Max Weiss

/

Články autora

Dlužné výživné bude možné postoupit třetí osobě. Další obchod s chudobou?

Nedávno schválená rozvodová novela přináší řadu opatření, která mají rozvod pro všechny strany zrychlit a zjednodušit. Součástí novely je také nově možnost postoupit pohledávku na výživném třetí osobě. Podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) jsou poprvé v zákoně pojistky, které mají vést k tomu, aby nedošlo k nekalým praktikám. Podle kritiků, jako je například organizace Člověk v tísni či některých senátorů, však novela umožní obchod s chudobou.

Změny u rozvodů. Ozývají se kritici změn péče. „Zájmy dítěte jsou někde daleko vzadu“

Nedávno schválená rozvodová novela zjednodušuje a urychluje řadu aspektů rozvodového řízení. Například slučuje rozvodové a opatrovnické řízení, ruší pojem střídavá péče či motivuje ke smluveným rozvodům nižšími soudními poplatky. V posledních měsících však začínají zaznívat hlasy kritiků, podle kterých změny zhorší situaci u konfliktních rozvodů, kde se prodlužují lhůty a požadavek na rovnocennou péči obou rodičů nemusí reflektovat nejlepší zájmy dítěte.

Stamiliardové investice Evropy v USA jsou nereálné, Japonsko už vycouvalo

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámila rámcovou dohodu o obchodu a clech. Součástí „dealu“ jsou i evropské nákupy amerických energií za 750 miliard dolarů a další investice v hodnotě nejméně 600 miliard dolarů v následujících letech. Podle analytika Daniela Krále jsou však čísla naprosto nereálná, navíc upozornil, že k nim Ursula von der Leyenová nemá pravomoc. Ekonom ČSOB Dominik Rusinko pak upozorňuje, že s podobnými čísly investic v USA souhlasilo i Japonsko, aby čísla následně dementovalo.

Nizozemsko už tlačí na obyvatele, aby šetřili elektřinou, síť nestíhá. Je to varování i pro nás, říká energetik

Nizozemská vláda vyzývá své občany, pomocí reklamy v médiích i na sociálních sítích, aby omezili spotřebu elektřiny a to především v denních špičkách a odkládali například nabíjení elektroaut na pozdější hodiny. Vláda tak reaguje na napjatou situaci s elektrickou infrastrukturou, která je na hranici svých limitů a podle odhadů potřebuje investice v hodnotě až 200 miliard eur. Energetici kvůli tomu odkládají zapojení nových odběratelů do sítě.

„Když přichází Rusové, znásilňují a vraždí.“ Co řekl polský prezident Duda na rozloučenou v Praze

Polsko má jednat nezávisle na Německu a budovat středoevropské společenství zájmů, uvedl polský prezident Andrzej Duda při své rozlučkové návštěvě v Česku na CEVRO Univerzitě. Zdůrazňoval především regionální iniciativy, jako jsou Visegrádská čtyřka, Bukurešťská devítka či Iniciativa Trojmoří. Čím více přátelských kontaktů se podle Dudy podaří vybudovat, tím lépe. Duda také uvedl, že měl dobré vztahy s řadou politiků v okolí Polska a doufá, že jeho nástupce Karol Nawrocki bude v této politice pokračovat.

Plyn zdraží, distributoři se bojí chaosu. Raději už teď varují zákazníky, že povolenky zabolí

Další část Green Dealu, která prodraží lidem život, se blíží. Nové emisní povolenky ETS 2 se promítnou i do cen plynu a to pravděpodobně výrazně. Distributoři plynu už při současné nabídce smluv pro domácnosti upozorňují na speciální klauzule, právě s ohledem na pravděpodobné zvýšení cen, které nemohou ovlivnit. Zároveň upozorňují na právní vakuum, nejistotu a možný právní chaos s ohledem na to, že systém, který má platit od roku 2027, ještě není v Česku schválený.

Zabráníme cenovým šokům, tvrdí Fialova vláda. Povolenky už pohřbít nelze, přiznává

Nové emisní povolenky ETS 2 vzbuzují obavy napříč Evropou. Očekává se zdražení plynu pro domácnosti i pohonných hmot. Zatímco zrušení celého systému na poslední chvíli v Evropě nepovažují za reálné, Česko s dalšími 18 státy alespoň navrhuje změny v obchodování s novými povolenkami tak, aby jejich cena byla více stabilní a předvídatelná. Nový systém povolenek ETS 2, který má od roku 2027 dopadnout i na bedra domácností, do své legislativy přijala většina evropských států.

