Politický odkaz předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se bude do velké míry posuzovat podle toho, jak dopadnou jednání o takzvaném víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028–2034. Ten Komise navrhuje výrazně vyšší než pro období současné, a okolnosti projednávání jsou navíc složitější než v minulosti, ať už jde o ruskou agresi nu Ukrajině, politiku Donalda Trumpa, či rozdrobenost politického spektra v EU.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Dnes to sdělilo MF s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí. Negativní efekt cel totiž mohou podle MF kompenzovat další faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026.
Francouzský premiér François Bayrou po obchodní dohodě Evropské unie se Spojenými státy píše o pochmurném dni a o podřízení Evropy. Dohodu kritizuje také maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož si americký prezident Donald Trump dal šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k snídani. Informuje o tom agentura Reuters. Naopak podle italské ministerské předsedkyně Giorgie Meloniové se podařilo odvrátit potenciálně ničivý scénář.
Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil americký prezident Donald Trump po dnešním jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak již dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes odpoledne ve Skotsku setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který tam přiletěl na čtyřdenní soukromou návštěvu. Do země, kde má jeho rodina kořeny, dorazil především za golfem. Vlastní tam totiž několik hřišť, jak uvedla ČT. Očekává se, že se jejich jednání bude týkat obchodních vztahů mezi EU a Spojenými státy a toho, jak zabránit obchodní válce.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Pekingu během tiskové konference, která následovala po 25. summitu EU–Čína, naznačila, že Evropská unie bude možná muset snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, pokud Peking neprovede kroky k vyvážení obchodní bilance. V roce 2024 dovezla EU z Číny zboží za 519 miliard eur a vyvezla do Číny za 213,2 miliardy eur; rostoucí obchodní deficit vyvolává obavy z narušení trhu a hospodářské soutěže.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je pod větším tlakem než její předchůdci, návrh dlouhodobého rozpočtu je ale krokem špatným směrem jak pro členské státy, tak i pro občany. Pro Echo24 se na tom shodli představitelé frakce Patrioti pro Evropu. Europoslanec Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě) poukázal na kritiku, která zaznívá i od partnerů von der Leyenové, například socialistů, Klára Dostálová (ANO) pak varuje, že by Brusel získal páku, jak státy tlačit ke zdi.
Německý kancléř Friedrich Merz pochybuje, že by se Ukrajině podařilo vstoupit do Evropské unie před rokem 2034. V pátek to prohlásil v Berlíně na okraj tiskové konference s novým rumunským prezidentem Nicušorem Danem. Ukrajina, považuje vstup do EU a také do Severoatlantické aliance za své cíle. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová během únorové návštěvy Kyjeva řekla, že Ukrajina by se mohla začlenit do evropského bloku ještě před rokem 2030.
Evropskou unii čeká na v příštích dvou letech zásadní debata, která do velké míry ovlivní také odkaz současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Návrh sedmiletého rozpočtu zatím sklízí kritiku ze všech stran a oslovení bývalí eurokomisaři a experti se shodují, že ještě bude muset doznat zásadních změn, aby dostatečně reagoval na současný vývoj ve světě. Von der Leyenová navíc čelí institucionálně i mezinárodně rozdrobenému politickému tlaku.
Vítězi jsou obrana, digitální technologie či východoevropské země a Ukrajina. Poraženými pak zemědělci, tabák a příroda. Tak hodnotí bruselský server Politico návrh nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který ve středu představila Evropská komise. Šéfka EK Ursula von der Leyenová označila rozpočet ve výši téměř dva biliony eur za "nejambicióznější, jaký byl kdy navržen". Zklamaní europoslanci ale návrh ihned zkritizovali a se stížnostmi se začali ozývat i další.
Ursula von der Leyenová i její současná Evropská komise jsou v sevření různých krizí a obrovských politických tlaků, při jednání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie ale nejde vyhovět všem. V rozhovoru pro Echo24 to řekla bývalá dlouholetá eurokomisařka Věra Jourová, která má zkušenosti s vyjednáváním o aktuálně platném rozpočtu na roky 2021 až 2027. Dodala, že von der Leyenová si už nemůže dovolit, aby byl finální rozpočet, o kterém se teprve začíná jednat, podobně neflexibilní jako ty předchozí.
