Dánsko poprvé po čtyřech desetiletích vážně zvažuje návrat k jaderné energetice. Vláda chce prověřit možnost využití malých modulárních reaktorů (SMR) a uvažuje o zrušení zákazu výstavby jaderných elektráren, který platí od roku 1985. Ministerstvo klimatu, energetiky a veřejných služeb oznámilo, že vytvořilo rámec pro analýzu přínosů i rizik nových jaderných technologií a zahájilo první práce.
Evropská unie vyprodukovala za loňský rok poprvé více elektrické energie z větru a slunce než z fosilních paliv. Podle agentur Reuters a AFP to dnes uvedl energetický výzkumný institut Ember ve své analýze. Reuters píše, že to navzdory odporu některých vlád naznačuje pokračující přechod bloku k výrobě energie s nízkými emisemi uhlíku. Podle údajů Ember vyprodukovaly v roce 2025 větrné a solární elektrárny 30 procent energie v EU.
V Německu roste tlak na zásadní obrat v evropské energetické politice. Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě má být zároveň součástí nového strategického partnerství v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku, tedy Německa, Francie a Polska.
Velké pobřežní větrníky v Baltském moři se stávají součástí vojenských plánů. Například polské ministerstvo obrany prosadilo vybavení desítek větrných turbín, které se budují na polském pobřeží, o radary a sonary, které může využívat armáda. Jedná se o reakci na sabotáže v oblasti z posledních let. Informuje například server Euractiv. Větrná farma Baltic Power vzniká přibližně 20 kilometrů od pobřeží polského města Łeba a přibližně 200 kilometrů od ruské exklávy Kaliningradu
Na Ukrajině vzbuzuje pozornost budování ohromného větrného parku v panenské přírodě na zakarpatské Ukrajině v masivu poloniny Runa, která je známá i českým turistům, a kde by v následujících letech mohly vyrůst desítky větrníků. Se stavbou se přitom už začalo. Řada ekologických organizací přitom upozorňuje, že stavba nemá požadované posudky vlivu na životní prostředí a může výrazně proměnit jednu z posledních oblastí s panenskou a divokou přírodou v oblasti.
V Německu začíná vznikat odpor proti větrným elektrárnám a zelené politice bývalé vlády. Podle bývalého zeleného ministra hospodářství Roberta Habecka se má v Německu postupně zvyšovat plocha, na které mají stát větrníky. To se nelíbí například Durynsku, které požaduje změnu a místo stavby nových větrníků žádá, aby zákon bral v potaz výkon, nikoliv plochu. Nový plán totiž počítá s výstavbou větrníků v Durynském lese. Informuje Bild.
Bitcoinovou aféru po týdnu charakterizují klíčová slova ministr, náměstek, drogový dealer, organizovaný zločin – aniž by tu někdo navrhl, jak měl ten vztah mezi státem a organizovaným zločinem vypadat. Mezitím působí organizovaný zločin za denního světla v parlamentu. Je to organizovaný zločin jiného druhu a nepřipadá nám tak, protože jsme na něj už zvyklí. Ale co jiného jsou zákonem vynucované platby od spotřebitelů k jedné lobby (obnovitelných zdrojů energie, OZE) než zločin organizovaný státem?
Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.
Španělsko a Portugalsko se zotavují z pondělního plošného výpadku elektrické sítě. Dodávky jsou obnoveny z 99 %, avšak problémy v železniční dopravě v úterý ráno stále přetrvávají. Příčina náhlého výpadku je podle předsedy vlády Pedra Sáncheze v současnosti předmětem vyšetřování. Britský list Daily Mail upozornil na možnou souvislost plošného výpadku s obnovitelnými zdroji.
Sasko jako první spolková země v Německu zvažuje zrušení závazného cíle pro výstavbu větrných elektráren, který měl do roku 2032 vyhradit dvě procenta plochy pro nové větrné turbíny. Vláda se odvolává na husté osídlení, nepříznivou topografii i odpor obyvatel venkova, kteří si stěžují na hluk, stínění a pokles hodnoty nemovitostí. Ministři CDU navrhují, aby se rozhodnutí o využití obnovitelných zdrojů energie nechalo na jednotlivých spolkových zemích.
Od února se výrazně promění pravidla dotací na fotovoltaiku. Podmínky upraveného programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podle expertů ze sdružení iKomunita povedou ke snížení zájmu o tyto elektrárny, podle dalších představitelů oboru jsou podmínky pro domácnosti diskriminační a nevyvážené. Stát letos sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW)
Elektřina bude drahá, protože nebude. Její výroba se propadne a hlad po ní bude velký. To jsou slova vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky. Je docela osvěžující slyšet to konečně takto polopaticky a hlavně bez příkras. Že to říká člověk z Bartuškovy pozice, je dobře.
V minulých týdnech mělo na evropské scéně slušný ohlas vystoupení švédské ministryně energetiky Ebby Buschové po Evropské radě. Reagovala na vystřelení cen elektřiny, jež postihlo půlku Evropy následkem Dunkelflaute. Na rozdíl od Zeitenweide, předchozího výrazu, kterým němčina obohatila mezinárodní slovník, tu Dunkelflaute podle klimatologů zřejmě nějaký čas s námi zůstane. Buschová ve zjevné narážce na eurokomisaře Jørgensena poznamenala, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se dá opticky zvýšit i vypnutím jaderných elektráren, ale toto „manipulování statistik“ nám bezpečné dodávky nezajistí. Ale pak už nebyla slušná a řekla jména.
