Přicházejí zajímavé časy. Celní šílenství Donalda Trumpa a masivní poklesy trhů jako jeho důsledek mění mínění o americkém prezidentovi. Už i Andrej Babiš prohlásil: Opravdu tomu nerozumím, protože to nedává žádný smysl. A mění i úvahy centrálních bank. Uvalení cel totiž velmi pravděpodobně vyvolá inflaci, do toho ale hrozí podstatné zpomalení ekonomiky.

„Ceny ropy klesají, úrokové sazby klesají (pomalu se pohybující Fed by měl sazby snížit!), ceny potravin klesají, NENÍ ŽÁDNÁ INFLACE. A dlouhodobě zneužívané Spojené státy už vybírají miliardy dolarů týdně na clech uvalených na země, které USA dlouhodobě zneužívaly. A to navzdory skutečnosti, že ze všech nejvíce zneužívající země, Čína, jejíž trhy se hroutí, právě zvýšila svá cla o 34 procent nad rámec svých dlouhodobých směšně vysokých cel, čímž neuznala mé varování před odvetnými opatřeními,“ napsal Trump na svém účtu na X.

Nejen on totiž teď stojí před rozhodováním, jestli se více obávat zvýšení cenové hladiny kvůli clům, protože cla nejsou nic jiného než daně a jejich placení zákonitě znamená, že v ekonomice bude víc peněz. Takže inflační tlaky vzrostou. Anebo jestli mít větší strach z předpovídané recese. A tedy ve snaze zabránit rychlému ekonomickému zpomalení úrokové sazby snižovat.

Ekonomové původně očekávali, že Fed ponechá sazby na úrovni 4,25 až 4,5 procenta tak dlouho, jak to půjde. Po výplachu na trhu investoři sázeli (stále sázejí) na to, že Fed by mohl snížit letos sazby dokonce až čtyřikrát. Powell ani guvernéři Fedu na to v tuhle chvíli nevypadají a jejich vystupování zůstává jestřábí. Powell tvrdí, že cla budou mít na americkou inflaci trvalý dopad, takže to bance ztěžuje zahájení uvolňování měnové politiky.

Stejně tak šéf BlackRocku Larry Fink říká, že ho rozpoutání inflace znepokojuje a že v dohledné době vidí téměř nulovou šanci na snížení sazeb. Vypadá to tedy, že cenové tlaky budou mít v rozhodování bankéřů přednost před rizikem recese a zůstanou v režimu vyčkávání.

Zajímavé bude, jak se zachová ČNB, zda půjde se sazbami dolů, a peníze tedy zlevní. Ekonomika rozhodně neporoste tak, jak predikovalo ministerstvo financí. Uváděná více než dvě procenta HDP růstu se zdála přehnaná ještě předtím, než Trump cla vyhlásil. Loni vyrostlo české hospodářství jen o procento HDP. Ministerstvo teď odhaduje zpomalení až o 0,7 procenta HDP. Jenže inflační tlaky přetrvávají. Ceny potravin jsou vysoko, mzdy rostou, poptávka na realitním trhu roste. Riziko tedy rozhodně nezmizelo.