Markéta Malá

/

Články autora

Tykač stále čeká na peníze od státu. Křetínský se jich po tvrdém zdanění vzdal

Státní půjčka pro tři největší tuzemské energetiky byla horkým tématem letních měsíců. Kvůli extrémním výkyvům na energetickém trhu a vysokým cenám elektřiny o ně polostátní ČEZ, skupina EPH Daniela Křetínského a společnost Sev.en Energy Pavla Tykače žádaly, aby mohly skládat požadované burzovní záruky, tzv. margin calls. Možnost čerpat od státu částku přesahující tři miliardy eur nakonec získal jen ČEZ.

Krize průmyslu: jak chceme konkurovat Německu, když na to nemáme?

Česká vláda se tomu bránila a odvolávala se na neprůchodnost přes Brusel kvůli nedovolené podpoře. Nakonec však i ona oznámila, že hodlá zastropovat ceny energií také pro velké podniky. Ačkoliv to nebylo přímo řečeno, důvodem je pravděpodobně reakce na masivní bilionovou pomoc, kterou kvůli energetické krizi chystají Němci. Ti však pro průmysl zavedli stropy dvakrát nižší než našich plánovaných zhruba 240 eur za MWh u elektřiny a 120 eur za MWh u plynu. Je tedy otázkou, jak chceme konkurencechopnost našich podniků na trhu zajistit, když si nemůžeme dovolit limitní ceny nižší než ty německé.

Vláda může zvednout daně až po volbě prezidenta. Nechce nahrát v kampani Babišovi

Nezvýšíme daně a státní rozpočet dáme po Babišově rozhazování do pořádku. To byly jedny z hlavních slibů, na které současná vládní koalice lákala své voliče. Uzdravování financí se příliš nedaří a veřejná debata o zvyšování daní je nyní více než aktuální, vláda je totiž poradci i některými jejími podporovateli tlačena k tomu, aby daně zvedla. Kdyby vláda přiznala, že teď lidi více zdaní, byl by to pro Andreje Babiše v prezidentské volbě velký plusový bod, říká Miloš Růžička, jeden z nejvlivnějších politických marketérů, který stojí za úspěšnými kampaněmi koalice Spolu.

Nové ceníky dodavatelů energií: proč tak masivně zdražují, když máme vládní stropy?

Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí oznámení od dodavatelů energií s informacemi o změnách ceníků. Jak se očekávalo, kdo ještě netěží z nízkých zafixovaných cen z minulých let, přečetl si, že za samotnou silovou elektřinu, tedy bez dalších poplatků, bude platit klidně až třikrát víc. Velcí dodavatelé totiž do nových cen museli promítnout to, za kolik nakupovali pro zákazníky energie na další rok.

Němci boří evropský trh: stropy na energie pro průmysl znamenají pro české firmy likvidaci

Nevídaně vysoká částka, kterou chtějí Němci nalít do pomoci s drahými energiemi nejen domácnostem, ale i podnikům, vyvolává údiv nad tím, že Evropská komise se zatím nesnaží této konkurenceschopnost silně nabourávající podpoře zabránit. Německá vláda se podle dosavadních plánů chystá zastropovat ceny elektřiny a plynu pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Násobně nižších, než jsou české stropy pro domácnosti.

Otevírá se cesta k vyššímu zdanění příjmů. Vláda vnáší do ekonomiky další nejistotu

Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. T

„Apel na válku nepřinese vládě nic pozitivního. Mimořádná daň může zůstat už navždy“

Zavedení mimořádného zdanění, tzv. windfall daně, která vysokou sazbou tvrdě dopadne na několik významných společností a bank, je napadáno ze všech stran. Spolu s uplatněním povinných odvodů pro výrobce elektřiny se česká vláda rozhodla jít oproti jiným státům EU mnohem přísnější cestou. Kromě kritiky tzv. dvojího zdanění míří nejčastější výtky na platnost windfall daně po dobu celých tří let a objevují se také obavy z toho, že se z mimořádné daně stane sektorová a její platnost už bude permanentní.

