Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli.
V souvislosti se zestátněním zadlužených plynovodů Net4Gas se nám teď rýsují dvě zajímavé věci.
Pořád nevíme, jak chce stát vyřešit chybějící desítky miliard na povinné dotace na zelené zdroje. Najde je v rozpočtu, zdraží kvůli nim ještě více elektřinu firmám, nebo opravdu budou platit slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že to vyřeší a objem dotací sníží? To už zkoušel loni a nevyšlo to. Není moc jasné, proč to celé vláda nechala na poslední chvíli, kdy se má začít návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat, a když věděla, že peníze jí chybí. Ministerstvo deníku Echo24 potvrdilo, že intenzivně jedná o několika variantách, a že konkrétní plán zveřejní do několika týdnů.
Vládní koalice už vymyslela trik, jak do české legislativy vloží směrnici týkající se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, tedy jejich cílené zdražování. To současná vláda odsouhlasila loni na Radě EU a také europarlament, ale špatně se jí to potom přiznávalo. Implementaci každopádně udělá chytře, to nejhorší, tedy zdražování u koncových spotřebitelů, prakticky přehodila na další volební období. Ještě větší absurditu z celé věci udělaly víkendové výroky ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) o tom, že boj proti Green Dealu a zeleným opatření je v ruském zájmu.
Dochází k manipulaci s tržní hodnotou ČEZ a měla by se mimořádnou daní windfall tax zabývat Česká národní banka? To je vzhledem k aktuálnímu jednání ze strany vlády relevantní otázka. Centrální banka totiž vykonává dohled nad tuzemským kapitálovým trhem. A jak sama uvádí, „pro zachování důvěry investorů ve fungování kapitálového trhu je nezbytná transparence ohledně informací s možným dopadem na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu.“
Černá díra na peníze. Tak se dlouhodobě mluví o českém zdravotnictví. Tečou do něj stále větší prostředky, ale bez efektu, protože celý systém je dlouhodobě neudržitelný. A bohužel se ukazuje, jakou černou dírou je i české školství. Všechny problémy, které ho trápí, jsou na širší debatu. Podívejme se na ten, který souvisí s bobtnáním státu kvůli nabírání stále více lidí pro něj pracujících. Protože nejvíce státních zaměstnanců teď pracuje právě pro školství, což bude pro stát brzy neufinancovatelné. A co především, nabírání dalších a dalších pedagogů i nepedagogů, a tím pádem růst nákladů nevedly a nevedou k vyšší kvalitě.
Ministerstvo financí svůj návrh státního rozpočtu na příští rok obhajuje tím, že „pokračuje v konsolidaci a rekordně investuje“. Investiční výdaje jsou sice vysoké, ale říkat o nich, že jsou rekordní, je dost přehnané. Slova o konsolidaci se schodkem v nekrizové době 230 miliard, jsou také docela odvážná. V nominálním vyjádření, po započtení inflace je schodek skoro o třetinu nižší, čímž teď vláda s oblibou argumentuje. Makroekonomové jí však tento argument většinově hází na hlavu
Máme tu pokračování příběhu o obrovské jaderné investici, tedy o dostavbě Dukovan. V červenci česká vláda rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, jejíž nabídka prý měla být po všech směrech lepší než ta od francouzské EDF. Lepší nabízené ceny (mluví se o 200 miliardách za jeden blok, což je ovšem cena bez započtení finančních nákladů, tedy určitě není správné nazývat ji cenou konečnou), kompenzace za nedodržení plánu, tedy za časové průtahy, a závazek poskytnout vysoké finanční odškodnění v případě ohrožení zakázky. A právě druhého a třetího ze jmenovaných bodů se další vývoj týká.
Vládní koalice téměř každý den překvapuje výroky týkajícími se mimořádných daní. Poté, co jsme se od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dozvěděli, že windfall tax má platit i v příštím roce, kdy stát drtivou většinu výnosů opět získá z odvodů ČEZ, vyjádřili se o víkendu i vládní Starostové. A to s poměrně zarážejícím výrokem o „sociálně spravedlivém“ odvádění neočekávaných zisků, které by jinak zůstaly minoritním akcionářům.
Spotřeba českých domácností se od předcovidového roku 2019 propadla nejvíce z celé EU. To, že lidé utrácejí o dost méně, než se čekalo, znamená, že i kola ekonomiky se roztáčejí o to pomaleji. Poptávka zůstává slabá a důvěra domácností i firem v ekonomiku je utlumená. Kvůli nižší spotřebě stát samozřejmě přichází o příjmy z DPH. Ty meziročně sice rostou, ale očekávala se jiná čísla.
Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.
Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy.
Česká vláda se pustila do obrovské jaderné investice, a to do stavby až dvou nových bloků v elektrárně Dukovany. V červenci rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, protože prý její nabídka byla po všech směrech lepší. Americký Westinghouse, který má stavět první jadernou elektrárnu v sousedním Polsku, byl z tendru rovnou vyřazen, a francouzská EDF prohrála.
Chceme mít příští rok rozpočtový schodek maximálně 231 miliard. Bude to dobrý rozpočet, prohlašuje premiér Petr Fiala (ODS). Nikdo už ale neříká, jakými machinacemi se takových čísel dosahuje. Nejenže vláda odklání část výdajů do mimorozpočtových fondů, čímž zvyšuje státní dluh, ale ještě si pomáhá nyní už nevysvětlitelnými příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí po rozsáhlé kritice toho, že má mimořádná daň opravdu platit i v příštím roce, zveřejnilo své stanovisko a „analýzu expertů“.
Miliardář Daniel Křetínský chce na Slovensku ovládnout výrobu elektřiny. Pokud se mu podaří rozšířit podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny, stane se jejich majoritním vlastníkem. Slováci se loni díky dostavbě nového jaderného bloku stali čistým vývozcem elektřiny a jako jediná ze zemí střední Evropy mají potenciál si pozici vývozce zachovat i v příštích letech. Mohlo by tak dojít k situaci, kdy Křetínský bude spolurozhodovat o dovozu potřebné energie i do Česka, které se již brzy stane na dovozu elektřiny závislé.
Vláda stále neschválila Státní energetickou koncepci ani další dva klimaticko-energetické dokumenty. Odložila je údajně kvůli tomu, že rozhodovala o výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků. Také dosud není jasné, jak do české legislativy zakomponuje třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn a jejich cílené zdražování. Koalice se směrnici od doby, kdy v červenci vyvolala pobouření, vyhýbá. A začala tvrdit, že se žádná transpozice směrnice nechystá a v plánu je snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.
Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů.
Ministr průmyslu Jozef Síkela míří na post českého eurokomisaře. Zatím ho nemá jistý, na podzim předstoupí před výbory Evropského parlamentu v rámci takzvaného grilování. Během něj kandidáti musejí odpovídat na dotazy často nepříjemné a může se stát, že pohoří, udělají si ostudu. Jozef Síkela by určitě mohl vysvětlovat mnoho věcí. Hlavně ty, které rozumnými argumenty neobhájil ani doma. Stále je ve hře, že inženýr ekonomie Síkela by mohl dostat vlivné portfolio z energetického ranku. To mnozí jeho kritici považují za úsměvné vzhledem k odkazu, který tady po sobě zanechá v případě, že v Evropské komisi usedne.
Voliči vládní koalice už se museli dávno smířit s tím, že nejsilnější ODS porušila předvolební sliby a zvýšila téměř všechny daně. Pokud by si někdo myslel, že příští rok, tedy v rok parlamentních voleb, se bude vláda snažit voliče ještě přesvědčit, že je schopná rozpočet naplňovat a deficity snižovat i jiným způsobem, než zvyšováním příjmů skrze rostoucí přímé daně, plete se. Od ledna začnou nabíhat ještě další opatření z tzv. konsolidačního balíčku.
České domácnosti ne a ne dohnat silný propad jejich spotřeby. Čekaly se lepší výsledky, lidé jsou ale stále ostražití. Po tak výrazném propadu reálných mezd vlivem velmi vysoké inflace, a tedy propadu životní úrovně, v kombinaci se zvýšenými životními náklady se nelze divit. Své udělala i opatření z vládního konsolidačního balíčku, kdy zvýšení daní dopadlo především na domácnosti počítající se mezi střední třídu.
Ze zisků daňový poplatník nic neměl, o ztráty se podělíme a zaplatíme je všichni. Tak lze mluvit o situaci s nevýdělečnými plynovody Net4Gas. Stát je zcela nepochopitelně koupil v době, kdy už dávno Rusko válčilo na Ukrajině, Evropa na něj uvalila sankce a toky ruského plynu do Evropy se proměnily. Vláda podnik pořídila už když byl ztrátový a zadlužený a s vyhlídkou, že tranzit plynu přes Česko bude silně omezený.