Navrhovaný dlouhodobý rozpočet EU schytává kritiku jak ze strany odpůrců šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, tak třeba i od členů její vlastní politické frakce, Evropské lidové strany (EPP). Kritikům vadí, že nereaguje dostatečně na nové skutečnosti, snaží se zalíbit všem, škrtá peníze v klíčových oblastech jako je zemědělství a navrhuje nové daně. Von der Leyenová čelí tlaku jak od socialistických a liberálních partnerů, tak z pravé části politického spektra.
Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou ve středu představí návrh víceletého finančního rámce (MFF) pro období 2028–2034. Klíčový rozpočtový dokument určí, kolik peněz bude mít EU k dispozici na zvládání geopolitických krizí, obranu, klimatické změny i podporu konkurenceschopnosti. Jedná se o klíčový moment pro von der Leyenovou v tomto funkčním období, nad návrhem proběhne ještě velmi komplikovaná debata.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ustupuje ze škrtů přímých dotací pro chudé evropské regiony ve víceletém finančním rámci EU, který představí ve středu. Hrozí ji totiž interní revolta uvnitř Komise a to z obou stran politického spektra, tedy jak od socialistů, tak od konzervativců. Podle dokumentu, který má k dispozici server Politico, učinila von der Leyenová na poslední chvíli řadu ústupků ve snaze uklidnit dva členy svého týmu z opačných konců politického spektra
Včera zase jednou nastal okamžik pravdy pro klimatickou politiku EU. Poprvé se na Lipské burze prodávaly povolenky, které budou v lednu 2027 uvaleny na domácnosti za silniční dopravu a vytápění, takzvané ETS 2. Když si povolenky představíme jako daň, dosud má tato daň nulovou sazbu. Evropská komise předpokládá cenu 45 eur za tunu emisí. V Lipsku – úplně stejně jako nedávno na burze ICE – tržní cena vystřelila na 81 eur, což je také o 80 procent víc, než s kolika počítá Komise. Podle konzervativního odhadu každých deset eur za tuto povolenku zdraží litr benzinu či nafty o 75 haléřů, pesimističtější rovnice počítá u každých deseti eur s jednou korunou.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle očekávání s rezervou přežila dnešní hlasování o nedůvěře ze strany Evropského parlamentu. Podpořili ji totiž nejen její mateřští evropští lidovci, ale také partnerské frakce liberálů a socialistů. Druhá zmíněná frakce nicméně avizuje, že je to pro von der Leyenovou z pohledu části jejich poslanců „absolutně poslední šance“. Vadí jim totiž, že von der Leyenová čím dál častěji vychází vstříc pravici.
Představitelé ODS v Evropském parlamentu nehlasovali pro nedůvěru předsedkyni Evropské komisi Ursule von der Leyenové a označují jednaní vyvolané jejich partnery z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) za politické divadlo. Podle ODS je hlasování více než netaktické a levice odmítnutí návrhu bude považovat za potvrzení dosavadní politiky „nesmyslných zelených iniciativ“. Návrh podpořili čeští europoslanci Patriotů pro Evropu a ti, kteří byli zvoleni za hnutí Stačilo!.
Evropská komise se rozhodla ukončit spolupráci s externím tlumočníkem, který se účastnil prosincového summitu Evropské rady s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Muž měl podle Bruselu porušit pravidla tím, že si během důvěrného jednání pořizoval písemné poznámky. To je podle interních předpisů zakázané. Incident vyvolal podezření z možné špionáže a upozornil na rostoucí bezpečnostní rizika spojená s působením cizích agentů v evropských institucích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce zabránit možné vzpouře v Evropském parlamentu v rámci čtvrtečního hlasování o nedůvěře. Socialisté a liberálové pohrozili, že se hlasování zdrží, pokud nedostanou konkrétní politické závazky ohledně nového víceletého rozpočtu Evropské unie. Von der Leyenová proto nabídla regionům více pravomocí v nakládání s evropskými prostředky což představuje významný ústupek. O zprávě informuje server Politico.
Evropský parlament bude ve čtvrtek hlasovat o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Ačkoliv nemají odpůrci von der Leyenové dostatečnou podporu, může mít jednání zásadní dopad do unijní politiky. Především představitelé ODS, kteří mají podle svých slov k šéfce EK vážné výhrady, se obávají, že hlasování obnoví narušené vztahy mezi evropskými lidovci (EPP), socialisty a liberály a bude tedy zcela kontraproduktivní.