Burzovní ceny elektřiny nižší než vládní stropy. „Nechat lidi investovat do spotu je hazardování“

Po dlouhé době silně rozbouřených cen elektřiny nyní už více než měsíc zažíváme na spotovém trhu jejich pokles. Přechod na spotové ceníky je od vypuknutí krize vysokých cen energií považován za něco nechtěného a obávaného. Teď však dochází k situaci, kdy je burzovní cena elektřiny nižší než vládou zavedené stropy, což může mnohým připadat jako lákavá možnost. Spotové ceníky se ale chovají jako velmi divoká investice a nechat běžného zákazníka „investovat“ na trhu s elektřinou je nebezpečné, varují někteří dodavatelé.

Evropa má nejvyšší ceny elektřiny na světě. Česko je v první desítce

Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Tuzemskou inflaci, která je jedna z nejvyšších v EU, táhnou nahoru z velké části vysoké ceny energií. Čerstvá data ukazují, že cena elektřiny nikde nerostla tak rychle jako u nás. Způsobil to hlavně dlouhodobý laxní přístup vlády a vyčkávání se zavedením systémových opatření na zlevnění energií pro spotřebitele.

Brusel na straně Němců. Proč zůstávají zásahy do energetického trhu tabu?

Nejstěžejnější zásahy do fungování unijního trhu s energiemi, které by mohly významně srazit cenu elektřiny, jsou zdá se v evropských orgánech stále zapovězené téma. A to ačkoliv šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slibovala reformu cenotvorby, kdy ceny elektřiny určuje zemní plyn, jako velmi reálnou. Nyní se stále více ukazuje, že komise je na straně Německa, které cenové stropy pro plyn spalovaný v elektrárnách odmítá. Více než polovina unijních států, které po stropech volají, zůstává nevyslyšena. Rozhodnout se podle dosavadních plánů má definitivně do konce listopadu.

Německá iracionální Energiewende: od jádra k ruskému plynu a zpět k uhlí

V rámci velkolepého energetického přechodu se Německo před několika lety rozhodlo obejít se v blízké budoucnosti bez jádra i uhlí. Ruský plyn byl tehdy levný a možnost, že by se na tom něco mohlo změnit a do Evropy by přestal téct, nebyla na pořadu dne. Provozu jaderných elektráren měl být letos definitivní konec, strach z nedostatku elektřiny ale Němce donutil vzít alespoň částečně zpátečku. Jádro, ačkoliv bezemisní zdroj, však už zatratili. Ve velkém zato znovu pálí černé i hnědé uhlí, do hry se vrátily staré bloky, které měly být zcela odepsané.

„Obávaná zima“ udeřila a plyn je nejlevnější za dlouhou dobu. Bude brzy hůř?

První zima bez ruského plynu nastala, topná sezóna už oficiálně probíhá a cena zemního plynu na trhu je v těchto dnech paradoxně nejnižší za celý rok. Evropa se snažila před zimním obdobím zajistit dodávky zkapalněného plynu a naplnit zásobníky, teď dochází k dříve nemyslitelnému stavu, kdy tankery naložené LNG nemají plyn kde vyložit. Přetlak spolu se zatím mírnou zimou tak tlačí cenu dolů.

Němci se zdráhají platit za své chyby. Odmítáním zlevnění plynu jdou proti všem

Zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny by znamenalo zásadní průlom a zřejmě i velký pokles stále rozburácených cen na energetickém trhu. Právě plyn totiž nyní funguje jako nejdražší závěrný zdroj, od nějž se ceny elektrické energie odvíjejí. Žádné takové opatření se ale konat nebude, nebo alespoň ne nyní. Německu se totiž povedlo rozhodování o zavedení stropu na úrovni EU znovu oddálit. Němci, kteří se dostali do silné závislosti nejen na ruském plynu, se zavedení stropu bojí.

