Markéta Malá

/

Články autora

Potravináři vyhrožují ještě dražším jídlem: Není to charita. Je na lidech, co snesou

Od nového roku zákazníkům ještě více zdražím výrobky, protože vláda mi nedává na vybranou, říká šéf největší české mlékárny Madeta Milan Teplý. Nedostane prý dotaci od státu a trápí ho rostoucí náklady na energie. Jak moc brát slova potravinářů vážně, co může jídlo v obchodech zlevnit a jak moc může zákazníkům vládou slibované nižší DPH na potraviny? Šéf Madety tvrdí, že nedostane slíbených 100 milionů z národních dotací.

Ruský plyn k nám teče dál. Když se to vyplatí, obchodníci ho nakupují

Dlouhodobě mluvíme o tom, že jsme se stali zcela nezávislými na ruském plynu a nahradili ho dodávkami z Norska a zkapalněným zemním plynem (LNG). Ruský plyn ale na naše území proudí, a poslední měsíce ve velkých objemech. Jak je to tedy s jeho dovozem a kdo ho nakupuje? Podle původních tvrzení vlády přestal ruský plyn do Česka téct od začátku letošního roku, kdy ho stát nahradil plynem z Norska a  LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.

Vláda slibuje levnější potraviny. Dělá vše pro ještě vyšší ceny

Inflace klesá, ceny zemědělců i výrobců klesají, potraviny ale oproti očekáváním nezlevňují. Situaci ještě více zkomplikuje plán energetického regulátora zdražit od příštího roku velkým odběratelům velmi citelně elektřinu, který nahrává potravinářům, aby drželi vysoké ceny. Čísla statistiků ukazují, že ceny zemědělců se meziročně snížily o 9,7 procenta a klesají již šestý měsíc za sebou.

Levnější elektřina pro vybrané. Komu a proč ji stát zadotuje

Elektřina by nakonec mohla být levnější, ale jen pro někoho. S takovým návrhem přišel ministr průmyslu Jozef Síkela poté, co zástupci firem na vládu tlačí, aby nenechala regulovanou složku vzrůst tak výrazně, jak navrhuje Energetický regulační úřad. Ve hře tak znovu je dotování části ceny energeticky náročným podnikům a snaha využít alespoň část výnosů z prodeje emisních povolenek na platby za fotovoltaiku. To přitom Evropská komise zakazuje.

„Český propad je extrémní, jsme naprostou raritou.“ Hrozbou pro ekonomiku jsou Němci

Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Největší brzdou je stále výrazně utlumená spotřeba domácností vyvolaná obavou z dalšího náročného roku. Vláda i ekonomové se upínají k tomu, že jak bude klesat inflace a reálné mzdy porostou, bude to mít i psychologický efekt na domácnosti a jejich strach z pokračujícího zdražování. Existují ale rizika, že se tento scénář nenaplní. Letos od července do září hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního druhého čtvrtletí.

Češi budou platit za elektřinu víc než odběratelé z jiných zemí EU

Ceny energií zůstávají pro české domácnosti i firmy velkým strašákem. A to i přes očekávání, že tak obrovský výkyv cen, jaký jsme zažili v uplynulých dvou letech, už nenastane. Vláda ujišťuje, že razantní zvýšení regulované složky elektřiny, ke kterému od ledna dojde, nebude mít alespoň pro odběratele z řad domácností tak dramatický dopad. Ale je nutné počítat s tím, že elektřina takto bude každý rok nevyhnutelně zdražovat kvůli přechodu na bezemisní zdroje.

Fialova vláda škodí ekonomice: masivní zvýšení ceny elektřiny povede k další drahotě

Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.

Vláda rozhodla: cílené zdražení elektřiny zaplatí občané

Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.

Cíl zelené budoucnosti cestování podle EU: méně letů a za nedostupnou cenu

Letecká doprava je trnem v oku snahám o zelenou budoucnost a udržitelnost. Nařízení EU proto donutí letecké společnosti postupně ozeleňovat paliva a přimíchávat do nich ekologickou složku. To nepovede k ničemu jinému než ke zdražení leteckých paliv a následně k menší cenové dostupnosti letenek, a také k ohrožení konkurenceschopnosti především nízkonákladových společností.

Životní úroveň spadla nejvíce od porevolučních let. Co čekat příští rok

Životní úroveň nám vlivem propadu reálných mezd klesá už téměř dva roky. Poté, co se výdělky českých zaměstnanců propadly nejprudším tempem mezi všemi vyspělými zeměmi OECD a i letos ještě poklesnou, se ale příští rok situace konečně začne obracet. Pokud podle předpovědí inflace výrazně klesne a růst nominálních mezd ji předežene, i reálné mzdy porostou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací do předchozích let.

