dát lidem státní dotaci na hypotéku. I to je jeden z aktuálních návrhů, se kterým přišli zástupci developerů. Těm by se vyšší poptávka po novostavbách vyplatila. Jinak však mají dotované hypotéky mnoho úskalí. Znamenalo by to vzít peníze daňových poplatníků a začít dotovat lidem milionové úvěry na stavění milionových nemovitostí, říká hlavní ekonom Roklenu Pavel Peterka.

Daly málo, zaklekneme na ně. Levicové choutky ve vládě posilují

Z výhrůžek šéfa poslanců ODS Marka Bendy, který tvrdil, že se vláda zamyslí, jak potrestá banky kvůli nízkým odvodům na dani z neočekávaných zisků, se stává realita. Vládní STAN by na ně rád uvalil speciální sektorovou daň, čemuž se nebrání piráti ani lidovci. ODS je proti. Jak ale Benda myslel svůj výrok o potrestání bank, nechce ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) komentovat.

Dražší dovolené i ceny na pumpách. Proč je česká koruna slabá

Česká koruna má za sebou rok, kdy proti americkému dolaru i euru velmi výrazně oslabila. V posledních dnech si sice o něco polepšila, pokud ale budeme brát rozdíl oproti loňsku, proti euru je oslabení opravdu velké. Před rokem se koruna pohybovala na 23,50 za euro, zatímco v těchto dnes se dostala na 25,25 za euro. Co stojí za naší slabou měnou a co to pro Čechy jako spotřebitele znamená?

Vyhazov z práce bez důvodu. „Firmy nejsou zaopatřovací ústavy“

Flexibilnější trh práce bez zbytečných regulací pro zaměstnavatele i zaměstnance. To by měla ideálně umožnit novela zákoníku práce od resortu vedeného lidovcem Marianem Jurečkou. Ten rázně odmítl možnost zavést tzv. výpověď bez udání důvodu tlačenou především ODS. V čem jsou výhody propouštění lidí z firem bez udání důvodu a jsou v Česku zaměstnanci skutečně téměř nepropustitelní?

Francouzi, nebo Korejci. Hlavně ať už to je

Od energetiky a investic do ní dávaly téměř všechny vlády ruce pryč. Dostali jsme se do situace, kdy nás mnoho neřešených problémů dohnalo a je třeba jednat. Manévrovací prostor je ale docela úzký, protože energetika je v soukolí různých regulací a průtahů. Například provoz uhelných elektráren je neperspektivní, investovat do nich bude velice riskantní, takže začnou být odstavovány dřív, než bylo původně plánováno. Naprosto nezbytné je především postavit postupně čtyři nové jaderné bloky, říká Jiří Plešek, bývalý ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd, dnes jeho zástupce.

ODS potrestá banky. Chce kontrolovat „nízké“ daňové odvody

Že banky odvedou státu na kontroverzní windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, o dost méně, než si stát představoval, se očekávalo. Zdá se ale, že vláda se s nízkým výběrem daně od dotčených finančních institucí jen tak nechce smířit. Šéf poslanců ODS Marek Benda nedávno řekl, že se na banky „mimořádně zlobí“ a že jejich „účetní triky“ se prověří. Finanční správa redakci potvrdila, že se nízkými odvody bank „důkladně zabývá“ a hodlá zahájit i kontrolu.

„Když se nedaří, zregulujeme to.“ Evropa ztrácí svou šanci proti Číně

Evropa silně trpí absencí ekonomické flexibility. Jen pomalu reaguje na rychle rostoucí čínskou produkci, kdy čínská elektroauta zaplavují evropský trh a zdejší automobilky jim nemohou konkurovat. Velmi nepromyšleně jsme se rozhodli regulacemi zatížit výrobu klasických aut, kde jsme přitom byli schopní úspěšně konkurovat. Státní subvence jsou u nás nastaveny špatně a dotování nefungujících provozů situaci neřeší.

Nové střádání peněz na důchod: na co a kolik vám zaměstnavatel přispěje

Až třetina Čechů má zájem o odkládání si peněz na důchod do dlouhodobého investičního produktu (DIP). Na rozdíl od dosavadních penzijních spoření jde konečně o efektivnější způsob, jak si ukládat peníze na stáří. Lidé si mohou vybrat, do čeho budou investovat a volit i mnohem rizikovější strategie. Navíc lze získat daňovou úlevu a příspěvek od zaměstnavatele. Zaměstnanci by si však měli dát pozor, na jaké produkty a od jakých poskytovatelů zaměstnavatel přispěje.