Vrcholná diplomatická poradkyně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, Italka Elisabetta Belloniová, letos v září opustí svou funkci. Doposud tam strávila ani ne půlrok, informoval v pondělí web Politico. Oznámení o jejím odchodu přichází v poměrně citlivém okamžiku: Evropský parlament totiž tento týden povede rozpravu a následně bude hlasovat o vyslovení nedůvěry celé Evropské komisi. „Paní Belloniová odchází ze své funkce,“ potvrdil mluvčí Evropské komise
Evropská komise čelí rostoucí kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur určených na regionální rozvoj. V dopise, který získal server Politico, varovalo čtrnáct členských států EU včetně Česka předsedkyni Ursulu von der Leyenovou před ústupem od přímé podpory méně rozvinutých oblastí. Obávají se, že návrh oslabí kohezi a posílí moc národních vlád na úkor regionů. Čtrnáct vlád EU včetně Česka, Itálie, Španělska a Polska varovalo před omezováním takzvaných kohezních fondů.
Opoziční hnutí ANO se vymezuje proti novým klimatickým cílům Evropské komise (EK), jež navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Mělo by to devastující účinek na průmysl a životní úroveň obyvatel, řekl na dnešní tiskové konferenci předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. "Evropská unie se řítí hlavou proti zdi. Místo aby zatáhla za ruční brzdu, tak přidává plyn," řekl Havlíček.
Poslanci Evropského parlamentu budou příští týden hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to ve středu sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolaová, informuje agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.
Evropská komise navzdory výhradám některých členských zemí včetně Česka přitvrzuje ve svých snahách o zelenou ekonomiku a dekarbonizaci. Snižování emisí má podle dnešního návrhu komise ještě zrychlit. Už v roce 2040 by Evropa měla dosáhnout snížení emisí o 90 % oproti roku 1990. Návrh nyní míří do Evropského parlamentu a do Evropské rady. Předlohu kritizuje například francouzský prezident Emmanuel Macron, výhrady má i český premiér Petr Fiala.
Europoslanci z ODS se ostře vymezují vůči návrhům na vyslovení nedůvěře Ursule von der Leyenové, se kterými přišli mimo jiné i jejich partneři z frakce Evropských konzervativců a reformistů. Šéfka vlivného zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) označila tento krok za politický hloupý a krátkozraký. Svůj návrh chystají i Patrioti pro Evropu, jejich představitel Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě) věří v silný politický dopad procesu vyjadřování nedůvěry, byť s největší pravděpodobností neuspěje.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí hned dvěma návrhům na hlasování o nedůvěře, které sice politický mainstream s pravděpodobností hraničící s jistotou odmítne, může ale vyvolat debatu o pozici von der Leyenové. Návrhy podali Rumuni z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a chystají ho také Patrioti pro Evropu. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) mají Rumuni, kteří návrh podali a jsou s ODS v jedné frakci, IQ tykve. ECR bude ještě v úterý jednat o dalším postupu.
Podle Patriotů pro Evropu by předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová měla skončit v čele Evropské komise. Brzy proto podají vlastní návrh na hlasování o nedůvěře von der Leyenová. Svůj návrh už předtím avizovali představitelé Evropských konzervativců a reformistů, Patriotů a dalších subjektů v Evropském parlamentu. Deníku Echo24 o oficiálním návrhu Patriotů informovala europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Že se pro jakýkoliv z návrhů našla dostatečná podpora není pravděpodobné.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v posledních týdnech ocitá pod velkým tlakem ze strany svých koaličních partnerů, tedy socialistů a liberálů. Ti hovoří dokonce o tom, že Evropská unie stojí na prahu institucionální krize. Posledním příkladem je výrazný odpor socialistů proti škrtům ve výdajích, které mají podporovat zranitelné skupiny a bojovat s nezaměstnaností, které von der Leyenová prosazuje v rámci tzv. Víceletého finančního rámce EU (MFF).
Evropská unie reaguje na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy odvážným návrhem. Chce totiž vytvořit novou globální obchodní alianci společně se zeměmi Indo-Pacifiku, ale bez zapojení USA. O zprávě informuje web Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na bruselském summitu lídrů EU oznámila, že EU zvažuje spojení sil s 12 členy asijského bloku CPTPP (Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství), včetně Spojeného království.
