V Německu začíná vznikat odpor proti větrným elektrárnám a zelené politice bývalé vlády. Podle bývalého zeleného ministra hospodářství Roberta Habecka se má v Německu postupně zvyšovat plocha, na které mají stát větrníky. To se nelíbí například Durynsku, které požaduje změnu a místo stavby nových větrníků žádá, aby zákon bral v potaz výkon, nikoliv plochu. Nový plán totiž počítá s výstavbou větrníků v Durynském lese. Informuje Bild.

Podle zákona, který prosadil bývalý ministr hospodářství Robert Habeck, mají větrné elektrárny do roku 2032 pokrývat 2 % plochy Německa, do roku 2027 to má být 1,4 %. Proti zákonem nařízeným plánům se však začínají ozývat první protesty. Durynská CDU však nyní vyzývá k revizi této normy. Ve svém návrhu žádá zemskou vládu premiéra Maria Voigta (CDU), aby usilovala o změnu prostřednictvím Spolkové rady, kde zasedají zástupci jednotlivých spolkových zemí.

Mluvčí CDU pro energetiku Thomas Gottweiss argumentuje tím, že moderní větrné turbíny jsou výrazně efektivnější a na stejné ploše vyprodukují více elektřiny. „Namísto fixace na hektary bychom se měli soustředit na instalovaný výkon nebo reálně vyrobenou energii,“ uvedl Gottweiss.

Zároveň CDU požaduje, aby větrné elektrárny vznikaly především tam, kde je spotřeba – například v průmyslových zónách – a jen v nezbytném rozsahu. Podle údajů společnosti Mitnetz Strom, která působí ve čtyřech východoněmeckých spolkových zemích, musela být v roce 2024 více než 1200krát omezena dodávka energie z obnovitelných zdrojů kvůli přetížení sítě.

Zvláštní pozornost vyvolal nový plán, který navrhuje vyčlenění 68 kilometrů čtverečních mezi městy Eisenach a Oberhof v srdci Durynského lesa jako prioritní oblast pro větrníky. Tento krok podle Gottweisse jen prohlubuje frustraci na místní úrovni: „Obce ani kraj nemají reálný nástroj, jak výstavbu větrných elektráren řídit. Vzniká pocit bezmoci.“

Navzdory tlaku z regionů zatím federální vláda tvořená CDU a SPD na původních kvótách trvá. Vyhodnocení jejich dopadů se plánuje až po roce 2027. Aktuálně je v Německu pro větrníky vyčleněno 0,8 procenta území. Cílem je do roku 2030 navýšit výkon větrné energie na 115 gigawattů. V prvním čtvrtletí roku 2025 činil výkon 69,5 GW, z toho 64,3 GW pocházelo z pevninské části.