Summit NATO v Haagu bude pod Trumpovým tlakem řešit existenční otázky

NATO musí být silnější, spravedlivější a smrtelnější aliancí, uvedl nedávno v Londýně generální tajemník Mark Rutte. Reagoval tak na tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i rozvoj schopností Ruska či Číny. Středobodem jednání nadcházejícího summitu NATO v nizozemském Haagu však bude dohoda na navýšení závazku jednotlivých členských zemí v reakci na nedávno schválené navýšení schopností, kterými mají jednotliví členové přispívat. Už před summitem se však objevují jisté trhliny mezi spojenci

Válka v nebesích. Írán způsobuje Izraeli ztráty balistickými raketami. Zásoby protiraketového deštníku se tenčí

Raketové salvy si už Írán a Izrael vyměňují několik dní. Přestože se izraelská armáda domnívá, že leteckými údery už vyřadila dvě třetiny íránských odpalovacích zařízení, je Írán stále schopen zahltit vícevrstevnatou izraelskou obranu a rakety už zabily přes dvacet Izraelců. Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy však stále izraelská obrana patří mezi nejlepší na světě, když dosahuje víc jak 85 % úspěšnosti. Upozorňuje, že na rozdíl od předchozích útoků Írán využívá více balistické rakety a útoky kombinuje.

Nenápadná malá domů? Kam po troškách zmizely další bitcoiny za tři sta milionů

Zatímco veřejnost i média sledovaly hlavně převod 468 bitcoinů za miliardu korun, v kauze, která stála křeslo ministra spravedlnosti Pavla Blažka, se dělo ještě něco dalšího. Odsouzený podnikatel Tomáš Jiřikovský v době, kdy obdaroval stát bitcoiny v hodnotě jedné miliardy, odkláněl na různé účty i další, podstatně menší částky. Transakce v řádu několika bitcoinů — tedy „jen“ za jednotky, desítky až stovky milionů korun — měly podle lidí z kryptoscény sloužit k vytvoření únikových rezerv.

Jak Blažek s drogovým dealerem „vyčistil“ temné bitcoiny. Expert na krypto vysvětluje pozadí transakce

Českou vládou zmítá obří skandál s přijetím bitcoinů od Tomáše Jiřikovského, který byl v minulosti odsouzen za obchod s drogami. Opozice žádá ve sněmovně okamžitou demisi Fialova kabinetu. Jak je možné, že stát nemusí sledovat, odkud pochází příslušná kryptoměna? A jak dokáže policie nebo oficiální burza identifikovat nelegální obchody třeba na darknetu? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro Echo24 ekonom Jakub Jedlinský, který vyučuje o kryptoměnách na pražské Vysoké škole ekonomické.

eTurista nebude šmírovat. Poslanci po kritice souhlasili s omezením sběru osobních dat

Nový registr eTurista, který měl centralizovat data o ubytování turistů v rámci celé republiky, patrně dozná změn, jež v konečné fázi sběr osobních údajů nakonec výrazně omezí. Poslanci ve výboru pro veřejnou správu napříč politickým spektrem podpořili pozměňovací návrh, který umožní sběr pouze roku narození a obce trvalého pobytu ubytovaného turisty. Reagují tak na silnou kritiku, kdy návrh zákona v původní podobě dostal anticenu Velkého bratra a čelil i kritice ÚOOÚ.

Generál Patton chtěl osvobodit Prahu, ale rozkaz zněl jasně...

Před 80 lety nacistické Německo podepsalo kapitulaci. Právě v českých zemích se přitom bojovalo i krátce poté. Jak probíhalo v roce 1945 osvobozování Čech Moravy a Slezska a jakou roli hrála i rivalita mezi USA a Sovětským svazem či zda velitel americké 3. armády George Patton chtěl osvobodit Prahu, o tom mluví historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.