„Budeme chudnout, nezbývá než si zvyknout.“ Cíl Green Dealu, o kterém se nemluví

Zpráva o tom, že stát výrazně zdraží část ceny elektřiny, vyvolala u veřejnosti otázky, jakou částku na faktuře tedy může příští rok čekat. Mnohem podstatnější je však komunikovat směrem k lidem fakt, že energie budou zdražovat i dál a že z vyšších cen se nevyhnutelně stane nový normál. Cíl evropského Green Dealu, tedy vybudovat bezmisní ekonomiku, se totiž neobejde bez velkých investic, které někdo musí zaplatit. O tom, že budeme chudnout, mluvil v podcastu Porada Echa také někdejší premiér Mirek Topolánek.

„Přerozdělení majetku a příjmů v duchu socialismu.“ Co přinese vládní klima plán

Směřování k bezemisní budoucnosti v podobě evropského Green Dealu dostává reálné základy. Vláda schválila svůj plán, jak zelenou přestavbu, k níž jsme se zavázali, hodlá realizovat. A přiznává, že nákladná opatření se neobejdou bez většího daňového zatížení těch bohatších, aby méně majetní a střední třída nestrádali. Co se týče veřejného sektoru a jeho roli ve financování zelených investic, lze očekávat obrovský tlak na veřejné finance.

Dostupnost vlastního bydlení: Česko je v Evropě předposlední

Česko se dlouhodobě potýká s nedostupností bydlení a tuto situaci se nedaří zvrátit. Podle posledních dat Deloitte Property Indexu jsme napříč Evropou na předposledním místě v dostupnosti vlastního bydlení. Před námi je už jen Slovensko, kde je v poměru ke mzdám bydlení nejdražší. U nás lidé na byt o rozloze 70 m2 potřebují ekvivalent 13,3 průměrného hrubého ročního platu.

Nový plán vlády: Zvýšíme daně, aby se zaplatila zelená opatření

Vláda přišla s plánem, jak bude Česko v příštích letech naplňovat evropský Green Deal. K tomu nás před třemi lety přihlásil tehdejší premiér Andrej Babiš a zavázal nás tak k tomu, že do roku 2030 splníme povinnost snížit emise o 55 procent oproti roku 1990. Striktně zelené směřování EU nebude znamenat jen ještě větší zdražení emisních povolenek, konec energie z uhlí a spalovacích motorů a obrovské přerozdělování peněz. Klimatické plány se dotknou všech domácností, kterým se prodraží každodenní fungování.

Nebezpečně rychlé zdražování neskončilo. Máme jednu z nejvyšších inflací v EU

Ačkoliv růst cen u nás konečně výrazněji zpomalil a inflace již není dvouciferná, ve srovnání se zbytkem Evropské unie jsme na tom stále velmi bídně. Máme čtvrtou nejvyšší míru inflace, před námi jsou jen Maďaři, Rumuni a sousední Slováci. A k tomu největší pád životní úrovně v podobě poklesu reálných mezd. Míra inflace v Evropské unii v září klesla podle dat Eurostatu na 4,9 procenta.

Peníze na důchod: stát zpřísní podporu penzijního spoření, lidi chce učit investovat

Stát chce lidi přimět zhodnocovat peníze na stáří lépe než jen doplňkovým penzijním spořením, kde ani dynamické fondy nepřinášejí příliš zajímavé výnosy. Vzniknout má proto tzv. dlouhodobý produkt, který by umožnil i rizikovější investice a k tomu nabídl daňové odpočty. Měl by stát občany „učit“ investovat a jak by měl kontrolovat, do čeho lidé pod jeho záštitou vkládají peníze? Vládní návrh zákona na změnu státní podpory penzijního spoření nyní leží ve sněmovně.

Dotace Oprav dům po babičce: jak stát kontroluje žádosti o miliony

Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ už více než měsíc běží. Když vláda dotaci z dílny lidovců v létě představovala, zájem byl obrovský, podmínky pro vyplacení částky předem jsou i přes lehké zpřísnění benevolentní. Podle informací deníku Echo24 ale o peníze zatím požádalo ani ne dvě stovky domácností a schválených žádostí jsou pouze nižší desítky.

Češi zchudli nejvíce ze všech vyspělých zemí. „Přistoupili na brutální pokles příjmů“

Chudneme už skoro dva roky v kuse a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD. Tato tvrzení platí, pokud sledujeme propad reálných mezd. Ten nás vrátil o více než pět let zpět. Češi tedy reálně vydělávají jako v roce 2017, přitom zboží i služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Nezaměstnanost máme však pořád jednu z nejnižších, nejen odbory proto obhajují tlak na růst mezd. Průměrná měsíční hrubá mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun.

Jak bude vypadat faktura za plyn: snížení cen nemusí přijít

Cena plynu na trhu začala v posledních dnech výrazně růst. Za to může dramatický konflikt v Izraeli a nejistota trhů, stejně tak se přidává i blížící se zima. Přesto je plyn několikanásobně levnější než v kritické loňské době. Dočkají se tedy odběratelé zlevnění, nebo se faktury za plyn od nového roku znovu zvýší? Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci na virtuální nizozemské burze TTF se dostala téměř na padesát eur za MWh.

