Markéta Malá

/

Články autora

Lidé nejsou pitomí, většina zůstane soudná, říká psycholog o solidaritě s Ukrajinci

Česká společnost zatím stále projevuje silnou solidaritu s Ukrajinci, kteří prchají ze své země bombardované ruskou armádou. Ukrajinská krize se ovšem už promítá do postupujícího zdražování od energií po základní potraviny. Vláda lidi připravuje na to, že musí počítat s alespoň dočasným snížením životní úrovně. Kdy začne euforie z pomoci opadat a hrozí, že se naplno projeví nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům?

Polsko i Maďarsko se potýkají s náporem uprchlíků, i tak je chce europarlament potrestat

I přes současnou krizi na Ukrajině si europoslanci našli čas na hlasování o potrestání Polska a Maďarska za údajné porušování unijních hodnot. Odsouhlasenou rezolucí tak vyzvali k tomu, aby byly na oba státy uvaleny ekonomické sankce a bylo jim ztíženo čerpání evropských peněz. Rezoluce je především u Polska v aktuální situaci silně nevhodná, Poláci čelí obrovské humanitární krizi a projevují s ukrajinskými uprchlíky velkou solidaritu, říká pro Echo24 lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

EU zaujala k Putinovi ten nejhorší postoj, vyložila na stůl všechny karty, tvrdí Vondra

Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.

„Jsme závislí na kompenzování všeho všem.“ Ekonomové odmítají strop pro energie

Energetická krize ještě vystupňována ruskými sankcemi dál pohání ceny energií prudce nahoru. Silné zdražování se navíc v posledních dnech týká i pohonných hmot. Ačkoliv to vláda původně odmítala, někteří její členové nyní mluví o plošných opatřeních, která by lidem situaci pomohla lépe zvládnout. Zastropování cen nebo prominutí daně však příliš nepodporuje ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Ruský plyn prolomil všechna energetická tabu. Evropa se vrací ke spalování uhlí a mazutu

Ruská invaze na Ukrajině a následné ekonomické sankce Západu vyeskalovaly již déle trvající energetickou krizi. Ačkoliv si Evropa více než kdy jindy uvědomuje nutnost odpoutat se od závislosti na ruském plynu, obavy z přerušení toku jsou velké. Cena plynu už dosáhla dosavadního rekordu a stejně dramaticky je na tom i uhlí. Toho je v EU kvůli nucenému ukončování těžby nedostatek a rovněž se tak ve velkém dováží z Ruska.

Vraťte se z Ruska včas domů, pomoc bude velmi limitovaná, vyzývá vláda Čechy

Rusko dále stupňuje svou agresi v útoku na Ukrajinu s tím, jak na něj Západ uvaluje další ekonomické sankce. Ty už nyní dopadají na běžné ruské obyvatele, kterým znepříjemňují život. Ačkoliv bezprostřední nebezpečí zatím nehrozí, česká vláda vyzvala krajany, aby se z Ruska vrátili domů. Pokud se však někdo rozhodne zůstat, musí počítat s tím, že případná pomoc bude velmi limitovaná a Česko neplánuje žádnou organizovanou podporu návratu ze země.

„Timmermans je zcela mimo.“ Putinova agrese může ukončit Green Deal

Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne plnění dominantní ideologie, ozývá se.

Evropa v čele s Německem Putinovi financuje válku

Evropa mluví o bezprecedentních sankcích, které na svém nočním summitu přijala. Realita je však jiná, na což upozorňuje jak mnoho evropských lídrů, tak samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se Západ, a hlavně Německo, chová, jako kdyby už Ukrajinu odepsal. Právě Německo je aktuálně hlavním odmítačem nejtvrdší sankce v podobě odpojení Ruska z platebního systému SWIFT, což by Putinův režim ekonomicky izolovalo. Němci jsou největším příjemcem dodávek ruského plynu.

