V Senátu se nedávno konal zdravě skeptický seminář s názvem Levné energie pro průmysl pořádaný místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS). Svou řeč přednesl třeba generální ředitel ČEPS Martin Durčák, generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide nebo bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Na tom semináři bylo cenné už to, že na půdě horní komory vůbec proběhl a že se zde střetli zástupci „opoziční“ strany a pár zástupců mainstreamu. „Opoziční stranou“ tu míníme ty, kdo zcela pochopitelně upozorňují na ekonomické náklady energetické transformace i na to, že situace je dost špatná už teď. Jsou to lidé, kteří řídí velké podniky, elektřinu a plyn nakupují. Nebo jsou to lidé, kteří se výrobě elektřiny, její cenotvorbě či přenosovým sítím profesně celý život věnují. Nejsou to lidé s politickým mandátem, kteří na evropské úrovni a následně na úrovni národní stvoří legislativu, avšak zcela nedomýšlejí její důsledky. Velmi zajímavé je vyčíslení toho, kolik bude Česko stát závislost na dovozu elektřiny. Čistým importérem se podle propočtů ČEPS můžeme stát už po letošním roce. A i kdyby to nastalo o rok dva později, víme, že je to už neodvratný scénář. Uhelné zdroje kvůli emisním povolenkám a nižší ceně elektřiny na trhu nuceně zavřou. Čtyřicet procent vyrobené elektřiny z uhlí ale nemáme nahrazených. Plynové elektrárny teď chtějí stavět všichni. Povolování trvá dlouho, čekají se fronty, nemáme na unijní úrovni schválené nutné kapacitní mechanismy. Obnovitelné zdroje nejsou v síti řiditelné, akumulace není dostatečně vymyšlená. Do roku 2030 u nás nevznikne žádný významný výrobní zdroj, tudíž hrozí nekontrolované zdražení elektřiny a tepla pro průmysl i domácnosti.

Aktuálně vyvážíme asi 9 TWh elektřiny ročně. Kvůli ukončení vývozu přijdeme do roku 2030 zhruba o 100 miliard korun. Jenže to nejsou konečné počty. Dovážet budeme okolo 14,5 TWh ročně. A kumulovaná hodnota importu elektřiny do konce desetiletí dosáhne asi 154 miliard korun. Připočteme-li k tomu ztrátu tržní pozice a možnosti cenotvorby a ztrátu pracovních míst v důsledku konce uhelné energetiky, dosahuje celkový účet přes 600 miliard. Z hlediska HDP to znamená, že bude každý rok nižší o 1,5 procenta, tedy asi o 100 miliard. Nic takového ministr financí Zbyněk Stanjura občanům neprozrazuje a stěží to bude říkat jeho nástupce. Stejně tak raději neříkáme, že není pravda, že potřebnou elektřinu dovezeme levně. Levná bude jen v některých hodinách, kdy má hlavně Německo přebytek z výroby větrníků a solárů. To přiznal sám šéf ČEPS Durčák.

Na semináři několikrát zazněla připomínka, že Česko dosud nemá schválenou novou Státní energetickou koncepci. Tedy právě funkční scénář pro to, jak bude energetika v horizontu několika málo let fungovat, jak zvládneme odchod od uhlí a nápor zelených zdrojů na síť. Koncepce se měla schvalovat loni v létě, spolu s Národním klimaticko-energetickým plánem a Politikou ochrany klimatu. Jenže pak se masivně medializovalo téma ceny nových emisních povolenek na osobní dopravu a vytápění, tzv. nový systém obchodování ETS2 platný od roku 2027. A i když nové povolenky s koncepcí přímo nijak nesouvisejí, vláda nebyla schopna přiznat, že to byla ona, kdo podobu opatření z klimabalíčku Fit for 55 za českého předsednictví dojednával, a v dubnu 2023 proti nim na Radě EU nevystoupila. Ministr průmyslu Lukáš Vlček teď tvrdí, že chce koncepci schválit ještě do podzimních voleb.

Ale zpět k ETS2. Směrnice počítala s nastavením prahu pro cenu povolenky na 45 eur za tunu CO₂ s tím, že „pokud bude tržní cena vyšší, uvolní se na trh dodatečné množství povolenek, aby se cena snížila“. S tím stropem se to ale rozhodně nesmí brát vážně. Už na začátku května se zobchodoval futures kontrakt za 73,57 eura. A podle analytické společnosti Veyt sledující trh se zelenými technologiemi bude cena v roce 2927 už na 90 eurech, v roce 2033 dokonce na 200 eur. Totální nepredikovatelnost ceny povolenek znemožňuje podnikání. To, že dochází k tržním spekulacím a že trh s povolenkami není omezený jen na subjekty, které emise vypouštějí, je zvrácené. Už brzy se zase budeme divit, co takové zdražování komodit udělá s inflací.