„Jen otázka času.“ Hrozí další společné zadlužení EU, které by spláceli i Češi

Evropa potřebuje do celé ekonomiky nainvestovat obrovské množství peněz. Aby bylo možné téměř všechny sektory průmyslu i služeb inovovat a zachovat si konkurenceschopnost nad Spojenými státy a Čínou, bude nutné sehnat potřebné zdroje. Proto se otevírá i otázka historicky druhého společného zadlužení. Co by znamenalo další vydání dluhopisů, za které by ručily a splácely je všechny členské unijní státy, stejně jako k tomu došlo v roce 2021?

EU střízliví a hledá peníze. Fáze nejtvrdších zelených regulací končí

Přeregulovaná, nekonkurenceschopná, stagnující, bez investic. V takovém stavu se nachází Evropská unie. Krátce před evropskými volbami se ale začíná směřování politiky stále více měnit. Zaostávání za Spojenými státy a obava z čínské průmyslové expanze nutí i zeleně nastavenou Evropskou komisi zatím spíše nenápadně, ale přesto přehodnocovat priority.

Češi platí nejvyšší daň na světě. Je ale skrytá a neříká se jí daň

Celková daňová zátěž Čechů není tak vysoká, srovnáváme-li naše postavení mezi zeměmi OECD. Máme ovšem specialitu, která z nás činí stát s nejvyšší daní vůbec. Jde o skrytou daň, lze jí řadit mezi kvazidaně, a jde o povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Na této dani totiž stát vybere skoro polovinu svých rozpočtových příjmů. V rámci aktuálního srovnání zemí OECD, které čerpá data z roku 2022, má Česká republika druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní zabezpečení.

Fialův hon na „velké bohaté podnikatele“. ODS poslouchá Piráty

Stát už zná čísla svého hospodaření v prvním letošním čtvrtletí. V kontextu aktuální vyhrocené debaty o dalším pokračování daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax (WFT), je důležité především to, kolik se na zálohách na této dani od začátku roku už stačilo vybrat. Bylo to dost na to, aby vláda konečně vysvětlila, proč má daň nadále platit. Mimořádné výdaje státu na pomoc s energiemi, kvůli které byla daň zavedena, už se do rozpočtu vrátily, a stát už nikomu nic nekompenzuje.

„Hrozba pro kvalitu života Čechů.“ Stát nezvládá výdaje, zchudli všichni

Česko není připraveno na krize. Ani bezpečnostního rázu, ani toho ekonomického. Od roku 2020 Češi kvůli inflaci obrovsky zchudli, k čemuž přispěly jak vláda Andreje Babiše, tak vláda Petra Fialy, tak centrální banka nezvyšováním úrokových sazeb. Pokračování rychlého tempa zadlužování státu se nepodařilo zastavit a výdaje na obsluhu dluhu jsou velmi nebezpečnou zátěží.

Regulace zdražují byt 2+kk o statisíce. Budoucností Prahy jsou pronájmy, říká šéf Finepu

Dostupnější bydlení nevyřeší proklamace politiků. V Praze potřebujeme stavět až jedenáct tisíc bytů ročně, a to se zdaleka neděje, říká Tomáš Pardubický, generální ředitel jedné z největších tuzemských developerských skupin FINEP. V rozhovoru rozebírá například to, co všechno vedlo k tak výraznému zdražení bytů, jak dopadají na developery i samotné rezidenty stále zpřísňující se regulace a proč se blíží doba, kdy bydlení v nájmu přinese vyšší standardy a kvalitu života než vlastní byt.

Bič bez cukru

Evropa stagnuje a její produktivita zaostává. Evropu čeká těžký boj, aby dohnala růst Spojených států. Evropský průmysl volá o pomoc. To jsou úryvky z některých titulků médií typu Financial Times či Reuters z poslední doby. Je to ale už dlouho trvající realita, nikoli náhlý stav. I poslední čísla ze závěru loňského roku ukazují, že unijní ekonomika stagnovala a vedla si hůř, než se očekávalo.

Starší články