Nedostatek elektřiny a výpadky už za tři roky. Bez uhlí se Česko stane závislé na dovozu

Pokud příliš rychle vypneme uhelné elektrárny a nepostavíme náhradní stabilní plynové zdroje, už za pouhých pár let budeme trpět nedostatkem elektřiny. Před takovým scénářem varuje společnost ČEPS, tuzemský provozovatel přenosové soustavy. Česko je nyní stále čistým vývozcem energie, kdy více vyrábíme, než spotřebujeme. Už v roce 2025 se ale může situace otočit a můžeme se stát importní zemí závislou na dovozu energie z jiných zemí, a to hlavně z Francie nebo ze severu Evropy.

Vláda musí najít řešení drahých energií. Regulace cen je nutná, trh nefunguje, shodují se odborníci

Růst cen energií se vymkl kontrole a pro mnoho domácností i podniků se stal nezvladatelným. Vlády evropských států jsou nuceny na situaci reagovat a hledat ta politicky nejúnosnější řešení, pasivitu si dovolit už nemohou, říká pro deník Echo24 vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Vláda Petra Fialy (ODS) jde zatím cestou sociálních dávek pro ty nejchudší domácnosti, které chystá dále navýšit. Stejně se chová i většina Evropy.

„Na Západě se za to nenajíte.“ Hospodští zdražují, lidé se vrací jen pomalu

Z hlediska společenského vývoje to zapadne ve vřavě světových dějin, ale dát o tom vědět by se mohlo. Tak tedy v Rožnově pod Radhoštěm zanikne kino, jmenuje se Panorama. Je to docela pěkné kino, v sále má asi dvě stě míst, tolik kdysi chodilo běžně lidí do kina. Ale to už je dávno. V malých městech, jako je Rožnov, se kino stalo luxusem. Za posledních deset let zanikly stovky kin, tady se to už taky blíží, přijde to snad koncem měsíce, nikoli toho astronomického, pod jehož vlivem (je úplněk) to píšu, ale toho kalendářního, kdy se má definitivně v Rožnově v kině zhasnout.

Ceny rostou rychleji než výdělky. V utrácení se ale Češi zatím neomezují

Téměř desetiprocentní inflace překonala očekávání a alespoň po část roku bude ještě následovat její další růst. Jak moc se všeobecné zdražování promítlo do chování lidí? Kupní síla českých domácností nutně klesla, protože růst cen přesáhl růst výdělků. K tomu přitom došlo téměř poprvé v historii samostatné republiky. Přestože lidé už stačili v ekonomice velkou část svých úspor vzniklých během covidových lockdownů rozpustit, nebojí se zatím dál utrácet, tvrdí ekonomové.

„Ukázkové a zneužitelné přerozdělování“. Ekonomové kritizují dotace na drahé energie pro chudé

Lidé nejvíce postižení často drastickými účty za energie čekají na přímou finanční pomoc od vlády. Čerpat sice mohou zvýšený příspěvek na bydlení, šéf průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN) chce však pro ty nejpotřebnější zavádět ještě další, co nejvíce adresnou pomoc. Stejně tak jsou v plánu kompenzace vysokých nákladů za elektřinu a plyn pro podnikatele. Někteří ekonomové si ale fungování tarifů pro „chudé“ neumějí představit.

Účet za teplo v bytě až 70 tisíc ročně. V některých částech Česka lidé zažívají cenový šok

Šokové zdražení se netýká jen plynu a elektřiny. Od začátku roku na některé domácnosti doléhají často o více než sto procent vyšší platby za dodávky tepla. Účet za celý rok se pak může vyšplhat na mnoho desítek tisíc korun. Zvýšení měsíčních záloh se však v různých koutech Česka liší. Tam, kde se teplo vyrábí z plynu, se ceny zvedaly nejvýrazněji. Ceny zemního plynu totiž drasticky vzrostly a výrobci tepla, kteří si dodávky nezajistili za výhodnější ceny, museli pak své drahé nákupy přenést na zákazníky.

