Na Ukrajině vzbuzuje pozornost budování ohromného větrného parku v panenské přírodě na zakarpatské Ukrajině v masivu poloniny Runa, která je známá i českým turistům, a kde by v následujících letech mohly vyrůst desítky větrníků. Se stavbou se přitom už začalo. Řada ekologických organizací přitom upozorňuje, že stavba nemá požadované posudky vlivu na životní prostředí a může výrazně proměnit jednu z posledních oblastí s panenskou a divokou přírodou v oblasti. Do větrné energetiky však chce Ukrajina dlouhodobě investovat a na tyto projekty se jí daří lákat i významné investice ze Západu.

Společnost Větrné parky Ukrajiny plánuje instalaci 30 větrných turbín v této horské a turisty vyhledávané oblasti, na nejzápadnější velké polonině, ve výšce asi 1300 metrů nad mořem, asi 40 kilometrů severovýchodně od Užhorodu. Pro realizaci výstavby byla postavena nová lesní silnice v lesních oblastech Šipot, přičemž část těchto oblastí je oficiálně zapsána v ukrajinském přírodním registru jako prales a chráněná zóna. Na tento zásah již dříve upozornila organizace WWF-Ukrajina a další ekologické skupiny.

Ty varují před nevratným poškozením místních ekosystémů. V oblasti žije řada chráněných rostlin a živočichů. Podle ekologických organizací už nyní dochází k ničení ekosystémů v souvislosti s rozšiřováním silnic, aby na místo mohla těžká technika. Upozorňují také, že turbíny budou stát v migrační cestě tisíců jeřábů popelavých. Dělníci také kácí v místech, kde se nachází jeden z posledních pralesů v oblasti. Na projekt upozornila i Česká televize.

"Polonia nebude obsazena úplně, to je pravda. Je ale třeba počítat s tím, že tam bude jezdit těžká technika, jak při stavebních pracích, tak při údržbě větrníků. K vytvoření základů bude půda odstraněna, ta půda bude muset být někde naskládána. Větrné mlýny musí být připojeny k energetické soustavě, což znamená buď pokládání kabelů, nebo budování elektrického vedení. A to v horách, kde není potřebná infrastruktura. Během prací bude zničeno nebo poškozeno mnohem více území, než tato větrná farma skutečně zabere," říká ekoložka Maryana Teslovyčová.

Stavba už delší čas zaměstnává ukrajinské soudy. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí projekt v lednu pozastavilo. V dubnu se však projekt opět rozběhl. Na místě už stojí infrastrukturní základy několika z přibližně 30 větrných turbín.

Ekologické organizace upozorňují, že celý projekt nezískal pravomocný posudek vlivu na životní prostředí. V červnu celý projekt navštívila inspekce ministerstva životního prostředí. Stavba však přesto pokračuje.

Společnost, která do projektu investuje, se hájí, že projekt přinese do oblasti zaměstnanost a odkazuje se na vládní plán, podle kterého má do roku 2030 přes 6 GW ukrajinské elektřiny pocházet z větrné energie. V současnosti vítr obstarává méně než 2 GW a většina zdrojů větrné energie se nachází na Ruskem okupovaných územích. Podle Vladislava Jeremenka plánuje společnost v Zakarpatské Ukrajině v následujících pěti letech vybudovat 1,5 GW zdrojů větrné energie.

Kritici stavby upozorňují, že ve společnosti Větrné parky Ukrajiny figurují bývalý poslanec Nejvyšší rady Maxim Jefimov a Eduard Mkrtčan, syn spoluzakladatele Průmyslového svazu Donbasu.

Investice do větrné energie podporují i zahraniční investoři. V dubnu oznámilo konsorcium investorů investici ve výši 157 milionů eur do projektů větrné energetiky na Ukrajině.