Na pořízení vlastního bytu v Česku potřebujete více než třináct ročních hrubých příjmů. Jsme na tom nejhůře z celé Evropy, ukázala nedávno zveřejněná data Deloitte Property Indexu. Praha je navíc nejméně dostupnou evropskou metropolí, hned po nizozemském Amsterdamu. Za posledních pět let u nás vzrostly ceny bytů dvojnásobně, v horizontu deseti let jde o trojnásobný nárůst. Byty jsou zkrátka moc drahé a jejich zdražování má obrovský náskok před růstem českých mezd.
Stát loni během vlny zestátňování podniků za doprovodu velké kritiky koupil za osm miliard zadlužené plynovody Net4Gas. Obchod prosadil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), který nyní velmi pravděpodobně zamíří na post eurokomisaře. Nákup obhajoval jako strategickou investici v podobě kritické infrastruktury. Jenže trubky dříve přepravovaly ruský plyn do Německa, což už se po ukončení kontraktů s Gazpromem neděje. Objednávky na tranzit plynu nejsou a plynovody nemá co téct.
Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.
Elektřina i plyn zdraží. Zatím jen málo, o desítky korun ročně. Ale je to jen začátek. Ke zdražení energií v tuto chvíli dojde kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení poplatků za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zatím ho vláda neschválila, lze ale čekat, že tak brzy učiní. Řeč je o zdražení regulované složky elektřiny, u které je nutné počítat s tím, že na rozdíl od samotné silové elektřiny nevyhnutelně poroste. Její poměrně masivní navýšení jsme už zažili počátkem letošního roku. A platby v rámci regulované složky porostou dál, kvůli dekarbonizaci a rozvoji zelených obnovitelných zdrojů se totiž bude muset do sítě ohromně investovat. Na éru zelené energetiky založené na občasně vyrábějících zdrojích, do které EU vstoupila, totiž rozhodně není stavěná.
Je horké léto. Padlo rozhodnutí o vítězi tendru na Dukovany, po kterém se členové vlády rozprchli na své dovolené. Vše ostatní, o čem se v české energetice mělo rozhodovat, se odsunulo na neurčito. Pomineme-li, že kabinet Petra Fialy raději po smršti veřejné kritiky úplně odstoupil od jednání o výbušných materiálech k naplňování Green Dealu, pořád tu máme Státní energetickou koncepci, jejíž aktualizovaná podoba se schválit musí. Nejenže má tento dokument představovat závazné vodítko pro investory, kteří musejí vědět, do jakých zdrojů dává smysl investovat.
Inflace je na svém dvouprocentním cíli. Úrokové sazby ČNB sice dál snížila, o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Vzhledem k inflaci jsou ale na poměrně vysoké hodnotě. To by nebyl takový problém, kdyby nebyla česká ekonomika v kondici, ve které se nachází.
Je léto, vláda na prázdninách, ministr průmyslu na podzim pravděpodobně odejde coby nový eurokomisař do Bruselu a Česko stále nemá schválenou Státní energetickou koncepci. Nevíme, jestli existuje nějaký konkrétní scénář odcházení od uhlí, a jak chceme uhelné elektrárny, jejichž provoz je už nyní ztrátový, udržovat při životě. A především nevíme, jakými stabilními zdroji chceme uhlí v energetice nahrazovat, abychom nebyli zcela závislí na dovozu.
Akciové trhy zažívají otřes. Ve Spojených státech je táhly dolů technologické akcie v čele s Teslou a Alphabetem (Google), které zklamaly svými hospodářskými výsledky. Padaly ale i další akcie: Apple, Microsoft, Meta, Amazon a Nvidia. Širší index S&P 500 poklesl o 2,3 procenta, což byl nejhorší výsledek od roku 2022. Do toho dochází k zemětřesení i u akcií evropského automobilového průmyslu. Hodnota akcií několika velkých automobilek nečekaně silně klesla.
Minulý týden jsme se dověděli zásadní rozhodnutí. Další dva jaderné bloky nám nebudou stavět Francouzi, ale Korejci. Kolem celé věci je mnoho neznámých, na které jsme od vlády zatím nedostali odpověď. Především to, kdo a jak přesně největší novodobou investici zaplatí a jak moc reálné (nebo spíš nereálné) je dodržení ceny 200 miliard korun za jeden blok. Další vývoj bude proto třeba pozorně sledovat. Od vládního kabinetu jsme ale čekali i výsledky jednání o důležitých klimaticko-energetických dokumentech. A zároveň i rozhodnutí o tom, jak dostat do zákona výbušné téma rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.