Zhasínání vám nepomůže. Zredukování spotřeby vysoké účty za energie téměř neovlivní

Domácnosti nadále trápí často až nezvladatelné ceny energií a lidé si při pohledu na své konečné vyúčtování kladou otázku, jak by se mohli ve spotřebě elektřiny alespoň trochu uskromnit. Odpověď na to však příliš nepotěší. V dnešní době totiž to, že lidé nebudou tolik svítit nebo topit, nehraje tak zásadní roli. Cena silové elektřiny, která se do konečné faktury propisuje nejvíce, je rekordně vysoká.

Češi touží po elektroautech nejméně z celé EU. Vládní dotace nejsou řešení, kritizují ekonomové

Evropa dlouhodobě razí zelený přechod na elektromobilitu, vlády se přizpůsobují a přicházejí s různými finančními pobídkami. Mezi Čechy však takové nadšení nepanuje, více než polovina chce nadále zůstat věrná spalovacím motorům, ukázal evropský průzkum. Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá brzy spustit miliardový dotační program pro firmy a podnikatele na nákup nových elektroaut.

„Vyrábějte ze zelené energie, dáme vám dotace“. Vláda diktuje firmám a poškozuje průmysl

Německá vláda se jen těžko srovnává s tím, že se jí nedaří plnit ambiciózní plán zeleného přechodu. Emise totiž za loňský rok kvůli nutnému zapojování uhelných elektráren citelně narostly, čisté obnovitelné zdroje neměly šanci poptávku po energiích utáhnout. Silně zelená vládní koalice tak zvyšuje svůj tlak na firmy, aby se do dosažení klimatických cílů zapojily důrazněji. V plánu je také metoda ještě většího přerozdělování, kdy se budou výrobcům kompenzovat účty za zelenou energii.

Bydlení jako stále větší noční můra. Hypotéky rapidně zdražují, přísnější regulace se blíží

Lidé, kteří se nyní chystají na sjednání hypotéky, může čekat nemilé překvapení. Banky totiž úrokové sazby rychle navyšují. Podmínky, za které bylo možné úvěr získat v prosinci, jsou už minulostí. Hypotéky budou podle ekonomů dál zdražovat ruku v ruce s růstem základní sazby centrální banky, jejíž další navýšení asi přijde v následujícím týdnu. Podle některých odhadů se může trh s půjčkami na bydlení propadnout až o polovinu. Na jaře navíc začne platit přísnější regulace.

Karvinsko závislé na uhlí z Austrálie. Je to správné, těžba už nemá smysl, zní z kraje

Těžba černého uhlí v Česku se už brzy stane minulostí. Poslední funkční důl na uhelném Karvinsku má skončit do konce roku a surovina se nyní musí dovážet až ze zámoří. Celá Evropa má totiž uhlí kvůli ukončování těžby nedostatek. O tom, zda se závislost na dovozu uhlí a uzavřené ostravské doly Česku vyplatí, mluvil deník Echo24 s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Jakubem Unuckou (ODS).

Zatracované uhlí je opět v kurzu. Výroba elektřiny z něj loni rekordně vzrostla

O zatracované uhlí byl loni enormní zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. To příliš nenahrálo snahám o dekarbonizaci ekonomiky, emise uhlíku kvůli znovuzapojování fosilních paliv citelně vzrostly. Vysoký zájem táhl cenu uhlí nahoru, na energetické krizi tak stále vydělávají hlavně těžaři.

Divoký rok pro ceny elektřiny: postupně zlevní, dřívější ceny se ale nevrátí

Po dramatickém konci loňského roku, kdy ceny energií vystoupaly do netušených výšin, nastala s příchodem nového roku delší vlna zlevňování elektřiny. Pomohly tomu americké dodávky zkapalněného plynu. Právě plyn totiž aktuálně táhne cenu elektřiny nejvíce nahoru. Přehnaný optimismus ale podle odborníků určitě není na místě. Letošní rok bude dle očekávání velmi turbulentní a výkyvy cen energií prudké. V příštích letech se snad ustálí. Na hodnoty, které se dříve považovaly za samozřejmé, se už ale nikdy nevrátí.