Nedopusťme zánik konkurence

Přesně před rokem padla skupina Bohemia Energy a odstartovala tím éru marasmu kvůli dřív nepředstavitelně vysokým tržním cenám energií. Od té doby se toho stalo mnoho, krize eskalovala a donutila českou vládu zastropovat ceny elektřiny i plynu a rozhodovat o tom, komu vzít a komu naopak dávat. Celé energetické odvětví si projde změnou, říká tržní analytik a někdejší ředitel alternativního dodavatele Energie ČS Dušan Vaškovic. V Salonu Echa s ním diskutuje Daniel Krištof za ČEZ Prodej.

Soumrak nad trhem alternativních dodavatelů elektřiny. Utrpěly by hlavně domácnosti

Přesně před rokem zkrachovala skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku. Elektřinu a plyn pro zákazníky už nemohla dodávat, protože ji položily extrémní ceny energií na trzích. Dojela tak jako i další menší dodavatelé na svou obchodní strategii. Dlouhodobě spoléhala na velmi nízké spotové ceny a na to, že budou dále jen klesat.

Slevy na energie: kolik tisíc letos od státu dostanete a pomohou vám cenové stropy?

Lidé začnou od října ve svých platbách za energie konečně pociťovat „úlevu“, kterou vláda připravila. V rámci úsporného tarifu bude do konce roku všem plošně odpuštěno od dvou do tří a půl tisíce korun, záleží na distribuční sazbě. Stejně tak se od teď i po celý příští rok z vyúčtování vyškrtne poplatek za obnovitelné zdroje. Nejasnosti však stále panují kolem toho, jak se nyní do záloh promítnou zastropované ceny elektřiny i plynu.

Ořezání zisků elektráren nebo zásadní změna trhu. Co se bude řešit v Bruselu?

Zavádění opatření proti vysokým cenám elektřiny neprobíhají jen na národních úrovních, také Brusel se snaží přijít na to, jak tlumit současnou energetickou krizi. V pátek se tak opět sejdou unijní ministři pro energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Debatovat budou o plánech navržených Evropskou komisí, kdy velmi pravděpodobně odsouhlasí zastropování marže nízkonákladových elektráren, tedy ořezání jejich zisků.

Brusel může přijít se zásadním průlomem: cena elektřiny by dramaticky klesla

Senátní klání už v prvním kole opustily možná překvapivě některé známé tváře. Mezi nimi i současní senátoři vládních stran místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) či předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková. Těm situaci vůči opozičním kandidátům zkomplikoval menší zádrhel, protikandidáti z vlastních řad. Vládní strany stále hrají před druhým kolem senátních voleb o dvě desítky mandátů a v celku tak nemají špatné vyhlídky, za očekáváním byl výsledek v prvním kole zejména pro předsedu Starostů Víta Rakušana,

Levnější elektřinu si proplatí daňoví poplatníci. Kdo na stropech vydělá nejvíc

Čeští spotřebitelé se dočkali zastropovaných cen energií. Výše stropů jsou ovšem to jediné, co je známé a s čím se může do budoucna počítat. Na ničem jiném shoda ve vyjednávání mezi vládou a dalšími zúčastněnými skupinami zatím podle informací redakce nepadla. Stoprocentně jisté tak není ani to, jak se bude celý systém zastropování dotovat, jak moc z něj mají těžit dodavatelé, kterým se bude elektřina nakoupená dráž než za strop kompenzovat, a jak ze všeho vyjdou zatím netknutí výrobci.