Nárok na volno v práci se radikálně mění. Přibydou volné dny na svatby, pohřby či hledání nové práce. Zaměstnavatelé nesouhlasí

Vláda schválila řadu změn u osobního volna, které je zaměstnavatel povinný lidem poskytnout. Jedná se například o volno na svatbu, pohřeb nebo na hledání nové práce. V některých případech se volno podstatně rozšíří. Vláda novelou nařízení reaguje na změny v zákonech od posledních změn v této oblasti. Podle zaměstnavatelů je však zbytečně štědrá. „Novela odstraní některé nepřesnosti, které v praxi způsobovaly zbytečné komplikace (...)," uvedl k novele ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Politici zpackali zákon o partnerství. Měl bránit adopcím stejnopohlavními páry, ve skutečnosti je umožňuje

Děti si mohou „adoptovat“ i stejnopohlavní páry v nově vytvořeném institutu partnerství. A to i přesto, že cílem dlouhých debat v parlamentu bylo právě jasné vymezení, že tomu tak nebude. Ze znění zákona totiž vyplývá, že adoptovat děti páry mohou jako jednotlivci a následně si dítě přiosvojit. Že je podobná praxe možná potvrdila advokátka zabývající se rodinným právem Renáta Šínová.

Selhání veřejnoprávních médií. „Strašné a ostudné,“ říká o zpravodajství ke smrti Lenky Šimůnkové radní ČT

Veřejnoprávní média čelí ostré kritice za selhání při informování o víkendovém úmrtí v propasti Macocha. Ženou, která na dně propasti ukončila svůj život, byla Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí tragické střelby na FF UK v prosinci 2023. Ta dlouhodobě kritizovala policii a ministra vnitra Víta Rakušana za to, že tragické střelbě nezabránili a při vyšetřování se snažili vlastní selhání zamést pod koberec.

„Armáda bez vojáků není nic“. Koalici přijde do sněmovny podpořit i prezident

Několik týdnů sporů mezi opozicí a vládou týkajících se obrany a podpory Ukrajiny vyvrcholí na středeční mimořádné schůzi Sněmovny k obraně, kterou svolalo hnutí ANO. Jedná se o reakci na kroky vlády v posledních týdnech. Vláda oznámila záměr dávat do roku 2030 3 % HDP na obranu a chce výdaje zvyšovat tempem 0,2 % HDP ročně.

Evropský zbrojní průmysl od počátku války na Ukrajině až ztrojnásobil výrobu munice. Daří se i českým společnostem

Evropský zbrojní průmysl rychle zareagoval na konflikt na Ukrajině. A masivně navýšil výrobu především munice, houfnic či tanků. Naopak v letectví či technologicky náročných zbraňových systémech jako jsou radary či systémy protiletecké obrany stále zaostává. S rozsáhlou analýzou výrobních kapacit deseti největších evropských zbrojařů přišel The Economist. Daří se i českému zbrojnímu průmyslu, především ve výrobě munice či houfnic.

Vypnutí F-35? Debata o rizicích a závislosti na amerických technologiích se šíří po Evropě

S rostoucím napětím mezi Evropou a USA v otázce války na Ukrajině se v zahraničních médiích začaly objevovat informace o možnostech Spojených států „vypnout“ spojencům zbraňové systémy v případě sporů v zahraniční politice. A otázky o přílišné závislosti Evropy na zbraních USA. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) jsou USA stále klíčové pro obranu starého kontinentu, i když riziko přílišné závislosti na amerických zbraních vnímá a ta debata podle něj probíhá.

Evropa je k rozšíření francouzského jaderného deštníku opatrná. Jak by vypadalo?

Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.

Je potřeba rozjet evropský zbrojní průmysl. Klíčové jsou změny taxonomie a přístup bank

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán investic do obrany až do výše 800 miliard eur. Snaha o vyzbrojení a nastartování zbrojního průmyslu však kromě peněz záleží také na změně přístupu v řadě regulací a pravidel. Jako je například taxonomie či úvěrování zbrojních projektů, upozorňuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Souhlasí s ním i další odborníci. Zároveň je však nový zbrojní evropský "deal" příležitostí pro český zbrojní průmysl.

NATO je v zóně smrti, komentuje události posledních dní vládní zmocněnec Tomáš Kopečný

Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu došlo k rapidnímu vývoji v ukrajinském konfliktu. Americký prezident začal jednat s ruskou stranou a v minulých dnech se dostal do bezprecedentního veřejného sporu s ukrajinským prezidentem, který předčasně opustil Bílý dům a nepodepsal dohodu o ukrajinských minerálech.

