Zdá se, že vlivné evropské politické a finanční kruhy začínají sondovat případný předčasný odchod nepopulární šéfky Evropské komise, Němky Ursuly von der Leyenové. Jako jejího možného nástupce zmiňuje italský konzervativní a ekonomický deník Il Foglio bývalého šéfa Evropské centrální banky a italského premiéra a bankéře Maria Draghiho. List naznačuje, že se o tom ve vlivných kruzích diskutuje, i když je to zatím záležitost spekulací.

Draghi, který je spíše eurofederalista, v posledních měsících velmi ostře a opakovaně kritizuje pomalost zavádění potřebných reforem v EU, varuje před hospodářským úpadkem, ztrátou suverenity a volá po obřích investicích (1,3 bilionu €) a změně mentality (od opatrnosti k inovacím).

Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti EU, kterou mu zadala von der Leyenová v roce 2023, a která našla odezvu u části evropských politických elit, se z původní výhody proměnila v symbol nečinnosti současné Komise. K září 2025 bylo implementováno jen 11 % Dragiho doporučení. Podle tehdejších analýz ale ve skutečnosti nemusela mít von der Leyenová zájem na její implementaci.

Současně stále více nepopulární von der Leyenová je přitom pod vzrůstajícím tlakem ohledně dohody s Mercosurem, celní politiky, půjčky Ukrajině a neschopnosti čelit jak Washingtonu, tak Pekingu.

Draghi má přitom silné politické zázemí a stojí za ním některé evropské finanční kruhy. Udržuje intenzivní kontakt s německým kancléřem Friedrichem Merzem, má dlouhodobou podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zřejmě by získal i rezervované dobrozdání od italské konzervativní premiérky Giorgie Meloniové.

Jméno Maria Draghiho se v souvislosti s vedením Evropské komise objevuje pravidelně a dlouhodobě, ale nyní byl podle vlivného italského deníku Il Foglio plán znovu vytažen na světlo, i když se tu nabízí řada spekulací s brzkými možnými mocenskými přesuny v EU a eurozóně, kde by určitou roli, i ohledně Draghiho, mohl sehrát německý kancléř.

Blíží se totiž konec funkční období šéfky ECB Christine Lagardeové a velké manévry údajně již teď již probíhají. O Lagardeové se hovoří, že by se mohla pokusit kandidovat ve francouzských prezidentských volbách v roce 2027 a zabránit nástupu vlasteneckého Národního sdružení k moci. Němci by si pak dělali ambice na uprázdněný nejvyšší post v Evropské centrální bance. V takovém případě by ale nebylo možné, aby Němci drželi obě vrcholné evropské instituce. Pokud by dále moc Ursuly von der Leyenové slábla, mohla by být předčasně přesunuta na funkci německého prezidenta, kde ale ještě nějakou dobu bude sídlit Frank-Walter Steinmeier.

Il Foglio přiznává, že vše je zatím ve světě čirých spekulací, ale nicméně jde zřejmě o sondu, jak by se k nástupu Draghiho do Bruselu tvářily různé politické a hospodářské skupiny a kruhy.