„Energetická burza funguje geniálně. Na současné krizi se nejvíc podílí Němci“

Systém zastropování cen energií, který po zdlouhavém tlaku zavedla nakonec i česká vláda, má spoustu děr a státu jimi uteče mnoho peněz. Lepší řešení ale nikdo nevymyslel, strop musel přijít, aby trh dostal signál, že legrace skončila, říká v rozhovoru pro Echo24 analytik Dušan Vaškovic, který na trzích s energiemi strávil mnoho let. Podle něj je špatným řešením uvalit daň na zisky výrobců, nutné je zdanit přímo veškerou doma vyrobenou silovou elektřinu. Vaškovic také mluví o hrozbě ještě větší ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Ceny energií: jaké slevy čekat v zálohách a kdo zastropování pocítí nejvíce

Úlevu od pro mnohé nezvladatelných cen energií lidé pocítí už v listopadu. Od října začne platit odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, do listopadových a prosincových záloh na elektřinu i plyn se pak spotřebitelům propíše naráz vládní cenový strop a do toho i několikatisícová sleva v rámci úsporného tarifu. Jak tedy bude vypadat konečné roční vyúčtování za energie a pro koho budou mít plánované slevy největší efekt?

„Elektřinu nezaplatíme všem.“ Proč máme dražší proud než Slováci?

Vláda Petra Fialy (ODS) představila plán, jak občanům ulevit od bezprecedentně vysokých cen energií, které jim už nebezpečně zvyšují životní náklady. Ceny elektřiny i plynu konečně zastropovala. Ve stejnou dobu přišly návrhy na cenové stropy i z Bruselu. O tom, jak spolu česká a evropská cesta souvisí, koho nemine zdanění a jak z toho vyjde tuzemský spotřebitel, mluví v rozhovoru pro Echo24 poradce premiéra Jakub Kajzler.

Co skutečně platíte ve faktuře za elektřinu a jak se to nyní změní

Ze řetězu utržené ceny energií právem děsí domácnosti a těch, kterým se už výkyvy na burze propsaly do plateb za elektřinu, přibývá. To, co roste, je právě silová cena elektřiny, která však ve faktuře netvoří ani polovinu. Lidé v ročním vyúčtování platí za několik položek a velká část z nich nemá jasno v tom, na co všechno se peníze rozpočítávají a ke komu putují.

Český průmysl trpí. Kvůli drahým energiím ho válcuje konkurence

Česko sužují jedny z nejvyšších cen energií a energetická krize velmi rychle postupuje společností. Energetická drahota však ještě více než na domácnosti dopadá na průmysl, kdy podnikům dramaticky narostly náklady. V mnoha státech již vlády proti drahé elektřině i plynu zasáhly, podniky tam proto nedusí tak obrovské nárůsty na účtech. Češi jim ale nestíhají konkurovat. Je proto nyní na české vládě, jak rychle a účinně zasáhne, aby konkurenceschopnost českých firem ještě více neutrpěla.

Brusel přinesl větší zmatek. Úkol zkrotit drahé energie teď čeká jen na Fialův tým

Co se dohodlo na ostře sledované „energetické“ bruselské schůzce svolané českým ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN)? Konkrétního. Evropská komise sice o řešení akutní energetické krize, která velmi rychle prostupuje celou společností, jedná celý víkend, na přesnou podobu plánu jak postupovat se však bude čekat zřejmě ještě alespoň do poloviny příštího týdne. Jaké jsou tedy dosavadní návrhy, jak lidem konečně zlevnit elektřiny, v čem jsou jejich úskalí a co nyní musí urychleně dělat česká vláda?

Řešení energetické krize z Bruselu: pro Česko taktická pojistka na ještě levnější elektřinu

Vláda Petra Fialy (ODS) se dlouhodobě odvolává na společné evropské řešení energetické krize, která postupně decimuje společnost. Českem jakožto předsednickou zemí svolaná speciální bruselská schůzka se má konat dnes. Informované zdroje jsou velmi skeptické, že zde státy najdou společnou řeč a dojde k zásadní energetické reformě nebo dobře vymyšlené regulaci cen. Z taktických důvodů by však přesto nejen ČR měla o společné řešení usilovat a poté ho doplnit co nejefektivnějším domácím řešením.

Starší články