Tag: obnovitelné zdroje

Články k tagu

Mít doma tepelné čerpadlo se prodraží. „Spousta lidí dá přednost plynovému kotli“

Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.

Je to kult. Ale může rychle skončit

Když čtete zprávy o českém klimatickém plánu, který minulý měsíc schválila Fialova vláda a který obsahuje pětkrát větší instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren v zemi, a současně něco od spisovatele a umírněného ekoaktivisty Michaela Shellenbergera, snadno dospějete k názoru, že buď české vládě, nebo proslulému Američanovi muselo přeskočit. S Shellenbergerem jsme mluvili v Londýně na první konferenci Asociace pro zodpovědné občanství (ARC), kterou zakládá slavný kanadský psycholog Jordan Peterson s několika dalšími nonkonformisty naší doby.

Vláda rozhodla: cílené zdražení elektřiny zaplatí občané

Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.

Slibovali soláry, zůstala miliarda dluhů. O osudu Maliny rozhodnou věřitelé

O osudu zadluženého energetického holdingu Malina mají na úterní schůzi rozhodnout jeho věřitelé. Firma buď může projít reorganizací s tím, že se pokusí dokončit rozdělané zakázky, za které od lidí inkasovala zálohy, nebo bude rozprodána v konkurzu. Vedení Maliny, za kterou stojí tisíce nespokojených klientů, podalo v květnu návrh na insolvenci, v němž uvedlo závazky za zhruba 1,4 miliardy korun.

Celý poplatek za soláry „hodila“ vláda na odběratele elektřiny. Vrací se od příštího roku

Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) jako před loňským říjnem. Stát už je plně hradit nebude, oznámili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé opět hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Podle návrhu, o němž vláda jednala, měl stát nadále hradit čtvrtinu poplatku OZE.

Vláda zdraží od příštího roku elektřinu všem

Stát ve snaze ušetřit plánuje škrtnout dotace na podporu solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Jde také o poplatky pro tzv. solární barony, které do loňského roku platily ve svých fakturách domácnosti. Nově se jim do účtů zase vrátí. Jasno by o tom mělo být ve středu, podle návrhu vlády by měl nově stát platit jen čtvrtinu poplatků, zbytek si zaplatí sami spotřebitelé.

Poplatky za obnovitelné zdroje se částečně přesunou na lidi, potvrdil Stanjura

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle ministra by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem.

Peníze pro solární barony: příspěvky za zelené zdroje mohou znovu platit domácnosti

Už brzy má být definitivně jasno o slibovaných razantních škrtech v národních dotacích. Největší část z nich, až 20 miliard, se má odehrát na ministerstvu průmyslu a obchodu. A týkat se má podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Poplatky za OZE ještě loni platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí. Tím by se konečná cena za elektřinu ještě o něco více zvedla. Resort průmyslu sdělil, že by se na kompenzace mohly využít výnosy z prodeje emisních povolenek.

Hladík chce urychlit stavbu větrníků. Po celé zemi vzniknou desítky „akceleračních zón“

Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl v pondělí novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.

Přítel nebyl na telefonu

Vláda navzdory kritice Národní rozpočtové rady, ale dokonce i navzdory ministru financí schválila obří půjčku 140 miliard korun od EU. Půjde mimo jiné na stavbu větrníků, jež, jak Echo informovalo, minulý týden promoval ministr průmyslu Síkela. Měl argumenty. Jedním z nich bylo, že v Evropě činí elektřina z větru v průměru 17 procent spotřeby, u nás jen jedno. Dalším bylo, že v sousedním Rakousku je instalovaná kapacita desetkrát větší než u nás.

Po solární ofenzivě nám ještě chyběla větrníková ofenziva

Některé zásadní věci, které se promítnou do našeho každodenního života, se jak známo rozhodují na půdě evropských institucí. Předmětem veřejného zájmu se častou stanou, až když už je pozdě. S chystanou expanzí větrníků do české krajiny tak daleko ještě nejsme, příslušná směrnice EU má být definitivně schválena zhruba za rok. A ministerstvo životního prostředí pod vedením lidovce Petra Hladíka se plánem osázet větrníky českou krajinu nijak netají.

V české krajině je podle Síkely málo větrníků. „Mají velký potenciál... ocel z Třince, stojany z Chrudimi, ložiska ze Zámrsku“

Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. A to by se podle něj mělo zásadně změnit. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl dnes Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku. Dnešní akci uspořádala Komora OZE.

Kdo zaplatí škrty v dotacích pro solární barony: vláda může znovu zdražit elektřinu

Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí.

Škrty dotací na podporované zdroje nedopadnou na občany, ujistil Hladík

Vládní záměry škrtat dotace na podporované zdroje elektřiny by neměly dopadnout na občany, ale zároveň by měly přinést úsporu výdajů státního rozpočtu. Závazky ohledně podpory, které stát učinil, však zůstanou platné. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vláda chce v příštích dvou letech v připravovaném konsolidačním balíčku ušetřit na dotacích 54,4 miliardy korun.

Nizozemsko zastavilo větrné elektrárny kvůli tažným ptákům

Nizozemsko poprvé zastavilo větrné elektrárny v Severním moři kvůli ochraně tažného ptactva. Na uplynulou sobotu ornitologové předpovídali tah milionů ptáků nad Severním mořem. Vláda proto nařídila odstavení větrných turbín na čtyři hodiny, v pondělí o tom informovala na svých stránkách. Od podzimu by podobné odstávky měly být častější. "Dvakrát ročně, na jaře a na podzim, migrují přes Severní moře během některých nocí miliony ptáků," uvedl odborník na ochranu ptáků Tim van Oijen.