EU chce prosadit velké změny v migraci, uvažuje i o změně úmluvy OSN z 50. let

Evropa pod tlakem migrantů chce prosadit největší změny v migraci od 50. let minulého století. V minulých dnech o problémech migrace jednali ministři vnitra evropských zemí na neformální schůzce ve Varšavě. A podle britských The Times na ní padl návrh na změnu takzvané Ženevské úmluvy o uprchlících, která vstoupila v platnost v roce 1954. Ta zamezuje deportacím migrantů, pokud přichází ze zemí, kde jim hrozila smrt či perzekuce.

„Pražské Palermo“ a miliony v igelitkách. Koalice odmítla řešit Fialovu roli v kampeličce

Opozice v čele s hnutím ANO v úterý několik hodin žádala, aby se sněmovna na plénu zabývala případem pochybné Podnikatelské družstevní záložny, kde měl před několika lety podíl i premiér Petr Fiala. Předseda vlády se podle ní stal symbolem praní špinavých peněz, především poté, co na povrch vyplynuly nové informace o dění v takzvané kampeličce. Koalice se ale podle očekávání svými hlasy postavila proti. Nad rámec hlasování se navíc politici ODS odmítli vyjádřit, a to i přes opětovné urgování.

Macron mluví o nové „reakční internacionále.“ Evropští politici v obavách před Muskem

Francie se sice zatím nestala terčem pro miliardáře Elona Muska, který má velké slovo v nové americké administrativě, ale i francouzský prezident Emmanuel Macron začal vykazovat znaky nejistoty. Dnes varoval varoval před novou "reakční internacionálou" v podobě vlivu sociální sítě X a jejího majitele Elona Muska na evropské volby. Macron Muska přímo nejmenoval, ale z jeho vyjádření je zjevné, že hovořil o Muskovi.

Trump se ujímá moci. Dopad na Evropu by mohl být zásadní

V polovině ledna se v USA již podruhé ujme moci Donald Trump. Ve své volební kampani ostře vystupoval proti současnému establishmentu. Slibuje změny v migraci, rozvolnění energetických regulací i ochranu pracovních míst pomocí cel a prosazování izolacionistické politiky. V odporu proti trendům globalizace však není jediný. Podle nedávného průzkumu PerlGov univerzity v Brémách byl rok 2024 bezprecedentní, co se týče úspěchu opozičních stran v demokratických volbách.

„Mužské“ boxerky způsobily poprask. Transgender sportovce čekají nová pravidla, slibuje Coe

46 vteřin. Tak dlouho trval boxerský zápas mezi Italkou Angelou Cariniovou a Alžířankou Imán Khelifovou na olympijských hrách v Paříži. Khelifové stačily dvě rány a italská boxerka ze zápasu odstoupila. Khelifová je takzvaně intersexuální, to znamená, že má od dětství zvýšenou hladinu testosteronu, a prošla mužskou pubertou, i když neprošla operací. Její vítězství na olympijských hrách však rozvířilo debatu o transgender sportovcích v ženských disciplínách.

Blíží se konec facek? Rodinné právo čekají velké změny

Rodinné právo čekají velké změny. Ve Sněmovně je před třetím čtením novela občanského zákoníku, která má za cíl pozměnit rozvody a následnou péči o děti. Rozvody mají být rychlejší, ale také mají být zároveň vedeny pokud možno tak, aby byly co nejméně konfliktní s cílem co nejmenšího zásahu do života dětí. Vypouští se například termíny střídavá péče. Novela občanského zákoníku také akcentuje povinnost obou rodičů se na výchově dětí podílet i po rozvodu.

Česko v tichosti odsouvá zálohování. Povinnosti se však stejně nevyhne

Tento týden byla definitivně schválena evropská směrnice o obalech a obalovém odpadu (PPWR), která vyžaduje, aby v roce 2029 bylo vysbíráno 90 % plastových a kovových plechovek. Ministerstvo životního prostředí kvůli tomu připravilo novelu o obalech, která se týká i zálohování. Novela se však setkala s kritikou obcí, měst či legislativní rady vlády. Původně měl zákon vstoupit v platnost 1. ledna 2025, už nyní však nabírá zpoždění a podle zpravodaje zákona poslance Karla Smetany (KDU-ČSL) vejde v platnost s půlročním zpožděním.

Starší články