Německý solární sektor, dlouhodobě největší trh s fotovoltaikou v Evropě, se potýká s vážnými problémy. Pokles poptávky po solárních panelech způsobil vlnu bankrotů, propouštění a změn strategií mezi firmami zabývajícími se distribucí a instalací střešních panelů, píší Financial Times. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 došlo k prudkému nárůstu poptávky po solárních panelech. Spotřebitelé, kteří čelili rostoucím cenám energií, začali masivně investovat do obnovitelných zdrojů.
Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie. Podle expertů hrozí Česku nejen arbitráže, ale také miliardová pokuta od Evropské komise. Česko je poslední stát, který novelu nepřijal. Návrhy na snížení podpory pro obnovitelné zdroje energie vyvolávají nesouhlas zástupců průmyslu i provozovatelů fotovoltaik.
Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.
Kontroverzní novela energetického zákona může ohrozit budoucnost obnovitelných zdrojů v České republice, varuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, který byl hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce.
Výkon větrných elektráren v České republice by do roku 2030 mohl vzrůst z nynějších 330 megawattů až na 1,5 gigawattu, což si vyžádá instalaci zhruba 240 větrníků. Celkový výkon nově instalovaných větrných elektráren by činil 1,2 gigawattu a předčil by dva bloky Jaderné elektrárny Dukovany. Výstavbu větrných elektráren i solárních parků mají v příštích letech urychlit chystané akcelerační zóny. Na konferenci Obnovitelně.cz to dnes v Olomouci řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Sněmovní hospodářský výbor nepřijal žádné doporučení ohledně čtyř pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona, které mají pomoci omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie (POZE). Vláda na ně pro příští rok vyčlenila 8,5 miliardy korun. Pozměňovací návrhy z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) čelí ostré kritice mimo jiné z řad solárníků, ale také třeba od Hospodářské komory ČR.
Hospodářský výbor sněmovny dostane znovu na stůl vládní novelu energetického zákona, která má vládě umožnit snížit objem peněz ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Vláda chce svůj záměr ohledně omezení podpory vložit prostřednictvím pozměňovacích návrhů včetně těch z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ty však vyvolávají ostrý odpor, firmy už hrozí i žalobami.
Solárníci v minulém týdnu ostře kritizovali návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na změnu systému podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Dodávali k tomu, že je zvláštní, že energetickou politiku dělá právě Stanjura a ne ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf MPO Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že nemá důvod nevěřit právníkům MF, kteří změny připravili.
Snaha státu změnit systém podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Myslí si to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pozměňovací návrh navrhl vložit do novely energetického zákona poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s novým ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) konečně prozradili, co chtějí dělat s chybějícími více než deseti miliardami na dotace na zelené zdroje. V návrhu rozpočtu na příští rok opravdu zůstane Stanjurova částka pouze osm a půl miliardy. Když to nebude stačit, prý se peníze v rozpočtu najdou v rámci jiných výdajů a schodek se nenavýší.
Pořád nevíme, jak chce stát vyřešit chybějící desítky miliard na povinné dotace na zelené zdroje. Najde je v rozpočtu, zdraží kvůli nim ještě více elektřinu firmám, nebo opravdu budou platit slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že to vyřeší a objem dotací sníží? To už zkoušel loni a nevyšlo to. Není moc jasné, proč to celé vláda nechala na poslední chvíli, kdy se má začít návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat, a když věděla, že peníze jí chybí. Ministerstvo deníku Echo24 potvrdilo, že intenzivně jedná o několika variantách, a že konkrétní plán zveřejní do několika týdnů.
V návrhu rozpočtu na příští rok chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí uvedlo, že ještě zjišťuje, zda dotace neomezit, nicméně stejný návrh vloni nevyšel. Podle opozice jsou v tuto chvíli dvě možnosti: buď to zaplatí průmysl, nebo stát sáhne po další mimorozpočtové půjčce. Na případ upozornil server Seznam Zprávy. V návrhu rozpočtu na rok 2025 chybí 20 miliard korun, které by stát měl podle zákona solárních a jiných dotovaných elektráren.
Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.
Od energetiky a investic do ní dávaly téměř všechny vlády ruce pryč. Dostali jsme se do situace, kdy nás mnoho neřešených problémů dohnalo a je třeba jednat. Manévrovací prostor je ale docela úzký, protože energetika je v soukolí různých regulací a průtahů. Například provoz uhelných elektráren je neperspektivní, investovat do nich bude velice riskantní, takže začnou být odstavovány dřív, než bylo původně plánováno. Naprosto nezbytné je především postavit postupně čtyři nové jaderné bloky, říká Jiří Plešek, bývalý ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd, dnes jeho zástupce.
První německé město vyhlašuje stav nouze pro tepelná čerpadla a nabíjecí stanice na elektromobily. Důvodem jsou obavy před kolapsem sítě, město Oranienburg se proto uchýlilo k záávažným opatřením v oblasti dodávek elektřiny. Město informovalo Spolkovou síťovou agenturu, že „ve vysokonapěťové elektrické síti již není k dispozici dostatek energie pro zásobování dalších domácností nebo dokonce společností“, cituje ho list Bild.
Do Česka se v loňském roce po energetické krizi ve zvýšené míře vrátily takzvané záporné ceny elektřiny, kdy výrobci platí za odběr nadbytečné elektřiny. Podle statistik se loni jednalo o 134 hodin se zápornou cenou elektřiny, což je meziročně o 126 hodin více a zároveň nejvíce za posledních minimálně devět let.
Buďme s naší klimatickou politikou ještě ambicioznější, doporučuje Evropská komise. Navrhuje radikálnější snižování emisí tak, aby se splnil cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Podle eurokomisařů tak dosáhneme „prosperující, konkurenceschopné a spravedlivé společnosti“. Právě konkurenceschopnost Evropy je přitom alespoň v současné době silně ohrožena regulacemi a vysokými cenami energií.