Evropa zašla příliš daleko s terminály na LNG, vzniká jich zbytečně moc

Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.

Vláda chce seškrtat dotace na obnovitelné zdroje a ušetřit až 18 miliard. Stanjura se arbitráže nebojí

Jedno z míst, kde chce vláda v rámci konsolidačního balíčku ušetřit, je seškrtání dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by tím podle odhadů vláda získala minimálně 14 miliard korun ročně, ideálně ale až 18 miliard. Riziko případné arbitráže je podle něj únosné. Stát od loňského října vzal placení podpory OZE na sebe, do té doby si podporu rozděloval se zákazníky ve fakturách za elektřinu.

Moc vyrábíte, odstřihneme vás. Odpojení solárů ze sítě zaplatí i domácnosti

Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat.

Nový boom fotovoltaiky. Počet solárních elektráren několikanásobně vzrostl

Počet nově připojených fotovoltaických elektráren do tuzemské sítě dál rekordně roste. Distribuční firmy evidují během prvního čtvrtletí několikanásobný nárůst počtu nových elektráren v síti, ten navíc bude zřejmě dál narůstat. Žádostí o připojení je ještě víc, problémy jsou ovšem s omezenými kapacitami v soustavě a také s technickou nepřipraveností instalovaných zařízení. Vyplývá to z informací distribučních společností.

Česká vláda zběsile přiživuje solární boom

Každým dnem se posouvají hranice myslitelného. Nejnověji chce české ministerstvo životního prostředí ve svém tažení za takzvanou rehabilitaci fotovoltaiky rozšířit solární panely na vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Nový agilní ministr Petr Hladík (Spolu) předkládá příslušnou novelu do vlády už v příštích týdnech. Říkají tomu agrovoltaika a jako by tím chtěli zastrašit obyvatelstvo, aby se při vědomí své odborné nedostatečnosti neptalo, co to zase je.

EU přitvrdila v tlaku. Do roku 2030 chce mít 42,5 % energie z obnovitelných zdrojů

Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom dnes nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže.

„Vláda podpoří 200.000 fotovoltaik na střechách,“ řekl Fiala

Do dvou let vláda podpoří celkem 200.000 fotovoltaických zařízení na střechách, dvojnásobek oproti cíli v programovém prohlášení. Na páteční tiskové konferenci po uvedení nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) do funkce to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V uplynulém roce podle něj ministerstvo schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Hladík považuje za klíčové mimo jiné pomoci obcím a městům s aplikací komunitní energetiky.

Miliardy sem, miliardy tam

Ve dnech, kdy vládní tábor vynaložil nesmírně mnoho energie na zbrzdění valorizace důchodů kvůli 19 miliardám korun, některé jiné zprávy působí, jako by byly z jiného světa, natolik jsou s tou velkou politickou bitvou v rozporu. Tak jsme minulý týden mohli číst slova ministra průmyslu Jozefa Síkely, že s Evropskou komisí vyjednává o dodatečných pěti miliardách korun, které potřebujeme vyčerpat z Národního plánu na obnovu. Síkelovi jde o uspokojení tisícovek neuspokojených zájemců o instalaci fotovoltaických panelů. Zájemců o dotaci je víc, než se čekalo, a fronta se stále prodlužuje.

Česko hledá náhradu za ruský plyn. Ministři podpořili vodík

Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu. Podle Síkely je v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině nutné efektivně využívat každý energetický zdroj, který by mohl snížit závislost Česka i Evropy na Rusku.

„Vyrábějte ze zelené energie, dáme vám dotace“. Vláda diktuje firmám a poškozuje průmysl

Německá vláda se jen těžko srovnává s tím, že se jí nedaří plnit ambiciózní plán zeleného přechodu. Emise totiž za loňský rok kvůli nutnému zapojování uhelných elektráren citelně narostly, čisté obnovitelné zdroje neměly šanci poptávku po energiích utáhnout. Silně zelená vládní koalice tak zvyšuje svůj tlak na firmy, aby se do dosažení klimatických cílů zapojily důrazněji. V plánu je také metoda ještě většího přerozdělování, kdy se budou výrobcům kompenzovat účty za zelenou energii.

Zatracovaným solárům roste za energetické krize obliba. Lze na nich ušetřit desetitisíce ročně

Současná energetická krize a mnohdy neúnosně vysoké platby za elektřinu nutí lidi přemýšlet nad dalšími výhodnější zdroji energií. Růst cen nyní nahrává vysoké poptávce po fotovoltaice a solárních panelech, které mají poměrně vysokou návratnost a počáteční vyšší investice do nich se tak podle odborníků téměř vždy vyplatí. Díky poměrně štědrým dotacím lze navíc ušetřit až polovinu částky.

EU otáčí ohledně jádra a plynu. „Pomohla nám Francie i energetické zemětřesení,“ říká Vondra

Evropská unie směřuje k zařazení jaderné energie a plynu mezi obnovitelné zdroje. Z pohledu ČR, která získává z jádra třetinu veškeré elektrické energie, jde o zásadní obrat. Původní plán Bruselu počítal se zařazením jádra a plynu mezi „špinavé zdroje“. Bez tohoto kroku by pro Česko bylo téměř nemožné naplnit klimatické cíle EU, se kterými jsme souhlasili v rámci Green New Dealu. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) ke změně směru přispěl i současný zmatek a zemětřesení na trhu s energiemi, které všechny vyděsilo.

Zlá, žárlivá a hloupá energetika

„Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.“ (Novinky.cz, 7. února 2021)