„Proč Čechům nestačí orlice?“ Volba národního ptáka budí vášně mezi biology

Volba národního ptáka, kterou prosazuje vládní koalice, rezonuje u laické i odborné veřejnosti. Vzniká také spoustu zatím neoficiálních anket, jednu z nich spustil i spolek Naše společná krajina, který usiluje mimo jiné o záchranu koroptve polní. Členové spolku zároveň upozornili na to, že kolem volby opeřence panuje amatérismus a nedostatečné vysvětlování, a ptají se také, proč se Češi nespokojí s orlicí ze svého státního znaku.

Učíte děti o klimatu málo, vzkazuje Brusel. Tlačí na výuku „ekologického přechodu“

Ačkoliv témata jako je klimatická krize a ochrana životního prostředí nejsou dnes ve školách nic, co by výuka opomíjela, podle Evropské komise (EK) to nestačí. Přišla proto s návrhem, aby se udržitelnost stala nedílnou součástí vzdělávacího systému unijních států. Podle komise je totiž vybavení dětí klimatickými znalostmi nutné pro úspěšný „ekologický přechod“.

Zelené hypotéky nabízí stále více bank. Energetická náročnost rozhoduje při hledání bydlení

Zelená politika bank, kterou využívají při posuzování svých klientů, se týká i běžných hypoték. Čím zelenější nemovitost si lidé vyberou, tím příznivější úroky jim mnohé banky při splácení úvěru nabídnou. Stěžejní roli zde hrají průkazy energetické náročnosti budovy, které ukazují, kolik energie budova spotřebuje. Zelené hypotéky už nabízí ČSOB nebo Komerční banka, která na sebe v tuzemsku co se klimatické odpovědnosti upozorňuje asi nejvíce.

Bazény a haly snižují teplotu a zdražují. Kvůli cenám energií se bojí fatálních následků

Velmi citelné zdražení energií lidé nepocítí jen při pohledu na své účty, ale i při běžných aktivitách jako je například sportování. Především provozovatelé sportovních vytápěných hal nebo bazénů se potýkají s problémy, které je donutily zdražovat a upravovat podmínky pro zákazníky. Cenu za hodinové plavání navýšil bazén v pražském Podolí, úpravu ceníku nevylučují ani lázně Axa, kde tradičně platí vstupné koruna za minutu.

Zelené požadavky na novostavby se zpřísňují. Už nebudou stačit izolace a lepší okna

Aby stavitelé dostáli novým pravidlům a dosáhli téměř nulové energetické spotřeby, musejí se mnohem více zaměřit na celkovou architekturu domu a „nedostatky“ dohánět například instalací střešních solárů nebo využíváním rekuperace. Čerpání energie z obnovitelných zdrojů tak začíná nabývat stále větší důležitosti a spoléhat se pouze na tloušťku tepelné izolace nebo modernější okna už lidem stačit nebude.

„Protivné, ale v pořádku.“ Babiš v roli opozičníka dlouho nevydrží, zní z koalice

Hnutí ANO si poprvé výrazně užilo roli sněmovní opozice. Celonočním a celkově přes dvacet hodin dlouhým jednáním o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy (ODS) se spolu s SPD snažilo demonstrovat svou sílu. Andrej Babiš tak nastínil, jak po zbývající čtyři roky budou debaty a hlasování ve sněmovně vypadat. Koaliční poslanci však nasadili smířlivý tón a hovoří o tom, že takto má správná parlamentní demokracie vypadat.

Úložiště jaderného odpadu se prosadí, obce musí nepohodlí strpět, říká Drábová

Návrh Evropské komise (EK) na zařazení jádra do zelené taxonomie uvítala vláda Petra Fialy jako vítězství. Ozelenění jádra má však mnoho podmínek, jednou z nich je také vybudovat do roku 2050 hlubinná úložiště pro jaderný odpad z elektráren. U nás se realizace řeší už od 90. let, odpor lidí z dotčených obcí je však velký. Nová MŽP Anna Hubáčková (KDU-ČSL) nazvala splnění této podmínky „fikcí“. S tím však nesouhlasí šéfka SÚJB Dana Drábová.

Novější články Starší články