Dražší nejen elektřina a plyn. Peníze od státu za drahé teplo lidé nedostanou

Nejen elektřinu a plyn, ani teplo už vláda nebude dotovat. Domácnosti, které odebírají teplo dálkově, měly díky slíbené podpoře tepláren dostat kompenzace za loňské velmi vysoké ceny. Nyní chce ale stát podporu zrušit a žádné prostředky na plánovaný program neuvolnit. Lidé tak zpětně kompenzace za loňský a letošní rok v řádu tisíců korun velmi pravděpodobně neobdrží. Kolik bude teplo v přicházející topné sezóně stát, se v jednotlivých teplárnách liší. Velký vliv má totiž to, zda se teplo vyrábí z plynu, nebo z uhlí.

„Vláda se uchyluje k laciným trikům.“ Daňové zatížení se zvýší

Vláda si chce nechat schválit rozpočet na příští rok se schodkem přes 250 miliard. Je to jen velmi malá útěcha vzhledem k jejím slibům o konsolidaci veřejných financí. Národní rozpočtová rada (NRR) navíc upozorňuje, že vláda se chová netransparentně a přidává si do rozpočtu příjmy, které neexistují. Její předseda Mojmír Hampl i exministr financí Miroslav Kalousek nazývají počínání vlády „čarováním“.

Od ledna přijde další zvýšení daní. „Slibované úspory v dotacích byly od začátku nereálné“

Na začátku jara vláda po dlouhých průtazích představila konsolidační balíček. Slibovala veřejnosti výrazné škrty ve výdajích, nezvyšování přímých daní a zbrzdění zadlužování. Kabinet Petra Fialy si však konečnou podobou balíčku, který se promítá do návrhu státního rozpočtu na příští rok, vyplýtval velkou část politického kapitálu a rozhněval téměř všechny voliče. Zvedl daně, zavedl nové kvazidaně a deficit meziročně sníží o pouhých padesát miliard.

Vláda nechce přiznat zdražení elektřiny i plynu. Zlevnění u dodavatelů nic nezachrání

Členové vlády se snaží popřít nebo alespoň mírnit slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že elektřina příští rok zdraží. Zvýšení koncové ceny pro spotřebitele je ale nevyhnutelné. Že výsledné číslo na fakturách za elektřinu poroste, potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena silové elektřiny na trzích klesá a dodavatelé zlevňují, oproti letošnímu roku ale na účtech podstatně naroste regulovaná složka, a to i vinou vlády a jejího rozhodnutí o přehození zeleného poplatku zpět na domácnosti a firmy.

Stát přeplatil „zhrzeného miliardáře Křetínského“. Co dál s dluhy Net4Gas

Státní společnost ČEPS koupí silně zadluženou firmu Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Vláda obchod hájí tím, že občané v dnešní době volají po zajištění energetické bezpečnosti a zestátňování. O tom, co bude dál s miliardovými dluhy a jak chce stát vymáhat velmi vysokou pohledávku u ruského Gazpromu, ale nemluví. Přicházejí navíc nové informace o tom, že už od začátku nákup plynovodů vyjde na víc než slibovaných pět miliard.

„Vše, co ušetří, obratem jinde utratí.“ Příští rok si vláda vezme víc peněz od všech občanů

Když vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, vyšlo najevo, že si kvůli opatřením na příjmové straně a vyšším daním vezme více z kapes všech občanům. A také že opatření ke snížení vysokého schodku nejsou vůbec efektivní, a na výdajové straně se škrtá mnohem méně, než se původně slibovalo. Teď si kabinet schválil rozpočet na příští rok s pátým nejvyšší deficitem v historii. Co všechno je na něm špatně?

Konec dotačního byznysu se nekoná. Stát posílá velkým zemědělcům „mimořádnou pomoc“

Vláda slibuje ukončit nepřehledný tok národních dotací zemědělcům a potravinářům, její počínání ale ukazuje přesný opak. Resort zemědělství totiž na jednu stranu hovoří o úsporách a ruší některé dotační tituly, aby vzápětí oznámil, že příjemcům bude výpadek dotace kompenzovat a slibuje jim kromě peněz z EU ještě mimořádnou podporu v objemu desítek milionů, které vyplatí ze státního rozpočtu. Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný navíc tvrdí, že dotace v zemědělství ze státních peněz by v rozpočtu na příští rok měly klesnout jen minimálně.

Nálada jak v tuhém covidu. Češi v lepší časy nevěří, průmysl se bojí klopýtání Německa

Mezi domácnostmi v Česku zůstává mrazivá nálada. Na ekonomickou situaci v příštích měsících hledí s velkými obavami, svoji finanční situaci hodnotí negativně, bojí se dalšího růstu cen a větších výdajů. Statistikové přitom očekávali, že v této době už bude nálada společnosti nadějnější a spotřeba poroste. Ještě méně ekonomice věří tuzemští podnikatelé, kdy hlavně průmysl trpí strachem z hospodářské situace našeho německého souseda a hlavního odběratele.

Pod 20 tisíc měsíčně už brzy ne. Minimální mzda poroste mnohem rychleji než průměrná

Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.

Novější články Starší články